Zámek Bílovec, okres Nový Jičín.

Bývalá kanonie augustiniánů kanovníků u kostela Povýšení sv. Kříže se nachází v historickém centru Prostějova. Kostel v současné době slouží jako děkanský. Roku 1391 povolal Petr z Kravař a na Plumlově do Prostějova augustiniány kanovníky. Řeholníci sídlili u kostelíka sv. Kříže v jehož blízkosti začali zanedlouho stavět konvent s kostelem Navštívení Panny Marie. Dosavadní svatyně se pak stala součástí nově vznikajícího areálu. Roku 1423 byl klášter s kostelem zničen husity. Řeholníci nalezli útočiště v Olomouci, odkud se do Prostějova již nikdy nevrátili. Fundátorská práva na zdejší konvent, která patřila strážnické větvi Kravařů do roku 1495, přešla po smrti Johanky z Kravař na Pernštejny. V průběhu 16. století začala obnova kostela, přičemž ze staré předhusitské stavby se nejlépe dochovaly části presbytáře, nově zaklenutého hvězdovou klenbou. Interiér lodi prošel barokní úpravou, která byla zapříčiněna požárem na konci 17. století. Z barokního období také pochází nové zasvěcení, a to Povýšení sv. Kříže. Zbytky bývalé klášterní budovy jsou dodnes zachovány v místech dnešní sakristie a kaple Nejsvětější Trojice, jejíž pětiboký závěr patřil někdejší kapitulní síni. A. Š.

Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Přemyslovci na lovu Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190. Křivoklát patří do rodiny hradů, které zakládali Přemyslovští panovníci v době kdy jejich moc stoupala, tedy ve 13. století. Pro svou výhodnou pozici v rozsáhlých křivoklátských lesích byl panovníky velice oblíben a využíván především jako hrad lovecký. Jako místo svého odpočinku si ho oblíbil Václav I., Přemysl Otakar II. a zejména Václav IV. Své dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323). Hrad byl postupně přistavován a rozšiřován, přibývaly paláce, věže i hradby. Za husitských válek byl poničen a nový lesk mu pak vrátila pozdně gotická přestavba za Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes. Éra křivoklátské slávy prakticky skončila s nástupem Habsburků na český trůn, kteří jej proměnili ve státní vězení. Roku 1643 hrad zachvátil požár. Poté chátral a střídal majitele, jedni byli například Valdštejnové. Hradní kaple, černá kuchyně... Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho puristickou rekonstrukcí. Jádrem hradu je horní nádvoří s válcovou Velkou věží, hranolovou prochoditou věží a trojkřídlým palácem s kaplí. Interiéry tvoří nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s výstavou gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí. Je možná příjemná procházka po hradbách či výstup na věž Huderku s vyhlídkovým ochozem a černou kuchyní v jejím vnitřku. To vše je viděno na Křivoklátě, který je vzdálen 50 km od Prahy a je situován v údolí Rakovnického potoka, nedaleko řeky Berounky. Hrad Křivoklát žije neobyčejně pestrým kulturním životem. Výlet určitě spojte s návštěvou Hamousova statku ve Zbečně!  Ubytovat se můžete přímo v obci Křivoklát.

Turistické informační centrum ve Valticích poskytuje informace a služby turistům i občanům města.Otevírací doba:duben- září: Po-Ne 9-17 hod. říjen – březen: Po-Pá 7-15.30 hod.  Telč Důvodem proč se Telč stala součástí Světového kulturního dědictví UNESCO je její historické jádro, které představuje dobře zachovaný goticko-renesanční urbanistický celek, který dokumentuje vyspělou renesanční stavební a uměleckou kulturu druhé poloviny 16. století. Reprezentační zámecké sídlo i ojedinělý soubor měšťanských domů na náměstí jsou hlavním lákadlem pro tisíce turistů, kteří každoročně do „Moravských Benátek“ jak se městečku v jihozápadním cípu Moravy přezdívá, přijíždějí. Šestitisícová Telč vyrostla pravděpodobně v pol. 13. století. Datum založení města je neznámé ... více o Telči najdezte zde