Nepatrné pozůstatky hradu Střílky se nacházejí přibližně 1 km jihovýchodně od stejnojmenné obce. Na volně přístupný hrad z ní vede turistické značení. Historie hradu Hrad byl založen v polovině 13. století Smilem ze Zbraslavi, jenž působil v diplomatických službách Přemysla Otakara II. i jako kastelán na Přerově a Brumově. Poprvé se po Střílkách píše roku 1258. V roce 1321 Jan Lucemburský Střílky zastavil Jindřichovi Železnému z Lipé, stejnojmennému synovi slavnějšího otce a moravského hejtmana. V polovině téhož století hrad společně s nedalekým Cimburkem získal moravský markrabě Jan Jindřich a později jeho syn Jošt, který jej roku 1406 zastavil Vznatovi Hechtovi z Rosic. V roce 1460 hrad zdědili páni z Lichtenburka a vzhledem k častým válečným nepokojům v kraji (česko-uherské války), jej dodatečně ještě více opevnili vystavěním předsunutého opevnění. V roce 1481 koupili Střílky vladykové z Ojnic, ale poté, co roku 1511 získali Bučovice, nechali hrad opuštěný. K roku 1542 se již uvádí jako pustý. Podoba hradu Podlouhlé hradní jádro obsahovalo vstupní bránu, čelem k přicházejícím štítovou zeď s přilehlým bergfritem a na nejchráněnějším místě palác. Před štítovou zdí stávala další hradba tvořící parkán a před ním nezastavěné předhradí bez oddělení příkopem. Před tímto hradním komplexem stávalo ještě jedno nezastavěné předhradí, oddělené taktéž příkopem. Vzhledem k tomu, že vrchol pahorku před hradem byl vyšší než staveniště hradu, přikročili Lichtenburkové ve 2. polovině 15. století k rozšíření opevnění a vystavěli na něm příkopy a valy opevněnou věžovitou stavbu neznámého půdorysu. Zabránili tak přímému odstřelování hradu nově využívanými obléhacími děly. Dnes je zde k vidění střepy zdiva bergfritu, základy části paláce (nádvorní stěnu, ještě v roce 1968 dochovanou do výše druhého patra a dlouhou 10 metrů, zničili při těžbě lesní dělníci) a samozřejmě příkopy. Tipy na výlet V nedalekých Bučovicích můžete obdivovat kromě zámku také židovský hřbitov nebo Městské muzeum. Vypravit se můžete na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, zámek Koryčany, hrad Cimburk, barokní zámek Cetechovice, Vlastivědné muzeum Kyjov nebo barokní zámek Milotice. Ubytování najdete v Bučovicích. M.K.

Zaměření muzea je na záchranu a udržování historických železničních dresin a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě. Muzeum je umístěno v soukromém objektu na výše uvedené adrese, kde je krátká předváděcí kolej. Součástí muzea je i strážní domek se závorami. Najdete zde i sbírku historických čísel z lokomotiv, výrobních štítků z lokomotiv a vozů a další železniční zajímavosti.   Stálá expozice Drezíny a železniční vozidla z 19. a první poloviny 20. století.

Zbytky hradní zříceniny Milštejn se nacházejí 8 km severovýchodním směrem od Nového Boru nedaleko obce Svor. Historie hradu Kdy byl hrad přesně založen se neví, přepokládá se, že byl založen ve druhé polovině 13. století Ronovci. První písemná zprává pochází z roku 1343, a prvním písemně doloženým majitelem je Jindřich Berka z Dubé. V roce 1456 byl Milštejn v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. V roce 1532 kupuje Milštejn Zdislav Berka z Dubé, který již vlastní panství zákupské a k němu také Milštejn připojil. Jelikož se centrem stal pohodlnější zámek Zákupy, začíná význam Milštejna upadat. Koncem 16. století se již uvádí jako pustý. V roce 1634 byly zbytky hradu patrně zničeny švédským vojskem generála Bannera a jeho definitivní zkázu dovršila těžba kamene, ze kterého se vyráběly mlýnské kameny. Tomu také napovídá jméno hradu Mühlstein neboli Mlýnský kámen, o tom ale na závěr. Podoba hradu Původní rekonstrukce hradu dnes již není téměř možná. Pravděpodobně stál na dvou souběžných skalních hřebenech z nichž východnější byl později vytěžen. Přístupová cesta vedla od západu, kde bylo předhradí, chráněné jen dřevěným plotem. Hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem se střílnami. V hradbě pak byla brána, která ještě v 19. století byla asi 3 m vysoká a 4 m široká. V jihozápadní části jádra hradu byla hlavní válcová věž, vysoká údajně 40 m, na severní straně pak zřejmě stála druhá menší věž. Těžba mlýnského kamene Těžba křemenného pískovce pro mlýnská kola zde probíhala v okolí hradu už od středověku. Po opuštění hradu se pak zájem přesunul i na podloží vlastního hradu. Většího rozsahu dosáhla těžba v letech 1665-1689, v té době byla částečně zbourána velká hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá menší věž se zřítila roku 1726 a definitivní zánik velké věže přišel v roce 1793. Další nárůst těžby přišel s rozmachem průmyslu po roce 1873. V té době tu již pracovalo na 100 dělníků. Kámen se lámal ručně železnými klíny a nahrubo opracovával přímo v lomu, pak se teprve dopravoval do továrny v nedaleké Naději kde dostával konečnou úpravu. Ročně se zde vyrábělo na 600 kamenů, které putovaly například do Ruska, Německa, Skandinávie a jinam. Těžba skončila v roce 1910 kdy již došla surovina. Několik nedokončených mlýnských kamenů lze najít v okolí dodnes. Areál hradní zříceniny, ze které se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo (hlavně zbytky ohradní zdi), je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Sloup, zámek Sloup, lesní divadlo Sloup v Čechách nebo do Modlivého dolu. Nezapomeňte navštívit ani Sklářské muzeum v Novém Boru. Ubytovat se můžete také v Novém Boru.

Hrad a zámek - středoevropský unikát Státní hrad a zámek Český Krumlov patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i velkolepou rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. V roce 1992 byl celý historický zámecký komplex zapsán do Seznamu památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov, jeden z nejrozsáhlejších ve střední Evropě, stojí na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a ze severu potok Polečnice. Hrad a zámek se tyčí nad renesanční a barokní měšťanskou architekturou přilehlého města a zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení postavených kolem pěti zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Historie hradu a zámku Skalnaté návrší, kde dnes stojí monumentální zámek, bylo osídleno již v době bronzové. Původní gotický hrad založili před rokem 1250 páni z Krumlova. Po vymření rodu v roce 1302 zdědili hrad příbuzní Rožmberkové. Rod Rožmberků zde sídlil až do roku 1602 a s jejich jménem je spojena doba největšího rozkvětu panství. Ve druhé polovině 16. století získal hrad podobu monumentální a honosné renesanční rezidence. V této době představovali vladaři rožmberského dominia přední osobnosti české šlechty, vzdělané humanisty, mecenáše kultury a umění, schopné politiky a držitelé nejvyšších úřadů v Království českém. Roku 1602 koupil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský, později jej císař Ferdinand II. věnoval knížeti Janu Oldřichovi z Eggenberku. Jeho potomek Jan Kristián I. z Eggenberku vytvořil z Českého Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Po vymření rodu roku 1719 přišel na Krumlov rod Schwarzenberků. Kníže Josef Adam ze Schwarzenberku, obratný a podnikavý hospodář a velký milovník umění, se zasloužil o velkolepou přestavbu zámeckého areálu. Příklonem ke kultuře císařské rezidence ve Vídni byly stavební realizace i kulturní život na zámku obohaceny o kulturní podněty evropského významu. Po polovině 19. století však zámek Český Krumlov ztratil úlohu hlavního rodového sídla Schwarzenberků a nebyl ani ve 20. století pravidelně obýván. Po roce 1947 bylo panství Český Krumlov zestátněno. Podoba zámeckého komplexu Zámecký komplex nabízí návštěvníkům velkolepou a vyčerpávající prohlídku prostor. Ve dvou prohlídkových trasách navštívíme původní zámecké interiéry z doby renesance a baroka, zámeckou kapli sv. Jiří, Eggenberský sál se "zlatým" kočárem a Maškarní sál. Druhý okruh je zaměřen na život rodu Schwarzenbergů. Původní barokní divadlo Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Jedná se o jedno z nejzachovalejších barokních divadel na světě, které se chlubí svojí zachovalou originální budovou, jevištěm, kulisami, kostýmy atd. V zámeckém lapidáriu, původně sklepní prostor, jsou dnes uloženy originály soch. Václavské sklepy, zabírají celý půdorys nádvoří a obklopujících křídel Horního hradu. V současnosti jsou v tomto unikátním prostředí pravidelně pořádány výstavy současných českých i zahraničních umělců. Zámecká věž je symbolem Českého Krumlova a je výrazem jeho bohaté historie a výtvarné krásy. Podle Karla Čapka jde o "nejvěžovatější věž" ze všech věží. Barokní zahrada Nedílnou součástí zámeckého areálu je překrásná barokní zahrada založená v 17. století. Po prohlídce majestátních prostor zámku poslouží k příjemnému oddychu v prostředí mozaiky barevných květinových záhonů pod obrovskými stromy nebo vedle jezírka. Na zámku je tradicí také chov netradičních „mazlíčků“. Historie chovu medvědů sahá až do 16. století. Dnes jsou prostory pro macíky upraveny tak, aby se v nich jejich obyvatelé cítili co nejlépe. V Českém Krumlově ale můžete vidět mnohem víc, než jen zámek. Tak například velmi atraktivní je návštěva grafitového dolu. Dále zde najdete Regionální muzeum, Egona Schiele Art Centrum, naši nejdelší krytou lávku, minoritský klášter a klášter klarisek a nebo kontroverzní otočné hlediště uprostřed zámeckého parku. Ve městě se také konají mnohé kulturní akce, jako například Svátky pětilisté růže, Festival Staré hudby atd. S výběrem ubytování ve městě jistě nebudete mít problém.