Hořický Chlum má rozhledny hned dvě. Vedle slavné Masarykovy věže samostatnosti, zde stojí také vyšší a mladší kovová věž s vysílačem. Stojí 2 km na západ od Masarykovy věže a v roce 1998 ji zde postavila firma Eurotel. Její celková výška činí 41,5 metrů a vyhlídkový ochoz se nalézá 27 metrů nad zemí. K vyhlídkové plošině vedou dvě schodiště - pro výstup a pro sestup. Pro to, abychom se mohli pokochat kruhovým výhledem, je nutné vystoupat 142 schodů. Po jejich zdolání uvidíme Krkonoše, Orlické hory, Polabí, Jičínskou pahorkatinu a za výjimečných klimatických podmínek i žižkovský vysílač v Praze. Podobně konstruované věže najdeme také na Chlumu u Hradce Králové či na Andrlově Chlumu u Ústí nad Orlicí. O rozhlednu se stará KČT Hořovice. V letní sezóně je otevřeno o víkendech.

Vodní nádrž Lipno se skládá ze dvou částí. Samotné mohutné vodní nádrže s hrází a elektrárnou a malé vyrovnávací nádrže u Vyššího Brodu. Myšlenka o soustavě přehrad pochází již z roku 1892. O výstavbě současné nádrže bylo rozhodnuto až po druhé světové válce. Přípravné práce probíhaly v letech 1946-1947, samotná výstavba pak v letech 1952-1959. Vznikla tak mohutná vodní nádrž o ploše 4.870 ha táhnoucí se od obce Lipno nad Vltavou až téměř k Želnavě. V největší šířce měří 5 km, průměrná hloubka je 6,5 m a u hráze pak maximální hloubka 25 m. Přes nádrž vedou tři přívozy a jeden most. V zimním období, když je silný led si někteří odvážlivci v autech krátí cestu přes zamrzlou nádrž. Hráz je z jedné třetiny betonová gravitační a ze dvou třetin je zemní sypaná. Má délku 296 m a výšku 25 m. U hráze se nachází špičková podzemní elektrárna. Kaverna hydrocentrály je vylámana v žulovém masivu asi 200 m pod povrchem. Její rozměry se dají srovnat s hlavní lodí Svatovítského chrámu na Pražském hradě. Z vodních turbín je pak voda odváděna 3,6 km  dlouhým tunelem do vyrovnávací nádrže s názvem Lipno II. nacházející se u Vyššího Brodu.

Muzeum Antonína Dvořáka tvoří součást Českého muzea hudby, jež náleží do celku Národního muzea. Muzeum od svého vzniku v roce 1932 sídlí v Praze, v barokním letohrádku zvaném Amerika. Letohrádek je významné dílo architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera z počátku 18. století. Expozice seznamuje návštěvníka se životem a dílem významného  představitele novodobé české hudby.  Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru.   Z historie Muzeum A. Dvořáka (1841-1904) založil roku 1932 Spolek pro postavení pomníku Mistra Antonína Dvořáka v Praze. Základem sbírek se staly různé předměty z původní skladatelovy pracovny: viola, klavír, několik kusů zařízení včetně psacího stolu, talár z promoce v Cambridge, pamětní věnce a jiné trofeje. Ty spolku darovala skladatelova choť Anna Dvořáková. Ve 30. a 40 letech se v Muzeu Antonína Dvořáka pořádaly pouze příležitostné výstavy, neboť historický objekt nedisponoval potřebným zázemím. To se změnilo v roce 1956, kdy Muzeum Antonína Dvořáka přešlo do rukou státu. První stálá expozice zde byla slavnostně otevřena roku 1961. O patnáct let později se stalo Muzeum A. Dvořáka součástí Českého muzea hudby v rámci Národního muzea.Muzeum představuje důležité centrum dvořákovského bádání, spolupodílí se na různých typech vědecké činnosti, pořádá koncerty, přednášky a výstavy. Popis expozice Stálá, celoročně přístupná expozice mapuje detailně Dvořákův život, dílo i jeho koncertní a pedagogickou činnost. Jsou zde prezentovány ukázky rukopisů, korespondence, dokumentů, fotografií a osobních památek, obrazů, nástrojů a bytového zařízení. Muzeum disponuje unikátním souborem mistrových notových rukopisů a korespondence. Dále uchovává podstatnou část Dvořákova notového archivu a knihovny. Bohatý fond tiskové dokumentace ukazuje nejen skladatelovy dobové úspěchy, ale svědčí také o neustále vzrůstající popularitě jeho díla až do současnosti. Významný sbírkový celek představuje též rozsáhlá pozůstalost předního dvořákovského badatele Jarmila Burghausera. V malé prodejně lze zakoupit různé suvenýry, nototisky i četné nahrávky Dvořákových skladeb. Dvořákova Nelahozeves Mezi tradiční aktivity Muzea Antonína Dvořáka náleží pietní vzpomínková slavnost u skladatelova hrobu na Vyšehradském hřbitově v předvečer Dvořákova úmrtí (1. 5. 1904) a slavnostní matiné předcházející datu Mistrova narození ( 8.9.1841), známé jako Dvořákova Nelahozeves, které se koná v Památníku Antonína Dvořáka v Nelahozevsi.   Na co se můžete těšit Barokní letohrádek AMERIKA v Praze na Karlově, postaven 1717–1720 podle projektu K. I. Dienzenhoffera Expozice Antonín Dvořák (1841–1904) – skladatelův klavír, nábytek, předměty z osobního majetku Zahrada muzea s plastikami z dílny Matyáše Brauna V sále muzea oblíbené koncerty  

Kostel sv. Klimenta v Levém Hradci, okres Praha-západ.