Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Už jenom proto, že to je náš největší empírový zámek u nás. Kačina leží nedaleko obce Nové Dvory, v blízkosti města Kutná Hora, Středočeský kraj. Sídlo rodu Chotků Zámek Kačina si nechal postavit jako svoje representační sídlo Jan Rudolf Chotek v letech 1806-24, tehdejší president gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého. Chotkové přišli na kutnohorsko již v roku 1764, kdy Jan Karel Chotek koupil Novodvorské panství. Jeho synovci Janu Rudolfovi však barokní novodvorský zámek příliš nevyhovoval a dal si postavit Kačinu, která splňovala jeho nejpřísnější nároky na reprezentaci muže jeho postavení. Chotkové zde žili až do roku 1911, kdy zdejší větev rodů vymřela a panství zdědil synovec posledního Chotka Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, proto byl na něj uvalen konkurs a za 2. světové války byl v nucené dražbě prodán organizaci Hitlerjugendu. V roce 1945 bylo panství zestátněno a jeho prostory využívalo pro své expozice Zemědělské muzeum. Až do roku 1995 zde byly pouze zemědělské a potravinářské výstavy. Poté v rámci nové koncepce Muzea českého venkova zaměřeného na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově, tedy i šlechty, muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici. Empírová perla Autorem projektu zámku Kačina byl drážďanský architekt Ch. F. Schuricht. Vnější výzdoba zámku se omezila na reliéfní plastiky v trojúhelníkových štítech. Vzhled zámku se od výstavby nezměnil. Od roku 1968 zde probíhali rozsáhlé vnější i vnitřní úpravy. Budova dostala nové fasády bíle-šedavého nátěru, prejzová krytina byla vyměněna za měděnou. Střed podkovovitého půdorysu kačinského zámku tvoří podélná jednopatrová hlavní budova. Funkčně je zámek Kačina rozčleněn na hlavní centrální budovu s representačními prostorami a obydlím hraběcí rodiny, na dvě čtvrtkruhová k ní přiléhající nižší křídla se sloupovými kolonádami, kde se nachází hostinské pokoje, a na dva na ně navazující pavilony. V levém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19. stol. V levém je chotkovská empírová knihovna s více než 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. stol. Zámek Kačina je zasazen do rozsáhlého přírodně krajinářského parku, založeného již v roce 1789 podle plánů slavného vídeňského botanika F. N. Jacquina. Přehlídka řemesel na Kačině Na zámku je včetně suterénu 125 místností. Z původního zařízení se nám kromě knihovny nic nedochovalo. Ústřední prostorou objektu je reprezentační kruhový sál v přízemí střední části, jídelna, taneční sál a přilehlé salóny. V patře je expozice medového pečiva, vývoj zemědělského osídlení, historie chovu včel, odrůdy polních plodin a zeleniny, ovocnářství a české chmelařství. V suterénu masný průmysl, vinařství, mlynářství, pekařství, ošetřování a zpracování mléka. Návštěvníci si můžou také prohlédnout expozice o rodu Chotků a jejich panství, dokládající životní styl české šlechty v 19. a 20. stol. V samostatné části je umístěna galerie s díly evropských mistrů 18. až počátku 20. stol. Tipy na výlet Zajímavý výlet si můžete udělat do Kutné Hory, kde je k vidění celá řada památek. Za pozornost stojí zejména historické jádro s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Podívat se můžete také na romantický zámek Žleby. Ubytování najdete buď v Nových Dvorech nebo v nedaleké Kutné Hoře.

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur patří mezi objekty, kde jsou vystavovány sbírky Národního muzea.  Muzeum najdeme na Betlémském náměstí, v souboru budov v areálu bývalého pivovaru a vinopalny „U Halánků“ v městské části Praha 1 na Starém městě pražském.   Historie muzea V roce 1826 zakoupili staropražský dům U Halánků s pivovarem a vinopalnou manželé Fingerhutovi. Jejich mladším synem nebyl nikdo jiný než český vlastenec, mecenáš, politik a národní buditel Vojtěch Náprstek. Vojta Náprstek po porážce revoluce roku 1848 raději unikl před perzekucí na deset let do Spojených států amerických. Po návratu chtěl své zkušenosti, vědomosti a navázané kontakty využít ve prospěch české společnosti. Jednou z jeho nejdůležitějších aktivit bylo vybudování soukromého Českého průmyslového muzea, které mělo pomoci zaostalé české výrobě. Muzeum a knihovna se zakrátko staly centrem české inteligence a díky Náprstkovým kontaktům s Čechy žijícími mimo vlast se proslavily i v zahraničí. Mnoho sbírkových předmětů pochází z darů jak od zakladatele muzea Vojtěcha Náprstka, tak i od jeho přátel a známých z řad českých exulantů, cestovatelů a etnografů. Po jeho smrti se muzeum stalo národopisným a po r. 1946 bylo jeho zaměření orientováno výhradně na neevropské kultury.   Stálé expozice  Kultury Austrálie a Oceánie Originální doklady života a kultury etnik těchto oblastíZa více než 130 let se Náprstkovu muzeu podařilo shromáždit z oblastí Austrálie a Oceánie více než 6000 sbírkových předmětů. NIAS - OSTROV PŘEDKŮ A MÝTŮ nová stálá expoziceExpozice přibližuje svébytnou kulturu indonéského ostrova Nias tak, jak ji poznal cestovatel Pavel Durdík na konci 19. století. Pavel Durdík vytvořil za svého dlouhodobého pobytu jedinečnou sbírku obsahující 1100 exponátů, ze které bude na výstavě zahrnuto na 250 sbírkových předmětů. Tato sbírka je jedna z největších a nejucelenějších sbírek niaské megalitické kultury na světě.   Na co se můžete těšit   Soubor budov bývalého pivovaru a vinopalny „U Halánků“ na Betlémském náměstí v Praze Expozice Kultury Austrálie a Oceánie – doklady života a kultury etnik těchto oblastí Expozice Nias – ostrov předků a mýtů Sbírky prvních misionářů, průzkumníků a cestovatelů: Holuba, Vráze, Friče a Kořenského od r. 1862 Základní kámen tichomořské kolekce – dřevěný kyj ze souostroví Fidži Historický interiér knihovny Vojty Náprstka a „Amerického klubu dam“ Interaktivní výtvarné dílny pro širokou veřejnost, bohatá přednášková činnost

Hrad Špilberk, dominanta Brna a oblíbené místo pro vycházky jeho obyvatel. Je tomu tak už více než sedm set let. V průběhu těchto staletí sehrál Špilberk různé dějinné úlohy a role. Původně sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století se změnil na barokní pevnost, jež se stala nejtěžším žalářem rakouské monarchie, později zde byly vojenské kasárny a dnes má v jeho prostorách sídlo Muzeum města Brna. Nuže, ponořme se do historie a vydejme se na cestu časem. Na cestu, která nás provede, mnohdy děsivou, historií Špilberku. Sídelní hrad Jeho dějiny počínají v druhé třetině 13. století a u jeho zrodu stojí tehdejší moravský markrabě Přemysl, budoucí král Přemysl Otakar II. Za místo vybral vrchol příkrého kopce, ležícího kousek od historického centra. Ambiciózní mladík koncipoval stavbu od začátku velkoryse. Špilberk se měl stát pevnou oporu panovnické moci a důstojným sídlem vládců Moravy. Po prohrané bitvě na Moravském poli v roce 1278 se Špilberku zmocnily rakouské jednotky. Do přemyslovských rukou se Špilberk navrátil až roku 1282 přičiněním Václava II. Po nástupu Lucemburků byl Špilberk využíván jen příležitostně. Král Jan byl nepřetržitě na svých zahraničních dobrodružstvích, a tak skutečným sídelním hradem se Špilberk stal v polovině 14. století. Bylo to období, které lze historicky nazvat autonomní vládou moravských Lucemburků, tedy bratra Karla IV. Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). To bylo období, které Špilberku přineslo největší pozornost a význam. Jak to tak bývá období slávy bylo jen krátké a pomíjivé. Za posledního Lucemburka, uherského, římského a později i českého krále Zikmunda ztrácí Špilberk natrvalo svou rezidenční funkci a do popředí se dostává jeho význam vojenský. Pevnost Špilberk Pevnost svých hradeb osvědčil Špilberk už za husitských válek a teď dostal další příležitost. Blížilo se střetnutí o českou korunu, mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Na Špilberku se usídlil ve funkci zemského hejtmana Jiřího, syn Viktorin z Poděbrad. Špilberk se měl stát jedním z opěrných obranných bodů. Ovšem v roce 1469 se Matyáši Korvínovi podařilo Špilberk získat a učinit z něj důležitý strategický bod. Po smrti uherského krále Matyáše jej vlastnil Vladislav Jagelonský a začíná klesat jeho význam, doprovázený častým střídáním majitelů a všestranným úpadkem a chátráním. Aby Špilberk zachránily, koupily jej moravské stavy a prodaly jej městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých šedesát let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován a vrátil se tak zpět do zeměpanského majetku. Zlom do osudu Špilberku přinesla třicetiletá válka. Zpočátku to tak ovšem vůbec nevypadalo. Hrad nadále chátral a posádka na něm působící byla početně slabá. Vše se však změnilo s přítomností Švédů na Moravě, kteří bezprostředně ohrožovali Brno v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. Když pak v roce 1645 Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou, prokázal se znovu strategický význam tohoto hradu. Císař Ferninad III. z vděčnosti, že Brno uchránilo ohroženou Vídeň, dává městu mnohá privilegia. Špilberk je postupně přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Tato brněnská citadela se stává součástí pevnostní soustavy, která v roce 1742 odolává i vojenské genialitě pruského krále Fridricha II. Žalář národů Ovšem pevné zdi Špilberku nebrání pouze v přístupu nepřátel, ale plní i funkci opačnou - vězení. Už krátce po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno kromě desítek „obyčejných“ trestanců, odsouzených k pevnostním pracem, také několik vysoce postavených vojenských osobností, např. přední rakouští vojevůdci generálové Bonneval a Wallis, či proslulý plukovník pandurů Franz Trenek. Pevnostní charakter začal Špilberk ztrácet po napoleonských válkách. O tuto změnu se přičinila především francouzská armáda císaře Napoleona, která při svém odchodu z okupovaného Brna na podzim roku 1809 zničila některé důležité části špilberského opevnění. Poté zde zůstala už jen věznice. Byli tu vězněni jak zločinci, tak i političtí provinilci, uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři, příslušníci utopistických socialistů. Proto dostal Špilberk přízvisko „Žalář národů“. V roce 1855 císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a po odchodu posledních vězňů o tři roky později se její prostory přeměnily na vojenská kasárna, kterými pak zůstaly dalších sto let. V místo nesvobody se Špilberk změnil ještě dvakrát. Po 1. světové válce se hrad stal internačním táborem pro zběhy a účastníky dělnických stávek. Za okupace zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Roku 1959 opouští Špilberk československá armáda a definitivně tak končí jeho vojenská éra. Následujícího roku se Špilberk stává sídlem Muzea města Brna. Stavební vývoj - od gotického hradu po barokní pevnost S tím jak se měnila dějinná role Špilberku souvisí i jeho stavební úpravy. Z původního gotického hradu se dochovala jen základní dispozice ve východním křídle. Barokní pevnostní přestavbu připomíná fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy, úpravy na protiletadlový kryt německé armády 1945 a také přízemní kasárenské a další objekty. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna. Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve třicátých letech 19. století. Dnes muzeum a čilý kulturní život Dnes Špilberk nabízí stálé i příležitostné muzejní expozice včetně kasemat. V letní sezóně ožívají hradní nádvoří a další prostory různými kulturními vystoupeními, koncerty a divadelními představeními. Z vyhlídkového ochozu se nabízí ojedinělý pohled na město Brno a jeho okolí. Tipy na výlet V Brně a jeho okolí je k vidění celá řada zajímavostí a památek, jako například Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum, Památník Leoše Janáčka a mnohé další z Moravského zemského muzea. V okolí najdete zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která se zapsala také na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z ubytování v Brně si jistě vyberete.  

Nádrže a kanály začaly vznikat díky rostoucí spotřebě vody pro pohon důlních strojů. Stejný důvod byl i pro vznik Blatenského příkopu (kanálu) u Horní Blatné v letech 1540-1554, autorem zdejší stavby byl Stephan Lenk. Blatenský příkop začíná asi dva kilometry západně od Božího Daru při silnici vedoucí z této obce do Horní Blatné. Svéděl vodu k báňským provozům a ústil do Blatenského potoka při Horní Blatné. Stavba je dlouhá 20 km, široká až 2 m a po obou stranách ji tvoří náspy až dva metry vysoké osázené na mnoha místech smrky, doplněn stavidly, hrázemi a přepady pro jeho regulaci. Napájen potokem Černá a vodou z božídarskými rašeliništi. V zimě aby nezamrzla voda byl zakrýván větvemi a dřevěnými prkny. Svůj význam ztratil po ukončení těžby v 19. století a zarůstal. V současné době je funkční a snaha o zachování této technické památky.