Zámek Libějovice, okres Strakonice.

Zámek Vlašim, okres Benešov.

Českobudějovický židovský hřbitov se nachází východně od centra, v Pakárenské ulici mezi komerčními areály. Patří k těm mladším, byl založen roku 1866. Za nacistické okupace byl zdevastován, část náhrobků byla odvezena. Ani další období mu nepřálo, v 60. a 70. letech byla opět odvezena část náhrobků a v roce 1975 dokonce zbořena obřadní síň. Areál hřbitova o ploše 6.489 m2 je obehnán cihlovou zdí. Nachází se zde asi stovka náhrobků, různě roztroušených. Jinak je hřbitov rozdělen a označen oddíly. Přístupová branka je uzamčena a podle cedule na zdi by měl být klíč k zapůjčení ve vrátnici areálu vedle hřbitova, není však zřejmé kterého.

Arcibiskupský zámek Kroměříž leží ve stejnojmenném okresním městě přímo na Velkém náměstí, ve Zlínském kraji. Sídlo olomouckých biskupů Na místě dnešního barokního zámku stálo již v době Velkomoravské říše hradisko. Kolem roku 1110 se trhová obec Kroměříž stala majetkem olomouckých biskupů, nejbohatších feudálů na Moravě. V druhé polovině 13. století biskup Bruno ze Schaumburka povýšil obec na město a nechal zde vystavět gotický hrad. V letech 1423 a 1432 byla Kroměříž jako majetek biskupa Jana XII. Železného dobyta husitskými oddíly a následně zastavěna šlechtě. Obnovení a následná přestavba hradu na vícekřídlý zámek jsou spjaty s osobou Stanislava Thurza, který zpátky vyplatil město roku 1500. Počátkem 16. století byl zámek renesančně přestavěn a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. V roce 1643 bylo město i hrad zničené Švédy a teprve za biskupa Karla Liechtenštejna-Kastelkorna byl zámek znovu vybudován. Jeho stavba trvala 12 let a byla provedena podle projektů významných architektů Filiberta Luchesa a Giovanniho P. Tencally. Roku 1752 zámek vyhořel a musel být renovován biskupem Leopoldem Eghem. Z této doby pocházejí zejména nádherné freskové výzdoby sálů a štuková výzdoba kaple. V letech 1848 - 1849 se stal kroměřížský zámek středem pozornosti celé monarchie, byl sem přeložen 1. ústavodárný rakouský říšský sněm (původně sídlil ve Vídni) a to na návrh F. Palackého. Do roku 1949 byl zámek majetkem olomouckého arcibiskupství, o rok později byl přidělen okresnímu národnímu výboru Kroměříž. Dnes je majitelem zámku ČR, Arcibiskupství olomoucké. Cenné interiéry a zámecké zahrady Zámek je mohutná dvoupatrová budova se čtyřúhelníkovým půdorysem, rozšířeným na nárožích o bastionové rizality. Zámku dominuje 84 m vysoká věž zakončená oktogonem a barokní bání. Uprostřed dispozice je čtvercový dvůr. Na stavbu navazuje krásná Podzámecká zahrada s četnými romantickými stavbami a malou ZOO, kterou však ještě překonává o něco vzdálenější Květná zahrada s mimořádně hodnotnou zahradní architekturou. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy. Lovecký, Poradní a Trůnní sál, Růžový a Carský pokoj patří mezi nejnádhernější interiéry zámecké architektury. Umělecky mimořádně hodnotnou výzdobou a vybavením ještě vynikají Manský sál s nástropní freskou F. A. Maulbertsche, zámecká knihovna s nástropní malbou od brněnského malíře Josefa Sterna, který je také autorem fresky v zámecké kapli a Sněmovní sál se třemi nástropními olejomalbami od F. Adolfa z Freenthalu. Všechny uvedené malby vznikly mezi lety 1759-1772. V samotném Sněmovním sále, s 22 křišťálovými lustry, zabírá jejich plocha 400 metrů čtverečních. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazy, z nichž některé dosahují světového významu. Jsou zde zastoupeni např. Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Na seznamu UNESCO V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Prohlídka kroměřížského zámku zahrnuje čtyři trasy zámecké expozice, Mincovnu a Podzámeckou a Květnou zahradu. První trasa představuje historické dobové sály, ve druhé si milovníci umění mohou prohlídnout vzácnou obrazárnu, třetí trasa zahrnuje Salu terrenu, kterou vyzdobili B. Fontana (štuky) a P. A. Pagani (malby), a nádherný výhled se návštěvníkům naskytne až v poslední prohlídkové trase, kterou zastupuje vyhlídková zámecká věž. Tipy na výlet V Kroměříži dále najdete kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.