omník obětem germánské okupace.

Sluneční hodiny jsou umístěny severně od Štefánikovy hvězdárně. Díky své poloze neujdou pozornosti návštěvníků hvězdárny, či Růžového sadu. Jejich funkce je popsána v galerii.

Stanice Muzeum je přestupní stanicí mezi trasami metra A a C. Horní stanice pro trasu C byla uvedena do provozu v roce 1974. Spodní pro trasu v roce 1978.Horní stanice je dlouhá 265 m a je v hloubce 13 m. Projektanty byli Z. Král a P. Mařík. Spodní stanice je trojlodní. Střední loď je dlouhá 69,1 m. Je v hloubce 34 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutohnědé barvy. Eskalátor do vestibulu měří 63 m. Projektanty byli J. Otruba a J. Reiterman.Stanice jsou vzájemně propojeny dvěmi eskalátory spojenými krátkou chodbou. Vstup do stanic je ze společného vestibulu je oddělený.Název ulice je odvozen od Národního muzea v jehož bezprostřední blízkosti vyúsťuje.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Muzeum – C je situována mezi ulicemi Wilsonovou a Whasingtonovou v blízkosti budovy bývalého federálního schromáždění.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Od roku 1978 je i stanicí přestupní.Hloubka nástupiště je 10 m pod povrchem.Stanice je hloubaná, založená v otevřené jámě, zajištěné podzemními stěnami. Konstrukce je jednopodlažní monolitická s předpínanými prefabrikovanými nosníky, ve vestibulové části je pak dvoupodlažní s deskovými stropy podepřenými ocelovými sloupy. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice je jeden výstup do podpovrchového vestibulu jež je zároveň společný i pro stanici na trase A. S nástupištěm je spojen eskalátory a pevným schodištěm. Počet provozně-služebních místností: 114Obestavěný prostor: 40.193 m3.Stavební náklady: 214,1 mil. korun.

Muzeum hlavního města Prahy je patří mezi velké české muzejní instituce a jeho historie se datuje od roku 1881. Její hlavní budova se nachází na Florenci, v ulici Na Poříčí. Nesmírně bohaté a cenné muzejní sbírky dokumentujících dějiny hlavního města. Počet jednotlivých kusů z oborů historie, historie umění a archeologie dnes přesahuje číslo jeden milion.  Pod Muzeum hl. m. Prahy patří objekty -  Müllerova vila a Podskalská celnice na Výtoni.   Z historie muzea Muzeum započalo svou historii roku 1881. Tehdy byl ustanoven muzejní výbor. Motivací pro založení instituce byla nelibost s prodejem a vývozem památek do zahraničí. Hlavním úkolem muzea se tak stalo sbírání a získávání památek, které souvisejí s dějinami Prahy a se životem Pražanů v minulosti. Zásadním úkolem, který stál před muzejním výborem, bylo nalezení vhodných výstavních prostor.  Roku 1882 byl zakoupen kavárenský pavilon a o rok později bylo muzeum otevřeno pro veřejnost. Roku 1883 se prvním ředitelem muzea stal Břetislav Jelínek (1843 – 1926), amatérský archeolog a sběratel starožitností. Ve funkci ředitele muzea setrval do roku 1913. Kavárenský pavilon, který byl postaven v roce 1876, se nacházel západně od stávající hlavní budovy muzea. Ovšem roku 1974 musel ustoupit stavbě magistrály.   Hlavní budova Kavárenský pavilon byl pro sbírky muzea malý a také nebyl dostatečně reprezentativní, proto výbor rozhodl o stavbě budovy nové. Novorenesanční budova muzea byla postavena v letech 1896–1898 podle projektu architekta Antonína Balšánka (1865–1921). Za pozornost stojí její vnitřní i vnější výzdoba, na níž se podíleli významní umělci, například Ladislav Šaloun (reliéf v tympanonu, Alegorie Prahy na vrcholu tympanonu), Václav Jansa či Karel Liebscher (lunety na schodišti). Součástí výzdoby interiéru se stal také rozměrný panoramatický obraz Prahy Antonia Sacchettiho z doby kolem roku 1820.   Stále expozice 1.Historická Praha Pravěká a historická Praha - dějiny města a jeho obyvatel od pravěku do r. 1784 - První část expozice (inovovaná v r. 2006) nabízí odpovědi na otázky kdy přišli a jak vypadali, kde a jak bydleli, čím se živili, jak hospodařili, jak se oblékali a zdobili, jak mysleli a pohřbívali pravěcí obyvatelé pražského území od počátků pravěku do doby příchodu Slovanů. Expozice využívá výsledků experimentální archeologie a je doplněna o nové modely, repliky a rekonstrukce. Středověká Praha - Expozice začíná oddílem věnovaným vzniku Pražského hradu, Vyšehradu a rozšíření osídlení pražské aglomerace v 9. - 12. století. Založením Starého Města a Malé Strany ve 13. století, Hradčan a zejména Nového Města ve 14. století vznikla pražská městská aglomerace jako významné evropské centrum. Život jejích obyvatel dokumentuje řada dochovaných předmětů z pražských domácností, v expozici nalezneme doklady rozvíjejícího se hospodářství, vzdělanosti i náboženského života obyvatel Prahy. Důležitou úlohu začala v tomto období hrát městská samospráva. Na konci expozice je připomenuto vzrušené období husitských válek. Praha na přelomu středověku a novověku  (1437-1620) - období pozdní gotiky a pronikání renesančních ideálů a umění do Prahy, nepřeberné množství hmotných dokladů o způsobu života pražských obyvatel a jejich domácností, politické a náboženské bouře v 17. století vrcholící českým stavovským povstáním a bitvou na Bílé hoře. Barokní Praha - Mezi nejkvalitnější sbírky Muzea hlavního města Prahy patří kolekce barokního sochařství, uměnímilovného návštěvníka této části expozice ovšem potěší i Škrétovy, Brandlovy, Hirschelyho či Grundovy obrazy. 2.Langweilův model Prahy z let 1826 - 1837. Unikátní papírový ručně vyrobený model Prahy. Jeden z nejzajímavějších a nejznámějších exponátů muzea. Byl zhotoven Antonínem Langweilem (1791–1837), knihovním sluhou pražského Klementina,  z papírové lepenky a drobných dřevěných doplňků v měřítku 1:480. Model o rozloze 20 m2 svou technickou dokonalostí, rozsahem, mistrovským zpracováním a půvabem patří ke světovým unikátům. Model obsahuje více než 2000 budov, z nichž 960 již v dnešní Praze neexistuje. Novinka - digitalizace Langweilova modelu Prahy: 3D stereo kino - virtuální průlet Langweilovým modelem Prahy, doba trvání 6 min. Projekce probíhá každou půlhodinu od 9.30 do 17.30. První čtvrtek v měsíci 3D kino pouze na rezervaci. DVD (Langweilův model) jsou ke koupi v prodejně v hlavní budově muzea na Florenci nebo na dobírku na adrese: kyselova@muzeumprahy.cz.