Benešov je okresní město ve Středočeském kraji. Leží v mírné pahorkatině přibližně 40 km jihovýchodně od Prahy. Díky atraktivní poloze v krajině mezi řekou Sázavou a Vltavou je Benešov a jeho okolí turisticky vyhledávanou lokalitou. Svoji zásluhu na tom má i okolí, kde lze navštívit celou řadu památek, nejznámější z nich je zámek Konopiště. Město Benešov je kulturním centrem okresu a žije v něm více jak 16 000 obyvatel.Historie města Benešova začala v 11.století  kdy na vyvýšenině nazývané Karlov byl založen panský dvorec a kolem něj osada s kostelíkem. V průběhu let se osada změnila v tržní místo, které stávalo v místech dnešního Masarykova náměstí. Počátkem 13.století byl na Karlově vybudován minoritský klášter a majitelem panství se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Osada se rozrůstala, byl v ní založen špitál, obdržela tržní právo a stala se městysem. Po vymření Benešovců se roku 1327 stali majiteli panství spolu s Konopištěm Šternberkové, z jejichž rodového erbu vznikl znak města Benešov (zlatá osmicípá hvězda ne modrém poli). Za husitských válek táhl přes Benešov na prahu Jan Žižka a vypálil minoritský klášter. V druhé polovině 15. století se v Benešově konaly zemské sněmy. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, vydrancované město bylo na mnoho let v útlumu. Nejvýznamnější úsek Benešovských dějin se váže k období, kdy se vrchností stali na sklonku 17.století šlechtické rody Přehořovských a Vrtbů. V této době vznikla barokní piaristická kolej, která byla významným střediskem vzdělávání a kultury celého kraje.  V průběhu 19.století se Benešovu i nadále dařilo. Vykoupil se z poddanství roku 1802 a jakožto ryze české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice. Ke konci 19.století, koupil konopišťské panství František Ferdinand Rakouský - d´Este, a přeměnil je na sídlo hodné následníka habsburského trůnu.     Významnými památkami Benešova jsou zřícenina minoritského kláštera, která byla ještě po zničení husity obnovena, ale švédská epizoda během třicetileté války znamenala pro klášter definitivní konec. Na Karlově dosud stojí gotický kostel sv. Mikuláše, vystavěný ve 13.století, další sakrální památkou je barokní kostel sv. Anny. Turisté by neměli opomenout návštěvu secesní budovy muzea a dva židovské hřbitovy. Dnešní Benešov je městem s bohatým zázemím pro rekreaci, s mnoha atraktivními cíli a rozmanitou krajinou v okolí, což zaručuje příjemné turistické zážitky. Nejnavštěvovanější památkou okolí je samozřejmě zámek Konopiště, ale za vidění stojí i hora Blaník, památník Josefa Lady, hrad Zbořený Kostelec a zámek Jemniště.

Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Jednoduchá kamenná pamětní deska na počst zakladatele Průhonického parku hraběte Taroucy Arnošta Emanuela Silvy. Je umístěna v Průhonickém parku.

Most přes Rokytku v Hloubětíně přemosťuje údolí Rokytky. Je součástí rychlostní komunikace, ulice Průmyslová, vedoucí z Hloubětína na jih na Malešice. Most byl uveden do provozu v roce 1985. Má dvanáct polí o rozpětí 24 – 36 m. Délka mostu je 392 m, šířka 19,94 m a výška 20 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší.