Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. Vznikaly v několika patrech, na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tímto vznikla i mohutná propast Macocha, která je součástí Punkevních jeskyní. Punkevní jesykně jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy a součástí nejrozsáhlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR takzvané Amatérské jeskyně dlouhé 33 km. Jako první byly objevovány v letech 1909-1914 suchá patra, vodní části pak v letech 1920-1933, avšak objevy pokračují dodnes. Celková známá délka Punkevních jeskyní dosahuje 4.000 metrů, z toho zpřístupněno je 1250 m z části formou lodní plavby. Suchá část byla zpřístupněna již v roce 1909, celá dnešní prohlídková trasa funguje od roku 1933. Plavba na lodích začala v roce 1920. Teplota vzduchu se pohybuje 7-8 oC a relativní vlhkost je cca 99%. Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, která byla při zpřístupňování částečně poškozena. Zdejší výzdoba vznikla vysrážením se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Typické jsou zde mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a různé sintrové útvary. Celý návštěvnický okruh je dlouhý 1250 m (60 min.), jinak je možno volit z dalších dvou variant:Přední dóm: vstupní prostora s útvarem Strážce (4 m dlouhý stalaktit), mostem zbudovaným v roce 1996 z něhož je dobrý pohled na Salmův sloup (nejmohutnější stalagnát v Punkevní jeskyni). V zadní části se nachází zrcadlové jezírko, skupina krápníků z názvy Převrácený deštník (sintrová deska trčící na stalagnátu), Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret (2 m dlouhý krápník). Reichenbachův dóm: několik desítek metrů vysoká prostora, občas zatopená při povodních.Zadní dóm: prostora se zajímavou dvojicí stalagmitů s rovnou plochou na vrcholu (Trpaslík a Váza), skupina krápníků zvaná Turecký hřbitov a dlouhý stalaktit „Jehla“. U Anděla: síň s mohutným stalagnátem unikátních tvarů kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami.Macocha: před přístavištěm plavby se prochází kolem dna propasti Macocha. Jsou zde vidět dvě jezírka a tzv. Jalové koryto, kterým sem přitéká voda Punkvy při vyšších vodních stavech. Horní jezírko je hluboké cca 13 metrů, Dolní pak 49 m. Následuje vodní plavba se zastávkou, kterou se přes Bobří síňku dostaneme do Masarykova dómu, prostory s nejpůsobivější krápníkovou výzdobou. Je zde vidět velké množství brček a hůlkových stalaktitů. Také mohutný prosvětlený stalagnát Husův sloup. Plavba končí v místech vývěru Punkvy do volných prostor Punkevních jeskyní. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Kousek severně od města se nachází na silnici směřující do Dobroměřic 210 m dlouhý inundační most. Vystavěn byl v letech 1811-1815 přes místo často postižené záplavami. V těchto místech stál již most vybudovaný v letech 1585-1587. Tento empírový postavený z pískovcových kvádrů má 40 pilířů s klenbami o rozpětí 6 m. Přibližná výška mostu je okolo 6 m a i s nájezdy měří 272 m. Kromě toho, že jde o jeden z nejdelších mostů tohoto druhu u nás, je nezvykle postaven do oblouku.

Průběžná plocha: 3,1 ha.Maximální plocha: 11,8 ha.Průběžný objem vody: 20 000 m3.Maximální objem vody: 240 000 m3.Retenční nádrž Jiviny je vybudována na Litovickém potoce v Ruzyni.

Spíše než rozhledna bychom mohli říct vyhlídkový altán Jeřabina, se nachází 4,5 km severozápadně od Horního Jiřetína. První dřevěná rozhledna vysoká několik metrů zde byla otevřena 9.10.1884. Již po několika letech musela být po působení povětrnostních vlivů opravena. Za první světové války posloužily některé její části pro různé účely, zbytek chátral. V září 1929 byla německými turisty zbudována nová rozhledna. Po druhé světové válce bohužel padla za oběť vandalům a zbyl po ní jen kamenný podstavec. Na něm byla 28.6.2009 slavnostně otevřena nová kopie původní rozhledny z roku 1929. Volně přístupná rozhledna poskytuje krásné výhledy na zdejší část Krušných hor. Stavba se nachází na turisticky značené cestě.