Radnice v Semilech.

Zřícenina hradu Starý Jičín se vypíná na Starojickém kopci, nedaleko města Nový Jičín, v Moravskoslezském kraji. Historie hradu Původně gotický hrad, zde založili ve 30. letech 13.století Huckenwagenové. Konkrétně Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával důležité místo v družině Přemysla Otakara I. Hrad Starý Jičín patřil tak mezi nejstarší moravské hrady. Toto místo lákalo k osídlení už v pradávných dobách. Také Slované zde po svém příchodu založili hradiště. Po svém založení měl hrad funkci vojenskou a strážní. Hlavně vzhledem ke své strategické poloze blízko obchodní cesty do Polska a také u vstupu do Moravské brány. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař, kteří hrad rozšířili přistavěním paláce při západní hradbě. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Ti provedli poslední stavební úpravy, když přistavěli renesanční palác a renesanční dělové bašty. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu. Hrad byl v průběhu třicetileté války obsazován vojsky obou táborů. Po válce se v držení Starého Jičína vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů, kteří jej drželi do roku 1906. Ovšem majitelé už neměli o hrad zájem, ten rychle chátral až se z něj stala zřícenina. Hrad dnes Zachovaly se části hradeb, hranolová věž se vstupní branou, zdivo renesančního paláce a dělové bašty. Nejlépe zachovalou částí je vnitřní hrad, jehož vnější obvodové zdi se zachovaly až do výše 2. patra, zachováno též torzo okrouhlé věže. V roce 1996 byla zrekonstruována strážní věž a upravena na hradní kavárnu a vyhlídku, kde je umístěna expozice historie hradu. Tipy na výlet V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází barokní zámek Kunín, zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete v Novém Jičíně.

Hněvín, či také Zámecká hora, u Mostu je 399 m vysoký vrcholek s bohatou a zajímavou historií. Původní hradiště nahradil ve 13. století mohutný gotický hrad, kolem kterého začalo vznikat královské město Most. Hrad si prožil největší chvíle slávy za Rudolfa II., kdy v jeho zdech pobývali alchymisté, včetně Eduarda Kellyho. Osud hradu se naplnil v 17. století. Tehdy Mostečané požádali císaře Ferdinanda III. o svolení hrad zbořit. Důvod, který je k tomuto činu vedl, byla skutečnost, že strategická poloha Hněvína přitahovala nepřátelská vojska, která zároveň plenila i město.   Ruch, na který byl Hněvín po staletí zvyklý, se začal vracet o dvě stě let později. V roce 1879 byla na vrcholu hory postavena restaurace a v roce 1889 vyhlídková věž.  Jednalo se o 25 metrů vysokou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy pařížské věže. Rozhledna měla jepičí život. Za tři měsíce od jejího dokončení byla stržena silným větrem. V roce 1896 mostečtí obyvatelé založili Spolek přátel Zámecké hory, jehož členové se rozhodli odstranit z vrcholu ruiny a postavit zde vyhlídku. Ta měla být postavena v historicky věrném stylu hradu a její součástí měla být i restaurace.  Stavba se protáhla na několik let a etap. První byla roku 1900 dokončena cihlová rozhledna.  Dvacet metrů vysoká věž kralovala vrchu Hněvína osamoceně do roku 1906. Tehdy byl po shromáždění potřebných financí dokončen hlavní záměr – honosná hradní restaurace. Byl 29. červenec roku 1906. O 5 let později bylo sejmuto zastřešení vyhlídkové věže a nahrazeno osmihranným dřevěným vyhlídkovým prostorem. Rozhledna byla tak zvýšena na současných 34 metrů a také se stylově přiblížila restauraci. Poté, co rozhledna sloužila během 2. sv. války k vojenským účelům, začala chátrat. Až v roce 1969 bylo přikročeno k důsledné rekonstrukci. Další rozsáhlé opravy byly provedeny v roce 2001. Hněvín je tak reprezentativním a dominantním místem města Most. Rozhledna je otevřena spolu s restaurací denně od 11 do 24 hodin. Když vystoupáte, jejích 118 schodů, naskytne se Vám nádherný výhled jednak na Krušné hory a také na bizarní krajinu Českého Středohoří.

Muzeum Mladoboleslavska sídlí na Mladoboleslavském hradě.V počátcích Mladoboleslavských muzejních aktivit, které mají více než stoletou tradici, stál Krajský muzejní spolek, založený roku 1885. První sbírky našly útočiště v domě na Valech, kde ovšem značně trpěly nedostatkem místa a špatným zabezpečením. Rok po vzniku muzea proto městská rada přidělila muzeu objekt pozdně gotického paláce Templu, kde byla v roce 1887 pro veřejnost zpřístupněna první expozice. Páteř prvních sbírek muzea tvořily především zápůjčky členů muzejního spolku a jeho majetných příznivců. Roku 1906 získalo muzeum pro své stále se rozšiřující sbírky budovu bývalého bratrského sboru, kde byla o čtyři roky později otevřena nová expozice. Pevné zázemí s depozitáři i výstavními prostorami se podařilo získat teprve v roce 1972, kdy muzeum dostalo do užívání objekt mladoboleslavského hradu, ve kterém sídlí dodnes. Součástí muzea je muzejní herna "Muzeion" s interaktivními prvky a počítačovými programy. Stálé expozice Paměť města - první část expozice muzea je věnovaná dějinám Mladé Boleslavi v období od 18. až do počátku 20. století. Venkov v proměnách času - navazující část expozice je věnována dějinám regionu. K vidění je venkovská správa, společenský život a slavnosti, lidové kroje, venkovský interiér, průmysl a doprava, zemědělská výroba a různé drobné maloměstské a venkovské živnosti. Muzeum Mladoboleslavska má dvě pobočky: Muzeum Benátky nad Jizerou Muzeum v Bělé pod Bezdězem