Těsně pod druhé světové válce vzniká na okraji Kladna sídliště pro rodiny hutníků a horníků. Dnes této části Kladna dominuje šest z dálky viditelných věžových domů postavených v letech 1953-1957. Mají 13 pater, tvoří je železobetonový skelet s keramickým obkladem. Autoři jsou Havlíček, Filsak a Bubeníček. Pod domy jsou dva suterény s bývalými atomovými kryty, spalovnou odpadků, záložním agregátem, prádelny a žehlírny. Vstupy tvoří reprezentativní hala a dále pak výše 77 bytů s unikátním vytápěním sprotop (vytápění ve stropech a stěnách).

Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Bývalá biskupská mincovna jako jediná dochovaná na Moravě se nachází v ulici Na Sladovnách. Založena byla v roce 1665 biskupem Karlem II z Lichtenštejna. O rok později se zde začaly již razit mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile o váze 100 dukátů. Činnost mincovny byla ukončena koncem 18. století z příkazu Marie Terezie. Jednopatrová renesanční stavba s manýristickou fasádou kryje sedlová střecha. V polovině 90. let 20. století byla budova rekonstruována. V současné době se zde nachází expozice věnovaná výrobě mincí.

Přírodní památka Provodínské kameny se nachází asi 3 km severně od obce Jestřebí.Provodínských kamenů je celkem šest, ale nejvýraznější a nejnavštěvovanější je vyvřelý čedičový suk Lysá skála, který se někdy nazývá také jako Spící panna. Z určité strany totiž skála opravdu připomíná obličej ležící dívky. Vrchol Lysé skály je přístupný i když ne úplně lehký výstup a poskytuje kruhový výhled do okolí.Dalšími kameny jsou Dlouhý vrch (asi 1 km jihovýchodně od Lysé skály), který posloužil jako výhodné místo pro stavbu vojenských valů za Josefa II. Je také jediným z kamenů na které vystupuje znělec a nikoliv čedič. Puchavec (1,5 km západně od Lysé skály), dříve navštěvován pro výskyt zajímavých nerostů. Meichlův nebo také Michlův vrch (na mapě není uveden) je jen 300 m západně od Lysé skály a stojí pod ním stožár, na jeho úbočí se pak nachází starý čedičový lom. Strausův vrch a Pitrův vrch se pak nacházejí mezi Lysou skálou a Dlouhým vrchem (ani jeden není na mapě přímo uveden).