Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.

Kostel sv. Šimona a Judy v Arnoštovicích je raně gotický, postavený někdy ve třetí čtvrtině 13. století. V průběhu 18 a 19. století byl přestavěn do dnešní podoby.

Regionální muzeum v Chrudimi najdeme  v novorenesanční budově postavené roku 1898 v samotném centru města. U zrodu stál muzejní spolek, který začal shromažďovat předměty již v 60. letech 19. století. Po ukončení jeho činnosti vzniklo již plnohodnotné muzeum, které neslo název Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. V současnosti má muzeum bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu. Ve stálých expozicích ukazuje  lokální  historii a uměleckoprůmyslové sbírky. Pořádá i krátkodobé výstavy zaměřené na vlastivědu, přírodovědu a umění.Muzeum využívá i další budovy v Chrudimi, v Rybičkově ulici č.p. 10 sídlí detašované archeologické a přírodovědné pracoviště. Muzeum spravuje přes 140 000 sbírkových předmětů, které shromáždilo za více než stoletou existenci. Těžiště sbírek jak už název muzea napovídá leží v chrudimském regionu. Stálá expozice Umělecký plakát - výběr z kolekce plakátů významných afišistů konce 19. a poč. 20. století. Umělecké řemeslo - prezentace kolekce vybraných předmětů převážně z konce 19. století. Mozaika z dějin regionu - netradičním způsobem pojatá prezentace 12 událostí, které ovlivnily dějiny regionu.

Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.