Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. Možnost komentovaných prohlídek předem objednaným skupinám v počtu minimálně 10 osob. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz Stálé expozice Vystaveno 110 letadel, z nichž 10 je letuschopných. Kromě letounů, vlečných terčů a raketových řízených střel jsou ve sbírkách letecké motory, výzbroj a výstroj a další exponáty vztahující se k historii čs.letectví, parašutismu, kosmonautiky a meteorologie.  

Zaniklý skalní hrádek Čap stával na pískovcovém skalisku přibližně 1,5 km severozápadně od obce Pavličky. Z obce na krásné místo výhledu vede turistické značení. Historie hradu Zakladatelem skalního hradu byl koncem 14. století pravděpodobně Jindřich Berka z Dubé. V roce 1402 Jindřich umírá a při příležitosti dělení jeho dědictví je hrad poprvé a naposledy zmiňován v písemných pramenech. Jeho novým majitelem se stal Jindřichův syn Václav Berka z Dubé, dlouho jej však nedržel, záhy jej prodal majitelům vedlejšího helfenburského panství. To byla jistě i příčina opuštění a následného zániku Čapu. Podoba hradu Podoba hradu, z větší části dřevěného, je pro nás doposud neznámá. Hradní areál je tvořen dvěmi výškově rozdílnými úrovněmi. V té nižší, severní, se nachází ve skále vytesaná cisterna a v té vyšší nevelká světnička. Na jihozápadě hradního areálu se nachází kyjovitý skalní útvar. Tipy na výlet Navštívit můžete nedaleký hrad Helfenburg, zříceninu hradu Chudý hrádek, skalní hrad Pustý zámek nebo zámek Nový Berštejn u obce Dubá. Ubytovat se můžete v Úštěku. M.K.

Černá věž z neomítnutého zdiva je jediným pozůstatkem krušnohorského hradu Nejdek, který je obklopen mnoha tajemstvími a nezodpovězenými otázkami. Ty se týkají především jeho počátků a osoby zakladatele. Historie hradu Hrad vystavěný na úzké a strmé žulové ostrožně nad ohybem řeky Rolavy postavil v průběhu první poloviny 13. století zřejmě český král. Jestli to byl Přemysl Otakar I. s určitostí tvrdit nemůžeme. Hrad vznikl jako strážní při neklidné hranici s Chebskem. Právě blízkost štaufského Chebska je asi důvodem neobvyklého a náročného zděného provedení se čtyřhrannou věží. Tento typ staveb totiž nebyl na českém území vůbec obvyklý. První písemná zpráva je až z roku 1300. Tehdy byl Nejdek v držení Konráda Plicka, jenž ho vlastnil do roku 1341. Roku 1446 získal hrad i městečko v podhradí s cínovými doly Matyáš Šlik. V držení Šliků zůstalo nejdecké panství až do roku 1602. Tehdy byl už starý hrad neobýván, neboť Šlikové si postavili na jižním okraji města renesanční zámek. Na jeho stavbu byl starý hrad zřejmě rozebrán, ovšem kromě dochované Černé věže. Tu zachránila skutečnost, že byla přestavěna na zvonici farního kostela. Jen pro úplnost dodejme, že po rodu Šliků se nakrátko stal majitelem panství Bedřich Colona z Felsu a v roce 1623 získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Zámek byl zbořen při stavbě pseudohistorického zámečku továrníka Königswartera koncem 19. století. Dispozice hradu Hrad Nejdek byl nevelký. Jeho přední část chránil do skály vylámaný šíjový příkop. Za druhým příkopem se v čele hradu vypíná Černá věž, jež má nepravidelný, lichoběžný půdorys. V 19. století byla věž snížena, opatřena ochozem a jehlancovou střechou. Ve stísněném prostoru za věží stávala nejspíše obytná budova, ze které se do dnešních dnů dochovaly již jen rozvaliny. Budova byla vsekána jednou svou částí do skalního podloží. Nejvýraznější dochovaný pozůstatek je příčná zeď vystavěná z velkých kvádrů a opatřená střílnovým okénkem. Tipy na výlet Přímo v Nejdku najdete Národopisné muzeum. U obce Pernik můžete vystoupit na vrchol Dračí skály, u Abertam zase na rozhlednu Plešivec. U obce Šindelová se nachází přírodní památka kamenný hřib, zbytky vysoké pece nebo zámek Favorit. Ubytování najdete přímo v Nejdku.

Bývalý konvent kapucínů při kostele sv. Antonína Paduánského se nachází jihozápadně od historického centra Sokolova. V současné době objekt spravuje Sokolovská bytová s. r. o., přičemž kostel je využíván jako koncertní a výstavní síň. Iniciativu k založení konventu kapucínů dal nejvyšší kancléř Českého království Jan Hartwig hr. Nostic. Roku 1662 se konala v Linci řádová provinciální kapitula, která se založením konventu souhlasila. Ještě téhož roku byl do Sokolova vyslán P. Martin z novoměstského pražského konventu a o dva roky později již kapucíni sídlili ve městě trvale. Stavba konventu, financovaná především rodinou hr. Nostice, postupovala velmi rychle. V roce 1664 přijeli do města řádoví architekti a již roku 1667 proběhlo slavnostní vysvěcení kostela sv. Antonína za přítomnosti litoměřického biskupa. Kapucíni ve městě působili až do roku 1950, kdy byla jejich činnost násilně přerušena komunistickým režimem. Konvent nejprve spravovala Československá armáda, posléze Městský podnik bytového hospodářství (nyní Sokolovská bytová s. r. o.). Kostel sv. Antonína byl silně zdevastován. Určitou dobu sloužil jako sklad, nyní je po rekonstrukci a využívá se jako koncertní a výstavní síň. A.Š.