Zhruba tři kilometry jihovýchodně od Vlašimi stojí na vršku na okraji lesa malá poutní loreta. Po nedalekém Hrádku je to druhá nejvýznamnější poutní stavba na Vlašimsku. V barokním slohu byla tato poutní stavba vystavěna v letech 1703-1706 podle návrhu Jana Jiřího Erhardta. Obdélná stavba s cibulovou věží stojí na vysokém soklu. Její stěny člení pilastry s jónskými hlavicemi. Dříve se zde konaly velké slavnostní poutě. Tursticky značená cesta sem nevede, ale jde sem i zajet autem po malé asfaltové cestě vedoucí od silnice do Vracovic.

Areál v Sedlci je bývalý cisterciácký klášter. Jeho počátek sáhá do poloviny 12. století, kdy se velmož Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter. Při výběru řádu mu radil olomoucký biskup Jindřich Zdík. Klášter v Sedlci se tak stal prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Mateřským konventem mu byl klášter v bavorském Waldassenu. Několik prvních desetiletí jeho existence bylo složité. Vše se změnilo roku 1282, tehdy byl zvolen opatem Heidenreich, s jehož jménem je spojen vzestup a zlatý věk kláštera. Nutno podotknout, že opat využil skutečnosti, že v blízkosti kláštera bylo objeveno jedno z největších evropských ložisek stříbra. Díky tomu se ze Sedlce stal nejbohatší klášter v zemi a neobyčejně stoupla jeho politická prestiž. Heidenreich se stal významným diplomatem, rádcem Václava II. a také panovníkovi půjčoval nemalé finanční obnosy. Ale jejich nesplácení, vysoké daně a velká rozmařilost znamenaly postupný úpadek kláštera. Vrcholem jeho agónie byl rok 1421, tehdy jej husité vypálili a pobořili a opatství zůstalo na několik desítek let neobsazeno. Pokusy o jeho obnovu v 16.století zhatila třicetiletá válka a také všeobecný úpadek klášterního života. Svoji druhou životní kapitolu započal Sedlec na konci 17. století za opata Jindřicha Snopka. Ten k obnově kláštera povolal významného barokního stavitele J.B. Santiniho. Klášter byl přestavěn ve stylu barokní gotiky a vznikla nejvýznamnější stavba celého komplexu – monumentální klášterní kostel Panny Marie. Stavební činnost a na ní navazující umělecká výzdoba ovšem klášter finančně velmi vyčerpala. V letech 1764 – 83 bylo sedlecké opatství řízeno nejdříve z kláštera v Oseku, později ze Zlaté Koruny. V rámci reforem Josefa II. byl zadlužený konvent 24.října roku 1783 zrušen. Objekt byl nejdříve používán jako sklad mouky pro armádu, ale již v roce 1806 po novém vysvěcení sloužil alespoň jako farní kostel. Roku 1812 zde byla zřízena tabáková továrna. Další osudy jsou spjaty s knížetem Karlem Schwarzenberkem, který klášterní panství roku 1819 zakoupil. Právě on nechal hřbitovní kostel Všech svatých vyzdobit do dnešní podoby za použití kosterních pozůstatků více než 30 tis. obětí moru. Kostnice je tak dnes nejpopulárnější částí kláštera. V současnosti je ústřední stavbou velkého klášterní areálu kostel Nanebevzetí panny Marie. Na východní straně je velký konvent. Dále je k vidění torzo kostela Sv. Filipa a Jakuba a na severu hřbitov s kaplí, kostnicí a sousoším sv. Jana.

Zřícenina hradu Brumov se nachází severně od města Bylnice, ve Zlínském kraji na samé hranici se Slovenskem. Historie hradu Byl postaven v polovině 13. století v raně gotickém slohu. Hrad tak patřil k nejstarším na Moravě. Nechal jej vybudovat olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku, jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici. Z Uher v té době hrozilo nebezpečí v podobě nájezdů divokých Kumánů. Až do poloviny 14. století je hrad, který byl střediskem panství i tzv. luckého provincie, královským majetkem a sídlem purkrabích. Poté byl zřejmě dán do zástavy a často střídal majitele. Za husitských válek hrad několikrát neúspěšně obléhalo Zikmundovo vojsko, po roce 1450 se ho však zmocnil Matyáš Korvín. Ten jej dal do zástavy v roce 1480 Podmanínům. Za jejich držení bylo zdokonaleno opevnění a opevnilo se podhradí. Hrad tak získal podobu strohé pevnosti. Renesanční přestavba Za Meziříčských z Lomnice proběhla renesanční přestavba, která kladla důraz na pohodlné bydlení. Na podzim 1621 se vzbouřili zdejší poddaní proti utiskování vrchnosti a spolu s uherskými vojsky Bethlena Gábora hrad dobyli a vyplenili. V držení se poté rychle střídalo mnoho majitelů, zejména uherských rodin. Brumov ale postupně pustl a i když ještě v průběhu 18. století plnil strážní funkci, byl po požáru v roce 1760 jen provizorně opraven a brzy opuštěn definitivně. Po opuštění Brumova dali tehdejší majitelé panství vybudovat v městečku nový úřednický dům, označovaný i jako zámek. Rekonstrukční práce pak začaly přibližně od roku 1970 a pokračovaly do konce století. V roce 2000 mohly být zříceniny hradu zpřístupněny veřejnosti. Podoba hradu Z hradního areálu, který byl rozdělen na severní předhradí a vlastní hrad, se zachovaly části hradeb se dvěma hranolovými věžemi, z nichž jedna je upravena jako vyhlídka, nádvoří, obvodové zdivo budov, přízemní a sklepní místnosti. V těchto prostorách je nyní umístěna stálá expozice o historii hradu. V chodbách jsou repliky zbraní středověkých obránců hradu, prapory se znaky šlechticů, kteří hrad drželi a řada dalších zajímavostí. V současné době se zde provádí také rozsáhlý archeologický průzkum. V roce 2001 byl Brumov vyhlášen za strážní a hraniční bod Valašského království a v letních měsících se zde pořádá řada kulturních akcí. Tipy na výlet V Brumově-Bylnicích najdete také městské muzeum nebo židovský hřbitov. V nedalekých Valašských Klobúkách je k vidění také městské muzeum. Památník místním obětem 2. světové války, Ploština, stojí nedaleko odsud. Podívat se můžete i na barokní zámek Vizovice. Ubytování najdete ve Zlíně.

Informační centrum je situováno v horní části Bechyňova náměstí (nad autobusovým nádražím). Nalézá se v "Kurfürstově domě", který je též sídlem Městského muzea a Městské knihovny Přibyslav. Jeho činnost je zaměřena na podávání komplexních informací  o našem městě a jeho okolí. Nabízí široký sortiment služeb pro uspokojení potřeb klienta (veřejný internet, vyhledávání informací z jízdních řádů, kulturní program města, propagace kulturních akcí, atd…) . Otevírací doba: Po:    13.00-16.00 Út:     8.00-12.00 13.00-16.00 St:     8.00-12.00 13.00-16.00 Čt:     8.00-12.00 13.00-16.00 Pá:     8.00-12.00 13.00-16.00 So:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen Ne:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen