Loretánská kaple se nachází asi 4,5 km jihozápadně od Jičína, nedaleko obce Podhradí, vede kolem ní značená cesta z Veliše na Ostružno. Kopii tzv. Svaté chýše nechal postavit v roce 1694 hrabě František Josef Šlik podle návrhu architekta J.B.Matheyho. Nad vchodem kaple je umístěna kartuš se šlikovským erbem a nápisem o výstavbě kaple.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.

Krátká historie hradu Hrad postavil nejpíše Vilém z Illburka, který se jako majitel připomíná k roku 1434. Hrad pak měnil majitele a postupem času se jeho stavební stav velmi zhoršil. V 90. letech 15. století jej musel nový majitel Václav Satanéř opravit. V roce 1528 se dostal do držení rodu Šliků, za nichž nadobro zpustl. Dispozice hradu Hrad zaujmul příhodnou terénní situaci na vysokém čedičovém kopci. Hrad měl dvě brány, jedna se nacházela na vysunutém přihrádku, druhá pak byla ve formě portálu v hlavní hradbě. Vedle ní se nacházela rozměrná obytná věž obdélného půdorysu. Na nejvyšším místě hradního jádra se nacházely dvě volně stojící budovy. Do dnešní doby se z hradu nejvíce zachovaly zbytky obytné věže, malé a velké brány. Areál hradní zříceniny Himlštejn je volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Hauenštejn nebo zříceninu loveckého zámečku Mořičov. Poblíž Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří.

Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec a je metropolí Libereckého kraje. Město, kterým protéká řeka Nisa má téměř sto tisíc obyvatel a leží pouhých 25 km od hranic s Polskem a Německem. Je východiště cest do Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Díky výhodné poloze mezi oběma pohořími má město vynikající možnosti pro letní a zejména zimní sporty.Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti dalším městům regionu, především Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný. Malá trhová osada, se začala pomalu měnit na malé městečko. Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby. Po bitvě na Bílé hoře získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Právě díky textilní výrobě zažil Liberec v 18. a 19. století svůj zlatý věk. Cechovní a manufakturní výroba se změnila na tovární, která přinesla velký rozvoj i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval 2. největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Tento fakt znamenal pro meziválečné dějiny města velký národnostní problém a stálo mnoho úsilí, aby Liberec nebyl po 1.světové válce připojen k Německu.Liberec díky své historii a středověkému charakteru spíše obchodního a později průmyslového centra neoplývá zachovalými památkami, to ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout. Naopak. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Za budovou radnice se nachází Divadlo F. X. Šaldy z roku 1893. Budova spořitelny, muzea a obchodní komory z let 1901 - 02 tvoří zlaté jádro historické části města, jehož ozdobou je pak vilová čtvrť Lidových sadů z přelomu 19. a 20. století, která dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Dominantou a symbolem města je hora Ještěd.. Vrchol Ještědu vzpínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce architekta Karla Hubáčka byla oceněna prestižní Perretovou cenou a stala se českou „Stavbou století“. Za příznivého počasí, poskytuje vrchol hory překrásný výhled. Zdejší botanická zahrada je nejlepší u nás, zoologická zahrada je v naší zemi nejstarší. Za návštěvu stojí Severočeské muzeum s unikátními sbírkami i zdejší galerie. Město je rájem milovníků zimních i letních sportů. V poslední době se do Liberec jezdí i za zábavou, kterou nabízí komplex Babylon s velkým aquaparkem. Město má i svou vysokou školu, je jí Technická univerzita.