Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 … 184 185 186 Další Poslední
Městské opevnění - Horažďovice
Město Horažďovice bylo obehnáno hradbami již v polovině 13. století. Hradební pás dlouhý zhruba 1,3 km postupně tvořila hlavní hradební zeď, parkán, vnitřní hradba, za parkánem následoval příkop, místy široký až 14 m. Po pozdějším zpevnění měly hradby celkem 12 bašt. Vstup do města umožňovaly tři brány a jedna branka. Z hradeb se dochovala východní strana s poloválcovou věží, v severovýchodním ohybu dvojboce uzavřená bašta. Z bran se pak dochovala Pražská (Červená) brána, zbytek Prachatické brány a malá branka (Fortna). Třetí brána stojící na severovýchodní straně ke konci dnešní Ševčíkovy ulice zanikla někdy kolem poloviny 19. století. Součástí opevnění je zbytek branky (fortny) stojí mezi dnešní ulicí Podbranskou a Nábřežní.Malá branka vystavěná ve druhé polovině 13. století byla postavena za účelem přístupu k vodě k zásobování města a při požáru. Také tudy vedla cesta k mlýnu. V pozdější době byla před ní postavena ještě vnější branka vzdálená asi 11 m, zbořená v roce 1837. Původně byla branka malou věžovitou stavbou, dnes jde o půlkruhově zaklenutý průchod hradební zdí o šířce zdiva dvou metrů. Další objekty opevnění maji svá samostatná hesla.
Celý článekMěstské opevnění - Hradec Králové
Středověké opevnění města bylo budováno od 20. let 13. století do druhé poloviny 14. století. Vzniklo cihlové středověké opevnění se dvěma bránami a dvěma fortnami. Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, zbořena byla v letech 1873-1884. Mýtská brána stávala v místech dnešní ulice Mýtská. Rybářská fortna se nacházela v místech dnešního schodiště Bono Publica a Kozí mezi děkanstvím a pivovarem. Do dnešní doby se ze středověkého opevnění dochovala jen věž Mlýnská brány, část Rybářské fortny u schodiště Bono Publica a část cihlových hradeb. Po dobytí města Švédy vznikly kolem něj sypanné obranné šance. Ty však nebyly přilíš dostatečné a tak ve druhé polovině 18. století začala výstavba nového opevnění, které přeměnilo město na pevnost. Při jeho výstavbě byla zničena dvě předměstí, nedaleký kopec Rožmberk rozebrán na stavební materiál a řeky pozměnily své řečiště. Opevnění na půdorysu osmicípé hvězdice s 10 m vysokými hradebními zdmi a třemi bránami bylo dokončeno v roce 1789. Vnější opevnění tvořilo 8 trohúhelníkových hradeb a v polích zřízeny pozice pro dělostřelce. Pevnost nikdy nebyla řádně využita. V roce 1884 je na základě rozhodnutí císaře zrušena. Vojenské objekty a pozemky prodány městu a započato s bouráním hradeb, které probíhalo až do roku 1929. Ani jedna ze tří bran (Nová Pražská – Mostecká ul., Nová Slezská – Nezvalova ul., Moravská – I. Hermanna před Moravským mostem) se nedochovala. Do dnešní doby se z hradeb barokní pevnosti dochovala za Lékařskou fakultou (Šimkova ul.) pozůstatek ravelinu, ostře lomené hradby trojúhelníkového půdorysu. V Jiráskových sadech pak poterna (7,5 m dlouhá a 2 m vysoká výpadová branka) a střílnová kasamata. Dílčí část hradby 2 m silný a 3,5 m vysoký cihelný masiv s nárožím a římsou z kamenných kvádrů. Dvě místosti v přízemí mají 14 střílen a nad nimi otvory do dýmníků. Jinak se dochovaly stavby jako Gayerova kasárna, Jezdecká kasárna, kasárna pro pěchotu, sídlo ženijního velitelství aj. Mimo historický střed jižně od města za řekou Orlice pak ještě Pajkrova Flošna a Pivovarská Flošna, které sloužily jako předsunuté pevnosti. Pajkrova Flošna v blízkosti Vojenské lékařské akademie je objekt z režného zdiva o čtvercovém půdorysu se zkosenými nárožími, o délce stěn 25 m a výšce 6 m. Střechu tvoří silný nános země s trávníkem. Uvnitř je pět místností zaklenutých valenými klenbami. Dlouhou dobu služila jako sklad což se podepsalo na jejím stavu. Obdobný osud má i Pivovarská flošna stojící nedaleko Všesportovního stadionu.
Celý článekMěstské opevnění - Jihlava
První opevnění města Jihlavy vzniklo již při založení města. Město mělo velký hospodářský i vojenský význam. Během 14. století prošlo opevnění změnami, hradby byly zesíleny hranolovými či polokruhovými věžemi v hradebním pásu se nacházelo pět bran. V husitském období došlo k dalšímu následnému zdokonalení. Město bylo velmi dobře opevněno, ve válečné době se sem uchylovali lidé z blízkého okolí a svůj majetek sem dávaly i významné instituce, například mniši ze sedleckého kláštera a před husity i mniši kláštera želivského. Středověké opevnění dlouhé pět kilometrů tvořila 6 m vysoká vnitřní zeď, před ní parkán s parkánovou zdí a až 7 m hluboký příkop. Hradby byly zesílené hranolovými, válcovými a polovičními věžemi. Prakánový pás pak doplňovaly bašty. V 16. století se začalo s budováním zemního bastionového opevnění před původním středověkým. To vyvrcholilo na konci 16. a v průběhu 17. století. Roku 1645 se Jihlavy zmocnily Švédové. Po jejich zdokonalení opevnění dokonce tvrdili, že jejich opevnění je nepřekonatelné. Vývoj následujících událostí nabral jiný spád. Během třicetileté války bylo město v podstatě zredukováno na město za hradbami. Rozsáhlé a mohutné opevnění se pro město stalo údržbově a vývojově neúnosným. Na konci 17. století a během první poloviny 18. století začalo opevnění chátrat, hradby se rozpadaly a příkop zanášel. V roce 1755 byla Jihlava jako pevnost formálně zrušena. Na konci 18. století započaly likvidační práce. Bourány zemní náspy, zavezen příkop u bran, taktéž samotné brány a jejich předbraní. Ve druhé polovině 19. století v souvislosti s výstavbou některých komunikací byly na několika místech prolomeny hradby. V dalším století ubourány celé úseky hradeb. Tomu co nakonec zbylo se začalo věnovat pozornost až v roce 1950, tehdy byla Jihlava prohlášena za památkovou rezervaci. Do dnešní doby se dochovala zhruba 2/3 hradeb, nejvíce jižní polovina a pak část mezi Palackého a Husovou ulicí. V této časti se také nachází parkově upravený veřejnosti přístupný parkán. V menší míře v ulici Věžní je to hradební příkop a jen ve zbytcích vnější val. V Divadelní uličce můžeme vidět malebnou baštu vnitřně přestavěnou na obytný dům. Z pěti bran se dochovala jediná brána Matky Boží. Na hradebním úseku mezi ulicemi Benešova a Husova byl do jedné ze zbytků věže v hradebním pásu vložena železná konstrukce nepřevyšující výšku hradby, slouží jako malá volně přístupná rozhledna.
Celý článekMěstské opevnění - Kadaň
Opevnění města začalo být budováno po roce 1259, v té době se stala Kadaň královským městem. Dochované hradby pocházejí z druhé poloviny 14. století, další pásy pak byly doplněny v době pozdní gotiky. Hradební okruh, který obepínal město i s předhradím musel ustoupit rostoucímu městu a nedochoval se tak. V prostorech parkánu vznikly pěší vycházkové okruhy doplněné místy menšími restauračními podniky.Dokladem výstavby opevnění v pozdní gotice je dochovaná bašta. Třípodlažní objekt, podkovovitého půdorysu s obvodovým zdivem silným až 4 m. V roce 1997 byla rekontruována.
Celý článekMěstské opevnění - Klatovy
První opevnění města vzniklo již s jeho založením kolem roku 1260. Úplně první podoba není známa, dnešní dochované zbytky jsou nejstarší z počátku 14. století. Jako první byla vybudována hlavní hradba zhruba 10-12 m vysoká s parkánovou zdí vytvářející ve spodní části stěnu příkopu, který byl široký až 25 m. Později v 15. století pak byla přistavěna před tímto prvním prstencem hradeb ještě další vnější hradba s půlkruhovými baštami a dalším příkopem. Součástí opevnění byly ještě tři vstupní brány, bohužel ani jedna se nedochovala. V dnešní době můžeme zbytky opevnění najít téměř na celém okruhu. Při ulicích Tyršova a Plzeňské jsou to zbytky hradeb, velká část opevnění s dochovanými baštami najdeme u parku při Jiráskově ulici, v sadech při Komenského ulici zase „okrouhlici“ (okrouhlou hradební věž) a další okrouhlá hradební věž se ukrývá za domy v ohybu ulice Václavská.
Celý článekMěstské opevnění - Kolín
Městské opevnění města Kolín bylo vzniklo současně s městem za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se vzorem pro jiná další města. Na přelomu 15. a 16. století bylo posíleno. V průběhu 18. a 19. století postupně zanikalo. Kromě vlastního městkého opevnění ještě existovala předsunuté opevnění na Zálabské straně. Kromě severní části bylo opevnění tvořeno dvojitou hradbou oddělnou od sebe parkánem širokým 8-11 m. Hlavní (vnitřní) hradba byla vysoká 11 m a zpevněná 12 válcovými baštami. Před vnější (parkánovou) hradbou se pak nacházel vodní příkop a val. Při posílení hradeb na přelomu 15. a 16. století byla vnější hradba doplněna baštami. Severní část opevnění tvořila jen jednoduchá hradba se střílnami. Vstup do města zajišťovaly 4 brány: Klášterská / Pražská: ze západní strany to byla nejdříve Klášterská brána o které je první zmínka z roku 1343. Stávala v sevrozápadní části města, po vystavění hradu byla v roce 1434 začleněna do hmoty královského paláce a byla z komunikačního systému vyjmuta. Její úlohu nahradila nová brána postavená v dnešní ulici Pražská. Nepříliš velká brána byla zbořena v roce 1829. Její zbytky byly odkryty při arechologickém průzkumu v roce 2006.Kouřimská: nejvýznamnější městská brána stávala v dnešní ulici Kouřimská při domech čp. 11 a 13. Byla třípatrová a obýval ji branný, v 18. století fungovala jako obytná. Zbořena byla v roce 1843.Horská: zajišťovala přístup od východu, stávala v dnešní Kutnohorské ulici přibližně mezi domy č. 41 a 54. V 17. století ji tvořily dvě čtverhranné stavby, jedna napojená na vnitřní hradbu, druhá na vnější zeď. Začátkem 18. století měla stejně jako kouřimská brána také obytnou funkci. V roce 1734 sice vyhořela, ale byla opět opravena. Po dalším požáru v roce 1796 už zůstala bez střechy a začala chátrat a to natolik, že musela být ve dvacátých letech 19. století částečně rozebrána a v roce 1843 zbourána zcela. Labská: brána zajišťující přístup od řeky, kde se nacházel dřevěný most. Hranolová stavba s průjezdem při jejím východním boku stávala v dnešní ulici Rubešova někde v místech při hotelu Savoy. Do dnešní doby se z městského opevnění zachovala část mezi ulicí Brandlovou a Politických vězňů, za kostelem sv. Bartoloměje (část hradeb a bašta dnes s obytnou funkcí), další část pak v ulici Na Valech. Tady je patrný ve dvorcích domů této ulice zbytek hradby a v jednom dvorku je vidět i zbytek bašty. Kromě toho se ve hmotě bývalého hradu a později zámku dochovala původní Klášterská brána a z předsunutého opevnění na Zálabské straně je to věž zvaná Prachárna (Podskalské nábřeží).
Celý článekMěstské opevnění - Kouřim
Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.
Celý článekMěstské opevnění - Litoměřice
Původní hradební systém z roku 1257 zcela zanikl. Následně byl vystavěn nový ve dvou etapách. První byla vnitřní hradba vystavěná v letech 1360-1380 (1502-1505 opravována), tvořila ji až 10 m vysoká zeď s cimbuřím, silná až 2 metry, doplněná hranolovitými dovnitř otevřenými věžemi. Kolem roku 1513 přibyla parkánová hradba vysoká zhruba 4,5 m, silná cca 1,2 m s podkovovitými baštami rovněž dovnitř otevřenými. Celek doplňovaly čtyři brány (ani jedna se nedochovala). Do dnešní doby se dochoval obvod hradeb o délce 1.800 m. Největší zachovanou částí je západní a jižní část. Západní část při Klášterní zahradě tvoří bývalá vnitřní hradba. Zde také můžeme najít věžici přestavěnou v roce 1705 na vyhlídkový pavilon, dnes známá jako jezuitská hvězdárna. Jižní část tvoří parkánová hradba mezi ulicemi Máchovy schody a Krajskou (zde i obvodové zdi bývalé bašty), hradební pás dále pokračuje až k bývalé jezuitské rezidenci. Další část hradeb se dochovala při ulici Mezibraní na jihovýchodním okraji centra. Zde můžeme vidět i bývalou baštu, která původně otevřená byla ve druhé polovině 18. století adaptována na kapli pro blízkou věznici. Prý zde ministroval i sám J. Babinský, který se roku 1796 narodil na litoměřickém předměstí. V roce 1951 byla bašta opravena a roku 1992 adaptována na dnešní vinárnu či restauraci. Dále dochovaná část opevnění pokračuje za ulicí Dlouhou a mezi ulicemi Zítkova a Novobranská. Mezi ulicemi Dlouhá a Zítkova za parkovištěm je vidět hlavní hradba s věžemi upravenými pro obytné účely. Druhý úsek mezi Zítkovou a Novobranskou tvoří hradba s původními neupravenými věžemi.
Celý článekMěstské opevnění - Louny
První městské opevnění vzniklo se založením města od druhé poloviny 15. století. Později pak bylo zdokonaleno. Vnitřní opevnění se v nějakém uceleném celku nedochovalo, je pouze trochu patrné v zadních částech domů. Nejlépe dochovaná část vnějšího opevnění najdeme na západní straně při ulici Žižkova. Jde o hradební pás s dvěma dochovanými baštami a bránou předbraní. Bašty po té co ztratily vojenský význam, byly pronajímány řemeslníků a využívány také jako skladiště. Dnes je v jedné z nich restaurace a v druhé, muzeum Zkamenělý les. Další dochovanou částí je severní strana, kde je hradba doplněna několika půlkruhovými nízkými věžemi či baštami.
Celý článekMěstské opevnění - Moravská Třebová
Opevnění z něhož se dochovaly do dnešní doby některé části pochází z počátku 16. století, po velkém požáru města. Opevnění tvořila vnitřní vyšší hradba, vnější nižší hradba a příkop. K tomu hradební pás doplňovalo na 11 bašt a vstup umožňovaly tři brány s fortnou. Pár úseků částečně dochovaného hradebního pásu můžeme najít při parkovišti u obchodního centra a pak na severním okraji městského centra, při ulici Komenského. Po přestavbě jsou zachovány i tři bašty, jedna mezi ulicemi Farní a Gorazdova, druhá v hradebním pásu za obchodním centrem při ulici Komenského a třetí na okraji parkoviště při již zmíněném obchodním centru. Z bran se nadochovala ani jedna.
Celý článekMěstské opevnění - Pelhřimov
Městské opevnění v Pelhřimově pochází ze 14.-16. století. Původní kolová hradba byla nahrazena kamennou. Vstup umožňovaly čtyři brány včetně dvou branek. Stejně jako ve většině případů i zde tvořilo opevnění vlastní hradba doplněná parkánovou a příkopem. Do dnešní doby se dochovala část hradeb v ulici Příkopy, za Solní ulicí při kostele sv. Bartoloměje a část mezi zámkem a Horní bránou. Kromě toho se dochovaly tři brány, Horní (Rynárecká) v Poděbradově ulici, Dolní (Jihlavská) v Palackého ulici a Solní branka při zámku.
Celý článekMěstské opevnění - Polička
Původní dřevěné městské opevnění s příkopem a valem vystavěné se založením města v 60. letech 13. století, bylo v polovině 14. století nahrazeno pevnějším kamenným opevněním. Tvořila jej hlavní hradba, parkán, parkánová zeď a příkop s valem. Hlavní hradba měla tloušťku 2,5 m a její jádro tvoří opukové zdivo mezi vyzděným tvrdým kamenem. Hradba dosahovala výšky 10 m a v osmi metrech se nacházel ochoz chráněný cimbuřím. Hradbu o délce 1220 m doplňovalo 19 půlválcových bašt vyzděné do výšky 14 m. Parkánová zeď měla pak výšku jen 4 metry a před ní se rozkládal 14 m široký příkop. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Za vlády Jiřího z Poděbrad byly brány ochráněny barbakány. Kromě toho byl vyhlouben druhý 16 m široký vodní příkop, napájený Synským rybníkem. Od konce 16. století začal význam opevnění upadat, na počátku 19. století k němu byly přistavěny domky chudiny (zachovaly se jen v ulici Na Bídě). Do dnešní doby se zachoval téměř celý obvod hlavní hradby i se všemi 19 baštami, ze čtyř bran ani jedna. Zasypány byly oba příkopy i rybník, který jeden z nich napájel vodou. Krásně zrekonstruovaný hradební systém je jednak volně přístupný. Městské infocentrum pak provozuje komentovanou prohlídku s návštěvou ochozu hradby v úseku mezi Komenského a Masarykovou ulicí. Její součástí je i návštěva modelu města s hradbami v radnici na náměstí.
Celý článekMěstské opevnění - Stříbro
Městské opevnění města Stříbra se skládalo ze dvou částí. Jedno opevňovalo samotné centrum, druhé pak ještě navíc jižní předměstí, tato druhá část byla opevněna v 16. století. Do vnitřní části se vstupovalo dvěma branami (ani jedna se nedochovala). Do jižního předměstí se vstupovalo třemi branami, menší bránou a fortnou. Hradby nebyly patrně nijak velkolepé, tvořila je patrně jen zeď z lomového kamene. Z opevnění vnitřního města se dochovaly jen skromné zbytky hradeb při ulici Hradební. Z opevnění jižního předměstí (Nové Město) se dochovalo podstatně více. Při ulici Sokolské je to zbytek hradby, dále pak most s bránou (1555-1560), Koubkova branka v ulici Ruská (1574) a jedna bašta v ulici Plzeňská.
Celý článekMěstské opevnění - Tachov
Tachovský hradební systém vznikl ve 14. století. Středověké město uzavírala okružní hradba vysoká 8-10 m a široká 140-150 cm. Po celém obvodu bylo 26 věží vysokých zhruba 11-14 m a dovnitř města otevřených. Spojení mezi nimi zajišťovala úzká ulička (široká 2,5-4 m) vedená při hradbách po celém jejím obvodu. Opevnění doplňoval hluboký příkop, široký 43-45 m a val. Na jihu protékal příkopem mlýnský náhon a opevnění zde posilovalo ještě koryto řeky Mže. Vstup do města zajišťovaly tři brány. Na severu to bylo tzv. Horní (Horská) v prostoru dnešní ulice Husitská. V jižní části pak Zámecká (Říšská) v ulici Rokycanova a Dolní (Nízká) v dnešní ulici Boženy Němcové. Horní brána se skládala ze dvou objektů. Hlavní část měla nad průjezdem ještě dvě patra. Na ni pak navazoval koridor 40-50 m dlouhý ukončený menší branou se strážnicí a závorou. Tato brána byla zbořena jako poslední v roce 1871. Dolní brána se skládala ze dvou nevysokých staveb spojených hradbou. Venkovní opevnění brány tvořily dvě oblé bašty vytvářející podobu barbakánu. Brána byla zbořena v letech 1864-1865. Zámecká brána se také skládala ze dvou samostatných staveb spojených koridorem hradeb. V 19. století již tyto brány nestačily provozu města a tak v roce 1822 byla Nová brána z náměstí do prostoru ulice na Světce a v roce 1838 na konci dnešní Hradební ulice tzv. Psí brána směřující k Václavskému hřbitovu. Tyto brány měly však jen krátký život. V průběhu druhé poloviny 19. století byly odstraněny některé části hradeb a již zmíněné hradby. Od 70. let 20. století probíhá rekonstrukce dochovaných částí. Do dnešní doby se dochovala nejvíce západní část hradeb při Zámecké ulici a severovýchodní část v blízkosti Václavského parku. Zachovalo se na 21 dovnitř otevřených věží a v severozápadní dochované části hradeb u bašty č. 3 a 4 spojovací komunikační hradební ulička včetně obranné chodby.
Celý článekMěstské opevnění České Budějovice
Městské opevnění Českých Budějovic se začalo budovat zároveň se založením města a postupem času bylo zdokonalováno. Jižní a západní stranu navíc chránily řeky Malše a Vltava, na východní a severní straně to byl umělý kanál, tzv. mlýnská stoka. Součástí opevnění byl i Krumlovský rybník, který již zanikl. Ve 14. století bylo městské opevnění vylepšeno výstavbou obranných věží, vyhloubením příkopů a zesílením hradeb. Gotické hradby byly místy dvojité se čtyřbokými věžemi a baštami. Za třicetileté války (kolem roku 1638) doplnilo opevnění předsunuté bastiony a raveliny. V roce 1641 poškodil opevnění požár, shořelo na 13 věží. Zánik městské opevnění odstartovala výstavba koněspřežné dráhy. V roce 1827 v souvislosti s jeho výstavbou byla proražena hradba. Následně s rozvíjející výstavbou a komunikací byly hradby i brány bourány. Jako poslední padla v roce 1867 brána Pražská a o pár let později (1872) i menší Rybářská branka. Přístup do města zajišťovalo několik bran a branek. Na severu na konci dnešní Krajinské ulice to byla brána Pražská. Z jihovýchodní strany na konci ulice Karla IV. při Senovážném náměstí brána Svinenská. V blízkosti dnešního divadla to byla brána Krumlovská. Při dominikánském klášteru v ulici Hroznová se nacházela menší Rybářská branka. Do dnešní doby se zachovalo jihozápadní a severní úsek hradebního pásu. Každý z nich má i zachovanou věž. Jihozápadní úsek se táhne od Biskupské ulice až k budově gymnázia. V blízkosti Biskupské ulice se v hradebním pásu dochovala věž zvaná Železná pana. Svůj název patrně dostala podle mučícího nástroje, který se v ní nacházel. Věž v jádru pochází ze 14. století, dnešní vzhled má z roku 1612. Přízemní vstup byl proražen až koncem 19. století. Ze dvorku je patrný bývalý ochoz. O kousek dál vykukuje za hradebním pásem půlkruhová bašta zvaná Otakarova věž, patřící k nejstarší fázi městského opevnění. Další část severního úseku se nachází při ulici Hradební. Při ulici Mlýnské stojí druhá dochovaná věž Rabenštejnská. Pochází rovněž ze 14. století a její dnešní vzhled je výsledkem goticko-renesanční přestavby v roce 1551. Interiér Rabenštejnské věže je přístupný veřejnosti. Naproti věži je vidět nejužší dům ve městě vzniklý přestavbou opevnění. Dalšími dochovanými památkami městského opevnění je krátký hradební úsek při dominikánském klášteře s menší věží jejíž součástí je Solná branka. V domě čp. 401 v Široké ulici se dochoval dřevěný srub určený pro strážné hradeb.
Celý článekMěstské opevnění Český Brod
Původně zřejmě provizorní dřevěné opevnění bylo v letech 1343-1364 nahrazena dodnes zčásti dochovaným kamenným opevněním z červeného permokarbonského pískovce, například z lomu při Tismicích. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a po roce 1656 opraveno. Se vzrůstající zástavbou pak bylo postupně ubouráváno. Do města se vstupovalo třemi branami a jednou fortnou. Do dnešní doby se dochovaly pásy opevnění na západní, jižní a východní straně i s několika baštami. Nejlépe dochované je jihovýchodní cíp při Šafaříkově ulice. Kromě toho se dochovala část Kouřimské brány.
Celý článekMěstské opevnění Dvůr Králové nad Labem
Město mělo svoje opevnění již koncem 13. století, přístup dovnitř umožňovaly čtyři brány, chráněné válcovými věžemi, pouze u Horní brány to byla věž hranolová. Na jihu a západě byl systém doplněn vodními příkopy. Zvláštností bylo, že hradba neměla klasický ochoz s cimbuřím jak tomu bylo obvykle, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku. Hradby na konci 18. století přestaly plnit svoji úlohu, přesto ještě v roce 1841 stály v téměř celém rozsahu. Dnes najdeme již jen zbytky hradebního pásu v Valové uličce a u náměstí Václava Hanky. Z bran se zachovaly jen fragmenty dvou. Z Horní brány na konci Valové uličky a Šindelové při Havlíčkově ulici. Na konci této ulice stojí rovněž jediná dochovaná válcová ze čtyř, střežící Šindelovou bránu. Její dnešní výška je 20 m a v průměru 7 m. Svoje základy má v cca metr tvrdém jílu. Věž je mírně nakloněná a opírá se o sousední dům. Původně ji zdobil i malý orloj, demontovaný roku 1791. Interiér věže není veřejnosti přístupný.
Celý článekMěstské opevnění Havlíčkův Brod
Opevnění města bylo založeno v letech 1310-1350. Tvořila jej kamenná hradba silná zhruba metr a vysoká čtyři metry o celkové délce přibližně 1,5 km. Před hradbou se pak nacházel příkop čtyři metry hluboký a 12 m široký, který v pozdější době zcela zanikl. Součástí hradby byly čtyři bašty a dvě brány. Kolem roku 1472 došlo k zesílení obranného systému výstavbou parkánové hradby s baštami mezi již existující hradbou a příkopem. I přesto hradby za třicetileté války podlehly útokům a byly pobořeny Švédy. V průběhu 18 a 19. století s rozvojem města zanikla téměř veškerá západní a severní část hradeb, stejně tak obě brány a drtivá většina bašt. Do dnešní doby se zachoval jižní a jihozápadní část úseku (převážně parkánová hradba s dochovanou baštou) a pak východní část při rozsáhlém parku (hlavní hradba s dochovanou baštou zvanou Štáflova).
Celý článekMěstské opevnění Jindřichův Hradec
Budování městského opevnění Jindřichova Hradce jenž navazovalo na komplex opevnění hradu, započalo v první polovině 14. století a zdokonalovalo až do počátku 16. století. Hradby doplňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Přístup obstarávaly tři brány. Většina hradeb pak při rozšiřování města postupně zanikla. Kromě opevnění hradu se dochoval zbytek hradeb s okrouhlou baštou v Husových sadech u Masarykova náměstí a zbytky opevnění v blízkosti jediné dochované brány Nežárecká.
Celý článekMěstské opevnění Lipník nad Bečvou
Snad nejlépe dochované městké opevnění na Moravě se nachází zde v Lipníku nad Bečvou. Původně ještě dřevěné opevnění s příkopem vzniklo při založení města ve druhé polovině 13. století. Kamenné se začalo stavět po roce 1349. V letech 1507-1515 byly vystavěny dvě brány Hranická a Osecká. Ty vystupovaly před hlavní branu a navazovala k nim parkánová hradba. Hradbu vysokou zhruba 8 metrů doplňovaly bašty (okrouhlé, čtverhranné, mnohúhelníkové). Kolem roku 1520 byly před branami vybudovány barbakány. Kromě bran, které byly zbourány v roce 1840 se dochovala velká část hlavního hradebního pásu a několik bašt na každé obvodové straně. Ze všech bašt zůstala nedotčená jen jedna v Komenského sadech. V Neffově ulici je dochována i parkánová hradba, které se nacházela před hlubokým příkopem.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 … 184 185 186 Další Poslední
