Vrch Oškobrh (285 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem v této oblasti asi 7 km východně od Poděbrad. Je tvořen svrchnokřídovými slínovci a spongility. I když je vrchol víceméně plochý, z určitého pohledu vypadá jako dvojhrbý kopec. A má skutečně dva vrcholy. Na jižním zřejmě kdysi bývala keltská osada, na severním byly zase odkryty zbytky středověké svatyně. Přímo na vrchol turistická značka nevede, ale prochází po jeho úpatí. Při dobrém počasí se dá alespoň vystoupat mimo značku k jižnímu vrcholu, jinak značnou část vrcholu zaujímá obora.

V historickém centru Prahy najdeme hned několik přístavů pro výletní lodě, malé loďky i velké parníky. Jedním z takových kotvišť je pravobřežní přístav u Čechova mostu.Čechův most se nachází mezi levobřežním nábřežím Edvarda Beneše a pravobřežním Dvořákovým nábřežím, jichž je spojnicí. Počítáno po proudu, je desátým pražským mostem. Zajímavostí je, že byť se jedná o nejkratší pražský most, představuje jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci u nás. Tento fakt řadí most mezi chráněné technické památky. Postaven byl v letech 1905 – 1908 a dodnes uchvacuje svou secesní uměleckou výzdobou. Právě z Dvořákova nábřeží od Čechova mostu vyplouvají výletní lodě společnosti Prague Boats a restaurační lodě Natal&Porto na různé okružní plavby Prahou. Návštěvník zde najde typická přístavní mola, plující infostánky a dokonce i malé palmy, které navozují romantickou atmosféru Středomoří. Pokud se sem někdy vypravíte, zažijete zde vskutku čilý výletní ruch.

Dnešní kostel je v jádru gotická stavba pocházející z let 1508 s některými architektonickými články pocházející z doby jejího vzniku. Stará věž byla dvoupatrová a do pater se vcházelo ze sakristie  železem pobitými dveřmi a točitými schody, které byly opatřeny střílnami, které poukazují na příslušnost kostela ke skupině opevněných jihomoravských kostelů. Roku 1814 kostelní střecha a věž shořely. Tři zvony přitom spadly a zpět byl zavěšen jen jeden. V roce 1860 byl kostel opraven, avšak loď záhy již nevyhovovala svému účelu. Proto byl v roce 1912 kostel přestavěn a 19.8.1913 znovu vysvěcen. Při přestavbě byla za oltářem objevena chodba, ústící u školy. Na stěně kostela se nachází náhrobní kámen kněze Stanislava Reisingera z roku 1585.

Původ tohoto divadla je spojen se Světovou výstavu v Bruselu Expo 1958, kde režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda uvedli představení s názvem Laterna magika. V polovině sedmdesátých let se Laterna magika stala součástí Národního divadla v Praze. Laterna magika patří mezi takzvané mezinárodně srozumitelné divadlo beze slov.