Chýnovská jeskyně se nachází na úbočí Pacovské hory na okraji místního lomu, asi 3 km severovýchodně od Chýnova. Z této obce sem také vede turistická značka. Jeskyně postrádající klasickou krápníkovou výzdobu je však unikátní svoji svéráznou modelací a také mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů. Je také největším zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě. Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích i nekrasových horninách. Vznikla převážně korozní činností podzemního toku. Byla objevena při těžbě vápence v jednom bývalém selském lomu v roce 1863 a již od roku 1868 je první zpřístupněnou jeskyní pro veřejnost v ČR. Objeveno byla v délce 1400 m, čtvrtina známých chodeb je trvale zatopena vodou a jen 260 m je přístupné veřejnosti. Průměrná teplota je 5-9 oC, vlhkost 96-100% a v některých místech jeskyní teplota klesá v zimním období i pod bod mrazu. Návštěvnický okruh je dlouhý 260 m (40 min.): Dopředu je potřeba upozornit, že zdejší návštěvnický okruh je fyzicky náročnější, návštěvníci musejí zdolat 400 schodů a převýšení 42 m. Začíná se hlubokým (32 m) sestupem, schody byly vyrobeny z kamenů pocházejících z jeskyně. Stěny chodeb tvoří pestrý, šedobíle smouhovaný mramor s vložkami zelenočeného amfibolitu. Žižkova střelba: místo dostalo své jméno podle prohlubní ve stropě, jež připomínají tvory pod dělových koulích.Kaple sv. Vojtěcha: pouští se zde úvodní část toccaty a fugy d moll od J.S.Bacha. Ve skále je umístěn kovový kříž, jež nahradil původní dřevěný. Nad ním je zachován podpis jednoho z objevitelů jeskyně Jana Strnada. Vrchol kaple vytvořilo velké množství útvarů zvaných „hrnků“ v několika úrovních nad sebou. Purkyňova jezírka: jsme v hloubce 51 m pod povrchem, je zde slyšet vodopád podzemního potoka, jenž se asi po dvou dnech dostane vývěrem na povrchDračí hlava: nevšedně modelovaná kulisaOhniště čarodějnic: místo kde prosvícené drůzy budí dojmem skutečně hořícího ohně. Najdeme zde umístěné dva velké krápníky, které pocházejí z místa zničeného těžbou lomu. Text a prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR (www.caves.cz)

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.

Náměstí Jiřího z Poděbrad vzniklo v roce 1896. Bylo pojmenováno na počest českého krále Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího. V roce 1948 byl tento název rozšířen na náměstí Jiřího z Poděbrad

Chráně území Čihadla.