Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1364, ale patrně vznikl již dříve. Jeho majitelem v té době byl chebský měšťan Jan Rabe z Mechelsgrünu. V rukou měšťanů zůstal až do 16. století. V roce 1792 vyhořel a následně se stal zříceninou. Funkci sídla převzal zámek postavený v jeho těsné blízkosti. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na místě předhradí vyrostl později dnešní zámek. To bylo spojeno s vlastním hradem pomocí mostu. Vlastní hrad pak zaujal skalnatý hřbet mezi dvěma rybníky. V první fázi byl v jižní části hradu obehnaném obvodovou hradbou dvojtraktový palác, zpevněný dvěma polookrouhlými věžicemi. Zřejmě obsahoval i kapli. Později pak vznikl nad vstupem další čelní palác, jehož podoba je výsledkem gotické přestavby a dalších úprav. V přízemí tohoto paláce se dnes nachází renesanční dvojlodní síň. Zadní palác pak byl ještě v renesanci zvyšován. Areál dodnes dochované mohutné zříceniny je přístupný. Cesta však kvůli okolo rozkládajícímu se rybníku vede jen přes oplocený prostor vedle zámku. Zámek je v současné době na prodej, prostor kudy vede cesta k hradní zřícenině je zatím volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází také hrad Vildštejn, hrad Ostroh nebo hrad Hazlov. Za výlet stojí i přírodní památka Goethova skalka nebo Goethův kámen. Výběr ubytování budete jistě mít ve Františkových Lázních.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.

Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.

Poutní kostel Panny Marie z Montserratu se nachází asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Vede sem značená cesta jak z této obce tak ze Slavonic. Podnět k výstavbě kostela dal roku 1650 císařský plukovník Bartoloměj Tannazoll-Zill, jemuž patřilo bolíkovské panství. Na místě stála původně kaple s kopií sochy P. Marie Montserratské zázračné sochy Černé Madony z baziliky světoznámého španělského benediktinského kláštera na Montserratu. Po jeho vzoru byly zřízeny ve svahu pod kaplí čtyři poustevny a malá kaple. Zakladatel zemřel 4.7.1658 v Bolíkově a je pohřben ve farním chrámu sv. Petra a Pavla v Cizkrajově. Samotný poutní kostel byl vystavěn až v letech 1712-1717. O provoz kostela a přilehlé kaple se kromě kněží starali také poustevníci, kteří obývali zdejší poustevny. Za císaře Josefa II. byl kostel s přilehlými kaplemi zrušen a začala smutná doba jeho historie. Z kostela byla zachráněna pouze socha Panny Marie Montserratské, která byla později umístěna na hlavním oltáři v kostele v Cizkrajově. Zde zůstala až do roku 1865, kdy byla slavnostně přenesena do obnoveného poutního kostela. K tomu došlo v letech 1858-1865 z iniciativy cizkrajovského faráře Josefa Springera. Do roku 1945 než došlo k odsunu německého obyvatelstva, to bylo hlavní poutní místo německy mluvícího jihozápadního moravského pohraničí. Kupodivu i po roce 1948 zůstaly povoleny všechny tři poutě. K postupnému obnovování poutního místa dochází po roce 1989. kdy se poutí začali zúčastňovat i věřící z blízkých rakouských obcí. Stavba kostela je jednolodní, obdélná s dlouhým polygonálně uzavřeným presbytářem. Vnitřek je členěn sdruženými přízedními pilířy s pilastry. Strop má valenou klenbu s lunetami a sdruženými pásy. Novorománská kruchta spočívá na dvou sloupech.