Boskovická radnice stojí v horní části Masarykova náměstí. Vystavěna byla v letech 1460-1490. Svůj dnešní vzhled získala při renesanční přestavbě v roce 1567. Součástí radnice je věž vysoká 44 m, kde hlídal strážný, jenž ohlašoval čas ve dne polnicí, v noci píšťalou a případný požár. Věž je od října roku 2010 přístupná po 106 schodech. Na pravé straně radničního průčelí se nachází ve výšce cca 12 m požární zvonek z roku 1593 s řetězovým tahadlem. Používal se k ohlašování požáru a podle některých zpráv také ke konci šenkování v měšťanských domech. V současné době v radnici sídlí městský úřad a informační centrum s galerií.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Židovský hřbitov se nachází v blízkosti dálnice D3 asi 600 m jihozápadně od obce Prudice. Z silnice č. 120 je potřeba odbočit na Prudice. Krátce před obcí odbočit vlevo po asfaltce vybudované kvůli stavbě dálnice. Po cca 450 m odbočit ještě vlevo a to již po levé straně je vidět malý lesík na návrší, kde se hřbitov nachází. Hřbitov je doložen v první čtvrtině 18. století. Na ploše 2.996 m2 je dochováno asi 150 náhrobků z doby od první poloviny 18. století do roku 1938. Z obvodového zdiva stejně jako cihelné márnice jsou dnes jen pozůstatky. Hřbitov je volně přístupný.

Rozhledna stojí i na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Ta současná měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla jednak skutečnost, že odlesněný vrchol Smrku začal opět zarůstat a také to, že začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem se nechtěli nechat zahanbit a během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem prohráli, byť jen o jeden měsíc. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50.let 20.století kdy se zřítila. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Roku 1974 nevydržela nápor sněhu a zhroutila se. Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Snažení vyvrcholilo dne 20. září 2003, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.