Městské informační centrum Uherské Hradiště je zřizováno Městem Uherské Hradiště a provozováno Regionem Slovácko - sdružením pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem informačního centra je především poskytovat informace a propagací přilákat do Uherského Hradiště a regionu Slovácko co nejvíce návštěvníků. Městské informační centrum bylo otevřeno 30.6.2000 a během pětileté působnosti si do informačního centra našlo cestu více než 250.000 návštěvníků z tuzemska i zahraničí.Otevírací doba:každý den od 8.00 do 18.00 hod. 

Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.

Autobusová zastávka Kavkazská ve stejnojmenné ulici je určena pro dopravu ve směru Vršovice, Michle, Krč, Braník.Pojmenování je odvozeno od ulice Kavkazská, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Kaple se nachází kousek pod vrcholem Stožecké skály asi 1,5 km severně od obce Stožec. Ze Stožce sem vede značená cesta. V roce 1791 zde postavil Jakub Klauser kapličku jako dík za svoje uzdravení. V roce 1804 byla kaple městem Volary přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna dřevořezbami. Po druhé světové válce začala kaple chátrat a byla úmyslně ničena. V roce 1985 byla postavena přesná kopie kaple z bavorského města Philippsreutu. V roce 1990 byla znovuvysvěcena českobudějovickým biskupem Miloslavem Vlkem.Kousek od Stožecké kaple lze vylézt na vrchol Stožecké skály, odkud je dobrý výhled do okolí.