Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna. V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Přímo v centru města Břeclavi stojí zámek, původní břeclavský hrad, který byl založen knížetem Břetislavem I. v letech 1041 – 1050 na ochranu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. Historie zámku První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. polovině 13. století za Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný. V roce 1384 se majiteli břeclavského panství stávají Liechtensteinové. Za jejich vlády byl roku 1414 na Břeclavi sepsán urbář panství, zmiňující vedle hradu již také pivovar a mlýn. Přestavba hradu na zámek V roce 1534 přechází Břeclav pod rod Žerotínů. Žerotínové vytvořili skupováním okolních statků velké panství a zahájili také přestavbu gotického hradu v renesanční zámek. Jan mladší ze Žerotína přestavěl roku 1570 hrad na dvojpatrový zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Protože zámecký objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností. Ladislav Velen ze Žerotína pak kolem roku 1600 přistavěl jižní křídlo. Po porážce stavovského povstání bylo břeclavské panství Ladislavu Velenovi ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. polovině 18. století přestává plnit břeclavský zámek funkci sídla feudálů a jsou zde umístnění úředníci. V zámeckých prostorách sídlil okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly ještě v 1. polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Za druhé světové války památka utrpěla četné škody při bombardování. Od roku 1945 byl zámek majetkem Československého státu, a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, vystavěné v 1. polovině 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány. V současné době je zámek v rukou města Břeclavi a je zcela vyklizen. Památku si je možné prohlédnout ve dnech otevřených dveří. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum a galerii, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagogu a židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také Lednicko-Valtický areál s mnoho zajímavými stavbami, jako jsou rozhledna Minaret, zámek Valtice, zámek Lednice, zámeček Belveder nebo Janův hrad. Podívat se můžete také na zámek Pohansko. Ubytovat se můžete v Břeclavi.

Dřevěnou rozhlednu s ocelovým točitým schodištěm postavila obec Vrbice na vrcholku Kastel. V minulosti zde již rozhledna stála i když neoficiální. V roce 1937 zde armáda postavila triangulační věž. I když nebyla oficiálně přístupná, lidé si vždy našli jak se na ni dostat. V roce 1946 byla pro špatný stav stržena. Nová rozhledna postavená na konci roku 2005 je vysoká 29 metrů. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 metru. Obec za stavbu zaplatila 1.300.000 korun, ale její hodnota je vyšší, neboť je potřeba do toho započítat ještě 50 kubíků obecního dřeva a více jak 700 hodin práce dobrovolníků. Přístup na rozhlednu je omezen na sezonu, kdy je otevřena denně.

Kostel sv. Václava v Kostelní ulici patří mezi nejhodnotnější stavby v Českých Budějovicích. Je novogotický, postavený v letech 1868-1870 podle plánů ing. Antonína Schmidta.