Osada v těchto místech je připomínána již v 11. století. Vznikla na cestě z Čech na Moravu, na řece Chrudimce v Železných horách. Poblíž rozhraní se Žďárskými vrchy. Podle pověsti ji založili hrnčíři, odtud také název. Za vlády krále Václava IV. bylo povýšeno na městečko. V době husitských válek bylo po jistou dobu spravováno husitským hejtmanem. V roce 1547 bylo zkonfiskováno a byla zde zřízena královská pomezní celnice. V roce 1834 bylo opět povýšeno na město. Až do konce 19. století bylo hlavní obživou obyvatel Hlinska hrnčířství a tkalcovství. Na přelomu 19. a 20. století zde vzniká průmysl.

Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Výjimečná je i jeho poloha ve výšce 848 m.n.m. na stejnojmenném kopci. Leží v okrese Tachov, kousek od hranic s Německem. Právě jeho blízká poloha u exponované západní hranice a také zemské cesty do Horní Falce předurčila jeho strategický význam a bohatou historii. Bohatá historie hradu Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice a je z něj patrné, že roku 1121 vystavěl neznámý falcký nebo francký šlechtic na vrcholu Přimdy románský hrad. V té době panoval v českém státě přemyslovský kníže Vladislav I., který postavení hradu chápal jako porušení svých svrchovaných práv. V čele své družiny tedy hrad dobyl a připojil k Českému království. Přimda se stala důležitým strážním hradem a také sloužila jako celnice na významné norimberské stezce. Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I. Přimda tak náležela mezi nejvýznamnější královské hrady přemyslovských Čech. Přimda se také využívala jako vězení, jehož pevnost okusili i někteří čeští panovníci. Mezi léty 1148-1150 a 1161-1173 tu byl vězněn Přemyslovec Soběslav II. V roce 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat i pozdější český král Přemysl Otakar II. Za vlády Lucemburků při finanční tísni došlo k prvním zástavám hradu. Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V roce 1429 získávají zástavu hradu Švamberkové, kteří ji vlastní až do roku 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá a pustne. Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Podoba hradu V dobách největší slávy zde stál dolní a horní hrad, které byly obklopeny hradbami, na jižní straně ještě zesíleny obrannou věží a příkopem. Z původní románské stavby se dodnes dochovala mohutná hranolová věž, tzv. donjon. V každém ze tří pater je po jedné místnosti. V jedné z nich jsou zbytky krbu. V přístavku u věže je dochován vzácný románský prevét, tedy středověký záchod. Jedná se o nejstarší dochovaný v českých zemích. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete i na zříceninu kostela sv. Anny v zaniklé obci Pořejov. V Boru u Tachova najdete krásnou barokní loretu nebo pseudogotický zámek. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu k vidění zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Zajímavá je i zřícenina kláštera Světce. Ubytovat se můžete v Tachově.

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 coby součást Muzea umění Olomouc. Pro jeho prostory byla zrekonstruována část severozápadního křídla zámku. Arcibiskupský zámek v Kroměříži – letní rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů stojí na místě původního hradu biskupa Bruna ze Schauenburgu z poloviny 13. století. První písemná zpráva o zámku je datována do roku 1435. Více o zámku zde.Arcidiecézní muzeum v Kroměříži spravuje, ochraňuje a představuje jedninéčné sbírové fondy soustředěné  v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Sbírky patří mezi nejhodnotnější kolekce svého druhu v celosvětovém měřítku. Celkový počet exponátů či sbírkových předmětů činí úctyhodných 135 000 a také díky nim se kroměřížský zámek spolu se zahradami stal památkou UNESCO.

Severně od města Žihle na žluté turistické značce můžeme narazit na dva zajímavé balvany. Jsou ukázkou rozpadu tiské žuly v tropickém podnebí druhohor a třetihor. Oba balvany vznikly bochníkovitým zvětráváním s rozpadem hrubozrné biotické žuly tiského masivu. Bába je téměř monolitní balvan viklanovitého typu s výškou 6 m a 12 m šířkou. Další ukázku lze najít asi kilometr od těchto útvarů v lokalitě U lomu, kde se nachází i Žihelský viklan.