Bájemi opředené místo Tetín se nachází přibližně 2 km jihovýchodně od města Beroun. K pozůstatkům hradu, stojících na odpradávna osídleném místě, vede ze železniční stanice Beroun modrá turistická značka. Historie Tetína Na místě skrovných pozůstatků středověkého hradu Tetín kdysi, nejpozději v 10. století, stávalo slovanské hradiště. V pověstech se vypráví o majitelce „hradu“ Tetě, dceři knížete Kroka. Některé písemné prameny dokládají, že zde sídlila vdova po přemyslovském knížeti Bořivojovi Ludmila, úkladně zavražděná na příkaz své snachy Drahomíry roku 921 právě na tomto místě. V 11. a 12. století na hradišti sídlili úředníci, spravující Podbrdský kraj. Na počátku 13. století však hradiště zaniká. Kamenný hrad na témže místě byl vybudován nedlouho poté, okolo poloviny 13. století, jako manské sídlo rodu pánů z Tetína. Faktickým majitelem hradu byl však král, královští lovčí z rodu pánů z Tetína jej měli, stejně jako roku 1321 připomínaný královský lovčí Štěpán z Tetína, pouze v manském držení. Od Štěpánových dědiců získal hrad Karel IV. a Tetínské panství bylo připojeno ke Karlštejnskému. Manské sídlo královského lovčího bylo přeneseno taktéž na Karlštejn a hrad Tetín zpustl. Je také možné, že příčinou zániku hradu mohla být nějaká pramenně nepodložená bojová akce. Dispozice hradu Středověký kamenný hrad původně tvořil palác ve tvaru písmene L. Později byl hrad rozšířen a mj. byla postavena čtverhranná věž, která se jako jediná dochovala do dnešních dnů. Zbytek hradu byl zničen v 19. století při těžbě vápence. Hrad je volně přístupný. V okolí můžete dále navštívit rozhlednu Děd, Koněpruské jeskyně nebo klášter Svatý Jan pod Skalou. Ubytování si jistě vyberete přímo v Berouně.

Hrad Krakovec nazývaný také Červený zámek či hrádek je zřícenina gotického později renesančně přestaveného hradu z konce 14. století. Nachází se na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka, ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka. Objekt je jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV., a taky se jedná o jeden z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem. Hrad Krakovec ve staletích Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV, si na nízkém skalním ostrohu vystavěl jedinečné sídlo, které v mnoha ohledech předběhlo svou dobu. Roku 1410 jej kupuje královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který sem též Mistra Jana Husa pozval a ten zde roku 1414 pobýval před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1445 se jeho majiteli stali na sto let Kolovratové. Od roku 1548 patří Lobkovicům, kteří dali hrad jako poslední nákladněji opravit. Na Krakovci se později vystřídali různí majitelé, jako páni Vchynskí, Štrasoldové, Šternberkové, Kocové z Dobrše, Helversenové a Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále upravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem. Od roku 1915 vlastnil hrad Klub českých turistů, později v roce 1952 přešel pod státní správu. V současné době je hrad po rekonstrukcích a je přístupný veřejnosti k prohlídkám. Dispozice hradu Jedná se o prostou stavbu, kde obytný účel převažoval nad vojenským. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na komfort. Chybí zde mohutná obranná věž, ta, která se zde nachází, by nemohla stavbu dostatečně ochránit. Na hradě byl nebývale velký počet obytných místností – 26 pokojů. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Obytné dvoupatrové trakty měly uprostřed dvůr, směrem k přístupnější straně ostrohu stála půl-válcová věž. V prvním patře byly reprezentační místnosti, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Místnosti měly křížové žebrové klenby. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti však byla hradní kaple. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři. Majitelé Krakovce často měnili architekturu stavby. V 16. století vznikly nové renesanční štíty a v 17. století dostal hrad novou keramickou střešní krytinu. V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a hrad vyhořel. Zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Krakovec má zvláštní kouzlo, jeho zřícenina byla v minulosti vyhledávána filmaři, byl zde natočen pohádkový muzikál Ať žijí duchové i některé scény z pohádky Princ a Večernice. V okolí můžete také navštívit město Rakovník, kde naleznete i ubytování.

Pískovcová socha světce sv. Jana Křtitele na Maltézském náměstí je dílem sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z roku 1715. Sv. Prokop, patron maltézského řádu, je zde zpodobněn s praporem v pravé ruce. U nohou má beránka. Na nižších soklech jsou postavy andělů s kartušemi na kterých je v českém, latinském a německém jazyce nápis: „Mezi syny ženskými nebyl nalezen větší nad Jana Křtitele“. V dolní části soklu jsou reliéfy Stětí sv. Jana Křtitele, Navštívení Panny Marie a Zjevení sv. Jana Křtitele. Reliéf na kartuši s českým nápisem je údajně portrétem Ferdinanda Maxmiliána Brokofa.

Mimořádně bohatý výhled nabízí rozhledna stojící na kótě zvaná Travičná (380 m), nad obcí Tvarožná Lhota u Strážnice. Rozhledna zde stojí od dubna 2001 a je další z řady věží, které jsou zároveň i vysílačem pro mobilní operátory. Vysílač zde chtěli postavit hned všichni tři hráči, působící tehdy na našem území. Nakonec stavba CHKO Bílé Karpaty prosadila jedinou stavbu, která umožňuje sdílení všech tří systémů. Vybudování věže financovala společnost Eurotel. Ta po dohodě se Správou CHKO Bílé Karpaty vybodovala na věži vyhlídkový ochoz pro turisty, ve výšce 34 metrů. Samotná je věž je vysoká 52,5 m a postavila ji firma VALPO Zlín. Generálním projektantem stavby je firma Ing. Josef Pivoda, inženýrská a projekční kancelář. Dodavatelem a projektantem ocelové části je firma Excon a.s. Praha. V atriu rozhledny zřídila Správa CHKO Bílé Karpaty malou expozici o přírodě a kultuře okolního kraje. Když vystoupáte 177 schodů, naskytne se Vám okouzlující kruhový výhled. Ten zahrnuje na jihozápadě Hodonín a hřebeny Pálavy, Vaše oči budou pokračovat na severozápad, kde spatří hradbu Ždánického lesa a Chřiby. Dále uvidíte hrad Buchlov a kapli sv. Barbory na severu, na severovýchodě proslavené poutní místo – Svatý Antoníček u Blatnice a hřeben Vizovických vrchů. Ve výčtu samozřejmě nemohou chybět ani Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Velké Javořiny. Po zdolání 178 schodů se nám z výšky 33,6 metrů naskytne pohled jihozápadním směrem přes Hodonín na hřebeny Pálavy, pokračuje přes severozápad dlouhou hradbou Ždánického lesa a Chřibů. Můžeme spatřit známý hrad Buchlov se sousedící kaplí sv. Barbory. Dále na sever jsou vidět jezera u Ostrožské Nové Vsi a směrem přes Veselí nad Moravou jde pohled dále za Uherské Hradiště až k Hostýnu. Na severovýchodní straně návštěvníka může zaujmout proslavené poutní místo - Svatý Antoníček u Blatnice a dále na obzoru je vidět hřeben Vizovických vrchů. Zbytek pohledu zaujímají Bílé Karpaty, kterým dominuje nejvyšší vrchol Velká Javořina (970 m).