Zříceniny hradu Pušperk se nacházejí na malém vršku při obci Pušperk. Historie hradu Hrad se poprvé uvádí roku 1266 jako majetek Jaroše ze Slivna. Do konce 13. století sídlila na hradě jedna z větví rodu Hroznatovců. Od druhé poloviny 14. století hrad střídal majitele. V roce 1434 byl dobyt a vypálen husity. O několik let později se připomíná již jako pustý. Přesto jej někdy před rokem 1473 obnovuje Břeněk z Ronpšerka. Zakrátko právě v roce 1473 byl hrad dobyt a pobořen tentokrát Klatovskými. V 17. století byla část zříceniny věže použita ke stavbě blízké barokní kaple, zbytek areálu upraven. Podoba hradu Díky úpravám v 17. století dnes nelze přesně říci jak hrad vypadal. Jisté je, že hrad stojící na dominatním vrcholu byl obklopem příkopem s vyzděnou eskarpou. Vlastní hrad okrouhlého půdorysu byl obehnán obvodovou hradbou s drobnými obdélnými baštami. Z vnitřní zástavby hradu je známa pouze velká obytná věž obdélného půdorysu. Ze zříceniny hradu, která je volně přístupná (vede sem značená odbočka z obce Pušperk) se do dnešní doby dochovaly nejvíce asi pozůstatky původně obytné věže a pak fragmenty obvodové hradby. Tipy na výlet Na výlet se odsud můžete vydat na zámek Chudenice, zříceninu hradu Netřeb, zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově nebo zříceninu hradu Nový Herštejn. Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic.  Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Židovský hřbitov se nachází jižně od obce, při silnici vedoucí do Květuše na okraji menšího lesa. Založen byl na počátku 18. století a užíván až do počátku 20. století. Poměrně velký hřbitov je ohrazen kamennou zdí a je poměrně prázdný. Na ploše 1453 m2 se dnes nachází roztroušená cca padesátka náhrobků, část z nich povalené nebo poničená. Z bývalé marnice se dochovalo poměrně velká část obvodového zdiva. Hřbitov je volně přístupný.

Hlavní vstupní portál do Klementina je umístěn vedle kostela sv.Salvátora a pochází ze 17.století. Má segmentový štít a je původní, včetně vrat a mříže nadsvětlíku, plocha nad vchodem byla nově upravena roku 1783 v souvislosti se zřízením Generálního semináře Josefem II. Desku zhotovil I.Palliardi v roce 1783.

Nad Vršovickým náměstím stojí honosný dům čp. 67, jehož stavbu iniciovala a v letech 1911-12 realizovala Občanská záložna ve Vršovicích. Tato stavba je vynikající ukázkou pražské secese. Nová budova měla jedno podlaží podzemní a pět nadzemních, část podkroví a půdu ve dvou úrovních. Ústřední prostor tvořila velká dvorana situovaná do dvorní části pozemku a prostupující dvě podlaží. Zcela mimořádné pozornosti stavebníka se těšila výtvarná výzdoba interiérů a exteriéru budovy. Dekorativní figurální plastiky při štítu hlavního průčelí jsou dílem sochaře Ladislava Šalouna. Štít zakončuje znak města Vršovic. Před vstupem do budovy stojí dva vysoké sloupy se sochami sokolů. Čas znárodnění se nevyhnul ani občanské záložně. Po jejím zániku se stala majitelem budovy Česká spořitelna. Ta naštěstí zachovala nejen dispozici celého domu, ale i veškerá výtvarná díla a zařízení interiérů.