Židovský hřbitov se nachází asi 800 m jihozápadně od obce Vilice nedaleko silnici spojující tuto obec s Elbančicemi. Od této silnice k němu vede polní cesta (necelých 100 m). Hřbitov byl založen před rokem 1723 a poslední pohřeb se tu konal v červenci roku 1942. Po druhé světové válce byla část novodobých náhrobků odcizena. Na počátku 90. let 20. století byl hřbitov zcela zarostlý, ohradní zeď ve špatném stavu a z márnice byly jen trosky. V letech 1996-2002 proběhla rekonstrukce hřbitova. Byl vyčištěn a ohradní zeď i márnice opraveny. Na zhruba ze třetiny zaplněném hřbitově o ploše 2.805 m2 se dnes nachází přibližně 180 náhrobků. Vstup na hřbitov je volný přes zrekonstruovanou márnice ve které se nachází fragmenty malby s textem v hebrejštině.

Na břehu řeky Otavy nedaleko mostu na silnici mezi Kestřany a Lhotou u Kestřan stojí raně barokní kaple Kalvárie vystavěná roku 1679. Následně byla obnovená v letech 1821 a ještě roku 1894. Původně se ještě u ní nacházelo vyřezávané sousoší Kalvárie. Podle legendy nechal kapli vybudovat francouzský důstojník, kterého zachránily pradleny před císařskými vojáky. Ti ho pronásledovali když pospíchal ze zprávou k oddílu do Kestřan.

Nejvyšší vrchol Českého Středohoří, Milešovka (837 m.n.m.) se nachází necelých 13 km jihovýchodně od Teplic. Znělcová kupa (sodalický trachyt) je utvářena zvětráváním povrchu sopečného původu. V dávných dobách byl patrně kultovním místem, od 18. století byl objevován turiticky a to hlavně za účelem výhledů. V roce 1830 zde stanul v dopravodu vědce A. Humboldta, pruský král Friedrich Wilhelm III. Roku 1850 zde byla postavena první dřevěná vyhlídková věž, roku 1905 malá chata a 19 m vysoká rozhledna, později s nákladní lanovkou. Milešovka patří mezi největrnější vrchy v Čechách, což potvrdilo i pozorování meteorologické stanice vybudované zde v roce 1904. Kromě toho je tu nejvyšší půrměrný počet hodin bouřek. Dnes zde na vrcholu, který poskytuje výhled všemi směry, stojí věž meteorologické stanice a malá kamenná občerstvovna. Vrchol je přístupný po turistické značené cestě z několika směrů. Svahy pokrávají převížně bukové porosty s cenným podrostem. Na jihozápadním úpatí se nachází skalní útvary „Výří skály“ ve kterých hnízdí dravci.

Tvrz Malotice stojí na jihozápadním okraji stejnojmenné obce. Dříve byla obklopena dvěma rybníky, nyní je jeden z nich již zavezen zeminou. Historie tvrze Malotická tvrz byla založena kolem roku 1400, kdy byl zdejší statek v majetku kutnohorského měšťana Martina Puše. Poprvé je tvrz v písemných pramenech zmiňována roku 1412 jako majetek Jindřicha Rohlíka z Trhlav, podruhé až roku 1461. Od 20. let 16. století byla tvrz v majetku Říčanských z Říčan, kteří zde provedli drobné renesanční úpravy. Roku 1557 Karel a Zdislav Říčanští z Říčan připojili Malotice k Zásmukám. V roce 1637 koupili zásmucké panství spolu s dvorem s pustou tvrzí v Maloticích Šternberkové a drželi je až do počátku 20. století. Ve století 18. nechali Šternberkové upravit palác tvrze na sýpku, v 19. století v něm byly byty a ve věži holubník. Podoba tvrze Areál tvrze tvořil obdélný palác, třípatrová věž a hradba, uzavírající dvůr. Přístup do věže byl zajištěn dvěma portály, dodnes dochovanými. Kromě hradby, zčásti zaniklé, se dodnes dochovaly, i když stavebně později upravované, všechny části tvrze. Areál tvrze je dnes nepřístupný, celkový přehled je však možno si učinit pohledem z povzdálí. Po návštěvě tvrze se můžete vydat také na pozdně barokní zámek Bečváry a po cestě ještě navštívit zámek Zásmuky. Jako druhý výlet do okolí se přímo nabízí město Kouřim a skanzen v Kouřimi. Budete-li mít čas a chuť, vydejte se i do Kutné Hory, kde se můžete také ubytovat. M.K.