Zahrada Na baště byla upravena J. Plečníkem v roce 1930 v rámci stavebních úprav Pražského hradu po nástupu T. G. Masaryka do úřadu prezidenta. Lze do ní vstoupit průchodem z II. nádvoří, branou z Hradčanského náměstí nebo od severní Haffeneckerovy brány. Po Plečníkově terase podél Rudolfovy konírny a Španělského sálu. Při úpravách zde byly objeveny pozůstatky bašty z doby Karla IV. Odtud název. Zahrada Na baště je vyvýšená nad úroveň nádvoří a ve srovnání s jinými hradními zahradami, až na Hartigovskou, je malá. I tak tvoří dokonalou kompozici pro tuto část prostor Pražského hradu. V severozápadním cípu zahrady je malý restaurační pavilon, který byl postaven podle projektu O. Rothmayera. Na západní straně sousedí se zahradou Arcibiskupského paláce. Zahradou lze také projít z Hradčanského náměstí do Jeleního příkopu.

Kostel Zvěstování Panny Marie v Jezuitské ulici byl postaven v letech 1701-1731 na místě pěti zbořených domů. Jeho původním architektem byl G. Broggio, kostel pak dokončoval jeho syn Octavio Broggio. V roce 1793 jej zakoupilo měšťanstvo a zřídilo zde sklad pro pivovar. V roce 1810 byl znovu vysvěcen. Dnes slouží jako výstavní prostor a pro pořádání koncertů, jinak je nepřístupný. Mohutný barokní kostel se dvěma průčelními věžemi má odsazený pravoúhle zakončený presbytář, nižší přístavek sakristie a v patře oratoře. Vnitřní široký prostor je sklenutý třemi poli české klenby, presbytář zaklenutý valenými klenbami s lunetami. V patře jsou průchozí empory. Téměř celý klenební prostor zaujímají monumentální fresky patrně od J. Hiebla. Hlavní oltář zhotovený z umělého mramoru J. Kramolínem podle návrhu O. Broggia. Od něj pak pocházejí i všech šest bočních oltářů. V úrovni patra je kostel spojen krytou chodbou s protější bývalou jezuitskou rezidencí.

ovenecká

Pozůstatky hradu Návarov se nacházejí nad soutokem Kamenice a Zlatého potoka nedaleko stejnojmenné vesnice v okrese Jablonec nad Nisou. Ze železniční zastávky Návarov je to pouhý kilometr po červené turistické značce. Historie hradu Archeologický výzkum klade počátky hradu do období přelomu 13. a 14. století, ovšem první zmínka o něm je až z roku 1365, kdy se po něm píše Adam Heřman z Heřmanic. V období vlády Václava IV. vlastnil hrad jeho milec Jan Čouch (Čúch) ze Zásady. Za husitských válek byl jeho pánem Čeněk z Návarova. Dalším majitelem hradu byl Jan Zajíc z Házmburka, stoupenec zelenohorské jednoty. V roce 1469 byl proto Janův hrad obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Následně se majitelé hradu často střídali, až se roku 1515 dostal do držení rodu Smiřických. Smiřičtí dokázali panství s hradem Návarov dovést k hospodářskému rozkvětu. Hrad sice nebyl sídlem panstva, ale přesto byl udržován v dobrém stavu jako obydlí vrchnostenského úředníka. V důsledku pobělohorských konfiskací skončila tato šťastná éra návarovského panství. Nakrátko se jeho majitelem stal Albrecht z Valdštejna a v roce 1627 se panství s hradem ujímá Gertruda de Lamotte. V roce 1643 oblehlo a dobylo hrad švédské vojsko. Poté, co Švédové odtáhli, dostal hrad poslední a smrtelnou ránu. Císař Ferdinand nakázal hrad zbořit, aby se ho napříště už nemohl zmocnit žádný z nepřátel. Stalo se tak roku 1644. Z kamenů hradu pak nechali Lamottové vystavět nedaleko stojící barokní zámek. Podoba hradu Hrad Návarov byl menším šlechtickým hradem bez věže. Původní rozsah hradu odpovídal pravděpodobně rozsahu dnešního hradního jádra. Vnější předhradí s hradbou zpevněnou baštami vybudovali majitelé hradu nejspíše po dobytí hradu roku 1469. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat trosky dvou paláců v jádře a do značné výšky dochované opevnění předhradí s dvěma baštami. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea v Železném Brodě, Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou nebo zříceninu hradu Nístějka. Ubytování najdete ve Vysokém nad Jizerou. M.K.