Historie Kolodějského zámku. V historických pramenech se připomíná ves a tvrz v Kolodějích poprvé v roce 1346. Ves a tvrz později kupuje císař Karel IV. který je daruje 3.6.1359 svému bratrovi, markraběti moravskému Janu Jindřichovi. Původně gotická tvrz byla postupně přestavována, a tak koncem 16. století se již v kupních smlouvách hovoří již o renesančním zámku. V roce 1623 byl zkonfiskován a na dlouhou dobu připadl Lichtenštejnům. Stále ještě renesanční zámek utrpěl za třicetileté války. V letech 1706-1712 se dočkal barokní úpravy a Lichtenštejnové pokračovali dalšími úpravami, v letech 1802-1810 v klasicistním slohu. Středověká věž, která se dočkala renesanční a barokní úpravy, byla stržena. Zahrada byla přeměněna na anglický krajinářský park, do něhož byla pojata i část obory. V roce 1791 byly za účelem korunovace Leopolda II. převáženy z Vídně do Prahy korunovační klenoty tam uložené za Pruských válek v roce 1743. Korunovační klenoty spolu s doprovodem strávily noc z 8. na 9. srpna 1791 právě tady na zámku v Kolodějích. Černý den pro zámek se stal 18.10.1911. Tehdy rozsáhlý požár zničil celou střechu, proud vody navíc poškodil štukaturu některých stropů a některé se dokonce zřítily. Opravy skončily v roce 1914 a v rámci oprav bylo v zámku zavedeno elektrické osvětlení, vodovod a ústřední topení. Pro svou skvělou polohu se stal zámek v roce 1919 dočasným letním sídlem prezidenta republiky T.G.Masaryka. Při první pozemkové reformě byl zámek i s dvorem Lichtenštejnům zabrán a v roce 1928 prodán Vladimíru a Anně Holekovým. Od manželů Holekových jej koupil generální ředitel závodu Walter Jinonice ing. Antonín Kumpera a jeho manželka Olga. Kumperovi museli do sešlého, velkého zámku, neudržované obory a parku značně investovat. Při adaptaci byla náhodou objevena kolekce gobelínů značné historické ceny. Nedostatek vody byl vyřešen vyvrtáním tří studní. Firma Excelsior zbudovala tenisový kurt. Antonín Kumpera jako zámožný člověk který průběžně doplňoval zámecký interiér nákupy uměleckých děl byl zároveň velmi šetrný. Vlastnoručně napsal 29 stránkový (A4) Domácí řád. Veškeré služebnictvo se muselo tímto řádem řídit. Bylo nařízeno co nejvíce šetřit všemi energiemi a vodou. Před vstupem do zámku si muselo povinně obout bačkory. Muselo též dbát, aby se neotloukly rohy, nepoškrábaly dveře, nepošlapala tráva v parku atd. Kouřit směli jen ve svých služebních bytech. Každý člen personálu měl povolenou pouze jednu vycházku týdně a to večer. Přesně byl vypracován popis oblečení služebnictva, ale i postup při výměně žárovky. Uveden citaci: „V obývacím pokoji se spálí žárovka. Komorník si vyžádá novou od šoféra a musí podepsat odběrní lístek, čímž ověří jakožto příjemce správnost údajů v odběrním lístku. Řidič pak svým podpisem ověří, že žárovka byla vydána a že starou za účelem kontroly převzal.“ Za sklad veškerých věcí odpovídal šofér. A takto podrobný byl celý rozpis dne od rána 6.15 do večerky ve 22.15, kdy muselo být, pokud nemělo panstvo hosty, všude zhasnuto. Za případné prohřešky proti Domácímu řádu byl stanovený pevný finanční postih. Za druhé světové války na jaře 1943 byly všechny uvolnitelné prostory propůjčeny na žádost Národní galerie pro úschovu některých vzácných obrazů a plastik z jejich sbírek. Na žádost správy Arcibiskupského paláce zde byla uschována i celá sbírka vzácných gobelínů. Důvodem byly obavy z bombardování Prahy. Začátkem roku 1946 byl na veškerý majetek ing. Antonína Kumpery tedy i zámku Koloděje uvalena národní správa. Ještě v tomto roce byl zámek vybrán za letní sídlo předsedy vlády. V roce 1948 jej převzalo ministerstvo vnitra a byla tady zřízena Vyšší politická škola SNB. V 50. letech tady byly ve sklepních kobkách vězněny oběti stalinských procesů – Artur London, Rudolf Slánský, Vlado Clementis a další, údajně i Gustáv Husák. Od roku 1955 byl Státní zámek Koloděje po provedených úpravách využíván Úřadem předsednictva vlády ČSR. Po roce 1970 byl zámek kompletně rekonstruován, uprostřed obory byla pro tehdejšího předsedu vlády Lubomíra Štrougala postavena přízemní lovecká chata, bungalov se saunou, krbem a tenisovým kurtem. Současnost Kolodějského zámku. Celý areál zámku včetně parku a obory zůstal v majetku státu i po listopadu 1989. Možná si ještě málokdo dnes vzpomene, že v tehdejší eufórii a pod dojmem hesla „nejsme jako oni“ jezdila první polistopadová vláda na svá jednání do Kolodějí demonstrativně hromadně autobusem. V majetku vlády zůstává zámek i dnes a je přístupný jen při občasně konaných Dnech otevřených dveří.

Bývalá písecká elektrárna stojí na místě původního Podskalského mlýna o němž je první zmínka z roku 1511. V roce 1887 sem bylo přesunuto Františkem Křižíkem dynamo, poháněné jedním vodním kolem, které rozsvítilo 8 obloukových lamp. V srpnu následujcího roku byla do provozu uvedena nová elektrárna. Pět vodních kol bylo nahrazeno jediným velkým pohánějící tři dynama, jenž dodávala proud do 24 obloukových lamp a na 61 soukromých i obecních žárovek. V roce 1901 byl objekt přestavěn do dnešní podoby, umístěny dvě Francisovy turbíny. S různými změnami zařízení objekt pak sloužil jako elektrárna do roku 1986, kdy pro zchátralost systému byl provoz zastaven. V 90. letech 20. století se stal kulturní technickou památkou a rekonstruován. Objekt s turbínami dnes odpovídá stavu z roku 1901 se zařízením z roku 1926. V roce 1997 tady byla otevřena expozice veřejného osvětlení a energetiky.

Krátká historie hradu Raně gotický hrad pochází z přelomu 13. a 14. století. Patřil do systému kontrolních a strážních bodů a celních stanic. Střežil zemskou stezku mezi Zlatými Horami a Vrbnem. Byl opuštěn zřejmě v důsledku vysoké nákladnosti údržby. Jiná verze pak je, že byl zničen při tažení Matyáše Korvína do Slezska v roce 1474. Na rozdíl od nedalekého hradu Quinburku měl vysokou strážní věž. Do dnešní doby se zachovaly pouze 9 m vysoké zbytky strážní věže a pozůstatky hradních příkopů. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách.

Téměř zaniklý hrad stával poněkud nezvykle v polovině svahu vrchu Biskupská kupa nedaleko Zlatých Hor, z nichž k němu vede poněkud oklikou turistické značení (cca 3,5 km). Z volně přístupného hradu pak turista může pokračovat na vrchol kopce tvořící hranici mezi ČR a Polskem, kde nalezne stejnojmennou rozhlednu. Historie hradu Celé období existence hradu je v písemných pramenech pomíjeno, tudíž veškeré informace z jeho historie jsou hypotézy, které mohou být korigovány pouze archeologickými nálezy. Předpokládá se, že hrad byl založen koncem 13. století opavským vévodou Mikulášem (levoboček Přemysla Otakara II.) jako náhrada za ztracený Edelštejn. Edelštejn měl chránit královy zájmy v oblasti, kde se hojně dolovalo zlato, v roce 1281 jej však získal vratislavský biskup. Leuchtenštejn bylo proto nutno postavit nedaleko Edelštejna, aby eliminoval jeho vliv, a proto bylo využito pro stavbu hradu ne zcela příznivé místo v polovině kopce. Předpokládá se, že Leuchtenštejn, který měl za úkol strážit okolní zlaté doly, později patřil i vratislavským biskupům a snad i opavskému a ratibořskému vévodovi Mikulášovi, který na dlouhých 22 let pozbyl nedalekého Edelštejna. Mikuláš v tomto období pravděpodobně sídlil na Leuchtenštejně, ale jakmile mu byl roku 1361 výstavnější a komfortnější Edelštejn vrácen, Leuchtenštejn začal pustnout. Předpokládá se, že ještě nějaký čas se na něm zdržovala malá posádka a jeho konec přišel v první polovině 15. století, snad po dobytí husity, kteří tudy roku 1428 táhli do Slezska. Archeologické nálezy vyhraňují období existence hradu od 1. poloviny 14. do počátku 15. století. V písemných pramenech je hrad zmiňován pouze jednou a to už jako zřícenina v urbáři statku Zlaté Hory z roku 1687. Dispozice hradu Nevelký hrad postavený na terase vprostřed svahu kopce Biskupská kupa se sestával z hradby, bergfritu, brány a paláce, který se přimykal k západní straně hradby. Dále se předpokládají dvě provozní budovy v blízkosti brány. Dnes zde návštěvník nalezne val a příkop, základy bergfritu a drobné střepy zdiva budov a hradby. V příkopu lze najít větší bloky zdiva ze zbořené věže. Tipy na výlet Ve Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu hradu Koberštejn, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Po okolí vám poskytne rozhled rozhledna Biskupská kupa. Ubytovat se můžete přímo ve Zlatých Horách. M.K.