Ve městě Pelhřimov vidíme v horní části náměstí barokní zámek stojící vedle kostela sv. Bartoloměje.     Historie zámku                                Původně zde stávala tvrz, která měla snad věžovitou gotickou podobu asi z 15. století. Zbytky se dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan. Zámek nechal vystavět Adam z Říčan v letech 1550 - 1551 s použitím městských hradeb. Po velkém požáru města v roce 1561 byla část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dvou poschodích. V 2. polovině 17. století bylo sídlo adaptováno na radní dům, po požáru roku 1766 pozdně barokně přestavěno. Po tehdejších opravách si zámek uchoval svůj vzhled s menšími úpravami dodnes. Od roku 1849 byl v zámku umístěn Okresní soud, který zde vydržel až do roku 1907. Od roku 1908 jsou v zámku instalovány expozice okresního muzea. Okresní muzeum Pelhřimov zde sídlí dodnes s expozicí Muzea Vysočiny. K nejvýznamnějším exponátům patří iluminovaný utrakvistický graduál z 15. století, hedvábí malovaný prapor od Josefa Mánesa a historické kroje. Na věžičce zámku je orloj s pohyblivými figurkami.       Podoba zámku               Pelhřimovský zámek je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou a hranolovitou věžičkou s cibulí. V nároží obou křídel je zachována původní věž. Průčelí obrácené k náměstí je členěno pilastry a sdruženými obdélníkovými okny oddělenými lizénami, nad nimi pak oválnými okny, nad nimiž je dvouhlavá orlice. V průčelí zámku ve výklencích je možné vidět sochy Spravedlnosti a Ochrany sirotků, před zámkem stojí socha sv. Václava. Přízemí je sklenuto křížovými klenbami, v patře se nachází bývalá soudní síň, klenutá plackami, na klenbě jsou dochovány fresky. K objektu přiléhá městská brána (Solní, dříve zvaná Táborská) a též budova bývalé městské šatlavy. Tipy na výlet   V Pelhřimově je dále k vidění Muzeum strašidel, Muzeum rekordů a kuriozit, kubistická Drechselova vila, Dolní brána, městské opevnění nebo třeba kaple Panny Marie Sedmibolestné. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Vydat se můžete i do Pacova, kde najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. V okolí najdete i jiné památky a zajímavá místa, jako například Muzeum izolátorů a bleskojistek, zámek Březina, zámek Proseč nebo hrad Kámen.  Ubytovat se můžete přímo v Pelhřimově.  

Počátky muzejnictví sahají v Břeclavi do roku 1928. Tehdy byl založen muzejní spolek, který začal shromažďovat sbírky a vydávat vlastní časopis. Po začátku II. světové války se části sbírek ztratily a tak pokračování snahy spolku na několik let ustalo. Po válce další snahy o založení muzea srážela absence výstavních prostor. Muzeum v Břeclavi tak vzniklo až roku 1995. Sídlo našlo v budově bývalé židovské obecní školy a spravuje také zámeček Pohansko a budovu synagogy, která kromě instalace stálých muzejních expozic z historie židovské obce a města Břeclavi slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál a dějiště nejrůznějších akcí. Muzeum se zaměřuje  především na archeologii, historii Břeclavska, národopis a výtvarné umění. Stálá expozice Vývoj židovského osídlení v Břeclavi synagoga, židovský hřbitov, významné osobnosti Historie  Břeclavi v průběhu 19. století - rozvoj města v souvislosti s příjezdem prvního vlaku r. 1839. Podmuzeum v Břeclavi patří také břeclavská synagoga a zámeček Pohansko

Expozice Lapidária Národního muzea na pražském výstavišti se nazývá "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století". Objekt byl postaven v roce 1891, pro Jubilejní výstavu, Antonínem Wiehlem a upravený v roce 1908, s plasticky zdobným průčelím, jako Pavilon hl. města Prahy. Lapidária v Evropě vznikala právě nejčastěji v průběhu 19. století. Tedy v době, kdy se započala rekonstrukce mnoha gotických katedrál a bylo nutné uchovat originální, nesmírně cenné, architektonické články a skulptury, které byly při těchto opravách nahrazovány kopiemi. Lapidárium Národního muzea v Praze má sice také fragmenty z pražské katedrály, ale to je jen malá část jeho sbírek, jejichž skladba je mnohem bohatší.V současnosti se sestává kolekce Lapidária Národního muzea asi ze dvou tisíc sbírkových předmětů, z nichž mohou návštěvníci shlédnout přes čtyři sta nejlepších kusů. Jedná se o doklady kamenického řemesla a sochařských prací v kameni z českých zemí, zejména však z Prahy, v časovém rozsahu 11. až 19. století, výjimečně i z počátku 20. století. Jsou to vesměs práce z materiálů užívaných v českých zemích nejčastěji: z opuky, různých pískovců a ze známého sliveneckého mramoru, výjimečně i ze žuly. Ve dvou největších sálech dokreslují atmosféru historických sbírek také gotické, renesanční a barokní trámové stropy pocházející ze zbořených pražských budov. Právě budovy zboořené během velké asanační vlny, která zasáhla Prahu na přelomu 19. a 20. století, se staly hlavním základem sbírky Lapidária Národního muzea.   Popis expozice Expozice Lapidária Národního muzea, nazvaná "Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století", seznamuje návštěvníka v úvodních vitrínách se způsobem těžby, s užitím a zpracováním hornin využívaných pro kamenosochařské práce a s péčí o poškozené kamenné artefakty.V dalších sálech jsou prezentovány v chronologickém sledu od konce 11. do konce 19. století památky pocházející z rukou obyčejných i vynikajících kameníků a průměrných i nejlepších sochařů. Nalezneme tu architektonické články prosté i náročně zdobené, jako sloupky, okna, portály, svorníky, klenáky, chrliče, fiály, konzoly, baldachýny, dále ryté i reliéfní náhrobky, vodní nádrže a kašny i fontány, pamětní desky, reliéfy, zahradní vázy a sochy, sousoší a pomníky atd.K nejcennějším exponátům patří fragmenty z krypt Svatovítské a Svatojiřské baziliky na Pražském hradě, Braunovy a Brokofovy sochy z Karlova mostu, Bendlova jezdecká socha sv. Václava z Václavského nám. Pozoruhodné jsou i dva z nejstarších pražských bronzových pomníků, oslavujících císaře Františka I. a maršála Radeckého, práce bratrů Maxů.V roce 1997 bylo Lapidárium v mezinárodní soutěži zařazeno mezi 10 nejkrásnějších muzejních expozic v Evropě.   Na co se můžete těšit Expozice Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století Památky na domy zničené v husitských bouřích Gotické sochy Parléřovy dílny a Mariánský sloup ze Staroměstského náměstí v Praze Originály sousoší z Karlova mostu – např. Matyáš Bernard Braun: Vidění sv. Luitgardy Lapidárium na pražském výstavišti je stálou expozicí Národního muzea.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.