Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.

Městečko Dačice leží na samé hranici Čech a Moravy, na horním toku Moravské Dyje asi 10 km jižně od Telče v okrese Jindřichův Hradec. Dačice jsou historicky spjaté Moravou, byly její součástí po celá staletí, v dobách své největší slávy byly dokonce centrem jihozápadní Moravy. Dnes je tomu ovšem jinak. V roce 1960 byly při komunistické správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Dačice mají velmi dlouhou historii a krásné historické jádro města je městskou památkovou zónou. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje.Prastará tržní osada Dačice vznikla na křižovatce důležitých obchodních cest, spojujících Čechy a Moravu s rakouskými zeměmi. První písemná zmínka o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku, kdy si nechal znojemský kníže a moravský markrabě Konrád Ota vysvětit v Dačicích kostel olomouckým biskupem Pelhřimem. V druhé polovině 14. století získal ves do majetku mocný rod pánů z Hradce, kteří tu na křižovatce dvou významných obchodních cest založili nové město s rozlehlým náměstím ve tvaru trojúhelníka. Páni z Hradce povýšili Dačice na město, v listinách doložené poprvé roku 1378. Dlouhé dědické spory po smrti Oldřicha z Hradce a později i husitské války zbrzdily rozvoj města na více než sto let. Nová kapitola historie Dačic je od roku 1459 spojena s rodem Krajířů z Krajku, který se za vlády Jiříka z Poděbrad dostal mezi přední moravské rody. Krajířovské panství sahalo od Nové Bystřice po Bítov a Dačice si noví páni vybrali za sídelní město. Za jejich vlády, podporující vlašské stavitele a kameníky, se gotická tvář města změnila v renesanční. Právě za jejich vlády dosáhly Dačice svého největšího významu, staly se centrem celého regionu. V jejich době ve městě vyrostla spousta staveb - městská radnice, Panské obydlí a Starý zámek, kde dnes sídlí radnice města. Na konci 16. století byl postaven i Nový zámek, rovněž v renesančním stylu, jehož krásu můžeme dodnes obdivovat. V průběhu staletí se majitelé panství a zámku často měnili a zámek postupně měnil svou tvář. Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně. Další majitelé, rod Dalbergů, po sobě zanechal úpravu v empírovém slohu, ve 20.století ještě proběhly úpravy secesní. V roce 1945 však byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti.Kromě dvou zámků mají Dačice i další památky. Dominantou Dačic je mohutná renesanční věž vystavěná nad náměstím v letech 1586 - 1592. Ta přiléhá k barokně-klasicistnímu kostelu svatého Vavřince, který byl postaven v místech původního románského kostela. Na levém břehu řeky Moravské Dyje je v bývalém františkánském klášteře umístěno městské muzeum a galerie. K baroknímu klášteru, který byl založen v šedesátých letech 17. století, patří jednolodní kostel svatého Antonína Paduánského. Před zámkem na náměstí stojí tzv. Loreta, barokní mariánský sloup z první poloviny 18. století, a empírová kašna ze začátku století devatenáctého. Po velké morové epidemii, jež postihla Dačice koncem 17. století, tu byla vystavěna při cestě směrem na Telč kaple svatého Rocha. Město světově proslulo svojí cukrovarnickou výrobou, neboť právě tady byl v roce 1841 poprvé na světě (podle vynálezu J. K. Rada) vyroben a zaveden do výroby kostkový cukr. U kostela svatého Vavřince je památník ve tvaru kostky připomínající zmíněnou událost.ZámekPrvní zmínka o novém zámku se objevuje roku 1591 v souvislosti s se stavbou domů na horním náměstí. Původně byl postaven ve slohu renesančním, po požáru byl roku 1732 barokně přestavěn dnešní empírovou podobu dostal v 19.století. Zámeckým čtyřkřídlím je uzavřeno čtvercové nádvoří, kolem zámku se rozprostírá rozlehlý anglický park s jezírkem a s okrasnými dřevinami, upravený na přelomu 18. a 19. století. V interiérech zámku je cenný nábytek, je zde umístěna velká secesní knihovna čítající téměř 30.000 svazků a rozsáhlé přírodovědné sbírky.

Turistické informační centrum je umístěné v prostorách historické Staré Radnice – přímo v centru města. Informace o ubytování, stravování, službách, dopravních spojení, památkách a dění ve městě a okolí, prodej map, průvodců, pohlednic a turistických upomínkových předmětů, veřejný internet, průvodcovská služba po městě... Otevírací doba: celoročně po - pá 08.00 – 12.00 a 13.00 – 17.30 sobota 08.00 – 12.00 Zámek Ždár nad Sázavou Historické centrum města Žďáru nad Sázavou se nachází v areálu bývalého cisterciáckého kláštera, dnešního barokního zámku Dr. Radslava Kinského. Komplex zámku s klášterem stojí na okraji města a je sevřen Konventním a Branským rybníkem. Několik nádvoří areálu je obestavěno barokně upravenými budovami. ... více se dočtete zde  

Dalším zástupcem Jihomoravského kraje na Seznamu UNESCO je překrásný Lednicko-valtický areál. Na ploše 283,09 km2 se nachází kulturní krajina, která je kvalitou, rozsahem a měřítkem nejvýznamnějším krajinářským dílem České republiky a je ojedinělá i ve světovém měřítku. LVA - zahrada Evropy V průběhu staletí zde rodina Lichtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo, které je považováno za nejrozsáhlejší uměle, tj. lidskou rukou, vytvořené území v celé Evropě. Kromě obou zámků je zde k vidění krajina protkaná soustavou rybníků, lesů, parků i zemědělské krajiny, alejemi stromů, v dálkových pohledech se uplatňují romantické stavby a pavilony. Mikroregion Lednicko-valtického areálu je vzdálen 50 km jižně od Brna. Na jihu sousedí s Rakouskem, na západě s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Na severu a východě tvoří volnou hranici areálu řeka Dyje. Panství Lichtenštejnů Nejvyhledávanějšími turistickými cíli jsou samozřejmě oba zámky Valtice a Lednice. Jsou mezi sebou spojeny lemovanou Bezručovou alejí z roku 1715. Historie areálu začala ve 12. století kdy tu rod ze Seefeldu vybudoval mohutný pomezní hrad, v jehož podhradí vzniklo právě město Valtice. Předpokládá se, že Valtice byly povýšeny na město mezi roky 1192-1227. V příštích stoletích změnilo panství několikrát svého majitele. Ale v roce 1387 získávají podíl Lichtenštejnové, a tak také začíná dlouhá éra jejich působení ve Valticích. Hrad několikrát přestavěli a v 16. století renesančně upravili na manýristický zámek. Za třicetileté války byl zámek těžce poškozen švédskými vojsky. Později byly poničené objekty kompletně přestavěny do současné podoby - na barokní rezidenci. Přestavba trvala do roku 1730. Lednice - zámek jako z pohádky Na místě zámku Lednice původně stála stará gotická tvrz, připomínaná již roku 1222, kterou markrabě Přemysl daroval Liechtenštejnům. Zámek poté prošel renesanční i barokní přestavbou. Ovšem současná podoba zámku Lednice je výsledkem novogotické přestavby, která proběhla ve stylu tudorské gotiky v 19.století. Část barokního zdiva sice zůstala zachována, ale nový vzhled fasády byl doplněn o řadu přístaveb a nových prvků, jako jsou cimbuří, balkóny, arkýře, komíny a věžičky. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Za zmínku stojí především pozoruhodné, šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Zámecký areál v Lednici doplnily honosné budovy raně barokní jízdárny, minaretu a skleníku podle vzoru londýnské zimní zahrady. Konečnou podobu získal Lednicko-valtický areál v 19. století v období romantismu. V anglickém parku byla vybudována řada romantických staveb, jako například Apollónův chrám, obelisk a Rendes-vous nebo empírový Chrám tří Grácií. Zejména minaret svou přítomností vzbuzuje údiv návštěvníků. Alois Liechtenstein chtěl původně postavit kostel, ale nezískal od obce pro jeho stavbu pozemek a tak se rozhodl ze vzdoru vztyčit na svém pozemku symbol islámu. Jde o nejstarší dochovanou rozhlednu na našem území a zároveň nejvyšší stavbu tohoto typu v neislámské zemi. Lednicko-valtický areál má ale mnoho dalších lákadel. Nabízí mnoho výletů pěšky i na kole. Takzvané Lichtenštejnské stezky jsou dlouhé víc než 90 km. Krásným zážitkem je rovněž projížďka lednicko-valtickým areálem na loďce po řece Dyji. Procházka kolem unikátní soustavy lednických rybníků. A pro milovníky vína je ve Valticích, hlavním městě vína, připravena Naučná vinařská stezku.