Lázně Darkov se nacházejí na severovýchodě republiky, ve městě Karviná, v Moravskoslezském kraji. Přírodní léčitelství zde mělo dlouhou tradici dávno před zlatým věkem lázeňství v 19.století. Počátek samotných lázní se datuje rokem 1867, kdy místní přírodní zdroje byly uznány jako léčivé a byla zahájena 1. lázeňská sezona. Přírodním zdrojem je v Darkově jodobromová voda s vysokým obsahem jodu, který je dokonce vyšší než v přímořských oblastech. Nazývá se solanka a vytryskla při hledání uhlí. Její příznivé léčivé účinky působí blahodárně na cévní systém, napomáhají při léčbě pohybového ústrojí a také nemocí neurologických a kožních. To vše se léčí i v darkově dnes, kdy je celý komplex tvořen dvěmi léčebnými zařízeními. Léčebnou Darkov v Karviné–Darkově a Rehabilitačním sanatorium v Karviné–Hranicích. Po roce 1989, kdy došlo k postupnému omezování důlní činnosti, byly lázeňské budovy zrekonstruovány a modernizovány, prostředí kultivováno a získalo tak ještě na větší atraktivitě pro lázeňské hosty. Lázeňský park oplývá spoustou zeleně, malebnými zátišími se sochami, kolem něj se vine řeka Olše. Pěkné a historické centrum Karviné je v dosahu několikaminutové chůze. V komplexu je také Elami široká nabídka na trávení volného času.HistorieMístní slané prameny jsou známy již od 13.století. Býval zde také solivar. Před lázněmi zde bývala studánka jodobromové vody solanky, kterou místní lidé v podobě léčivé využívali v přírodním léčitelství. Lázeňský provoz zde byl spuštěn roku 1869. majitel pozemku tu postavil první lázeňský dům, tzv. Staré lázně a později přibyl objekt Jindřichův dvůr. Věhlas lázní se velmi rychle šířil. Od roku 1895 - 1902 byla budována další ubytovací zařízení, jelikož první dvě budovy již nedostačovaly. Založen byl i lázeňský park. Roku 1892 byl navrtán další zdroj v blízké Karviné-Ráji. Další výstavba následovala za První republiky. S výjimkou dvou světových válek, kdy se prostory využívaly jako vojenský lazaret, sloužily Lázně Darkov po celou dobu svému účelu. Posledním jejich majitelem před rokem 1945 byl hrabě Larisch-Mönnich, pak se staly na dlouhou dobu majetkem státu. Na přelomu 70. a 80. let byl zprovozněn nový areál – Rehabilitační sanatorium. Od 1. 9. 2003 se Lázně Darkov staly akciovou společností, prostředí se modernizuje a zkvalitňují se poskytované služby. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: jodobromová solanka Prameny: Jan )svého času nejsilnější v Evropě), Olivie, Helena Jan II., Vilemína, Nový vrt a ValentinaIndikace: nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemociLéčba: komplexní rehabilitace, mechanoergoterapie, léčba kožních nemocí (ekzémy, lupénka, stavy po úrazech operacích, stavy po popáleninách, nemoci gynekologickéProcedury: akupresura, akupunktura, antistresové kúry, bahenní zábal, cvičení v bazénu, diatermie, fototerapie, galvanoterapie, gymnastika, helioterapie, hipoterapie, inhalace, iontoforéza, Kneippova léčebná metoda, koupele (aromatická, bylinná, minerální), masáže (aromatická, baňková, klasická, podvodní, reflexní, sportovní), Nordic walking, otužování, parafinoterapie , perličková koupel, plynové injekce , rašelinový zábal a další.Lázeňské objekty: Léčebna Darkov, rehabilitační centrum KarvináKapacita: 1230 osobVolný čas: Půjčovna kol, tenis, volejbal, plavání, Fitness, procházky parkem, stolní tenis, billiard, kuželky, sauna, petanque, bohatý kulturní programZajímavost: důvodem slanosti zdejší jodobromové solanky je, že se jedná o vodu pradávného mořeKontakt: Lázně Darkov, a.s., Čsl. Armády 2954/2, 733 12 Karviná – Hranice, http://www.darkov.cz

Volyňský hřbitov najdeme v ulici U vodojemu. Založen byl v 17. století a roku 1870 byl naposledy rozšířen. Na dnešní ploše 1357 m2 (jinde se uvádí 1241 m2) se nachází přibližně 200 náhrobků z období od roku 1689 až do 30. let 20. století. Nejstarší barokní jsou z bílého mramoru. V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitova a hřbitovní domek adaptován na obytné účely. Další oprava proběhla v roce 1988. Hřbitov je dnes v dobrém stavu, uzamčen a otevřen na požádání. Kontakty najdete na webových stránkách města Volyně.

V omezeném prostoru mezi řekou Jihlavou a skalami se rozkládá třebíčská židovská čtvrť, jehož historie sahá do 15. století. V letech 1556-1573 zde stálo 18 domů, v roce 1660 to bylo 51 domů. Roku 1726 se rozvoj ghetta zastavil. Po roce 1849 když byly zrušeny diskriminační podmínky začalo se ghetto vylidňovat. Bohatší odcházeli do Vídně nebo si kupovali domy na hlavním třebíčském náměstí, jejich místo pak zaujímali chudší obyvatelé. Do dnešní doby se dochovalo na 123 domů a židovská čtvrť patří mezi evropský unikát a jako jediná židovská památka zapsaná v UNESCO mimo Izrael. Čtvrť je tvořena dvěma hlavními páteřními ulicemi z nichž vybíhá 14 příčných uliček. Na řadě domů jsou dochovány cenné architektonické detaily. Úzké uličky, verandy, balkony, přízemí některých domů jsou dodnes propojena klenutými veřejnými průchody. Typická jsou rohová loubí a některé portálky mají dochované drážky pro zasouvání protipovodňových zábran. V třebíčské židovské čtvrti najdeme hlavně dvě synagogy, radnici, bývalou školu, rabinát, špitál, chudobinec a další stavby. V minulosti zde byl i pivovar, rituální porážka a ve východní části byly v druhé polovině 19 století postaveny objekty kožedělné továrny. Čtvrť je veřejnosti volně přístupná a od roku 2001 tudy vede naučná stezka se 14 zastaveními. Obou synagogám jsou věnovány samostatná hesla, další výběr: Dům čp. 53 (L. Pokorného 25): Je nejpozoruhodnějším domem v ghettu. Dům s barokním jádrem byl postaven v 17. století.  Jinak má zachovanou klasicistní fasádu s pavlačí osazenou na sedmi kamenných podpěrách a železnými dvěřmi do bývalého krámku. V ostění kamenného portálku jsou zřetelné drážky pro zasouvání prken při povodních. Dům čp. 9 (L. Pokorného 5): Renesanční dům s rohovým loubím pochází ze 16. století a patří tak k nejstarším domům v ghettu. Původně přízemní získal poschodí kolem poloviny 18. století. Další stavební úpravy prodělal v letech 1870, 1965, 1997. Severní stěnu zajišťuje mohutný opěrný pilíř. Špitál (Pomezní 23): postaven v roce 1853 s kapacitou pro 24 pacientů. Škola (L. Pokorného 15): existovala již roku 1603, od roku 1887 se v ní vyučovalo česky. Chudobinec (Blahoslavova 23): postaven roku 1908 jako malý areál domků seskupených kolem malého dvorku. Radnice čp. 14 (L. Pokorného 8): původní patrový objekt s mansardovou střechou byl postaven ve druhé polovině 17. století. Sloužil k potřebám židovské obce. Scházela ae tu židovská samospráva, v přízemí byly kupecké krámy a také rituální lázeň – mikve. V letech 1898-1899 prošel zasádní rekonstrukcí. Subakova koželužna (Subakova 13): Na konci 18. století vznikla ve východní části židovské čtvrti koželužna rodu Subáků. V průběhu 19. století se rozrostla na velkou továrnu. Ještě v 90. letech 19. století zde pracovalo na 400-600 zaměstnanců. V roce 1931 byla uzavřena a později část továrny přeměněn na malometrážní byty.

Malý židovský hřbitov se nachází severně kousek od centra Velkých Karlovic při silnici č. 481 vedoucí na obec Hutisko-Solanec. Hřbitov založený roku 1887 má plochu zhruba 1.579 m2 a nachází se zde okolo 45 novodobých náhrobků. Hřbitovní márnice zanikla již během války.   zt