Praděd (1492 m) je nejvyšší hora Moravy a na jeho vrcholu stojí nejvýše položená rozhledna u nás. Rozhledna na Pradědu je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou. Její předchůdkyně, krásná, kamenná stavba, měla velké ambice, ale proměnila se ve velkou hromadu trosek. Její příběh se začal rodit v průběhu 19. století. Tehdy, v době velkého rozvoje turismu, se vrchol Pradědu stal velmi oblíbeným cílem návštěvníků Jeseníků. Proto se Moravskoslezský sudetský horský spolek rozhodl na vrcholu Pradědu vybudovat velkolepou rozhlednu, která měla být nejmodernější a největší vyhlídkovou stavbou své doby. Dostatek finančních prostředků byl z veřejných sbírek shromážděn na počátku 20. století a tak mohl být vybrán návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. Habsburská věž, jak jsi autor nazval, vypadala spíše jako středověký hrad. Měla být vysoká 32,5 metru a 14.5 metru široká, s restaurací, pokoji pro hosty a hlavní vyhlídkovou věží. Stavba započala roku 1904 a vlivem nepříznivého klimatu a finančních problémů byla dokončena až v roce 1912. Ovšem při kolaudaci komise nepovolila otevření obytných prostorů. Na vyhlídku se sice mohlo, ale pouze do První světové války, během ní musela být rozhledna uzavřena. V roce 1923 bylo z bezpečnostních důvodů požádáno o uzavření rozhledny. V roce 1926 začala její rekonstrukce, která se protáhla na 8 let, ale problémy s údržbou přetrvaly. Peněz na udržování ubývalo a ta chátrala. Než se v roce 1959 stihlo přistoupit k její rekonstrukci tak se zřítila. Na vrcholu Pradědu tak zůstala jen Poštovní chata s restaurací, která byla postavena počátkem čtyřicátých let, v jejímž patře sídlili meteorologové. Na svoji pokračovatelku si Habsburská věž musela počkat do roku 1980. Rozvoj televizního vysílání si vynutil nutnost stavby televizního vysílače na Pradědu. Architekt Jan Liška jeho stavbu pojal jako víceúčelový objekt, při němž bylo pamatováno také na turisty. Těm měla sloužit restaurace v základně věže a vyhlídkový ochoz v úctyhodné výši 70 metrů. Samotná stavba je vysoká 145 metrů a na vyhlídku vede naštěstí výtah, který lze využít v době provozu restaurace. To je každý den mezi 9 – 18 hodinou. Vrchol věže se nachází ve výšce 1653 m n.m. a je tedy nejvyšším bodem České republiky. Přestože byl věž dokončena v roce 1980, pro turisty byla zpřístupněna až v polovině 90. let. Od té doby nabízí rozsáhlý kruhový výhled.

Socha sv. Filipa Nerejského na rozhraní Hradčanského náměstí a Zámeckých schodů, u vstupu do Rajské zahrady, je dílem M. J. Brokoffa z roku 1715. Zachycuje světce jako stojící postavu v dlouhém kněžském šatě s pláštěm. U nohou má srdce. Socha je umístěna na válcovém podstavci zdobeném, poupaty, akanty a kartuší.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 0,71 ha rozkládá se na území katastru Zbraslav. Masív prvohorních ordovických vrstev břidlice, drobů a letenských vrstev zde bylo odkryto při budování zářezu pro komunikaci mezi Zbraslaví a Komořany.

Prachovské skály jsou naše nejznámější pískovcové skalní město, ležící na jižním okraji Českého ráje, asi 7 km severozápadně od města Jičína. Na ploše zabírající asi 260 ha se nachází divoká příroda čítající četné rokle, strže, úžlabiny, vyhlídky, osamocené pískovcové věže, jehly, skupinové skalní bloky, zřícené skály či skalní soutěsky s úzkými křivolakými chodbami. Tohle všechno z Prachovských skal činní jednu z nejvyhledávanějších lokalit Českého ráje. Rájem je především pro horolezce. Ale i o turisty je zde výborně postaráno, nejzajímavější partie skal jsou snadno přístupné po dvou pečlivé značených okruzích, které provedou spolehlivé každého nejkrásnějšími a nejatraktivnějšími částmi této uchvacující hříčky přírody. Tou první je Malý okruh, který zabere pouhých 45 minut, vede pěknou přírodou Císařské chodby, odkud stoupá myší dírou na Vyhlídku Českého ráje, odkud je vidět například hrad Trosky. Velký okruh seznámí návštěvníky s velkým množstvím zajímavých míst Prachovských skal a je asi nejatraktivnější a nejzajímavější cestou skalními masívy. Jeho délka je 5 km a zabere asi 2 hodiny. Pří jeho absolvování je třeba počítat s častými prudkými výstupy, které vedou přímo mezi impozantními skalami, což dodává prohlídce potřebné dobrodružství. Na návštěvníky čeká osm nádherných vyhlídek. Pechova vyhlídka, Šikmá věž, Vyhlídka míru, Hlaholská vyhlídka, Rumcajsova vyhlídka, Schlikova vyhlídka, Vyhlídka míru, Všetečkova vyhlídka, Pechova vyhlídka a nejvyšší bod Hakenova vyhlídka, která se vypíná 460 m. n.m. Oba okruhy začínají shodně u Turistické chaty Klubu českých turistů, která byla vystavěna roku 1924, v samém jádru skalního města. V letních horkých dnech mohou návštěvníci využít koupaliště U Pelíška. V roce 1935 byl pro potřeby turistů ještě vystavěn hotel Skalní město. Od roku 1933 jsou Prachovské skály přírodní rezervací, součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj jsou od roku 2002.