Rozhledna, jejíž návštěvu můžeme spojit i s příjemným posezením v přilehlé restauraci stojí v Litoměřicích na vrchu Mostná hora, který je dominantou severního okraje Litoměřic. Mostka, jak se vrcholu říká, je častým místem výletů zdejších občanů. Vyvýšenina své jméno získala podle těžby dřeva z jejích svahů pro stavbu dřevěného mostu přes řeku Labe. Vrch byl po odlesnění holý a jeho vzhled se změnil až koncem 80. let 19. století, kdy zde byl založen lesopark se stezkami, lavičkami a umělými potůčky.  Velmi rychle si ho občané Litoměřic oblíbili, ale při návštěvách jim chybělo místo kde by se mohli posilnit. A tak v roce 1910 nově založený „Spolek pro zvelebení města Litoměřice“ pod vedením vrchního rady Vilhelma Maiera rozhodl, že na Mostce vystaví výletní restauraci. Součástí restaurace měla být i dvacetimetrová vyhlídková věž.  Stavba projektu architekta Krause postupovala tak rychle, že již 6. listopadu 1910 mohla být romantická restaurace se čtyřbokou vyhlídkovou věží otevřena.  Jméno sice dostala podle císaře Františka Josefa I., ale občané Litoměřic ji neřekli jinak než Mostka. V roce 1934 musel být kvůli velkému zájmu objekt rozšířen o letní verandu s tanečním sálem. Po druhé světové válce patřil objekt městu, až do roku 1955 kdy se stal majetkem podniku Restaurace a jídelny. Po roce 1990 byl vrácen městu, které jej v nepříliš dobrém stavu prodalo. Nový majitel provedl v roce 1992 celkovou rekonstrukci podle původních plánů a objekt včetně rozhledny zpřístupnil. Věž rozhledny je 20 m vysoká, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 16 metrů.  Na kterou vystoupáme po 96 schodech. Nabízí výhled na bizarní krajinu Českého středohoří, zejména na Litoměřice, Terezínskou kotlinu a o něco dál i na horu Říp či hrad Hazmburk.

Trojský ostrov je posledním ostrovem na území Prahy. Leží mezi Bubenčí a Trojou a je dlouhý přes tři kilometry. Původně měl menší rozlohu. Rozšířen byl v letech 1899 – 1902 při stavbě trojského zdymadla. S trojským břehem je spojen lávkou pro pěší, s bubenečským mostem. Název Císařský byl používán proto, že ho české stavy věnovaly císaři Rudolfu II. Byl také nazýván Purkrabský. To proto, že byl spravován nejvyšším purkrabským. Název Trojský je používán od konce 19. století. V roce 1927 zde byl vybudován parkurový stadion. Vznikla zde také rozsáhlá zahrádkářská kolonie. V současnosti je využíván pro sportovní a rekreační účely. V severní části je umístěna čistička odpadních vod.

Plastika lva s československým státním znakem v areálu Strahovského kláštera je dílem Bohumila Kafky z roku 1987. Je umístěna v blízkosti památníku Národního písemnictví. Zajímavostí je, že předlohou v ateliéru, v kleci, byl autorovy skutečný živý lev.

Synagoga ve městě Český Krumlov byla postavena až roku 1909 zdejší Židovskou obcí. Najdeme ji na krumlovském předměstí Plešivec, kde byla vystavěna stavitelem Sosnou, podle návrhu architekta Kafky. To, že byla vystavěna poměrně pozdě souvisí s dějinami židovské komunity v Českém Krumlově. Ty rozhodně nebyly, podobně jako ve většině našich měst, jednoduché. Přítomnost Židů ve městě je doložena již ve 14. stoeltí. Tehdy Jan Lucemburský dovolil, aby se na zdejším panství usadily čtyři židovské  rodiny. Jeho syn Karel IV. počet povolení rozšířil na šest rodin. Přesto, ale nebyl jejich život jednoduchý, vrchnost jim nepřála. Vše vyvrcholilo roku 1494, kdy byli všichni Židé z Českého Krumlova vypovězeni. Zákaz pobytu Židů v Českém Krumlově platil až do 18. století, poté se sice mohli opět ve městě usadit, ale jejich počet byl stále omezen. Průlomem byl až polovina 19. století a po ní následující židovská emancipace, v rámci které se již mohli Židé svobodně stěhovat kamkoliv. Roku 1855 byl založen náboženský spolek, roku 1893 samostatná židovská obec. Než byla vystavěna synagoga, chodili se Židé modlit do větší samostatné modlitebny, ve které byl již chazan neboli předříkávač, tzn. nižší synagogální duchovní. Vlastní synagogy se dočkali až v letech 1908-09. Byla to jednoduchá stavba, s užitím novorománských prvků a s osmibokou věží. K bohoslužbám sloužila do zabrání Sudet roku 1938. Němci sice její interiéry zničili, ale samotná stavba zbořena nebyla. Bohužel podobné štěstí neměli krumlovští Židé, které Němci poslali do vyhlazovacích táborů. Na samém konci války sloužila jako interkonfesionální křesťanský kostel pro vojáky americké armády, kteří Český Krumlov osvobodili. Tuto skutečnost připomíná armádní znak, dochovaný na stěně modlitebního sálu. Další osudy synagogy nebyly dobré. V letech 1945 - 1968 byla synagoga užívána Církví československou husitskou. Po roce 1968 byla využita jako skladiště. V 90. letech se do ní ukládaly barokní kulisy ze zámeckého divadla. Dnes patří Židovské obci v Praze a připravuje se projekt na její začlenění do duchovního a kulturního života Českého Krumlova.