Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 184 185 186 Poslední

Moravská Třebová

Moravská Třebová, je město, ležící na pomezí Čech a Moravy. Historicky náleží na moravskou stranu česko-moravské zemské hranice. Ovšem díky správní reformě je součástí Pardubického kraje v okrese Svitavy. Městečko ležící ve zvlněné krajině má asi 12000 obyvatel a z jihu ho obtéká říčka Třebůvka. Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. Je to typické město z dob německé kolonizace založené na zelené louce. Vyznačuje se téměř pravidelným čtvercovým půdorysem se zaoblenými rohy, čtvercovým náměstím a pravoúhlou, šachovnicovitě uspořádanou sítí ulic. Podoba Moravské Třebové je dána historickým vývojem, velkou roli v jeho podobě sehráli vzdělání majitelé města. Nejdřív doba Ladislava z Boskovic po roce 1486 a zejména za vlády Žerotínů v 16. a 17.století. Za jejich vlády byla postavena řada staveb a uměleckých děl, město bylo centrem humanistické vzdělanosti a dostalo přízvisko Moravské Atény. Příležitost k přestavbám poskytly velké požáry v letech 1509 a 1541, po kterých město bylo na stejném místě obnoveno. Bohaté měšťanstvo, většinou bohatí soukeníci a pláteníci německého původu, přestavělo své domy na patrové z kamene a cihel. Byly zpevněny i městské hradby. Ve stejné době byl přestaven hrad na renesanční zámek, přestavba trvala poměrně dlouhou dobu a byla dokončena až za Ladislava Velena ze Žerotína, humanisty který po studiích na západoevropských univerzitách a svém návratu do Moravské Třebové, pozval ke svému dvoru řadu významných umělců té doby. Po odchodu posledního protestantského Žerotína v roce 1621 do exilu zažívalo město úpadek. Novými majiteli se stali katoličtí Lichtenštejnové. Požáry a následná třicetiletá válka i později probíhající barokní a klasicistní přestavby značně změnily jeho renesanční vzhled. Do roku 1945 byla Moravská Třebová součástí německého jazykového ostrova zvaného Hřebečsko  a v jejím hospodářském životě vždy dominovala textilní výroba.I přes strasti kterými muselo městečko projít je velmi krásné a zachovalé. Je v něm k vidění celá řada památek a také bylo roku 1980 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zámek, přestavěný za Žerotínů do renesanční podoby, roku 1840 vyhořel. Zachovalo se jen manýristické arkádové předdvoří a zejména jedna z nejstarších rene¬sančních památek dochovaných na sever od Alp - zámecký portál z roku 1492. Zámek je postupně rekonstruován. V centru je dochována celá řada architektonicky cenných měšťanských domů. Obdiv si zaslouží  především domy renesančních s mazhausy a vstupními portály. Na náměsti stojí pěkná radnice. Původně pozdně gotická a v renesanční slohu přestavěná. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci jako J. T. Supper, J. Pacák a další. Baroko představují kostel Nanebevzetí P. Marie  z roku 1726, Loretánská kaple zdobená freskami, dále je ve městě ranně barokní františkánský klášter s klášterním kostelem sv. Josefa a morový sloup. Na východním okraji města, na Křížovém vrchu s kalvárií, je ojedinělý soubor renesančních kamenných náhrobků a pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže. Z vrchu jsou pěkné výhledy na město a okolí.

Celý článek

Moravskoslezské Beskydy

MěstoOstrava

Moravskoslezské Beskydy jsou pohoří rozkládající se ve východní části České republiky podél slovenských hranic. Pohoří Moravskoslezských Beskyd je součástí tzv. Západních Karpat. Moravskoslezské Beskydy se rozkládají na území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Valašské Meziříčí. celé Moravskoslezské Beskydy patří do povodí Odry. Nejznámějšími řekami jsou Horní Bečva a Dolní Bečva, Ostravice a Morávka. Největšími vodními nádržemi jsou Šance a Morávka. Nejvyšším vrcholem tohoto pohoří je dobře známá Lysá hora vysoká 1 326 metrů. Na jejím vrcholu je vysílač. Původní Bezručova chata již v minulosti vyhořela, ale dnes se připravuje její obnovení. Dalšími nejznámějšími vrcholy Moravskoslezských Beskyd je pověstmi opředený Radhošť (1 129 m) se sochou slovanského boha slunce a hojnosti Radegasta. Tato socha však není přímo na vrcholu, ale nachází se o kousek dále směrem na Pustevny. Pustevny jsou sedlem mezi Radhoštěm a Tanečnicí (1 084 m). Dále k východu se tyčí masiv Smrku (1 276 m) a Malého Smrku (1 174 m). Dalšími za zmínku stojícími vrcholy jsou Velký Javorník (1 071 m) a Malý Javorník (839 m). Tuto malebnou krajinu zdobí mozaika luk, pastvin, remízků a rozsáhlých lesů, valašské a goralské chalupy, ale i města a městečka se svým neopakovatelným kouzlem. Příroda je zde vskutku divoká, což dokresluje i výskyt některých druhů zvířat. Za zmínku stojí rys ostrovid, vlk a ojediněle se ze Slovenska zatoulavší se medvěd. Dokonalé přírodní krásy se tady prolínají s pestrou možností rekreačních aktivit pro každé roční období, pěší turistiku doplňuje hustá síť cyklostezek, krytých bazénů i letních koupališť, k dispozici jsou jízdárny, plachtění na rogalech a paragliding. Příznivci zimních sportů nedají na Beskydy dopustit díky vynikajícím sněhovým podmínkám. Beskydy ovšem nejsou jen příroda, ale také historie a osobitá kultura. Počátek osídlení oblasti sahá do pravěku. Legendární jeskyně Šipka o tom poskytla řadu unikátních dokladů. Jednotlivá období vývoje zanechala na tváři měst, městeček i vesnic své stopy. Rozvoj řemesel a obchodu umožnil některým městům vystavět unikátní domy, dodnes dokládající zručnost renesančních i barokních stavitelů. Proslulý je valašský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, Štramberská trúba s rozhlednou a řada zajímavých míst v podhůří - Kopřivnice s muzeem historických automobilů Tatra, kloboučnické muzeum v Novém Jičíně, sklářské hutě v Karolince anebo mohutný hrad Hukvaldy. Půvaby Beskyd si můžete vychutnat i nad místními specialitami, které by vždy měla doprovázet pravá valašská slivovice. Pro zachování přírodních a kulturních hodnot rozsáhlých území beskydské krajiny, valašských pasek, ojediněle zůstaly dřevěné stavby důmyslné lidové architektury, byly Beskydy v roce 1973 vyhlášeny za Chráněnou krajinnou oblast.

Celý článek

Morový sloup

KrajPraha
MěstoPraha

Kaplička pochází z roku 1714 a je vyzdobena mozaikami českých patronů.

Celý článek

Mošnička Antonín

KrajPraha
MěstoPraha

Paměstní deska připomínajíci oběť kvěrnového povstání roku 1945 proti německým okupantům. Deska je zhotovena z kovu.

Celý článek

Most Barikádníků

KrajPraha
MěstoPraha

Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.

Celý článek

Most Bechyňská duha

MěstoBechyně

Bychyňský železobetonový most po které je vedena i elektrifikovaná křižíkova dráha se klene nad údolím řeky Lužnice východně od města a bývá také nazýván Bechyňská duha. Byl postaven vcelku velmi rychle v letech 1925-1928 (slavnostně otevřen na státní výročí 28.10.1928). Autorem projektu je Ing. dr. Eduard Viktor. Most tvoří hlavní oblouk o rozpětí 90 m, vzepětí 38 m a postranní viadukty. Celková délka mostu je něco málo přes 224 m (mostovka) a výška zhruba 50 m nad normální hladinou řeky Lužnice. Na stavbě která přišla na 5 mil. korun pracovalo na 400 osob a spotřebovalo se 2500 tun cementu a 500 tun železa. Písek byl brán z řeky Lužnice a štěrk z nedalekého lomu Čermák.

Celý článek

Most legií

KrajPraha
MěstoPraha

Most legií. Most legií spojuje Malou Stranu se Starým Městem. S oběma břehy také spojuje Střelecký ostrov nad nímž prochází. Most je využíván pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Stavba Mostu legií. Klenutý most ze žulových kvádrů byl postaven v letech 1898 – 1901 podle projektu J. Janů, J.Soukupa a A. Balšánka. Uměleckou výzdobu vytvoříli Vilém Amort a Josef Palouš. Plastiky říčních řemesel jsou dílem Gustava Zouly. Most legií má 9 kleneb, je dlouhý 343,5 m a jeho šířka je 16 m. Vozovka je široká 10,36 m. Most prochází nad Střeleckým ostrovem. Původně most nesl jméno Františka I. a to podle původního železného mostu, který v těchto místech stával od roku 1841 do roku 1898, kdy byl zbořen a nesl jméno tohoto rakouského panovníka. Název Mostu legií. V roce 1918 byl most přejmenován na současný název, na Most legií. A to na počest českých a slovenských legionářů, kteří v období první světové války bojovali na území Ruska, Francie a Itálie proti Německu a Rakousku-Uhersku a které výrazně napomohly ke vzniku samostatného československého státu v roce 1918. V části období německé okupace, v letech 194 – 1945 se jmenoval Smetanův. V letech 1960 – 1991 nesl název most 1. máje a to na počet první oslavy svátku práce v Praze, která se odehrála na Střeleckém ostrově, nad nímž se most klene.

Celý článek

Most Miloše Sýkory - Ostrava

MěstoOstrava

Most ocelové nýtované konstrukce spojuje Moravskou a Slezskou část Ostravy. V roce 1913 byl vybudován místními Vítkovickými železárnami a to na místě kde se původně nacházel řetězový most. Ten se za tragické události zřítil v roce 1851. Délka dnešního mostu činí 92 m a šířka včetně chodníků 16 m. V roce 1979 prošel rekonstrukcí. Svoje jméno nese podle soustružníka Miloše Sýkory, který jako čtyřiadvacetiletý dne 30.04.1945 spolu se svým přítelem znemožnil neacistům vyhození mostu do povětří. Krátce poté co přestřihl dráty vedoucí k náložím byl zabit. Ruský tank jedoucí z centra tak most sice přejel, ale na druhé straně pak byl zastaven třemi zásahy.

Celý článek

Most na Císařskou louku

KrajPraha
MěstoPraha

Ostrov Císařská louka je s Prahou spojen jediným mostem. Je kovové konstrukce a je určen jak pro automobilový provoz, tak pro pěší. Ostrov je pěším návštěvníkům přístupný také přes přívoz, který se nachází na severozápadní straně ostrova.

Celý článek

Most na Slovanský ostrov

KrajPraha
MěstoPraha

Most na Slovanský ostrov byl postaven v letech 1947 – 1948 jako náhrada za most zničený povodní v roce 1947. Nacházel se cca o 40 m jižněji. Projektantem mostu byl J. Fischer, architektem V. Hofman. Most tvoří jeden oblouk o rozpětí 27,84 m. Šířka mostu je 12,6 m, z toho vozovka má šířku 6 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Celý článek

Most na Veslařský ostrov

KrajPraha
MěstoPraha

Most na Veslařský ostrov byl postaven v letech 1956 – 1958. Při stavbě byla poprvé v Čechách použita tzv. metoda „letmé betonáže“. Most má tři pole o rozpětí 12,75, 40 a 12,55 m. jeho délka je 70,3 m a šířka 5,5 m. Vozovka je široká 2,5 m. Most nemá oficiální pojmenování.

Celý článek

Most nad Chotkovou ulicí

KrajPraha
MěstoPraha

Most přes Chotkovu ulici spojuje Chotkovy sady s Letenskými sady. Byl postaven v šedesátých letech 20. století podle projektu A.Kudrnáče. Má ocelovou konstrukci, která se skládá ze třech polí. Délka mostu je 40,8 m a šířka 7,5 m. Most je určen pro pěší a nemá oficiální pojmenování.

Celý článek

Most Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek

KrajPraha
MěstoPraha

Malý můstek na trase Petřínské lanovky ve stanici Nebozízek umožňuje cestujím bezpečně procházet mezi zastávkami.

Celý článek

Most přes Dalejský potok - ulice K chaloupce

KrajPraha
MěstoPraha

Betonový most přes Dalejský potok je součástí ulice K chaloupce. Za mostem tato ústí do ulice Ebrova. Most slouží pro automobilovou i pěší dopravu. Nemá chodníky pro pěší a nenese žádné pojmenování.

Celý článek

Most přes Dalejský potok - ulice K Třebonicům

KrajPraha
MěstoPraha

Betonový most překlenuje Dalejský potok u křižovatky ulic K Třebonicům a Ve Výrech. Most je určen pro automobilovou dopravu.

Celý článek

Most přes Rokytku (ulice Podvinný mlýn)

KrajPraha
MěstoPraha

Most přes Rokytku v Praze 9 Libni. Ulice Podvinný mlýn.

Celý článek

Most přes Rokytku - Průmyslová

KrajPraha
MěstoPraha

Most přes Rokytku v Hloubětíně přemosťuje údolí Rokytky. Je součástí rychlostní komunikace, ulice Průmyslová, vedoucí z Hloubětína na jih na Malešice. Most byl uveden do provozu v roce 1985. Má dvanáct polí o rozpětí 24 – 36 m. Délka mostu je 392 m, šířka 19,94 m a výška 20 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.

Celý článek

Most přes Rokytku - Zenklova

KrajPraha
MěstoPraha

Most přes Rokytku v Libni byl v roce 1896 vybudován jako přemostění pro komunikaci, dnešní Zenklovu ulici. V roce 1909 bylo přemostění rozšířeno na 99,3 m směrem k Vltavě. Dnes je i součástí Elznicova náměstí a přemosťuje Rokytku i pro Voctářovu ulici. Most nemá oficiální pojmenování.

Celý článek

Most přes Šachetský potok - ulice K přívozu

KrajPraha
MěstoPraha

Most přes Šachetský potok při ulici K přívozu je určen především pro pěší. Leží několik metrů před ústím Šachtekého potoka do Berounky.

Celý článek

Most přes Smíhovské nádraží

KrajPraha
MěstoPraha

Most je kovové konstrukce a je určen pouze pro pěší. Spojuje Nádražní ulici s křižovatkou ulic Dobříšská a Radlická.

Celý článek

První 1 2 3 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Židovský hřbitov se nachází nedaleko města Teplice v místní části Sobědruhy. Je přístupný z účelové komunikace (bez jména) spojující Bohosudovskou a Mírovou ulici, naproti zahrádkářské kolonii. Hřbitov byl založen kolem roku 1669 a na počátku 19. století rozšířen na současnou plochu 3.496 m2. Užíván až do druhé světové války, po ní byl v 60. letech silně devastován. Zbořena obřadní síň, ohradní zeď a některé náhrobky odvezeny. Dnes částečně zarostlý hřbitov vymezuje spíše vyvýšený terénní povrch. Najdeme zde zhruba na dvě stovky náhrobků, různě usazených, od 17. století do roku 1934 (barokní stély i novodobé náhrobky). Velká část, zejména těch novodobých je buď poškozena nebo povalena. Přístup na hřbitov je volný, parkovat lze na ploše asi 100 m od hřbitova při silnici Bohosudovská.
Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709-1716. Ve druhé polovině 18. století byla zvýšena o další patro. Po roce 1897 získala střecha mansardovou podobu s ornamentální břidlicí. Od roku 1963 zde sídlila galerie, v roce 1994 byl objekt znovu vysvěcen. V letech 1991-1993 prošel celkovou rekonstrukcí. Objekt tvoří čtyři dvoupatrová křídla vytvářející nádvoří do kterého se otvírá arkádová chodba. V severozápadním rohu objektu se nachází velmi cenná kaple sv. Karla Boromejského, který zdobí nástropní freska apoteózy sv. Karla Boromejského a po stranách malby sv. Petra a Pavla. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
V místech kde se dnes setkává třída Legií a Nádražní ulice nechal vystavět pelhřimovský purkmistr Jan Eusebius v roce 1658 boží muka. Po několika zázračných uzdravení, dávajících se do souvislosti s obrazem na těchto božích mukách byla v letech 1710-1714 vystavěna kaple Panny Marie Sedmibolestné. V letech 1787-1906 se kolem kaple rozkládal hřbitov. Jako jediná z církevních staveb si téměř zachovala svoji původní podobu. Osmibokou kapli zastřešenou kupolí svírají dvě hranolové věže. Za kaplí se nachází zbytky ambitů vystavěných později v roce 1759. Po stranách oltáře jsou umístěny oratoře, přístupné z věží s bohatě vyřezávanými balkony. Do hlavního oltáře jsou zabudovány původně zde stojící boží muka. Poškozené malby na klenbě kupole zobrazují zemské patrony. Ve zdejší kryptě byli pohřbíváni příslušníci zdejších měšťanů. V areálu zbývajících ambitů se nachází menší lapidárium smírčích křížů a náhrobních kamenů z oblasti pelhřimovska.
Hlavní nádraží pardubice.