Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil. 

Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, ve kterém byla v roce 1997 nově upravena výstavní síň „13“. Ve výstavních síních galerie jsou představovány krátkodobé výstavní projekty. Sbírky Západočeská galerie v Plzni pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni v současnosti čítá na 10 000 děl. Těžištěm sbírky je umění 19. až 1. třetiny 20. století.  V rámci regionu a v některých případech i v kontextu českého umění hraje důležitou úlohu soubor regionálního umění 19. a 20. století, jehož významní představitelé jsou zařazeni do jednotlivých kapitol sbírkového fondu.

Pod bývalým zámkem stojí bývalá jízdárna postavená v roce 1860. Je největší stavbou svého druhu v Čechách a po vídeňské i druhou největší ve střední Evropě. Je opatřena pozoruhodným krovem. Jsou zde spojeny prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Stavba je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m. Samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Stavba obsahovala kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patrech se pak nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Na konci 20. století byl stav jízdárny natolik špatný, že se uvažovalo i o její demolici. Nakonec se jí podařilo zachránit a v letech 2000-2005 si rekontrukce vyžádala 46.792.700 Kč. Objekt by měl sloužit veřejnosti ke kulturním, společenským a sportovním akcím.

Barokní zámek v obci Lány stojí v křivoklátských lesích nedaleko Kladna a je známý jako letní sídlo prezidentů Československé a České republiky.                      V roce 1392 se v Lánech připomíná tvrz, sídlo Haška z Lán. Od roku 1589 je součástí královského panství křivoklátského a později, na místě tvrze, je zde vystavěn renesanční zámek, užívaný jako letohrádek při císařově pobytu ve zdejších lesích. Roku 1652 proběhla přestavba zámku v raně barokním stylu. V roku 1685 byl zámek odkoupen Valdštejny, za nich byl zvýšen o jedno patro, za Karla Egona Fürstenberka v letech 1821 - 1825 o 2. a v letech 1902 - 1903 přistavěno také 3. patro. Místo posledního odpočinku T.G.M. Od roku 1918 je lánský zámek v majetku československého státu a přestavěn architektem J. Plečnikem na letní sídlo prezidentů republiky. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byly Lány zvoleny za letní sídlo hlavy nového státu, výhodou byla také blízkost Prahy, krása prostředí křivoklátských lesů i vnitřní, vhodné zařízení zámku. První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro sebe i své nejbližší nakonec zvolil zdejší lánský hřbitov. Po smrti T.G.Masaryka zde určitý čas bydlel i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu a v době okupace zde také pobýval prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas zavítali prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Zámek v Lánech bohužel lze navštívit výjimečně, v návštěvních hodinách je přístupný zámecký park. V Lánech se nyní nachází muzeum TGM, pamětní síň jeho manželky a také muzeum sportovních vozů. Dispozice zámku Lánský zámek je třípatrová trojkřídlá budova, s mansardovou střechou s báněmi v rozích. Při východním křídle stojí kostel z let 1748 – 1752. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy. K zámku náleží také velký palmový skleník, rybník Bahňák, u zámku stojí bronzová socha Jenoféfy a především zámecký park. Park byl založen okolo roku 1770, dnešní podoba pochází od J. Plečnika. Park přechází v oboru. Lánská obora, část někdejší tzv. Velké obory z 18. století, slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné zvěře. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýtině je tzv. Dohodový dub, pod kterým sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. V okolí můžete například navštívit skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě nebo rozhlednu Slavín v Tupadlech. Ubytovat se můžete přímo v Lánech nebo v nedalekých Tuchlovicích.