Tip na výlet

Vodňanský židovský hřbitov je situovaný asi 800 m jihozápadně od centra osady Pražák, jinak cca 3 km jihozápadně od centra Vodňan. Z osady Pražák k němu vede červená značená cesta. Zakladatelem a majitelem byla židovská náboženská obec ve Vodňanech, která pro něj zakoupila v listopadu 1839 pozemek od městské obce. Hřbitov sloužil k pohřbům z Vodňan a okolí až do dubna 1942. V té době byli vodňanští židé deportováni do Českých Budějovic a později do Terezína, kde z nich naprostá většina zahynula. Po roce 1945 patřil hřbitov židovské náboženské obci v Plzni, nyní je ve vlastnictví židovské obce v Praze. V letech 1992-1998 prošel hřbitov opravou. Dnes se na ploše 1695 m2 nachází okolo 150 náhrobků převážně klasicistního a moderního typu. Z márnice zůstalo zachováno jen obvodové zdivo. Hřbitov je veřejnosti volně přístupný.

Kamenná vrata, text v přípravě

Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, zhotovil ji roku 1712 na objednávku hraběte Remedia Františka Thuna. Také toto sousoší se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy, ale bylo vyloveno a vráceno na své původní místo. Ve velkoleposti provedení jde o jedno z nejvýznamnějších sousoší mostu a představuje velmi dramatickou kompozici. Jsou zde sv. Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, který působil v 17.století mezi francouzskou venkovskou chudinou a pařížskými galejníky. Byl vzýván jako ochránce pokrývačů a také koní a jako pomocník ke šťastnému manželství a klidné smrti. Druhou postavou je český patron sv. Prokop, který založil roku 1032 Sázavský klášter. Sv. Vincenc křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Sv. Prokop odstrkuje berlou satana. Originálně je také vyřešen podstavec, který je zaplněný reliéfy a postavami, které se vážou k životu obou světců. Je zde poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na jejich činnost upomínají i četné nápisy na sousoší. Jsou zde 8 000 SARACENOS AD FIDEM CATHOLICAM - 8 000 pohanů k víře katolické, 70 DAEMONES DOMUIT - 70 ďáblů zkrotil a 2 500 IUDAEOS AD CHRISTUM - 2 500 židů ke Kristu.

Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady.  Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky.  V Jičíně se jistě i ubytujete.