Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 184 185 186 Poslední

Zámek Tábor - Měšice

MěstoTábor

Nedaleko centra města Tábora stojí v městské části Měšice barokní zámek, zdejší dominanta. Historie zámku V Měšicích stávala kdysi původní vesnice založená roku 1296 Zdislavem z Měšic. V letech 1352-1371 ves náležela Oldřichovi Sezimovi z Ústí. Roku 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil zde renesanční tvrz, kterou nechal Jan Josef Carreto, hrabě z Millesima, přestavět roku 1699 na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek současného majitele zámku. V roce 1792 opatřil sídlo Jan Hannygar z Eberka originálními zalévacími toaletami, které jsou dodnes funkční. Majitel Jan Schmidtgräber z Lusteneggu roku 1817 upravil barokní zámek v empírovém stylu. Mezi lety 1877 - 1945 patřily Měšice baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví státu. Od roku 1997 je barokní sídlo opět v soukromých rukou Dr. Jana Nepomuka Alberta Berwid-Buquoy z Elgutu, který zde započal rozsáhlou rekonstrukci a zpřístupnil památku veřejnosti. V roce 2000 založil majitel na zámku Český institut mezinárodního setkání, který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Zničená kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.   Zámecké expozice        Zámek nabízí prohlídku prostor, která se nese v duchu hesla „Bydlení, život a práce na zámku v současnosti“, jedná se o nahlédnutí do problémů současného vlastnictví kulturní památky. Na zámku je instalována výstava "Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan", "Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968", "John F. Kennedy a jeho doba" a výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA. Expozice dále zahrnuje výjimečné nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností. Můžeme zde vidět jídelní stůl a pohovku Reinharda Heydricha, psací stůl, koženou pohovku a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele po Janu Masarykovi, komodu se zrcadlem po Clausi Stauffenbergovi (hlavní organizátor atentátu na Hitlera), secesní ložnice po francouzském ministru zahraničí Aristidu Briandovi nebo šatník a prádelník patřící Ing. Janu Bervidovi (který se zasloužil o rozvoj československého civilního letectví). Dispozice zámku Zámek Měšice je trojkřídlá jednopatrová stavba s arkádami na nádvorní straně. V ose dlouhého průčelí je v poschodí zasazen balkón, nad ním je trojúhelníkový štít. Zámecká fasáda je členěna plochými pilastry, na levém konci stojí bývalá kaple. Malý dvůr v pozadí zavírají dvě krátká křídla, z nichž v pravém je vstupní prostor s nikami. V přízemí a v patře je vidět vzácné křížové hřebínkové klenby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kozí hrádek. V Sezimově Ústí si můžete prohlédnout Památník Edvarda Beneše. Nedaleko od Tábora najdete klasicistní zámek Chotoviny. Širokou nabídku ubytování najdete v Táboře.

Celý článek

Zámek Tatenice

MěstoTatenice

Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.

Celý článek

Zámek Telč

MěstoTelč

Telčský zámek, patřící mezi klenoty moravské renesanční zámecké architektury. Historické jádro Telče patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. V roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Historie zámku První doložená zmínka o sídle v Telči pochází z roku 1335, kdy se však jednalo ještě o zeměpanský gotický hrad. Nestál však pravděpodobně v místech dnešního zámku, nýbrž v JV části historického jádra města. Součástí hradu byla i hranolová pozdně románská dosud dochovaná věž. Roku 1339 vyměnil sídlo král Jan Lucemburský za Bánov s Oldřichem z Hradce. Pánům z Hradce pak Telč patřila až do vymření rodu roku 1604. V tomto období proběhla postupná výstavba nového gotického hradu v SZ části města a později jeho přestavba v přitažlivý renesanční zámek. Poslední velké změny zámku byly provedeny za Zachariáše z Hradce italským architektem Baltazarem Maggim z Arogna. Přístavbou renesančního zámku s kaplí Všech svatých vzniklo pak velkolepé moravské sídlo. Začátkem 17. století se majitelem panství stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, který se zapsal do českých dějin jako jedna z obětí pražské defenestrace roku 1618. Jeho rodu pak patřilo telčské sídlo do roku 1712, kdy bylo rozděleno dědicům. Telč pak získal František Antonín Lichtenštejn - Kastelkorn a po něm Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů. Tomuto rodu patřil zámek a velkostatek až do roku 1945. Nyní je v rukou Národního památkového ústavu ČR.   Podoba zámku Do areálu zámku se vchází z náměstí přes vstupní nádvoří a jižní renesanční palác s kaplí Všech svatých. Fasády vstupního komplexu jsou zdobeny sgrafity, rustikou, plastickými rámovanými okny, lunetovou římsou a sedlovými střechami. Sousední 2. nádvoří dotváří severní renesanční palác a dvě galerie spojovacích arkád. V SV části se k němu připojuje původní gotický hrad, skrývající tzv. Malý dvorek. V pozdní gotice byly k nejstaršímu paláci přistavěny dvě věže a křídlo zbrojnice. Ze západu se připojuje 3. nádvoří s hospodářskými budovami, pivovarem a sladovnou. Přízemí gotického paláce s kaplí sv. Jiří bylo znovu zaklenuto v renesanci a ozdobeno štukovým dekorem. Také hodovní síň a klenotnice byly vyzdobeny sgrafity. Využily se zde lovecké výjevy i alegorie hříchů. 1. poschodí zámecké budovy má renesanční stropy a sklípkovou klenbu. 2. patro představuje velký společenský sál s kazetovým malovaným zakrytím, renesanční hudební kruchtou a s diamantovou klenbou ve výklenku. K paláci je připojené jižní křídlo zbrojnice, které má přízemní prostor zajímavě hvězdicově klenutý se štukami a ornamentální malbou. Nad ním je místnost Afrika, kde si prohlídneme množství trofejí z loveckých výprav. Za zmínku stojí také reprezentační sály 2. patra severního traktu: Zlatý sál s bohatě vyřezávaným a zlaceným stropem, Modrý sál s malovaným rozvilinovým vlysem a trámovým stropem a menší pokoj s malbami imitujícími nástěnné koberce. Přitažlivost Telče je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly původní interiéry ve velmi dobrém stavu. V dochovaném interiéru se nachází cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století. V areálu zámku, v zahradním ochozu, se nachází také galerie moderního malíře Jana Zrzavého (expozice Národní galerie v Praze). Po prohlídce nádherného interiéru a expozic zámku může návštěvník relaxovat ve zdejší zahradě s arkádovou kolonádou nebo také v zámeckém parku anglického stylu. Tipy na výlet V Telči dále stojí za vidění jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ducha, synagoga nebo nedaleké rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk. V Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. Jako další výletní cíl si můžete vybrat zámek Třešť, synagogu Třešť nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete přímo v Telči.

Celý článek

Zámek Teplice

MěstoTeplice

Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Celý článek

Zámek Tloskov

MěstoNeveklov

V Tloskově na Benešovsku stojí pěkný barokní zámek. V současné době zde sídlí Diagnostický ústav sociální péče a objekt je veřejnosti přístupný jen částečně, a to venkovní prostory a anglický park. Anglickým parkem je možno se dostat až do nedalekého městečka Neveklov, vzdáleného cca 1km.   Historie Tloskova                            První písemná zmínka o Tloskově pochází z roku 1376, kdy jej vlastnili Jeniš a Jindřich z Tloskova. Po častém střídání majitelů se tvrz dostala roku 1460 do rukou Jana Řepy z Neveklova. Roku 1622 získal zdejší panství katolický politik Pavel hrabě Michna z Vacínova. V roce 1707 Tloskov přešel do rukou Jeronýma hraběte Coloredo z Wallsee. V polovině 18. století za Pachtů z Rájova bylo na zámku přistavěno druhé patro a zřízen park se zahradou a bažantnicí. Pozdější přestavbu realizoval Baron Wimmer, který dal celý zámek od základů přestavět, avšak již roku 1805 jej prodal pruským hrabatům z Pourtalés. Ti přistavěli obě křídla zámku, na hlavní budově směrem do parku osadili trojúhelníkový římsový štít. Od rodu Pourtalés jej roku 1872 odkoupil Čeněk Daněk, známý průmyslník. V roce 1914 byla zahájena rozsáhlá adaptace hlavního průčelí a celý objekt byl důkladně opraven dle návrhu vídeňského architekta Egona z Leuzendorfů. V pracích se pokračovalo v letech 1921 -1923, přistavěna byla terasa na sloupech, zřízeno nové schodiště, vstupní síň a ozdobné štíty. Park u zámku dostal anglický charakter a měl rozlohu 20 ha. V letech 1923  -1924 byl park upravován zahradním architektem Molnázem, a to především před hlavním průčelím zámku. Roku 1943 byl Tloskov zabrán německou okupační správou a Oskar Daněk obdržel náhradou zámek Jemniště, odebraný českému hraběcímu rodu Šternberků. V letech 1945 - 1947 byl v Tloskově zřízen Domov mladých pracovníků vynálezců. V roce 1948 zámek přidělili družstvu Dereda a Umění lidu z Aše, kdy zde byly vyráběny loutky a hračky. Poté zde sídlila vojenská poddůstojnická škola. Od roku 1959 zde sídlil Diagnostický ústav sociální péče pro děti a mládež, podobná instituce zde působí dodnes. Na přelomu 21. století prošel areál tloskovského zámku rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Dispozice zámku Zámek v Tloskově je opravený dvoupatrový trojkřídlý objekt se třemi rizality na hlavním zahradním průčelí. Střední rizalit je zakončen trojúhelníkovým štítem a krajní rizality pak obloukovými štíty. Při hlavním vstupu je balkon na pilířích z počátku 20. století. Po okolí zámku Tloskov a přilehlého Neveklova se můžete rozhlédnout z nedaleké rozhledny na Nestětické hoře. Navštívit můžete i vzdálenější romantický zámek Vrchotovy Janovice nebo zámek Konopiště. Ubytovat se můžete přímo v Benešově.

Celý článek

Zámek Toužim

MěstoToužim

Město Toužim, původně dvorec, proboštství a hrad má bohatou historii a četné památky. Město je památkovou zónou, stejně jako části Kosmová a Kojšovice s památkami lidové architektury.  Historie hradu a města                               Toužimsko bylo kolonizováno na konci 12. stol. jihočeským velmožem Jiřím z Milevska, který v roce 1185 založil v Milevsku klášter premonstrátů a odkázal mu svůj majetek včetně Toužimska. Po příchodu premonstrátů zde vyrostlo opevněné proboštství s kostelem sv. Jana Křtitele a hospodářským dvorem. První písemná zmínka o Toužimi však pochází až z roku 1354. Po vyplenění milevského kláštera v roce 1420 se konvent s opatem uchýlili do Toužimi, odkud byli roku 1430 vyhnáni husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, který se v roce 1437 stal zástavním držitelem toužimského zboží. Proboštství postupně přeměnil na hrad a předal svému synovi Janovi. Předhradí sídla tvořil hospodářský dvůr a kostel. Po založení města v roce 1469 se hrad stal organickou součástí opevněného města. Již na počátku 16. stol. byl za pánů z Plavna vybudován při západní straně donjonu mohutný třípodlažní palác. Postupným rozšiřováním, renesančními a barokními přestavbami a úpravami objektu vznikl členitý komplex Horního zámku. Renesanční přestavbou prošlo i předhradí, které se do roku 1544 přeměnilo na dnešní Dolní zámek. Po roku 1620 byl vyhořelý zámek nákladně obnoven vévodou Juliem Jindřichem na velkolepé reprezentativní šlechtické sídlo. Při stavbě zámecké zahrady severně od zámku zanikl proboštský kostel sv. Jana Křtitele a na jeho místě byla vystavěna kaple sv. Kříže. Po požáru v roce 1652 byl zámecký areál opět obnoven a později byl také vybudován i vrchnostenský pivovar, který později nahradila nynější barokní novostavba zámeckého pivovaru. Od poloviny 17. stol. postupně ztrácí rozsáhlý zámecký areál svojí rezidenční funkci a započal chátrat. Podoba zámku Do podoby objektu výrazně zasáhly i necitlivé zásahy z počátku 19. stol., postupně zanikla zámecká zahrada včetně letohrádku. V roce 1945 vyhořel pivovar a v 60. letech byla zbořena větší část zámeckého dvora a zahradu postupně zastavili panelovým sídlištěm. Od 90. let toužimský zámek výrazně chátrá, ale po letech jej opět získalo do vlastnictví město. Zámek dnes není veřejnosti přístupný a jeho další osud zatím není znám. Tipy na výlet Po okolí Toužimi se můžete rozhlédnout z rozhledny Třasák. Nedaleko Toužimi stojí také zřícenina kostela sv. Blažeje. Na výlet se můžete vydat i na zámek a hrad v Bečově nad Teplou. Podívat se můžete také na o něco vzdálenější barokní zámek Bezdružice. Ubytování najdete přímo v Toužimi.

Celý článek

Zámek Tovačov

MěstoTovačov

Dnes novorenesanční zámek Tovačov býval dříve gotickým vodním hradem. Tovačov je město v okrese Přerov v Olomoucké kraji. Historie zámku První písemná zmínka o hradu je z počátku 14. století, kdy zdejší panství vlastnil král Jan Lucemburský, a protože potřeboval peníze, zastavil ho Jindřichovi z Lipé. Ovšem ještě před hradem zde stála vodní tvrz postavená zřejmě na počátku 12. století. Po Jindřichu z Lipé ho získal rod Cimburků. Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do roku 1502 a zapsal se do podoby Tovačovského zámku velmi výrazně. Nejdříve na konci 14. století Ctibor Tovačovský provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky a za něho byla postavena také více než 90 metrů vysoká věž, která je dominantou zámku. Přestavba hradu na renesanční zámek Za posledních Cimburků bylo započato s přestavbou hradu na renesanční zámek, kterou dokončili už Pernštejnové. Za Salm-Neuburgů pak následovaly barokní úpravy, které ukončila třicetiletá válka a nutnost bránit se proti útoku Švédů. V 17. a 18. století byl hrad přestavěn na pohodlné šlechtické sídlo. Na konci 19. století mu dali konečnou podobu Gutmannové, za jejichž držení přibylo novorenesanční křídlo. Dnes je zámek v majetku státu. Dispozice zámku Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora, který lemují budovy, lišící se od sebe vzhledem i výškou, podle toho, ve které době vznikly. Okna s mramorovým ostěním jsou příkladem raně renesanční italské architektury. Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové. V baroku byla vystavěna ve 2. patře severního traktu osmiboká kaple se segmentovou kupolí. Interiéry mají jednak renesanční a jednak barokní výpravu. Pozoruhodný je Rytířský sál. Zajímavostí je schodiště ve stylu Vídeňské opery v interiéru Vídeňského křídla. Lze vystoupat na věž, ze které je nádherná vyhlídka. V zámeckém parku je barokní kašna z 18. století. Tipy na výlet V Tovačově najdete také Muzeum židovské komunity. V nedaleké Kroměříži najdete Arcibiskupský zámek a zahrady, které patří na Seznam UNESCO. Dále je zde k vidění kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupská mincovna, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, rozhlednu Vitčice nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete v Tovačově nebo v Kroměříži.

Celý článek

Zámek Třebíč

MěstoTřebíč

Původně benediktinský klášter později přestavěn na renesanční zámek stojí v severozápadní části Třebíče, nad levým břehem řeky Jihlavy. Třebíčský zámek s bazilikou tvoří dobře viditelnou dominantu města. Klášter benediktinů V roce 1101 založila údělná knížata Litolt Znojemský a Oldřich Brněnský benediktinský klášter v dnešní Třebíči. I když zakládací listina kláštera je středověkým falzem, asi o 100 let mladším, přece vystihuje původní rozsah zboží, které bylo klášteru darováno. V letech 1240 – 1260 byl původní klášter přestavěn v pozdně románském a raně gotickém slohu v mohutnou pevnost. Z této stavby je zachována bazilika sv. Prokopa, dále část sklepních prostor a obvodního zdiva dnešního vlastního zámku a několik věží pojatých nyní do budov předzámčí a ohradní zdi na jižní a východní straně areálu. Příznivý vývoj kláštera zasáhly koncem 14. století bratrovražedné boje mezi markrabaty Prokopem a Joštem.  Později se na třebíčském panství se měnili zástavní držitelé. Pernštejnové nechali zbořit část opevnění, roku 1525 Černohorští z Boskovic vyhnali z kláštera poslední mnichy kvůli jejich náklonnosti k evangelikům. Konečně v roce 1557 získali klášter Osovští z Doubravice a v 2. polovině 16. století zahájili renesanční přestavbu na zámek. Renesanční zámek Nejdříve bylo upraveno přízemí, postaveno hlavní patro trojkřídlé části a severní křídlo. Sem pak byl přeložen hlavní vchod do zámku průjezdem hranolovou věží. Koncem 16. století bylo vybudováno západní křídlo, které dostalo v 18. století barokní štít, fasáda západní části byla vyzdobena jednoduchým sgrafitem. Kostel byl změněn na pivovar. Po roce 1613 se třebíčského panství ujímají Valdštejnové, kteří jej drží až do roku 1945. Valdštejnové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek barokně. Byl vybudován hlavní sál s mramorovou podlahou a později doplněn znaky v rokokovém stylu. Jihozápadní křídlo bylo nově rozděleno na osm čtvercových pokojů se štukovou výzdobou. Jan Josef z Valdštejna se rozhodl roku 1724 pro náročnou renovaci zpustošené baziliky. Pro tento úkol si vybral znamenitého císařského architekta F. M. Kaňku. Ten mezi léty 1725-33 upravil a obnovil baziliku a ta byla navrácena svému původnímu účelu. Naposledy byl zámek upravován v 50. letech 20. století, kdy byl obnoven i zpustošený zámecký park a zlepšen vnější vzhled zámeckého areálu. Od roku 1945 sídlí v zámku Západomoravské muzeum Třebíč. Dnes jeho majitelem je Krajský úřad Vysočina/Muzeum Vysočiny Třebíč. Třebíčský zámek spolu s jinými památkami města patři také pod ochranu UNESCO.  Podoba zámku  Předzámčí zámku je uzavřeno na severu a západě renesančními budovami, v nichž je hlavní vchod do areálu. Ze severní strany přiléhá k zámku unikátní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa s pozoruhodným vstupním portálem, která nese titul nejcennější části areálu zámku. Vlastní trojkřídlá zámecká budova uzavírá s bazilikou téměř čtvercové nádvoří. Zámecké expozice Návštěva třebíčského zámku zahrnuje 2 prohlídkové trasy. V první si prohlédneme historickou expozici (pravěk, středověk a novověk v zdejším regionu), výstavu dýmek a kuřáckých potřeb nebo expozici třebíčského beltlémářství a lidové umění Podhorácka. Ve druhé prohlídkové trase jsou instalovány přírodovědecké expozice (Horniny a minerály, Moravské vltavíny, Chráněná území Třebíčska). Zaujme především betlém ve skleněné láhvi, vltavín ze Štěpánovic (233 g), pravěké sošky z Kramolína, nebo také 250 exemplářů dýmek. Tipy na výlet V Třebíči dále najdete kapucínský klášter, kostel Nejsvětější Trojice, Černý dům, Malovaný dům nebo bývalou továrnu Tusculum. V okolí najdete třeba zámek Sádek. V nedalekých Moravských Budějovicích můžete navštívit renesanční zámek, masné krámy nebo středověký dům. V Jaroměřicích nad Rokytnou se nachází Muzeum Otokara Březiny.  Ubytovat se můžete přímo v Třebíči.

Celý článek

Zámek Třeboň

MěstoTřeboň

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.

Celý článek

Zámek Třešť

MěstoTřešť

První zmínky o osadě Třešť pocházejí z konce 12. a začátku 13. století, kdy se na říčce Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty. Lovětínská, která začínala v Třebíči a přecházela přes Horní Cerekev do Čech, a cesta Humpolecká, která končila za Telčí ve Slavonicích. Tak se osada Třešť záhy stala obchodním centrem kraje. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší tvrzi se datuje k druhé polovině 14. století, kdy ji vlastnili Záviš z Třešťě a Štěpán z Březnice. Od roku 1358 se na tvrzi, později zámku, vystřídala řada šlechticů. V roce 1490 zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka a roku 1492 obdržel od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku pro svůj rod šlechtickou hodnost. Od roku 1513 pak zámek prošel stavebním vývojem, kdy spodní trakt objektu byl postaven v gotickém slohu, první podlaží v renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřív dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Bohužel se dodnes nezachovala, kostel sv. Martina je však možné vidět a také navštívit. Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť roku 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Vencelíci vlastnili panství do roku 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován pro víru i účast na bitvě na Bílé hoře.   Zámecká přestavba Panství tak získali hrabata z Korutan – Herberštejni, v letech 1657 - 1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich vlastnictví dochází v roce 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby, které jsou dodnes možné vidět v restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. století rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V roce 1669 se opět na zámek stěhují Herberštejni. Mezi lety 1831 - 1844 byla správa panství pouze úřednická. Posledními majiteli z řad šlechty byli v letech 1844 - 1945 baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Po roce 1945 jim byl zámek zkonfiskován a adaptován na účely městského muzea. Od roku 1984 je sídlo i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky. Dnes slouží zámek jako konferenční centrum i hotel pro letní i zimní prázdninové či víkendové pobyty.     Tipy na výlet V Třešti dále najdete synagogu nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku. V nedaleké Telči je k vidění kostel sv. Jakuba, jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Ducha, synagoga nebo rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk, v Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. V Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. Jako cíl výletu je vhodný i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete v Telči.

Celý článek

Zámek Tuchořice

Barokní zámek Tuchořice, s branou vedoucí do areálu z návsi, je možné vidět přímo ve stejnojmenné obci. Historie zámku Na místě tuchořického zámku stávala původně tvrz, která je poprvé písemně doložena v roce 1454 za Petra z Tuchořic. Později se držitelé tvrze střídali. Když Tuchořice získal Kašpar František Clary – Aldringen spojil je v roce 1728 s panstvím Dobříčany a nechal starou tvrz strhnout. Na jejím místě postavil jednoduchý barokní zámek. V roce 1879 koupil panství Tuchořice Alois Procházka, který je prodal žateckému továrníku Konrádu Blaschkovi. Majetek zůstal v držení rodiny až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Po roce 1945 byl zámek v majetku státního statku a sloužil jako kanceláře. V roce 1952 do něj bylo umístěno učiliště a v roce 1966 byla zahájena generální oprava chátrajícího objektu. Od roku 1970 slouží zámeček sociálním účelům. Další opravy zámeckého sídla byly provedeny v letech 1982 – 1984. Dnes je zámek přístupný příležitostně.    Podoba zámku          Zámek Tuchořice je jednoduchá barokní stavba tvořená jednopatrovou obdélníkovou budovou se stupňovitým štítem. Ke hlavní zámecké budově přiléhá věžovité stavení s valbovou střechou a cimbuřím. Interiér zámku je bez výzdoby. Za budovou zámku se rozléhá zámecký park. Tipy na výlet V okolí najdete augustiniánský klášter Dolní Ročov, zříceninu hradu Džbán, zříceninu hradu Pravda nebo barokní zámek Líčkov. Podívat se můžete také na přírodní památky jako jsou Kounovské kamenné řady, travertinová kupa přímo v Tuchořicích nebo Čertův kámen. Ubytovat se můžete v Žatci.

Celý článek

Zámek Týn nad Vltavou

Již kolem 10. století je doložené osídlení městského typu v Týně nad Vltavou. Od této doby patřila celá oblast pražským biskupům. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229. V polovině 13. století byl v Týně vybudován hrad. Vznik zámku Významným rodem, který se zasloužil o rozkvět panství, byli Čabeličtí se Soutic, kteří zde sídlili v polovině 15. století. V roce 1621 po stavovském povstání se stalo držitelem týnského panství opět pražské arcibiskupství a zůstalo jeho vlastníkem až do poloviny 19. století. Koncem 17. století získalo náměstí Týna novou dominantu - zámek. Podoba zámku Původně arcibiskupský zámek Týn nad Vltavou je raně barokní stavba, postavená roku 1699 stavitelem d'Alfierim na místě několika měšťanských domů. Zámek dnes nepůsobí příliš honosným vzhledem, připomíná spíše budovu školy či úřadu. Objekt je jednoduchá obdélníková dvoupatrová budova, v průčelí se nachází portál zdobený pilastry, nad vchodem je špaleta. Sídlo sloužilo původně jako rezidence pražského arcibiskupa. Po většinu historie sloužil zámek jako správní centrum panství, byly zde umístněny kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes zde sídlí městské muzeum s expozicemi keramiky, vorařství, loďařství a loutkářství. Zajímavostí muzea je, že v září na „Dny evropského dědictví“ bývá vystaven tzv. Vltavotýnský zlatý poklad: 2 kalichy, 2 pásy a mince, které byly ukryty od třicetileté války do roku 1970 v domě U modré hvězdy na náměstí Míru. Budova zámku je v dobrém stavu, pečlivě udržována. V zadním traktu se nachází také restaurace jihočeské domácí kuchyně. Tipy na výlet V Kolodějích nad Lužnicí můžete navštívit židovský hřbitov. V nedaleké Bechyni na vás čeká renesanční zámek, lázně, minoritský klášter nebo rozhledna Radětice. Ubytování najdete přímo v Týně nad Vltavou.

Celý článek

Zámek Uherčice

MěstoUherčice

Renesanční zámek Uherčice můžeme spatřit ve stejnojmenné obci s přibližně 428 obyvateli, asi 40 km západně od Znojma, nedaleko hraničního přechodu Vratěnín – Drosendorf.  Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti Jihomoravského kraje. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Historie zámku Počátky renesančního sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. stol. vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy, kteří dokončili dostavbu jižního a  severního křídla, příčného traktu s arkádovou lodžií, vstupní věž s předdvořím, rozárium a oba přístavky hlavní věže. Barokní úpravy Později se majiteli stali Berchtoldové, kteří započali barokní úpravy. Nejvýznamější barokní úpravy zámku však pocházejí z let 1692-1731, kdy vlastnili Uherčice Heisslerové z Heitersheimu. Johann Donát Heissler, polní maršál a generální válečný komisař, byl jednou z nejpozoruhodnějších postav v dějinách Uherčic. Bojoval na straně Leopolda I. proti Turkům a Francouzům a za svá válečná hrdinství postupně získal titul říšského hraběte. Nejhodnotnější umělecko-řemeslnou složkou tohoto období však je štuková výzdoba kaple, spojovací chodby a více než dvanácti sálů. Jejich autorem byl pravděpodobně štukatérský mistr Baldasare Fontana, rodák z italského Chiassa u Corna. Dále byl v tomto období vybudován rozsáhlý barokní park na východní straně zámku. Posledními majiteli Uherčic byli Collalttové, kterých majetkem byl od r. 1768 až do r. 1945. Rod příliš nezměnil vnější podobu sídla, na rozdíl však od interiérů, kde proběhly klasicistní a později i romantické úpravy. V 18. stol. byl upraven a rozšířen také barokní park, nejprve ve francouzském stylu, později na přírodně - krajinářský park. V něm byly na návrších vybudovány romantické stavby, dodnes se nám dochovaly pouze dvě: obelisk a umělá hradní zřícenina. Po 2. světové válce byl zámek využíván jako státní statek, sídlila zde i československá armáda. Tak došlo k postupné devastaci objektu. Roku 1995 byl uherčický zámek převeden pod správu Památkového ústavu v Brně a po krátké obnově zpřístupněn veřejnosti. Od 1.1.2002 je zámek Uherčice národní kulturní památkou. Interiéry zámku V průběhu dlouhodobé památkové obnovy zámku je vymezen jenom menší prohlídkový okruh v jinak velmi rozlehlém areálu. Můžeme si prohlídnout zpřístupněné interiéry, kde na nás čeká zámecká kaple, 5 místností reprezentačního západního křídla včetně komorního barokního divadla a klasicistní banketní sál. Každým rokem je v interiérech s menšími obměnami instalován výběr mobiliáře z původního uherčického fondu a součástí expozice je také výstava prací soudobých výtvarníků. Tipy na výlet Okolí uherčického zámku nabízí návštěvníkům a turistům pobyt v odlehlé, ale o to více romantické krajině. Navštívit můžete třeba na hrad Bítov, který je známý čilým kulturním životem. Za návštěvu také stojí Vranovský zámek, zřícenina hradu Frejštejn, zřícenina hradu Cornštejn, rozhledna Rumburak u Bítova nebo kanenný most u Vranova nad Dyjí. Zlákat vás může i Vranovská přehrada. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Celý článek

Zámek Uherský Ostroh

Zámek v Uherském Ostrohu stojí západně od obce na plošině tvořené řekou Moravou, v místech někdejšího hradu. Historie zámku Původně zde stával gotický vodní hrad ze 13. století, který začal následkem povodní trpět, proto musela být zvýšena jeho stavební plocha. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Dochovala se z něho jen obytná věž ze 13. století na jihovýchodní straně, která zůstala i jádrem dnešního zámku. Na věž navazoval palác, vybudovaný ve 13. a rozšířený v 15. století. Tehdy byl zřízen i velký sál. Původní hrad v Uherském Ostrohu vystřídal v průběhu historie různé majitelé. Začátkem 15. století obléhal hrad i král Zikmund. Markrabě Jošt a Prokop přenechali Ostroh Haškovi z Valdštejna, který byl stoupencem husitství, takže se Ostroh stal na delší čas střediskem husitského hnutí na jihovýchodní Moravě. Proto jej opět několikrát obléhal král Zikmund. V roce 1453 postoupil Ostroh Ladislav Pohrobek husitskému válečníkovi Janu Jiskrovi z Brandýsa, později přenechal král Jiří z Poděbrad hrad Janu z Cimburka a v roce 1464 jej získal Jan z Lichtenštejna. Do počátku 16. století se tu vystřídala řada držitelů. Za vlády pánů z Kunovic začala v 60. letech 16. století důležitá přestavba hradu v renesanční zámek, která pokračovala až do konce století. V roce 1605 zničil zámek požár způsobený bleskem, ale Jan Bernard z Kunovic jej znovu opravil. V roce 1625 po Bílé hoře mu bylo panství zkonfiskováno a prodáno Gundakaru z Lichtenštejna. V roce 1645 dobyli zámek Švédové. Jako lichtenštejnský majetek přestal být ostrožský zámek šlechtickým rodovým sídlem, čímž jeho význam značně poklesl. Zůstal pouze střediskem správy panství. V polovině 19. století byl zámek přeměněn na kanceláře velkostatku a byty úředníků. Ve vlastnictví Lichtenštejnů zůstal Ostroh až do roku 1945, kdy se stal vlastnictvím státu. Na majestátním vzezření zámku v nové době ubrala jednak regulace řeky Moravy, která jej až do 20. století obtékala, jednak likvidace jeho hospodářského zázemí a přilehlých zahrad. I tak však představuje zámek Uherský Ostroh zajímavý turistický cíl ve zdejší oblasti a po celkové rekonstrukci slouží objekt kulturním potřebám města.           Podoba zámku                Zámek Ostroh je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového arkádového nádvoří. V jihovýchodním rohu stojí hranolová schodišťová věž. Ze zámeckých interiérů vyniká velký sál a bývalá kaple. Jihovýchodní a severozápadní trakt je dvoupodlažní, ostatní trakty mají poschodí tři. V interiérech se dodnes dochovaly renesanční ostění dveří a oken, část místností má gotické a renesanční klenby. Tipy na výlet Podívat se můžete do lázní Ostrožská Nová Ves nebo na tvrz Hluk. V nedalekém Uherském Hradišti je k vidění kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Stará radnice nebo Slovácké muzeum. V Uherském Brodě najdete také dominikánský klášter. Vystoupit můžete na rozhlednu Lhotka u Hradčovic nebo si prohlédnout rolnický dům a hospodářství ve Vlčnově. Příznivci vojenské techniky si jistě přijdou na své v Leteckém muzeu Kunovice.  Ubytovat se můžete ve Veselí nad Moravou.

Celý článek

Zámek Úsov

MěstoÚsov

Zámek Úsov se nachází v stejnojmenném městě na pomezí střední a severozápadní Moravy na řece Doubravce, 5 km od Mohelnice a 7 km od Uničova. Město má přibližně 1200 obyvatel, leží v okrese Šumperk, Olomoucký kraj. Hradní předchůdce Původní gotický hrad Úsov, postavený ve stylu francouzského kastelu, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle archeologických nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. stol. Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Do roku 1487 přestavěli hradní palác páni z Vlašimi, další úpravy prováděli páni z Boskovic a od roku 1597 patřil hrad Lichtenštejnům, kteří vystavěli barokní zámeckou budovu. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem jejich panství. V roce 1898 zřídil Jan II. z Lichtenštejna v zámeckém interiéru Lesnické a lovecké muzeum s bohatými sbírkami zvířeny z rozsáhlých lichtenštejnských panství a z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky a Indie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště. Lichtenštejnové vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Podoba zámku Do zámku se vstupuje z JZ strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový s obdélným půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Exponáty Základ muzeální expozice interiérů tvoří sály, které v prvním poschodí představují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. stol. Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. stol. K zajímavostem výstavy patří kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Součástí expozice je také Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. Ve výstavních prostorách máme také možnost vidět různé sezónní výstavy. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na lovecký zámek Nové Zámky, Javořičské jeskyně, Mladečské jeskyně, hrad Bouzov, expozici lidové architektury v Příkazech nebo klasicistní zámek Bílou Lhotu. V Lošticích se nachází Muzeum olomouckých tvarůžků. V nedalekém okolí je také Muzeum Litovel, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury nebo Muzeum Mohelnice. Ubytovat se můžete v Zábřehu.

Celý článek

Zámek v Moravské Třebové

Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Celý článek

Zámek Valašské Meziříčí

Přímo ve městě Valašském Meziříčí stojí žerotínský zámek z 16. století. Historie zámku Se stavbou renesančního zámku začal v první polovině 16. století Jan z Pernštejna. Koncem šedesátých let 16. století prodali Pernštejnové zdejší panství Žerotínům. V roce 1648 byl zámek poškozen Švédy. Počátkem 18. století, za Ludvíka ze Žerotína, byla provedena barokní přestavba zámku a tehdy získal objekt téměř současnou podobu. Bylo postaveno jižní křídlo a prodlouženo severní křídlo. Nádvoří, které při přestavbě vzniklo, bylo doplněno o arkády. V roce 1815 Hraběnka Marie Josefa ze Žerotína prodala panství hraběti Františku Josefu Kinskému z Vchynic a Tetova. Kinští si roku 1854 zvolili za své nové sídlo zámek v Krásně nad Bečvou, a tak prodali panství ve Valašském Meziříčí státu. V roce 1854 zde byla zřízena státní ženská věznice, za I. světové války vojenská nemocnice a kasárna. V roce 1913 získal zámek olomoucký arcibiskup František Saleský Bauer pro spolek Katolický dům. Severní trakt zámku nechal přestavět na spolkové místnosti a divadelní sál, který však byl zprovozněn až v roce 1920. Po roce 1945 patřil zámek MNV Valašské Meziříčí a sídlil v něm klub pracujících. Novodobá rekonstrukce Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. Zámecké nádvoří je od roku 2002 zpřístupněno veřejnosti. V prostorách zámku se nachází zrekonstruovaný divadelní sál, suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v ČR.   Podoba zámku         Zámek Žerotínů je dvoupatrová trojkřídlá budova. V přízemí a 1. patře nádvoří vidíme zčásti zasklené barokní arkády. Jsou zde patrny zbytky štukové výzdoby a nástěnných maleb. Tipy na výlet Ve městě najdete také Lapidárium Trojice. Dřevěný kostel sv. Ondřeje najdete v Hodslavicích. Navštívit můžete Muzeum Zubří, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Větrný mlýn Poruba nebo zřícenina hradu Starý Jičín.  Ubytování najdete přímo ve Valašském Meziříčí.

Celý článek

Zámek Valtice

MěstoValtice

Barokní zámek Valtice je druhou perlou Lednicko – valtického areálu. Punc UNESCO památky přiláká každoročně tisíce návštěvníků, kteří touží vidět stavbu jež je v celém areálu nejrozsáhlejší a nejvýznamnější. Pro její návštěvu musíme navštívit Břeclavsko, v kraji Jihomoravském. U počátku pasovští biskupové Dějiny Valtic se jako vejce vejci podobají dějinám sousední Lednice. Důvod je prostý. Oba zámky byly totiž v majetku bohatého rodu Lichtenštejnů, který zdejší panství vlastnil od konce 14. století až do roku 1945. Jediné co oba zámky odlišuje je první část příběhu. Tu mají odlišnou. Na místě valtického zámku, na mírném navrší, stával původně gotický hrad. Jeho počátky jsou zvláštní tím, že Valtice byly součástí Dolních Rakous. Proto se o stavbu hradu zasloužili ve 12. století pasovští biskupové, kteří toto území kolonizovali. V r. 1192 získal hrad výměnou Vichard ze Seefeldu, jenž z něho chtěl vybudovat strategicky významné sídlo jako mocenskou protiváhu proti moravským hradům. V majetku Lichtenštejnů V roce 1394 se již Valtice dostaly do majetku Lichtenštejnů a zůstaly jimi až do r. 1945. Nutno podotknout, že Lichtenštejnové Valtice často přestavovali a měnili jejich podobu tak, jak si to žádala doba. Ještě v 15. století tak byly provedeny pozdně gotické úpravy hradu a ve 2. polovině 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek se dvěma věžemi vpředu. Důvodem přestavby na pohodlné šlechtické sídlo byla skutečnost, že významný a mocný člen rodu Karel z Lichtenštejna, učinil z Valtic své rezidenční sídlo. Po jeho smrti se ve stavebních úpravách nadále pokračovalo. A to nejen ve Valticích, ale i v Lednici. Stavební úpravy byly nezbytné, protože na sklonku třicetileté války poškodili zámek Švédové. Hybatelem a organizátorem byl kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna, který také podstatně ovlivňoval výslednou podobu staveb. Barokní přestavba Právě on stojí za barokní podobou Valtic. Renesanční, původní část hradu byla upravena na vstupní průčelí. Na místo ostatních budov byla postavena tři křídla a rozšířena zahrada. Prostor mezi městem a zámkem byl upraven na čestný dvůr. Nový barokní zámek tak vznikl o něco severněji od původního. Na přestavbě se podílela celá řada významných architektů té doby. Stavební práce neustaly ani po smrti Karla Eusebia v roce 1684. Manýristickou estetiku dvoupatrového zámku překryla v první čtvrtině 18. století modernější forma vrcholného baroka podle projektu J. B. Fischera z Erlachu. Zde jeho plány realizoval D. Martinelli, především po roce 1713. V r. 1729 bylo dokončeno jižní křídlo zámku s bohatě plasticky a malířsky vyzdobenou kaplí. Bezprostřední okolí zámku, rozšířeného kolem r. 1790 o divadelní budovu, se změnilo v barokní zahradu. Ruku v ruce s vnější přestavbou se měnily i interiéry. Mocný a bohatý rod Lichtenštejnů si mohl dovolit bohatě zdobené reprezentační prostory a sály. V majetku rodu zůstaly Valtice až do roku 1945. Od toho roku je majitelem stát. Co je ve Valticích k vidění? Mnoho krásy a ukázek života té nejvyšší šlechty. K prohlídce je na zámku upraveno 1. patro se 17 místnostmi ve stylu baroka a rokoka. Z uměleckého hlediska je nejcennější zámecká kaple s bohatou malířskou a štukovou výzdobou a mramorový taneční sál. za pozornost také stojí zrcadlový sál, obrazárna a salónek prince Karla. Výjimečnost Valticím dodává zámecký park v anglickém stylu. Jeho výstavba navázala na obdobný park u zámku Lednice a lze v něm vidět mnoho romantických staveb. Z nich nutno zmínit alespoň mohutnou kolonádu s korintskými sloupy, dostavěnou roku 1832 a Dianin chrám zvaný též Rendez-vous, připomínající římský vítězný oblouk. Nejcenější stavbou valtického zámeckého parku je zámeček Belveder.  Zážitek z návštěvy Valtic nemůže být ochuzen o ochutnávku vína. Ta je možná v chladné vinotéce v přízemí. Celý Lednicko-Valtický areál žije velmi pestrým kulturním životem. Tipy na výlet V Lednicko-Valtickém areálu také najdete  Minaret, romantickou umělou zříceninu Janův hrad, Hraniční zámeček a mnohé další. Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko.  Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.  

Celý článek

Zámek Velké Březno

Zámek Velké Březno leží na pravém břehu Labe, asi 7 km východně od Ústí nad Labem. Historie zámku Ve městě se postupně vystřídaly všechny typy panských sídel, tedy hrad, tvrz, starý zámek a nový zámek. Starý zámek se ve Velkém Březnu dochoval také. Vystavěli jej v renesančním slohu roku 1528 Salhausenové, ale dnes je veřejnosti nepřístupný. Nový zámek byl postaven v letech 1842 – 1845. Řadí se tak mezi nejmladší zámky v České republice a je to také jedna z posledních feudálních staveb u nás. Jeho výstavba je spojena s rodem Chotků, kteří zdejší panství vlastnili od roku 1841 až do znárodnění v roce 1945. Nový zámek koncipovaný jako empírovou vilu nechal postavit nejvyšší purkrabí Českého království Karel Chotek, podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. Objekt je tak typickým představitelem malého šlechtického sídla. Zámeček, k němuž byly během stavby připojeny boční domky pro služebnictvo, ale vypadal poněkud jinak než dnes. Dnešní vzhled je výsledkem náročné přestavby, která proběhla v letech 1885 – 1910, zámek během ní dostal novorenesanční háv a obklopil se anglickým parkem. Podoba zámku Zámek ve Velkém Březnu je obdélná budova s balkonem, nad kterou se zvedá věž. Nad ní jsou patrová stavení se sedlovými střechami. Před zámkem je bazén a vodotrysk. Interiéry zámku nabízí dobové vybavení, které používala rodina Chotků, zejména zakladatel zámku Karel, a také připomíná Žofii Chotkovou, manželku následníka trůnu Ferdinanda d´Este, která spolu s ním zahynula roku 1914 v Sarajevu. Dále je možné uvnitř vidět zrcadlový sál s převýšeným stropem, krbem a štukovou výzdobou, jídelní sál s novorenesančním, bohatě řezaným dřevěným obložením, knihovnu a galerii portrétů rodiny Chotků. Na zámku pobýval přítel Chotků, hudební skladatel Franz List. Návštěvníci mohou využít i nezvyklé noční prohlídky zámku. Zámek je také je oblíbeným místem svatebních obřadů. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Váňovskému vodopádu, na zříceninu hradu Střekov, zříceninu hradu Blansko nebo skálu Milenci. V nedalekém Ústí nad Labem můžete navštívit místní zoo, prohlédnout si muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V Trmicích najdete zámek ve stylu novogotiky. Ubytování najdete přímo v Ústí nad Labem.

Celý článek

První 1 2 3 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Lovosický zámek
Lovosický zámek vznikl v 2. polovině 16. století na místě, kde původně stála tvrz. Barokní úpravu prodělal po požáru počátkem 19. století. Zámek má tři křídla a dvě patra. Vnějšek zámku je bez výrazných ozdob. V interiéru jsou renezanční štukatury. Tipy na výlet V nedalekých Třebenicích najdete zříceninu hradu Košťálov nebo v původně luteránském kostele Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Ostrý, zříceninu hradu Skalka nebo zříceninu hradu Oparno. Ubytování si jistě vyberete v Lovosicích.
Tramvajová zastávka Anděl v Nádražní ulici je určena pro přepravu směr Malá Strana a Nové Město.Název je odvozen od místního názvu Anděl.Tramvajová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!
Staroměstská mostecká věž, je podle mnohých jednou z nejkrásnějších staveb evropské vrcholné gotiky. Stojí na prvním pilíři Karlova mostu u Křížovnického náměstí. Průchod věží na Karlův most zajišťovala brána a padající mříž. Pod věží jsou sklepy, užívané původně jako vězení, stejně jako místnosti ve věži. Věž je proslulá především ojedinělou výzdobou. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Byla postavena podle návrhu stavitele mostu Petra Parléře. V minulosti byla věž často poničena během několika válek. Značné škody utrpěla na konci Třicetileté války, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí pod vedením Josefa Mockera. Dnes je Staroměstská mostecká věž jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Je využívána jako vyhlídka na Karlův most, Malou stranu, Hradčany s Pražským hradem a část Vltavy.Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně, tedy směrem od vody. Přízemí nad vchodem je zdobeno pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Jsou mezi nimi i Zhořelce a Dolní Lužice, ale už roku 1379 se tyto země od Koruny české oddělily. Také se tu nachází i motiv ledňáčka v kruhu závoje, symbolu Václava IV. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. a jeho syna Václava IV. Obě postavy mají na hlavě císařskou korunu, proto musely vzniknout až po smrti Karla IV. Obě sochy jsou autentickými portréty od Petra Parléře a představují tím světový unikát. Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad touto trojicí se nachází štít se svatováclavskou orlicí a socha lva. Ještě výše jsou sochy sv. Prokopa, patrona země české, a Zikmunda, patrona Lucemburků. Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska od Jana Křtitele Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena další výzdobou, ovšem velmi hrůznou. Tvořilo ji dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly v roce 1631 a pohřbeny na neznámém místě. Výzdoba věže je plná symbolů a mystérií, které platily v době svého vzniku. Je jisté. že impozantní stavba a její bohaté zdobení sloužila k demonstraci panovnické moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Při jedné z oprav byly také na věži objeveny dva záhadné nápisy. Nemají mezery mezi slovy a mají stejný text ať už se čtou zepředu či pozpátku. Signate, signate, mere me tangis et angis a Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách v Itálii.
Kostel sv. Jiljí stojí nedaleko centra v Poděbradově ulici. První zmínka o kostelu pochází z roku 1303, tehdy ještě románském a zasvěceném Panně Marii Vítězné. V letech 1522-1523 prošel gotickou přestavbou v podstatě do dnešní podoby. Jednoduchý kostel má loď i presbytář s venkovními opěrnými pilíři, v sousedství presbytáře je pak menší věž sloužící jako zvonice. Uvnitř je pak presbytář sklenut žebrovou klenbou o dvou polích. Kromě hlavního oltáře sv. Jiljí jsou tu i další dva: sv. Jana Nepomuckého a mariánský. Dále pak novogotická kazatelna a křížová cesta.