Nepříliš známá rozhledna, zdálky vypadající spíše jako myslivecký posed, stojí od roku 2004 na bezejmenné kótě u malé obce Radětice.  Radětice nalezneme asi 3 km severozápadně od jihočeského městečka Bechyně.     Duchovním otcem rozhledny je starosta obce ing. Josef Svoboda, který s nápadem na její výstavbu přišel v létě 2003. O necelý rok později, 23 června 2004, byla rozhledna slavnostně otevřena. O výstavbu, která stála okolo 100 000 korun, se zasloužili místní firmy a smrkové dřevo poskytly místní obecní lesy.  Rozhledna je čtyřpatrová se třemi vyhlídkovými patry a je vysoká 13 metrů.  Díky její poloze, v těsné blízkosti lesa, je z ní rozhled omezen (výhled pouze směrem na východ).  Orientace při výhledu je usnadněna plastovou panoramatickou fotografií s popisy výrazných bodů v okolí, která je umístěna na vyhlídkovém ochoze. Rozhledna je volně přístupná, a abyste se mohli rozhlédnout, musíte zdolat 45 schodů. Nejlépe se k ní dostanete ze samotné obce, před kapličkou odbočíte doleva až k lesu. Podél lesa cca 200 m k rozhledně.

Na Blatnické hoře, severně od obce Blatnice pod Svatým Antonínkem se nachází poutní místo s kaplí sv. Antonína. Základ zdejšího poutního místa je dán výstavbou kaple sv. Antonína v roce 1688 a to Hartmanem, synem knížete z Lichtenštejna, který soudil české stavy při stavovském povstání. Kaple měla tehdy tvar osmiúhelníkové rotundy a dnes tvoří část kaple, ve které se nachází hlavní oltář. Kaple záhy nepostačovala a tak byla nákladem Maxmiliána z Lichtenštejna rozšířena o dvanáct metrů dlouhou loď. Krušné časy pro zdejší místo nastaly po roce 1783, kdy císař Josef II. zakázal zdejší poutě. Kaple byla odsvěcena a prodána jedné židovce. Ta co mohla odvezla a prodala, včetně oken, dveří a cihelné klenby. Zůstaly stát jen holé zdi, které se nevyplatilo bourat. Zbytky kdysi výstavného poutního místa tu trčely jako němý svědek pokoření zdejšího místa. Až v roce 1814 požádala blatnická obec císaře o obnovení kaple. Ten to povolil, pod podmínkou, že se obec zaváže z vlastních prostředků o obnovu a údržbu kaple včetně starost o bohoslužby. Obec pozemky včetně zbořeniště odkoupila od knížete Lichtenštejna a obnovená kaple mohla být 16.5.1819 znovu vysvěcena. Na konci 19. století byla provedena generální oprava kaple, zejména její střechy. V roce 1904 byl pořízen nový oltář. Další velká generální oprava probehla kolem roku 1936. Tehdy kaple dostala nový železobetonový strop, vyzděna kopule, nová střecha, zvětšena malá věž, přistavěna druhá místnost sakristie a vnitřek kaple vymalován. Poslední opravy proběhly v letech 1996-1997. Uvnitř se nachází hlavní oltář sv. Antonína z roku 1904 v kombinaci italského mramoru a moravského pískovce. Nad oltářem je poutní obraz sv. Antonína z roku 1885 od Josefa Hány. Na obrazu je také vidět jak tehdy vypadala Blatnická hora. Pod obrazem je znázorněna Poslední večeře Páně, plastika zhotovená strážnickým stavitelem Slovákem v roce 1887. Kromě toho jsou zde dva boční oltáře (sv. Josefa a Panny Marie), soška Panny Marie pořízená roku 1917. Výmalbu kaple provedl v roce 1937 malíř Ježek z Bystřice pod Hostýnem. Dále jsou k vidění dva nástěnné obrazy od Jana Köhlera ze Stražovic u Kyjova. Nad oltářem Panny Marie je to Zázrak v Rimini, nad oltářem sv. Josefa pak Postní kázání v Padově. V presbytáři můžeme pak vidět nedokončený obraz Smrt sv. Antonína. Původně měl Köhler namalovat čtyři obrazy, ale při malbě toho třetího onemocněl a 20.1.1941 zemřel. Obraz tak dává úvahy o majestnátosti smrti: „Buď připraven, nevíš dne ani hodiny. Můžeš začít a nedokončit!“. V poutním areálu se pak ještě nachází křížová cesta. Z vrcholu od kaple je dobrý výhled směrem k obci.

Nedaleko železničního přejezdu v centru obce stojí románská stavba kostela sv. Petra a Pavla. Stavba ze žulových kvádrů byla postavena v románském slohu v 11. století. V této podobě až na drobné úpravy se v podstatě dochovala dodnes. Kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní stavba s obdélnou lodí, polokruhovou apsidou a hranolovou věží. Věž je vysoká 22 m a loď má rozměry 11 x 7,6 m. Na severní straně můžeme vidět původní dnes již zazděný portál. V interiéru se nachází většinou zařízení barokní, jsou zde obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“, dále pak obraz Madonny namalovaný Josefem Hellichem podle Rafaelova originálu v roce 1835. Hlavní oltář sem byl v roce 1746 přenesen z kostela sv. Havla, poté co tam byl instalován nový, pouze oltářní obraz byl vyměněn za obraz se svatým Petrem. V apsidě jsou k vidění nástěnné malby ze 13-14. století, v lodi o něco novější z druhé poloviny 14. století. Ve věži jsou dva zvony, větší „Petr“ z roku 1507 a menší „Pavel“ z roku 1599. Zvonu Petr se pokoušeli zmocnit zloději, dokonce za tímto účelem vylomili sloupek, který pak musel být nahrazen novým. Vyrušení zloději, ale zvon ponechali na blízkém poli.

Čertovy skály u Lidečka se nacházejí na severním okraji obce Lidečko, jen kousek od silnice č. 57 Čertovy skály jsou příkladem erozí narušeného tzv. strukturního svahu označovaného jako skalní zeď či hradba. Pískovcová lavice je rozčleněna příčnými puklinami. Nachází se zde množství skalních útvarů vzniklých zvětráváním a odnosem měkčích partií hornin. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost, ale je nepovoleno zvyšovat počet skob, aby se více skalní hradba nenarušovala. K přírodní památce vede turisticky značená cesta, parkování je možné u turistické odbočky od silnice ke skalám. K nim je to pak jen cca 50 m.