Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 184 185 186 Poslední

Kostel sv. Mořice - Kroměříž

Stavba kostela sv. Mořice na dnešním Stojanově náměstí založil již roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburgu. Během staletí byl několikrát upravován. Na konci 14. století to byla gotická přestavba, po husitských válkách kdy byl v roce 1432 vypálen a stejný osud jej postihl při třicetileté válce v roce 1643. Při požáru roku 1836 byl téměř zničen. Jeho dnešní podoba pochází z puristické přestavby v novogotickém slohu od stavitele Antonína Archeho. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby novogotické přestavby. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mořice v Thébské legii od Antona Pettera. Na něm se pak nachází gotická socha Piety. Před oltářem pseudogotický náhrobek biskupa Bruna ze Schauenburgu. Ve východní zdi presbytáře kenotaf biskupa ze Sommerau a ve vikářské sakristii renesanční portálek z roku 1582. Interiér kostela zdobí nádherná fresková výzdoba.

Celý článek

Kostel sv. Pavla - Ostrava

MěstoOstrava

Novogotický trojlodní chrám z červených cihel na Mírovém náměstí vznikl v letech 1880-1886. Kostel s kvadratickou věží asymetricky umístěnou vůči trojlodí byl postaven podle projektu Augusta Kirsteina. Věž byla postavena v předstihu a sloužila také pro vodárenské účely a jako hasičská pozorovatelna. Ve věži se nacházejí tři zvony ulité z místní oceli (Karel, Ema a Pavel).

Celý článek

Kostel sv. Petra - Louny

MěstoLouny

První zmínka o kostelu sv. Petra na náměstí B.Rejta je z roku 1359, ale nejspíše je daleko staršího původu. V letech 1456-1463 byl přestavěn a v 90. letech 19. století restaurován Josefem Mockerem. V roce 1892 byl evangelickým kostelem a dnes je v majetku města. V západním průčelí se nacházejí románské fragmenty, což právě potvrzuje domněnku, že je kostel staršího data, než je o něm první zmínka. Na jihovýchodní straně můžeme vidět zazděný renesanční portál.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla

KrajPraha
MěstoPraha

Bohnice jsou velmi stará osada, jejíž vznik souvisí se slovanským hradištěm Zámka na ostrohu nad Vltavou. Zdejší kostel existoval již v době románské, dal jej vystavět vyšehradský probošt Gervasius a vysvěcen byl v roce 1158 za účasti krále Vladislava I. Z této stavební fáze se dodnes nic nedochovalo. Současná podoba kostela pochází až z klasicistní přestavby v roce 1805. Původní románská apsida byla součástí objektu až do roku 1871, kdy ji podemlela voda, byla zbořena a nahrazena novou. Kostel má půdorys ve tvaru řeckého kříže s věží v západním průčelí. V bohnickém kostele mají zajímavé jesličky, dílo Františka Kotrby z doby krátce po druhé světové válce. Jsou keramické a kromě obvyklých figurek obsahují množství andělů, které plní zároveň úlohu dekorativních svícnů.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla

KrajPraha
MěstoPraha

Kostel sv. Petra a Pavla stojící na vyvýšeném místě v Řeporyjích je v jádru románská stavba z 12. století. Původní dispozice byla čtvercová se čtyřmi apsidami. Později byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 přestavěn architektem A. Schmiedem v obdélný kostel s novým kněžištěm. Počátkem 20. století provedl František Mach rekonstrukci původní stavby. Zajímavostí je, že zde v letech 1909 – 12 působil spisovatel Jindřich Šimon Bar. Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Batelov

MěstoBatelov

Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se nachází v centru obce Batelov, na náměstí Míru. První zmínka o existenci kostela sv. Petra a Pavla v Batelově pochází z poloviny 14. století. Jednalo se s největší pravděpodobností o prostou jednolodní stavbu s dřevěnou věží. Stavba nového kostela, který nahradil tento starší kostelík, byla započata r. 1755 z iniciativy Jana Kryštofa barona de Klee a dokončena o pět let později za jeho syna Františka Ludvíka. Výrazná klasicistní úprava hlavního průčelí pochází z roku 1836. Ve druhé polovině 19. století, v letech 1874 – 1875, byl kostel poměrně nákladně rekonstruován, o což se zasloužil tehdejší farář František Vondráška. Kostel je poměrně monumentální stavba s dvouvěžovým průčelím, kterému dominuje velkoryse pojaté trojramenné schodiště. Schodiště je dekorováno sochami šesti světců – a to sv. Petra a Pavla (1884), sv. Cyrilla a Methoděje (1885), sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého (1888). Většina mobiliáře pochází z konce 18. a počátku 19. století. Rozměrné varhany byly vystavěny roku 1839 Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě.   L.R.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Byšičky

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed malého hřbitova na mírném návrší zvaném Byšička, nedaleko města Lázně Bělohrad. První zmínky o kostelu na Byšičkách nalezneme v písemných pramenech již z roku 1267. V té době zde stával malý románský kostelík. Obec, která obklopovala návrší, je poprvé v pramenech zmíněna až v roce 1318. Za třicetileté války obec zanikla a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla. V místních pověstech se uvádí, že se ves propadla do země pro hříšný styl života zdejších obyvatel, zachráněn byl díky modlitbám sv. Petra pouze kostel. První výraznější stavební oprava kostela je doložena v roce 1718 a v roce 1850 je ke gotické lodi přistavěna jednopatrová věž. V té době, v letech 1851 – 1880, žil u kostela poslední z českých poustevníků, Augustýn Hoření, z jehož iniciativy byla podél cesty ke kostelu vybudována křížová cesta. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena byla i křížová cesta. Panorama kostela obklopeného nevelkých hřbitovem bylo inspirací Karlu Jaromíru Erbenovi k napsání básně Svatební košile z cyklu Kytice. Jelikož je vrch Byšička cílem procházek turistů i lázeňských hostů, byla v nedávné době opravena příjezdová komunikace a vystavěno posezení s výhledem do kraje.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Horažďovice

Kostel sv. Petra a Pavla stojí na jihozápadním okraji Mírového náměstí. Byl vystavěn jako raně gotická stavba v letech 1260-1273, roku 1316 pak částečně přestavěn. V roce 1836 byla původní věž nahrazena novou. Kostel je trojlodní stavba s protáhlým, pětiboce uzavřeným kněžištěm a sakristií s klenotnicí v patře při jižní stěně. V patře věže pak byla zbudována kaple. V interiéru kostela najdeme nástěnou malbu sv. Benedikta a klečící světice, gotickou křtitelnici v podobě kalicha. Barokní oltář je z roku 1775 s obrazem sv. Petra a Pavla, doplněný dřevěnou pozdně gotickou soškou Madony z přelomu 15. a 16. století.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Horšovský Týn

Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází na dnešním náměstí Republiky. Kostel sv. Petra a Pavla vznikl pravděpodobně již v době založení města, kdy zde také probíhala výstavba biskupského hradu. Poprvé je zmiňován v osmdesátých letech 13. století. Raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky v 15. století, dnešní vzhled kostela je ovšem výsledkem barokní přestavby z roku 1708, kdy se při požáru města zřítila klenba hlavní lodi. Z této doby pochází i výzdoba interiéru kostela, dochovaný mobiliář a varhany s třídílným korpusem. Obrazy hlavního oltáře a postraních oltářů pochází převážně z dílny chebského mistra Melchiora Ditricha. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky 19. století Paulíny Bäuml. V kostele je pohřben Jan z Lobkovic, první majitel Horšovského Týna z rodu Lobkoviců, a v předsíni jsou do stěn zasazeny další náhrobky významných měšťanů a církevních hodnostářů. Kostelní věž o výšce 38 metrů je přístupná samostatně v otvíracích hodinách a nabízí pěkný rozhled do širokého okolí. Návštěvník si zde navíc může prohlédnout dva zvony, z nichž menší, darovaný Norbertem z Trauttmansdorffu, je datován do roku 1727. Věž je zpřístupněna veřejnosti v červenci a srpnu, každý den kromě pondělí, vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V červnu a září je věž zpřístupněna v sobotu a neděli, od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.   L.R.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Hosín

MěstoHosín

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla v obci Hosín byl postaven v letech 1899-1900 podle plánů stavitele Jana Sedláčka na místě starší románské svatyně z přelomu 11. a 12. století. Jeho část s hodnotnými nástěnnými malbami z doby kolem roku 1340 je součástí dnešního kostela. Tato část patří k nejstarším sakrálním památkám Jižních Čech. Jako materiál byly použity glazované cihly ze zlivské šamotky.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Liteň

MěstoLiteň

Kostel sv. Petra a Pavla - Liteň, okres Beroun.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Mělník

MěstoMělník

Kostel sv. Petra a Pavla je jednou z dominant města Mělníku. Kostel s dlouhým stavebním vývojem byl na počátku románskou trojlodní bazilikou. Chrámové gotické trojlodí vzniklo v 80. letech 15. století. Kolem roku 1520 byla zvýšena hlavní loď a honosný presbytář s podzemní kryptou. Po dalších požárech vznikaly další úpravy. Dnešní podoba chrámu pochází z přestavby v letech 1913-1915 provedené architektem Kamilem Hilbertem. Kostel je trojlodní stavba s převýšenou střední lodí, pětiboce ukončeným presbytářem a obdélnou předsíní při severní boční lodi. Boční lodě i presbytář osvětlují gotická okna s plaménkovými kružbami. Závěr i hlavní loď má klenbu hvězdicovou, předsíň síťovou a boční lodě oddělené od hlavní arkádami jsou sklenuty křížově. Presbytář sklenutý síťovou klenbou s malbami má na svorníku Kristovu tvář. Nachází se zde kamenné sanktuarium. V bočních lodích se nacházejí kamenné náhrobníky. Zajímavé jsou i veřejnosti nepřístupné prostory jako kaple Božího hrobu, první patro věže (pokladnice) či románský interiér věže s bývalou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Mobiliář kostela je převážně barokní, hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty se sochami světců, boční oltář sv. Ludmily (1673) s obrazem zobrazující sv. Ludmilu učící svého vnuka Václava a také cínová křtitelnice z roku 1578. V kryptě pod presbytářem je veřejnosti přístupná kostnice fungující od 30. let 16. století. Vznikla jelikož nebylo kam již dávat kosti neboť kapacita hřbitova kolem kostela byla omezená. Sloužila až do roku 1775 kdy byl zřízen nový hřbitov při kostele sv. Ludmily. Poté měla být zrušena, ale nakonec byla jen uzavřena a poskytla tak později mnoho studijního materiálu pro antropology. V letech 1915-1919 byla upravena. Dnes zde najdeme ostatky 10-15 tisíc osob, z většiny z nich je složena stěna nazývaná Kalvárie. Při severozápadním rohu stojí 60 m vysoká pozdně gotická věž kostela, která měla svoji románskou předchůdkyni. Současná stavba byla vystavěna v průběhu 80. let 15. století. Původně zakončena gotickou jehlancovou střechou, ale po požáru v roce 1681 dostala raně barokní cibulovitou báň s cibulkami na nárožních vežičkách ochozu. Kromě zvonice sloužila věž i jako strážní. Dnes po náročné rekonstrukci v roce 2006 je její ochoz ve výšce 37 m (177 schodů) přístupný veřejnosti (celoročně). Je odsud výhled nejen na město, ale i Kralupy nad Vltavou, Kladno, České Středohoří, Říp, Ještěd, Vrátenská hora, Bezděz a další. Kostel, věž i kostnice jsou přístupné veřejnosti.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Poříčí nad Sázavou

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Řeznovice

MěstoIvančice

Centrální kostel sv. Petra a Pavla z 2. pol. 12. století je perlou našeho románského stavitelství. Byl vybudován při zeměpanském dvorci, který tu vznikl po roce 1146 jako náhrada za zničený hrad Rokytno; stával pravděpodobně v místech fary a později byl přestavěn na tvrz. Jádrem kostela byl dosud zachovaný centrální útvar se třemi apsidami, na který na západní straně navazoval hranolový objekt ( loď ) s tribunou, přístupnou z kostela schodištěm v síle zdi a zřejmě i lávkou z dvorce. Asi v polovině 16. století byl západní objekt zbořen a nahrazen novou obdélnou lodí se vstupem na jižní straně, krytým předsíní. V letech 1986-7 byl upraven interiér a položena nová dlažba. Z hranolu se třemi apsidami, který dnes tvoří presbytář kostela, se zvedá osmiboký věžový útvar, zakončený jehlanem. Fasáda je z režného zdiva, bez omítky, na apsidách se dochovaly lizény, u východní apsidy navazující na obloučkový vlys. Pouze tady se zachovala původní okna. Centrální část dnešního presbytáře má původní románskou křížovou klenbu z lomového kamene, v apsidách jsou konchy, na vnitřních stěnách fragmenty gotických maleb. Obětní stůl, svatostánek a doplňky z pískovce a litého skla vznikly při úpravách kostela v letech 1986-7.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Sklené

MěstoSklené

Současný secesní vzhled kostela sv. Petra a Pavla ve Skleném pochází z let 1912-1913. Tehdy byl původní gotický kostel z první poloviny 14. století secesně upraven. Z původního kostela byl zachován presbytář (dnes boční kaple) a věž. Před kostelem se kdysi stávala barokní přízemní fara, zbourána za socialistické éry.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Svojanov

MěstoSvojanov

Farní kostel sv. Petra a Pavla ve Svojanově stojí v obci pod hradem. Je pozdně barokní z roku 1786, vystavěný snad na místě nějaké starší kaple. Vybavení kostela je povětšinou z 19. století, jen několik málo věcí je starších, jako monstrance, nebo gotická křtitelnice a jiné.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Svojšín

MěstoSvojšín

Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně se svou románskou věží je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v západních Čechách. Stavba je datována do poloviny 12. století. Zajímavá je především samotná věž, jejíž první patro je v podstatě panskou tribunou uzavřenou ve věži. Portál v jižní zdi této věže umožňoval spojení s obytnou budovou feudálního dvorce (tvrze), která stála v blízkosti kostela. Síla zdi v přízemí věže dosahuje 138 cm. Loď kostela bývala oproti té dnešní užší, stavěná v šíři věže a nižší. Společně s věží je pozůstatkem z tehdejší doby původní zdivo severní strany lodi. Zajímavé jsou nálezy kvádrů s malovanými symboly, a to zejména kvádr s kolovým křížem o průměru 28 cm. Dále se zde nachází kvádr opatřený reliéfem, symbolizující Alfu a Omegu, počátek a konec života spolu s motivem Slunce a Měsíce. Reliéf vznikl bezpochyby v době stavby věže kostela. Vlastníci tribunového kostela, páni ze Svojšína se v české historii poprvé připomínají v roce 1175. Kostel byl již ve 14. století farním kostelem. Vedle něj stávala ještě kaple sv. Michala. Románský kostel byl v 17. století barokně přestavěn. Roku 1713 vypukl v kostele požár, který zničil většinu zařízení a mnoho cenných listin. V letech 1740-66 byla postavena vedle kostela nová fara. Hřbitov nacházející se u kostela byl zrušen a zřízen nový za vsí. V polovině 18. století vznikla chodba z oratoře vedoucí do zámku. V roce 1912 byl interiér kostela renovován.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Úštěk

MěstoÚštěk

Kostel stojící na Mírovém náměstí byl vystavěn v letech 1764-1772 na místě staršího kostela ze 14. století (sv. Michal). Dnešní stavba v pozdním baroku v sobě ukrývá hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty z roku 1656. Je na něm zobrazena Panna Marie jak rozmlouvá se svatým Petre a Pavlem. Dále zde můžeme najít kamennou křtitelnici rokokových tvarů, kazatelnu od místního řezbáře Jiřího Vančury. Varhaní skříň je původní, samotný stroj mladší z roku 1915. Kostel a jeho okolní náměstí se stalo místem natočení několika filmů - Rebelové a Kolja.

Celý článek

Kostel sv. Petra a Pavla - Želkovice

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla se nachází na vyvýšeném místě na obcí a je tak již zdaleka viditelný. Kostel nás upoutá zejména svým nepříliš typickým vzhledem. Původně zde zhruba od roku 1230 stála rotunda s lucernou a apsidou. Ta je dnes presbytářem současného kostela vystavěného v letech 1852-1853, podle plánů ing. Wetzla. Dnešní presbytář, původně samostatná rotunda je sklenutý kupolí, loď kostela je plochostropá. Vnitřní zařízení je převážně barokní.

Celý článek

Kostel sv. Petra v lokalitě Řebřík

MěstoLíšná

Původní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn roku 1728. Další přestavba je z roku 1874. V interiéru náhrobníky z původního kostela zaniklé vsi Řebřík.

Celý článek

První 1 2 3 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy najdeme ve městečku Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji, v okresu Česká Lípa. Ve své první podobě byl klášter založen kolem roku 1250 majitelem zdejšího panství Havlem Markvarticem, pánem na hradě Lemberku a jeho chotí, Zdislavou. Ta byla z Křižanova na Moravě a roku 1907 byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena. Manželé ve stejné době založili také dominikánský klášter v Turnově. Chtěli tak duchovně i kulturně povznést kraj a právě žebravá řehole dominikánů jim k tomu, jako nositelka nových myšlenek, měla pomoci. O podobě konventních budov v jejich původní podobě není mnoho zpráv. Pravděpodobně byly dostavěny již před rokem 1269, tehdy se zde konala kapitula česko-polské dominikánské provincie. To již ovšem Zdislava nežila a byla pochována v klášterním kostele sv. Vavřince. První etapu kláštera v Jablonném ukončily husitské války. V roce 1425 byl klášter vypálen a řeholníci museli hledat spásu v Praze. Na první obnovu, ze dřeva a hlíny, si musel klášter počkat až na počátek 16. století. V tomto stavu vydržel areál až do roku 1683, tehdy začala, za přispění majitelů okolních panství - Putzů na Mimoni a Berků na Lemberku – barokní přestavba. Výstavbu ovšem komplikovaly finanční nesnáze. Dominikáni, jako žebravá řehole, velkými prostředky nedisponovali a tak stavba postupovala jen velmi pomalu. Budovy konventu byly konečně dokončeny roku 1700, dalším krokem měla být stavba nového chrámu. Převorovi Hyacintu Misseniovi se podařilo pro jeho výstavbu získat Františka Antonína, hraběte Berku z Dubé. Ten věnoval nemalé finanční prostředky a zejména jeho zásluhou vznikl nový klášterní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy. V roce 1729 byl monumentální chrám, ve stylu vrcholného baroka vysvěcen. Autorem projektu byl Jan Lukáš Hildenbrandt. Na základě dvorského dekretu císaře Josefa II. z 1786 byl klášter zrušen. Význam klášterní kostela vzrostl po velkém požáru v roce 1788. Tehdy lehal popelem velká část města i s dosavadním farním kostelem narození P. Marie. Proto byla farnost přenesena právě do konventního chrámu sv. Vavřince, který byl požárem poznamenán daleko méně. Dominikáni se do Jablonného opět vrátili v roce 1945, jejich působení však bylo násilně přerušeno roku 1950 nastupující komunistickou diktaturou. Epizodní návrat v roce 1969 trval jen do nástupu normalizace. Definitivně se řeholníci vrátili až po roce 1990. V roce 1996 byl kostel povýšen na baziliku minor.V ambitu kláštera je galerie s obrazy Míly Doležalové a muzeum sakrálního umění. Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti, tedy poslední květnovou sobotu.
Doporučujeme
Městské muzeum Loreta
Expozice vytvářející pozůstatky života zdejších obyvatel v 19. století, ukázky měšťanského životního stylu a cechy a řemesla. Stálá expozice Sbírka zemědělské techniky - více jak 150 ks nářadí a strojů, dodnes funkčních. Nejstarší dějiny města - vykopávky, historie vodního hradu v Chlumci n. C. Ostrostřelecká expozice - terče, terčovnice, významné osobnosti spolku. "Dopadli jak sedláci u Chlumce" - připomínka selských bouří roku 1775. Ze selského hospodářství - praní prádla, zpracování lnu, máselnice, chov ovcí, včelařství, pražení kávy. Selská jizba. Měšťanský interiér 19. století. Cechy a řemesla - řezníci, krejčí, ševci, kupci, pernikáři, hrdelní právo v Chlumci n.C. Sport a Sokol v Chlumci. Školství - školní pomůcky a obrazy, tablo okolních škol. Slavní rodáci - Václav Kliment Klicpera, pomolog Jan Říha, Jaroslav Goll.
Panský vodní mlýn u Bouzova, okres Olomouc.
Doporučujeme
Vozka - skalní útvar
Vrcholová skála na Vozkovi upomíná na nejstarší geologické období Jeseníků. Přírodními živly byla odnesena hornina z okolí a skály vysoupily na povrch obdobně jako na Keprníku, Petrových kamenech, Peci a jinde. Lidová pověst vypravuje proč skála vzhledem připomíná formana s povozem. V době hladomoru si tudy krátil vozka cestu s chlebem pro hladovějící. Na špatné cestě klel a volal na pomoc ďábla. Na jeho radu pak cestu dláždil pecny chleba. Pán hor ho za to proměnil ve skálu i s jeho povozem.