Palác pochází ze 16. století, kdy byl postaven rodinou Gryspekových. V letech 1562 – 1564 byl přestavěn pro potřeby pražských arcibiskupů stavitelem O. Aostalisem. V roce 1599 byla budova rozšířena a v letech 1669 – 1674 byla architektem J.B. Mathyem upravena do barokního slohu. Další významnější přestavbu palác prodělal v letech 1722 – 1725, kdy byla stavitelem P.I. Bayerem rozšířena jeho zadní část. Průčelí paláce vytvořil v letech 1763 – 1764 J.J. Vicher. Autory plastik jsou I. Platzer a T. Seidana. V současnosti palác slouří jako sídlo katolické církve. Sousedem Šternberského paláce je palác Arcibiskupský. Na jeho místě stávalo v minulosti několik gotických domů. Jeden z nich patřil svatovítské kapitule. Právě tady si vybudoval honosnou renensanční rezidenci důvěrník císaře Ferdinanda I. Florián Gryspek z Gryspachu. V roce 1562 jej koupil císař Ferdinand I. pro prvního pražského arcibiskupa, který byl po husitských válkách ustanoven, Antonína Bruse z Mohelnice. Poté co se stal palác sídlem pražského arcibiskupství byla provedena jeho přestavba. Další důkladná přestavba na barokní podobu proběhla v letech 1675-79 arch. Jeanem Baptistou Matehyem. Z této doby se dochoval hlavní mramorový portál. Po zasypání příkopu mezi palácem a Pražským hradem došlo k další přestavbě paláce. Okázalé běložluté rokokové průčelí navrhl v roce 1760 arch. Jan Josef Wirch pro arcibiskupa Antonína Příchovského, jehož znak se hrdě tyčí nad původním portálem ze 17. století. Wirch změnil i výškové a šířkové poměry stavby. V roce 1934 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Byl zjištěn velký stupeň sešlosti některých částí stavby. V zadním traktu paláce bylo zdivo tak špatné, že ho muselo být asi 16 m2 vybouráno a znovu vyzděno. Celá oprava trvala 5 měsíců a přišla arcibiskupství na 250.000 Kč. Venkovní omítky paláce byly opravovány rovněž v letech 1988-89 a to včetně štukové výzdoby. Tisk vychvaloval na tehdejší poměry nezvyklou rychlost. Obdiv byl o to větší, že parta opavských řemeslníků měla pouze sedm členů, jejichž průměrný věk se blížil sedmdesátce. Nejstaršímu mistru štukatérovy chyběl rok do osmdesátky. Rychlost práce nebyla v žádném případě na úkor kvality. Přesto však v polovině 90. let bylo zjištěno to, co bylo dávno známo. Palác se dostal po statické stránce do katastrofálního stavu. Část budovy stojí na zásypu příkopu. Do havarijního stavu se dostaly stropy, obvodový plášť včetně průčelí. Puklinu ve své klenbě měla i kaple sv. Jana Křtitele. Byly vyslovovány obavy, že by stačilo nízko letící letadlo a akustický jev by mohl způsobit katastrofu. Kolaudce zrekonstruovaného paláce se konala v listopadu 1997. Čtyři křídla paláce uzavírají obdélníkové nádvoří, které je rozpůleno sloupovým mostem. Jeho atiku zdobí putti, držící kandelábry. V interiéru, který je nepřístupný, jsou obytné místnosti arcibiskupa, domácí kaple, kanceláře a reprezentační sály. Palácová kaple sv. Jana Křtitele pochází z 2. pol. 16. století. Renesenační strop je ozdoben malbami z jeho života. Jídelnu zdobí portrétní galérie pražských arcibiskupů. Cenný mobiliář je obohacen souborem 8 gobelínů, zobrazující exotické motivy na námět Nová Indie. Dne 21.4.1990 zde při své první návštěvě přenocoval papež Jan Pavel II. a ve zdejší kapli strávil jistý čas na modlitbách.  

Stálé expozice muzea, sídlícího v budově bývalého františkánského kláštera, jsou věnovány přírodě Českého lesa a jeho podhůří, dějinám a národopisu regionu. Mezi nejzajímavější exponáty patří modely husitských zbraní či hradů Přimdy a Tachova, přístupný je též bývalý klášterní refektář s původní výzdobou. Stálá expozice Národopis, historie okresu od počátku slovanského osídlení do r. 1945 příroda Českého lesa a jeho podhůří (zástupci živé flory a fauny-obojživelníci) expozice umění- gotické památky, sousoší Poslední Večeře Páně v životní velikosti funkční orchestrion

Botanická zahrada v Benátské ulici je studijní zahradou Karlovy univerzity. Vznikla v roce 1775, původně na Smíchově, v dnešních Dienzenhoferových sadech. Do dnešní lokality byla přemístěna koncem 19. století. V zahradě je v několika pavilonech, především pro vědecké účely, pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Zahrada je přístupná pro veřejnost a její název je dán jejím charakterem.

Zdymadlo Modřany je nejmladší z vodních staveb vybudovaných pro zabezpečení splavnosti Vltavy. Soustava, kterou tvoří plavební komora a Modřanský jez bylo vybudováno v letech 1978 – 1984. Usnadňuje lodní dopravu v Pomořanské a Modřanské úžině a v Radotínském přístavu. Součástí stavebního komplexu je i vodní elektrárna.