Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od 13. století a dobudováno bylo v průběhu 19. století. Tvoří jej dvou až třípatrové domovní sklepy, které sloužily k uchovávání potravin, jako řemeslnické provozovny a sladovny či vinopalny. Téměř každý dům zde měl vybudovanou studnu, při průzkumu jich bylo nalezeno okolo 250. Tak velké množství bylo pak příčinou poklesu spodní vody což donutilo město vybudovat nový městský vodovod. Tyto studny většinou zasypaná byly velkým zdrojem nálezů. V minulosti byly některé prostory z důvodů ochrany obyvatel propojovány, ale později zase zazdívány. V 60. letech 20. století po propadu jednoho z domů nad podzemím byl započat velký průzkum s velkorysou asanací. V této době byla úvaha o tom, že by městské podzemí mohlo fungovat jako kryt civilní obrany, došlo k prorážení dalších průchodů mezi jednotlivými částmi a většina chodeb dostala masivní betonovou výztuž. Naštěstí z finačních důvodů se tak nestalo v celém rozsahu. Dnes je tak celková délka chodeb okolo 18 km. Plzeňské podzemí je přístupné veřejnosti. Prohlídková trasa je dlouhá přibližně 800 m, prohlídka trvá 50 minut a je zde k vidění kromě archeologických nálezů také funkční replika vodního kola a další památky. Návštěvník se pohybuje v hloubce 9-12 m pod povrchem. Přesná otvírací doba včetně aktuálního vstupného je na uvedených webových stránkách.

Původní gotická radnice byla postavena v první polovině 14. století. Z ní se zachovala do dnešní doby radniční věž postavená o něco později v letech 1502-20. Na čtyřech mohutných pilířích byla sklenuta do lomeného oblouku předsíň radnice. Na předsíni byla vybudována arkýřová kaple s gotickými okny. Věž je zakončena osmibokou vyzděnou helmou, posázenou po stranách kraby. Kolem ní je pak ochoz kam je přístup s průvodcem. Věž je vysoká 53,7 metrů. Vlastní radnice byla později barokně přestavěna.

Pítko v Seminářské zahradě na Petříně.

Podolské nábřeží navazuje v Braníku na Modřanskou ulici a za Vyšehradským tunelem na něj navazuje Rašínovo nábřeží.