Most Barikádníků. Most Barikádníků přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Původní most byl postaven v letech 1927 – 1928 podle projektu F.Mencla. V letech 1977 – 1980 byl odstraněn a na jeho místě byl postaven nový ocelový most trámové konstrukce se spřaženou železobetonovou mostovkou. Délka mostu je 212 m a šířka 33,5 m. Most je určen pro automobilovou dopravu a pro pěší. Název mostu Barikádníků. Most je pojmenován na počest obránců Prahy, kteří zde svedli v květnu 1945 těžké boje s německými okupanty při Pražském povstání. Mnozí z nich zde položili své životy. První most, postavený v roce 1927 nesl od roku 1928 až do roku 1946 název Trojský most.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od obce, při malé asfaltové silničce vedoucí od Terešova na Bílou Skálu v malé zalesněné ploše. Založen byl asi na přelomu 17. a 18. století, podle některých pramenů v roce 1623. Kolem roku 1768 byl rozšířen a ohrazen kamennou zdí, roku 1816 postaven domek pro hrobníka. Dnes se na ploše cca 4.092 m2 nachází asi 300 náhrobků, nejstarší pocházejí z let 1725-1729. Hřbitov je zaplněn zhruba z poloviny, částečně zarostlý a některé náhrobky jsou povaleny. Ohradní zeď není v dobrém stavu a domek hrobníka se nedochoval. Hřbitov je volně přístupný.

Již několik desítek let neslouží svému původnímu účelu secesně-eklektická budova bývalého vyšehradského nádraží. Částečně opuštěný obejkt chátrá a okolo bývalého nástupiště projíždí denně asi 120 vlakových souprav, ale ani jedna z nich tu nezastaví. Vznik zastávky podmínila stavba spojovací tratě mezi Habrovkou a nádražím na Smíchově. Na realizaci Spojovací dráhy čekali netrpělivě také v Ringhofferově továrně na železniční vagóny na Smíchově. Ty byly do té doby dopravovány spolu s dalším rozměrným nákladem, jako například kotle a těžké stroje, velice složitým způsobem na dnešní Masarykovo nádraží. Po naložení vagónu na mohutný valník probíhal transport přes Újezd do Karmelitské. Tam se odbočilo na Maltézské nám. a dále ulicí Lázeňskou a Mosteckou přes Karlův most a Křížovnické náměstí, kolem Klementina na Malý ryneček, přes Staroměstské nám., poté ulicí Celetnou, průjezdem Prašné brány do Hybernské a do dnešní Havlíčkovy ulice k nádraží. Takový transport úzkými pražskými ulicemi byl sice vždy vítanou diváckou senzací, ale zároveň velice složitou a riskantní záležitostí, kterou se zabývaly pouze renomované speditérské firmy a který si dnes už snad neumíme ani představit. Železniční stanice byla uvedena do provozu 15.9.1899 s budovou jejíž podoba nám dnes není známa. Zato se však dochovala zpráva o železničním neštěstí, které se 28.5.1901 v 7 hod. odehrálo přímo v prostoru stanice. Podle jízdního řádu tu měly projíždět dva protijedoucí vlaky v rozmezí jedné minuty. Vlak z Prahy se malinko opozdil, a přestože jeho strojvůdce, vida nepříznivé znamení, intenzívně brzdil, stejně tak jeho kolega ve vlaku přijíždějícího od Smíchova, došlo k čelní srážce. Nádraží se proměnilo v lazaret, a lékaři museli ošetřit několik desítek zraněných. V letech 1904-05 se dostalo vyšehradskému nádraží dnešní nové důstojné budovy. Zástavka byla spolu s některými dalšími neefektivními zrušena na přelomu 50. a 60. let 20. století. Diskuse o jejím zprovoznění definitivně ukončila výstavba trasy B, kdy se důležitou stanicí stalo Smíchovské nádraží. V současné době se mluví opět o zprovoznění v rámci zvyšující se důležitosti PID do které jsou zapojeny i železniční tratě vedoucí z Prahy do větších měst v její blízkosti. 

Kašna u Nebozízku na Petříně.