Skalní suk s pozůstatky hradu Pařez se tyčí na severozápadním konci Prachovských skal poblíž vesnice Pařezská Lhota. Historie hradu Archeologický průzkum prokázal, že byl Pařez založen koncem 14. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1403, kdy byl jeho majitelem Jan z Pařezu. Existence tohoto sídla neměla však dlouhého trvání, patrně již za husitských válek zanikl a roku 1430, kdy byl zdejší kraj majetkem Ctibora z Pařezu, se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Hrad byl zbudován na skalisku připomínajícím pařez, což zaručovalo jeho ochranu, která byla pravděpodobně ještě na jeho úpatí posílena vodní nádrží. Do hradu se vstupovalo jako dnes prasklinou, která rozděluje hradní skalisko na dvě části. Ve skalním suku jsou dodnes dochované tři vytesané místnosti. Na  skále nad nimi stával palác. Na západní straně hradu lze dnes ještě shledat pozůstatky čtverhranné věže, která snad původně byla zamýšlena jako vstupní brána. Tento záměr se však stavitelům patrně nepodařilo pro obtížnost nutných terénních úprav zrealizovat. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit na zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky. V nedalekém Jičíně najdete zámek, židovský hřbitov a synagogu. Rozhled po městě vám nabídne rozhledna Čeřovka. V Jičíně se můžete také ubytovat. M.K.

Lašské muzeum nacházející se v klasicistní budově Šustalovy vily nabízí stálou expozici, věnovanou někdejší kopřivnické továrně na hliněné zboží, kopřivnickým rodákům a zejména malíři a ilustrátoru Zdeňku Burianovi. Mezi „perly expozice“ patří především zdánlivě obyčejné věci jako kachle a kamna upoutávající svou krásou a neobyčejností tvarů a barev, rovněž také zaujmou dobrodružné obrazy mistra Buriana. V podkroví budovy je vybudován malý výstavní prostor, kde probíhají pravidelné výstavy, dále se tam nachází audiovizuální reprezentativní sál vhodný k různým jednáním, prezentacím, oslavám atd.   Stálé expozice Továrna na hliněné zboží Malíř a ilustrátor Zdeněk Burian Dalšími pobočkami Regionálního muzea v Kopřivnici jsou Muzeum Fojství a Technické muzeum. Informace o vstupném zde!  

Zachovaný gotický hrad Kokořín stojí na pískovcové skále nad Kokořínským dolem nedaleko obce Kokořín a asi 14 km severovýchodně od Mělníka. Tajuplný hrad Kokořín postavil po r. 1320 pravděpodobně pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé, jeden z nejmocnějších pánů v Čechách. Do písemných pramenů vstupuje až v roce 1427. Hrad vystřídal mnoho majitelů a byl silně poškozen během husitských válek. Na konci 15. století byl obnoven v gotické podobě pány z Klimštejna. K jeho držitelům patřili krátce i Rudolf II. a Albrecht z Valdštejna, kteří zde ale trvale nesídlili a Kokořín tak pomalu chátral. Po třicetileté válce jej císař Ferdinand III. zařadil mezi tzv. prokleté hrady, které se nesměly udržovat a opravovat, aby nepředstavovaly byť jen potenciální nebezpečí pro císařskou moc. V r. 1715 byl v obci Kokořín postaven barokní zámek a hrad se měnil ve zříceninu. Na počátku 19. století byl již jen ruinou. Zřícenina a celý kraj přitahovaly romantické básníky - často sem přicházel Karel Hynek Mácha i Johann Wolfgang Goethe. Špačkové na Kokoříně V roce 1894 koupil zříceninu měšťan Václav Špaček ze Starburku, poslední soukromý majitel hradu, který se rozhodl hrad rekonstruovat. V letech 1911 až 1918 architekt Eduard Sochor hrad romanticky upravil a novogoticky zrekonstruoval do nynější podoby, která není zcela autentická s původním hradem. Úspěšný podnikatel Špaček a jeho synové se rozhodli, že v okolí Kokořína vybudují zařízení pro rekreaci a turistiku. Proto po první světové válce postavili rekreační zařízení, koupaliště a tenisové kurty v údolí pod ním. V roce 1951 byl hrad Špačkům znárodněn, roku 1992 v restituci navrácen. Dispozice hradu Hrad Kokořín je postaven na protáhlém půdorysu. Dominantou hradu je 38 metrů vysoká vyhlídková věž s kamennou helmou a palác. Tyto části hradu představují obytnou část a také obrannou funkci hradu. Ochozem po cimbuří se dá celý hrad obejít a návštěvníci mohou vystoupit i na hradní věž, odkud je pěkný výhled na Kokořínsko. Palác byl přestavbou zvýšen o další patro a zastřešen. Dnes zde jsou vystaveny zbraně, keramika a dobový nábytek. Interiéry hradu jsou romantizující ukázkou bydlení. Na kamenném schodišti při vstupu na věž jsou malby šlechtických rodů. Výlet na Kokořín je na celý den. Kromě hradu a zámku můžete v okolí obdivovat Skalní hrad Staráky, umělou jeskyni Nedamy, skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.