Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 184 185 186 Poslední

Masarykovo nádraží

KrajPraha
MěstoPraha

Dnešní Masarykovo nádraží bylo po složitých vyhledávacích studiích vybudováno na rozhraní Nového Města a Karlína, po obou stranách barokních hradeb, na plochách, kde byly jen zahrady a malé domky. Ostatně název Na Florenci v bezprostřední blízkosti Masarykova nádraží ty zahrady připomíná: Na Florenci, nebo také na Florencii, vznikla zahrada Italů z Florencie už za Karla IV.V říjnu 1843 dokončil vrchní inženýr Antonín Jüngling celkový návrh nádražního areálu a v listopadu téhož roku se začalo s výstavbou. Do února 1845 byla plocha nádraží urovnána a staré hradby zbourány. Byla postavena nová hradební zeď se šesti branami pro příjezd a odjezd vlaků. Nádražní brány měly vrata která byla na noc zavírána. 4000 dělníků pracovalo na stavbě „Drážního dvora“, do něhož vjel 20.8.1845 první parní vlak. Tím bylo zahájeno železniční spojení na trati Praha-Olomouc. Odjezdové části dominují dvě věže s hodinami, uvnitř je hala s pokladnami, poštou a čekárnami. Při dnešní Havlíčkově ulici byla postavena příjezdová budova s dvoranou, krytá skleněnou střechou. V ní byla finanční a policejní stráž, celní úřady a byty zaměstnanců. Mezi oběma budovami vedlo pět kolejí a čtyři nástupiště, z nichž dvě krajní byla krytá přístřešky. Teprve v roce 1866 vznikla na nároží Havlíčkovy a Hybernské dvoupodlažní budova s velkou restaurací a kryté nástupiště bylo prodlouženo a dostalo pěkné litinové průčelí. Dodnes nezměněná hlavní strana budov Masarykova nádraží má klidný pozdně klasicistní výraz. Zejména v půlkruhových záklencích oken se ozývají náznaky nastupující vlny romantismu. Posledních větších úprav doznalo nádraží v roce 1985, kdy byl interiér očištěn od necitlivých vestaveb a kdy byl obnoven jeho čistý klasicistní sloh. Za květnových povstání v roce 1945 bylo nádraží místem dramatických událostí. 8.5. sem odvezl oddíl esesáků 150 lidí nalezených ve sklepích okolních domů, kteří pak museli přihlížet popravě každého pátého rukojmí.

Celý článek

Masné krámy - České Budějovice

Masné krámy, kde se prodávalo maso a chléb se původně nacházely uprostřed centrálního náměstí. Jejich umístění se však nezamlouvalo Karlu IV. a tak byly přesunuty do nově stavby v roce 1364 zde na rohu Krajinské a Hroznové. V roce 1554 dostala nevzhledná stavba renesanční podobu a roku 1830 empírový vstupní štít. Původně se do masných krámů vstupovalo středem a uvnitř pak byla stavba členěna na 14 oddílů. Každý z nich pak měl ještě vlastní vchod kvůli zásobování. Po zrušení jatek byly zrušeny i masné krámy a stavba se na nějaký čas stala i výdejnou jídla pro chudinu. Zchátralé stavbě hrozila i demolice, nakonec však v roce 1953 byla adaptována na proslulou restauraci.

Celý článek

Masné krámy - Český Brod

Na severní straně dnešního Husova náměstí stávaly masné krámy. Na konci 13. století tu bylo 12 masných krámů, ve druhé polovině 16. století již 28 masných krámů. Dnes zde najdeme bývalou nekrytou uličku se vstupní bránou ve které je zasezen znak řeznického cechu.

Celý článek

Masné krámy - Horažďovice

Masné krámy dnes najdeme v Hradební ulici. Řeznické krámy se společnou porážkou jsou na zdejším místě již od 16. století. Po požárech v roce 1619 a 1689 byly obnoveny. Ještě v roce 1837 tu stály dvě řady krámků naproti sobě. Dnešní podoba již jen jedné dochované řady pochází z počátku 19. století. Za dobu své existence počet krámků nepřekročil číslo 20.

Celý článek

Masné krámy - Moravské Budějovice

Původní masné krámy se v Moravských Budějovicích nacházely na dnešním náměstí Míru. První zmínka je o nich z roku 1522 a sloužily až do roku 1837 kdy byly na nátlak občanů zrušeny. V roce 1839 byl vybudován v Purcnerově ulici nový objekt ve tvaru podkovy se 12 novými obchody. Tento objekt svému účelu sloužil až do 30. let 20. století. Pak zde ještě bývaly klubovny různých spolků, ale jinak objekt dále chátral. Záchranu přinesla až rekonstrukce v roce 1972, kdy byl objekt adaptován na muzeum. Koncem 80. let prošel úpravou a v letech 2001-2002 generální rekonstrukcí. Od roku 2003 je tu tak opět muzeum s ojedinělou expozicí řemeslné a průmyslové výroby.

Celý článek

Masné krámy - Rokycany

MěstoRokycany

V ulici Smetanova v Rokycanech můžeme najít budovu bývalých masných krámů. Současná stavba byla vystavěna jako empírová v první polovině 19. století na místě starší stavby masných krámů z z poloviny 15. století. V roce 1990 prošla stavba rekonstrukcí. Jde o přízemní objekt a na bočních stranách se nachází po sedmi vchodech vedoucí do jednotlivých obchodů. V současné době se zde nacházejí prodejní plochy a jiné drobné služby.

Celý článek

Mateřská škola Tuchorazská

KrajPraha
MěstoPraha

Mateřská škola Tuchorazská.

Celý článek

Matyášův altán

KrajPraha
MěstoPraha

Matyášův altán byl postaven v roce v roce 1614, v době vlády císaře Matyáše. Cenný je strop altánu. Je dřevěný a je zde třicet devět barokních znaků, jímž císař Matyáš vládnul. Stěny pavilonu jsou vyzdobeny malbami J. Navrátila z roku 1848.

Celý článek

Mauzoleum Josefa Schrolla - Levín

MěstoLevín

Stavba mauzolea postavená v řecko-antickém stylu se nachází na turisticky značené cestě kousek od Levína na vrchu Hrádec. Mauzoleum bylo postaveno v roce 1881 podle projektu stavitele Zettela pro rodinu Josefa Schrolla. Kdysi se zde patrně nacházelo hradiště. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

Celý článek

Maxmiliánův vodovod - Kroměříž

Maxmiliánův vodovod byl zřízen biskupem Maxmiliánem Josefem Sommerau – Beckhem, aby do města přivedl vodu z prameniště na svahu vrchu Barbořina. Klasicistní budova s kašnou byla postavena v roce 1838. Vodovod byl často poruchový díky železité vodě. V roce 1901 byla postavena jímací studna naproti Maxmiliánově dvoru stojící na severním okraji města. Posléze pak byly vybudovány další vrtané studně. Ve 30. letech 20. století stále vodovod využíval studně v zámecké zahradě, pomocí elektromotorů byla voda čerpána do vodojemu na vrchu Barbořina a odtud gravitačním vodovodem do města. V té době zásobol vodou na 1.800 domů. Vodovod byl ve městě vybudován již v letech 1665-1667 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Zásobován byl vodou z Moravy.

Celý článek

Medůvka

Skalní útvar Medůvka se nachází na hřebeni severně od Bystřičky. Je tvořen tvrdým, křemičitým pískovcem. Nachází se zde horolezecké výstupy s obtížností až stupně devět. Vrchol pískovcového bloku poskytuje jen drobný výhled. Ke skalnímu útvaru vede značená odbočka.

Celý článek

Medvědí hora

Medvědí hora se nachází na modré značce stoupající od vodní nádrže Lipno směrem na Kapličky.Svůj název dostala podle medvědů, kteří zde žili. V roce 1737 byl vydán zákaz „střílet tlapaté medvědy, aby nebyla poškozena kožešina“. Byly tak od té doby chytáni pouze do želez, a to vždy jen po několika letech. Chráněné území Medvědí hora bylo vyhlášeno v roce 1992 na ochranu rozsáhlého lesního komplexu. Podloží je tvořeno žulou, které vystupuje na obou vrcholech Medvědí hory mohutnými mrazovými sruby a na ostatní ploše četnými balvanitými sutěmi. Přímo z hlavního vrcholu Mědvědí hory (934 m.n.m.) kam vede značená odbočka je omezený výhled. Lepší výhled pak poskytuje vyhlídka z jednoho mrazového srubu který se nachází na okružní odbočkové značce zhruba 100 m pod Medvědí horou směrem na Lipno. Tato vyhlídka ačkoliv je neudržovaná (pozor tedy při výstupu) poskytuje dobrý výhled na Lipenské jezero.

Celý článek

Medvědí kámen

MěstoJeseník

Skalní vyhlídka na Medvědím kameni (907 m.n.m.) se nachází jen pár kilometrů severně od Jeseníku. Skalní útvar poskytuje krásný půlkruhový výhled na táhlé hřebeny nejvyšších vrcholů Hrubého Jeseníku. Vyhlídka je volně přístupná a není opatřena žádnými zábranami.

Celý článek

Medvědí stezka

MěstoStožec

Trasa žlutě značená je dlouhá 14 km a vede od železniční zastávky Ovesná k železniční stanici Černý Kříž. Vznikla v roce 1967 z nadšení a práce prachatických ochranářů. Její první část od zastávky Ovesná do osady Jelení vede především místy kde eroze v masivu vrchu Perníku vymodelovala za milony let ze žulových skal balvany různých tvarů, kterým tvůrci stezky dali přiléhavá jména: Gotický portál, Viklan, Skalní kaple, Soutěska lapků, Perníková skála, Obří kostky, Kamenná krása, Hřib a další. Zhruba dva kilometry od osady Jelení ve směru na Černý Kříž vede cesta kolem pomníku zastřelení posledního medvěda. Roku 1800 sice vydal kníže Jan Schwarzenberg nařízení proti vyhubení medvědů v knížecím revíru. Nařízení však bylo vydáno pozdě, v té době žilo na Šumavě už jen zbytek populace medvědů. V osudový den 14.11.1856 zde byl zastřelen poslední medvěd (medvědice). Stalo se v jednu hodinu odpoledne za husté vánice kdy nebylo vidět na 10 kroků a velkého vichru. Málem se při tom stala tragédie. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil na poslední chvíli dvěma ranami syn hajného Jana Jungwirtha.Cesta vede také kolem uměle vytvořeného Jeleního jezírka určeného k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu

Celý článek

Mělnické kulturní centrum - MEKUC

MěstoMělník

Mekuc - Mělnické kulturní centrum, o.p.s. bylo založeno na základě rozhodnutí města Mělník, které se také stalo zakladatelem společnosti. Posláním společnosti je zabezpečovat všem občanům a institucím přístup ke kulturním hodnotám a informacím obsaženým v knihovních a informačních fondech, zajišťovat přístup ke kultuře a vzdělávání a poskytovat ucelený soubor turistických informací o městě Mělníku a jeho okolí. Od roku 2012 Mekuc zajišťuje činnost Masarykova kulturního domu Mělník, Městské knihovny Mělník a Turistického informačního centra. V roce 2013 začala společnost provozovat také galerii a café Ve věži. Kromě programů a aktivit, které společnost připravuje v rámci činnosti svých čtyř poboček, se Mekuc aktivně zapojuje do spolupořádání projektů pro širokou veřejnost společně s městem a dalšími subjekty. Na základě této spolupráce jsou připravovány například Mělnické kulturní léto, Mělnické vinobraní, Vánoční trhy, Den města, Den evropské hudby a mnoho dalších. Hlavním cílem společnosti je vytvářet živé, pulsující centrum kulturního a společenského dění města Mělníka a poskytovat zde kulturní a vzdělávací služby. Spojením, svou činností zcela odlišných, středisek (kulturní dům, knihovna, turistické centrum a galerie) do jedné společnosti je akcentována možnost aktivně působit na široké spektrum obyvatel města.

Celý článek

Menšíkova rozhledna u Hlíny

MěstoHlína

Rozhledna nesoucí jméno herce Vladimíra Menšíka byla postavena na severním okraji obce Hlína asi 4 km severovýchodně od Ivančic. Výstavba rozhledna započala již v květnu (27.5.) roku 2001 položením základního kamene. Pozemek pro výstavbu zakoupila samotná obce Hlína. S výstavbou to však nebylo lehké. Původní náklady se odhadovaly na 1 mil. korun, nakonec vzrostly na 2 miliony. Až 16.5.2005 byl vybudován betonový nosný základ a v srpnu téhož roku usazena pomocí jeřábů částečně sestavená konstrukce. Následovalo opláštění, zábradlí a celkové doladění interiéru. Slavnostně byla rozhledna otevřena až 29.4.2007. Dřevěná rozhledna je 22 m vysoká, na krytou a zasklenou vyhlídkovou plošinu vede 96 schodů. Přístupná je od dubna do října ve své otevírací době.

Celý článek

Měšťanská beseda - Plzeň

MěstoPlzeň

Měšťanská beseda v Kopeckého sadech v Plzni byla dokončena v roce 1901 plzeňským stavitelem Františkem Kotkem. V architektonickém řešení budovy převládá novorenesanční sloh, umělecká výzdoba je převážně secesní. Měšťanská beseda s několika společenskými sály a salonky, 1. ART Kinem Beseda, Divadélkem JoNáš a proslulou secesní kavárnou je jedno z nejvýznamnějších společensko-kulturních center v Plzni. V Měšťanské besedě je možné uspořádat jakýkoliv typ společenského setkání (meetingy, teambuildingy, školení, konference, společenské i maturitní plesy, koncerty, divadelní a filmová představení, atd.) Tradičně k největší kulturní akci patří únorové Smetanovské dny - multižánrový hudební festival. K dispozici jsou tyto prostory: Divadélko JoNáš - malá komorní scéna s kapacitou 80 míst v suterénu přední části budovy. Při slavnostním otevření 1. října 2002 byl přítomen i herec Jiří Suchý, který se stal kmotrem divadélka. Schodiště, které nás do divadélka zavede, vzniklo až nově při celkové rekonstrukci budovy. Více zde 1. ART Kino Beseda - se nachází v 1. patře přední části budovy naproti vchodu do Primátorského salonku. Tento sál lze využívat víceúčelově a to díky mobilnímu hledišti, které lze zasouvat do niky v pozadí sálu pod promítací a technickou místnost. Kino s kapacitou 100 míst vzniklo v roce 2002. Sál byl dříve znám pod jménem Malý technický kabinet. Více zde Velký sál - Kapacita 535 (divadelní), 208 (konferenční), 564 (plesová), 158 (školní) míst.   Vstupenky Předprodej vstupenek: Informační centrum města Plzně (nám. Republiky 41, tel: 37 803 5415), e-mail: ticketing@dominikcentrum.cz Prodej vstupenek v den akce také na recepci Měšťanské besedy vždy ½ hodiny před začátkem akce Rezervace vstupenek: www.plzenskavstupenka.cz - platnost rezervace 48 hod.  

Celý článek

Městská brána - Kynšperk nad Ohří

Dodnes dochovaná branka byla součástí kamenného opevnění, které sledovalo původní starší jednoduché hradby. Povolení postavit nové kamenné hradby získalo město od císaře Ferdinanda I. v roce 1537. Městská branka je patrová stavba s mohutným průjezdem a pochází tak ze 16. století. Boční hrázděná a roubená přístavba sloužila svého času jako židovská modlitebna. Za bránou se nacházela Židovská ulice, ghetto tak bylo již za hradební linií.

Celý článek

Městská knihovna

KrajPraha
MěstoPraha

Městská knihovna byla postavena v letech 1924 – 1928 podle projektu F. Rotha. Průčelí budovy je vyzdobeno alegorickými sochami od L. Kofránka. Knihovna zde byla zřízena v roce 1891. Severní část Mariánského náměstí uzavírá budova městské knihovny, která vyrostla na asanačně uvolněném pozemku. Moderní architektura od Františka Roitha z let 1926-28. Nad průčelním balkonem je šest alegorických plastik z travertinu od Ladislava Kofránka. Největší pozornost při stavbě budily kamenické práce, neboť veškeré portály byly provedeny ze železnobrodské žuly a hlavní fasáda směřující do náměstí i přilehlý boční trakt ze slovenského travertinu. V budově jsou knihovny, čítárny, přednáškové sály, velká sbírka hudebnin. Ze Žatecké ulice je vstup do divadla Říše loutek, při kterém byla v roce 1929 založena mezinárodní unie loutkářů UNIMA.

Celý článek

Městská policie Praha Hostivař

KrajPraha
MěstoPraha

Městská policie Praha Hostivař. Nachází se v Hostivařské ulici u Hostivařského náměstí.

Celý článek

První 1 2 3 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Trhanovské náměstí
Trhanovské náměstí.
Židovský hřbitov se nachází přibližně 600 m severozápadním směrem od centra obce. Asi nejkratší a nejlepší přístup je odbočit před hřbitovní kaplí téměř na konci obce vpravo do upraveného parku. Projít po cestě tžéměř napřímo skrz něj k fotbalovému hřišti a po jeho levé kratší straně dojít k polní cestě. Tou se vydat vlevo, po cca 50 m vpravo přes remízek a po okraji pole se vydat k již nalevo viditelné ohradní zdi hřbitova. Hřbitov byl údajně založen již v 15. století a zřejmě byl několikrát rozšířen. Na docela velké ploše 4.335 m2 se nachází zhruba 170 náhrobků pocházejících od 18. století. Hřbitov je z velké části zarostlý náletovými křovinami (březen 2010) a velká část náhrobků je povalena nebo se i nachází v zarostlé části. Ohradní zeď je místy pobořená, z márnice zůstaly jen zbytky obvodového zdiva a absence brány poskytuje přístup na hřbitov bez obtíží.
Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.
Zříceniny hradu se nachází na výrazném ostrohu u Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl před polovinou 14. století, kdy ho založil Bušek II. z Velhartic. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1348. V držení tohoto rodu zůstal hrad prakticky po celou dobu své existence. Ve stálé pohraniční válce s Bavory byl roku 1475 dobyt, vypálen a pobořen. V roce 1496 ho koupil Půta Švihovský z Rýzmberka, který ho zřejmě obnovil. Po roce 1508, kdy získal i sousední Rýzmberk, však Nový Herštejn pro něho ztratil význam a  po  roce 1524, kdy byl prodán domažlickým, hrad zpustl. Podoba hradu V čele podélného jádra stál ohromný čtverhranný plochostropý donjon o straně 16,6 metrů. Zbytek plochy jádra nevykazuje žádné nadzemní zbytky staveb a je v podstatě rovný. Jádro stojí zhruba ve středu rozsáhlejšího vnějšího ohrazení. To má v zásadě čtyřúhelný obrys. Vnější hradby byly v další fázi význačně zvýšeny. Na západě se ke hradbě zevnitř přikládá čtverhranná věž, další zřejmě stála i v jižním nároží. Ke hradbě zevnitř přiléhaly i patrně hospodářské budovy a provozní stavby. Vstup umožňovala čtverhranná věžovitá brána v severovýchodním nároží. Přístupová cesta k ní přicházela podél celé východní fronty hradu. Zde ji přepažovala hradba s prvou bránou a k vnějšímu opevnění byl zvenčí přiložen objekt se dvěma polookrouhlými věžicemi, zvaný Panenská bašta, který vznikl složitějším vývojem. Byl nepochybně určen k obraně brány. Z hradu dnes dominuje nejvíce zbytek donjonu (obytné velké věže) a dochovaly se i zbytky hradeb. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Rýzmberk, zříceninu hradu Ruchomperk  nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Ubytování najdete v Domažlicích.