Královský hrad Týřov Týřov kdysi býval královským hradem a svoji členitou siluetou s devíti věžemi vynikal nad ostatními hrady své doby. Postavil jej král Václav I. po vzoru francouzských kastelů a první doložená zpráva o něm je z roku 1249, kdy tu Václav I. zajal svého odbojného syna Přemysla. Odtud dal král kralevice zavést do vězení na Přimdu a pány z jeho doprovodu po dvou k sobě spoutat a uvrhl do věží na Pražském hradě. V letech 1315-1316 byl vězněn na hradě Jindřich z Lipé, odpůrce krále Jana Lucemburského. Později v dobách Jiříka z Poděbrad se po Týřovu psal rytířský rod Týřovských z Ensidle. Jošt Týřovský dostal na opravu hradu roku 1473 připsáno 100 kop a k tomu povolení zabít ročně 4 laně a 4 jeleny v okolních lesích. Jeho vnuci Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík byli v okolním kraji vyhlášenými výtržníky. Roku 1574 byl Týřov již tak sešlý, že se v něm nedalo bydlet a do konce 16. století se proměnil na zříceninu Dispozice hradu Dispozice hradu založeného nad brodem důležité zemské stezky, byla dvojdílná. Přes šíjový příkop, vysekaný ve skále, se po mostě, jehož poslední část byla zvedací, vcházelo prvou kulisovou branou přes další užší příkop po druhém stěžejkovém padacím mostě průjezdem čtverhranné věže druhé brány na dolním nádvoří. Obdélný dolní hrad opevňovalo kromě obvodové hradby šest okrouhlých flankovacích věží, sedmou suploval bergrift v čele horního hradu. Tyto věže zpevňovaly nároží a průběh delších bočních stran. Ve středu vstupního čela stála již zmíněná věž druhé brány, zatažená do vnitřní plochy hradu. Severovýchodní nárožní flankovací věž obsahující zřejmě studnu byla nejvíce zranitelná a to ostřelováním ze dvou směrů. Proto ji opevnil pylonovitý dvojbřit, na nějž navazovala i hradba s prvou bránou. Budovy dolního nádvoří se přikládaly k delším stranám nádvoří. Na jihu to byl rozsáhlý objekt se zděnou spodní a nejspíše roubenou horní částí, na severu zpočátku zřejmě jen srub. V severovýchodním nároží čela užšího horního hradu se vypínal okrouhlý bergrift. Celé jeho plochostropé přízemí vyplňoval průjezd čtvrté brány, před níž byl předložen chatelet. Palác ve vyšších úrovních obsahoval i klenuté prostory, jak dokládají klenební žebra a konzole. V koutě nádvoří pod velkou věží bývala hradní kuchyně v podobě rozsáhlé zemnice a mezi ní a cisternou na západním konci severní části nádvoří bývaly drobné provozní objekty. Na nejchráněnějším místě dispozice byla dodatečně, ale ještě okolo poloviny 13. století vystavěna čtverhranná obytná věž. Tento donjon byl plochostropý a jeho sklep, přízemí i prvé patro byly přístupny zvláštními vstupy přímo z nádvoří. Prvých změn se dočkal hrad na počátku 14. století. Tehdy byla zavezena cisterna v horním hradě a zrušena byla i kuchyně. Při severní hradbě horního hradu vznikly provozní objekty lehčí konstrukce. Koncem 14. století v západní části tohoto prostoru postavili mohutnou stavbu s náročnými kachlovými kamny. Další zásahy do hradu proběhly v 15. století. Hradby dostaly kryté ochozy, s přístupem na ně souvisí i šnekové schodiště při bergriftu. Druhý příkop byl zasypán a jeho plocha se tak změnila na parkán. Změn a úprav se dočkala i vnitřní část hradu. Úprav se dočkal i palác. Původní stavbu na jižní straně dolního hradu nahradila nová hrázděná budova podobného charakteru. Další úpravy byly jen drobné a velmi úsporné. Proces chátrání hradu byl postupný a jednou z jeho prvých obětí se stal starý palác. Týřov dnes Do dnešní doby se nejvíc zachovaly zbytky válcové věže v nejvyšším bodě hradu a nad srázem nad řekou patrové zbytky obytné věže – donjonu. Areál hradní zříceniny Týřov je volně přístupný. V okolí můžete navštívit i jiné památky, jako například hrady Točník a Žebrák nebo hrad Křivoklát. Ubytování naleznete přímo v obci Křivoklát nebo v Berouně.

Historie zámku Dominanta Opočna, renesanční zámek, který se nachází v malebné krajině nedaleko Orlických hor, je přestavbou původního gotického hradu, který nechal vystavět rod Trčků v 16. stol. Značný rodový majetek byl předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu. Roku 1560 byla započata renesanční přestavba. Vznikl zámek podle vzoru italských renesančních paláců. Vnější fasáda byla opatřena sgrafitovou výzdobou a renesančními štíty nad hlavním vchodem. Jako další stavby vznikly míčovna a v parku jednopatrový letohrádek z roku 1602. Za vlastnictví Colloredů, kteří zámek získali jako pobělohorský konfiskát a vlastnili jej až do druhé světové války, byly interiéry upraveny v duchu evropského aristokratického prostředí. Koncem 17. století propukl na zámku požár. Dále byla na zámku postavena nová kaple sv. Anny. Na počátku 19. století byl zařízen zámecký park. Vznikl tak romantický park se spletí tajemných cestiček a s výhledy do kraje Orlických hor. Zlatý potok s umělými vodopády byl rozšířen o dva rybníčky a doplněn kamennými i dřevěnými můstky. Svahy a zelená prostranství parku jsou osázeny množstvím křovin a stromů. Poslední úprava zámku byla v letech 1903-1912, kdy se upravovaly interiéry. Dispozice zámku Zámeckou budovu tvoří tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy, spojená do tvaru písmene U, které obepínají velké nádvoří. Ze strany čtvrté je otevřené do širokého údolí Zlatého potoka s anglickým parkem. Z bývalého hradu se nám dochovaly jenom válcová věž a zbytky opevnění. Zámecké expozice Prohlídka zámku začíná v etnografické hale, v místnosti věnované africkým a americkým sbírkám. Na zámku můžeme vidět velkolepou obrazárnu, která obsahuje převážně díla italských mistrů. Dále zde vidíme rozsáhlou zámeckou knihovnu, lovecký a rytířský sál, orientální zbrojnici a bohaté sbírky zbraní. A také obytné místnosti zařízené převážně nábytkem 17. - 19. století, jako třeba pracovnu s dřevěným obložením a obrovským krbem, bílo-zlatou jídelnu, kuřácký salonek, reprezentační salon, ložnici, hernu, koupelnu a oblékárnu a další společenské místnosti, které jsou doplněny obrazy, benátským, českým i německým sklem nebo vídeňským a míšenským porcelánem. I přes veškeré změny, kterými si zámek v minulosti prošel si dodnes udržel obrovskou historickou a uměleckou hodnotu, ale i značné kouzlo a půvab. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba pevnost Dobrošov. V Novém Městě nad Metují pak stojí za vidění barokní zámek, Městské muzeum nebo galerii Zázvorka. V Dobrušce si můžete prohlédnout Vlastivědné muzeum Dobruška. Ubytování najdete v Novém Městě nad Metují.

Hartigovská zahrada patří mezi jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod částí zahrady Na valech. Do zahrady se sestupuje schodištěm z polokruhové vyhlídkové terasy. Je zde hudební pavilón a sochařská výzdoba, antická božstva, kterou v první polovině 18. století A. Braun.

O vskutku přiléhavý název se postaral největší ze tří zdejších skalních bloků – Čtyřpaličatá skála, jejíž vrchol se podle svislých puklin vytvaroval do podoby čtyř kyjovitých útvarů, lidově zvaných „palice“. Všechny skalní útvary jsou tvořené rulou, vymodelovanou mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách, s charakteristickými skalními mísami na vrcholkových plošinách. Svahy pod nimi pokrývají haldy sutí a balvanové proudy. Vrcholek Čtyřpaličaté skály, asi 50 m dlouhé a až 33 m vysoké, je přístupný.