Autorem je Matěj Václav Jäckel. Sochu z roku 1707 financoval hrabě Rudolf z Lisova, komoří a hejtman Starého Města pražského. Sv. Anna se stala jako matka Panny Marie patronkou těhotných žen. Zde je znázorněna v tzv. samotřetí podobě. Tedy se svou dcerou Pannou Marií a vnukem Ježíškem, který objímá zeměkouli s křížkem a Anna ho chová na ruce. Druhou rukou objímá Pannu Marii, která k ní vzhlíží a podává jí kytici růží. Originál sochy je uložen v Gorlici na Vyšehradě. Od roku 1999 je na mostě kopie od Vojtěcha Adamce a Martina Pokorného.

Hradčanské náměstí se rozkládá před hlavním průčelím Pražského hradu. Tvořilo centrum Hradčan jako města poddaného i královského. V dávných dobách se tu rozkládal les, táhnoucí se od Petřína a Bílé hory, jímž vedla cesta dnešní Loretánskou ulicí ke Strahovskému klášteru. Historický ráz náměstí je vzáceně neporušený. Kontrastuje s ním jen lesk a barevnost aut a autobusů a ruch turistů.  Hradčanské náměstí tvoří řada historických domů a paláců a je vstupem na I. nádvoří Pražského hradu. Část jeho jižní části tvoří ochoz - hradní rampa, která návštěvníkům poskytuje jedinečný výhled na Prahu. Název náměstí je doložen už od 14. století a je odvozen od slova Hradčani, jež označuje obyvatele patřící k Hradu. Hradčanské náměstí patří pro svou jedinečnou krásu a historii k nejvyhledávanějším místům Prahy a to jak jejími domácími, tak zahraničními návštěvníky. Hradčanské náměstí má několik vstupů, z nichž každý má svou bohatou histori. Asi nejpoužívanější je ulice Ke Hradu od Nerudovy ulice. Ta vznikla až vybudováním hradní rampy, která lemuje část hradčanského náměstí na jeho jižní straně a poskytuje návštěvníkům jedinečný výhled na Prahu. Dále jsou to Zámecké schody, Pražský hrad, Kanovnická ulice a Loretánská ulice s Radnickými schody.Východní část náměstí uzavírá průčelí I. nádvoří Pražského hradu s hlavní vstupní branou zdobenou soubojem titánů. Jižní stranu pak paláce Salmovský, Schwarzenberský s Národní galerií, je zde klášter řádu Bosých karmelitek, kostel svatého Benedikta. Většinu západního průčelí pak zabírá Toskánský palác. Rovněž severní strana Hradčanského náměstí je zastavěna historickými domy a paláci. Lze jmenovat, Martinský palác, Šternberský palác s Národní galerií, Arcibiskupský palác. Na hradčanském náměstí najdeme i řadu cenných památek.  Sloup Panny Marie uprostřed náměstí, sloup Panny Marie Einsiedenské na hradní rampě, sochy sv. Václava, sv. Filipa Nerejského, sochu prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, kandeláb a další hodnotné památky.Hradčanské náměstí se spolu s takovými skvosty, jako je Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, náměstí Republiky, Pohořelec, Loretánské náměstí, apod., řadí ke skvostům pražských veřejných prostor.Ne náhodou patří Hradčanské námšstí mezi nejvydávanější turistická místa.

Hukvaldy jsou velmi navštěvovaná zřícenina hradu ve stejnojmenné obci Hukvaldy, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka, v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Je to jeden z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho špatně přístupná poloha byla důvodem jeho opuštění. Hrad se postupně změnil v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Hrad byl politickým a správním centrem hukvaldského panství. Historie v pěti staletích Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí aby se dal do služeb českého krále Přemysla Otakara I. Dostal od něj ke kolonizaci území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy. Po Hückeswagenech, kteří se v písemných pramenech vyskytují do roku 1307 se majitelé hradu rychle střídali, stejně jako jeho zástavní držitelé. V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci hradu. V roce 1359 hrad velkým nákladem vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi a následně byl hrad výnosem Karla IV. dán „olomoucké církvi na věčné časy“. V následujícím klidném období byl hrad opraven a rozšířen. Stará věž byla obestavěna provozními budovami a náhradou za starý vnitřní dvůr bylo zřízeno nové předhradí a celkově zdokonaleno opevnění. V majetku olomouckých biskupů Finanční problémy ovšem nedovolily církvi si hrad ponechat natrvalo v držení a tak bylo jeho osudem i nadále časté střídání majitelů. Vlastníky hradu se tak stali např. uherský král a pozdější císař Zikmund či známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, který se zapsal do historie svou zradou v bitvě u Lipan. V roce 1465 získal hrad český král Jiří z Poděbrad, který jej vzápětí prodal zpět olomouckému biskupství. Tehdejšímu biskupu Tasovi z Boskovic finančně vypomohli jeho bratři šlechtici Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, kteří také hrad převzali poté, co biskup Taso zemřel na mor. Za vlády pánů z Boskovic došlo na hradě k mnoha dalším stavebním úpravám. Došlo i ke změně přístupu do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možno vyjet i v kočáře, a která v podstatě slouží dodnes. Po jejich smrti na počátku 16. století, se Hukvaldy znovu a tentokrát definitivně vrátily olomouckému biskupství. Od té doby drželo olomoucké biskupství, od 18. století arcibiskupství Hukvaldy téměř nepřetržitě až do roku 1948, kdy byl hrad zestátněn. Ve válečných vřavách třicetileté války a poté prusko – rakouských válkách v 18. století dostály Hukvaldy své pověsti hradu, který nebyl nikdy dobyt. Vděčil za to své vynikající strategické pozici na holém kopci a masivnímu opevnění. Chátrající hrad, už jako opuštěný zachvátil roku 1762 zničující požár, který urychlil jeho zkázu, ke které přispěli i vesničané z blízké obce, kteří hradby rozebírali a používali je na stavbu vlastních obydlí. Hrad postupně zcela zpustl, teprve v 19. století zde byly provedeny alespoň nejnutnější opravy. Hukvaldy měly podobný osud jako většina středověkých hradů a staly se romantickou zříceninou. Co je dnes k vidění Hrad je 320 metrů dlouhý, obvod je více než 800 metrů, má 8 válcových bašt a 3 hranolové věžovité brány, přes 200 střílen, 4 nádvoří, tři vyhlídkové trasy. Nejstarší částí Hukvald je hradní jádro, které částečně pochází ze 13. století. Tehdy byl postaven východní palác, který byl původním sídlem zakladatelů hradu. V tomto rytířském paláci byla umístěna také první hradní kaple. Nejnovější částí hradního jádra je renesanční palác se zachovalými renesančními okny, postavený kolem roku 1550. V hradním jádře se nacházejí také kamenné cisterny na shromažďování dešťové vody, používané v hradní kuchyni na vaření v době před vyhloubením hradní studny. Nouze o vodu byla skutečně po dlouhou dobu největší slabinou hradu Hukvaldy. Teprve v roce 1581 byla na hradě vyhloubena studna, jejíž budování takřka pohltilo výnos hukvaldského panství. Studna byla původně hluboká asi 150 metrů. Za studnou bylo původně zbudováno renesanční opevnění, které bylo po roce 1653 zbořeno a na jeho místě vyrostly dva barokní bastiony. Ty dnes slouží jako vyhlídky. Součástí jedné z bran je místnost bývalé strážnice, kde je dnes lapidárium, kde jsou uloženy různé kamenné a kovové prvky hradu a také tabule s jeho stručnou historií. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná někdy na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Dále jsou v kapli umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli je výborná akustika, a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení. Janáčkovy Hukvaldy K procházkám láká rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček, na jehož počest se tu pravidelně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. V prostorách hradu je během roku pestrý program, kdy jsou pořádány rytířské slavnosti, řada divadelních představení a hudebních programů. Tipy na výlet U Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, jeskyni Šipka nebo věž Štramberská Trúba.  Ubytovat se můžete v Kopřivnici.

V Klementinu je mnoho reprezentativních a krásně vyzdobených místností. Zrcadlová kaple zaujímá mezi nimi význačné místo a je jedním ze skvostů Klementina. Kaple zasvěcená Zvěstování Panny Marie byla postavena roku 1724 F.M. Kaňkou. Její výzdoba, v níž vkusně ladí užití mramoru na stěnách i dlažbě se zlacenou štukovou výzdobou, s barvou omítky i nástropních fresek, patří užitím zrcadel ve stropních pásech ke světovým unikátům. Štukovou výzdobu vytvořil B. Spinetti. Autorem fresky je Jan Hiebl, jednotlivé pásy jsou ilustrací k veršům modlitby Ave Maria. Nástěnné obrazy s tématy o životě Panny Marie jsou dílem Václava Vavřince Reinera. Zrcadlová kaple slouží dnes ke kulturním účelům, pořádají se zde krátkodobé výstavy a koncerty. Díky tomu je Zrcadlová kaple jako jedna z mála prostor Klementina přístupná veřejnosti.