Plastika v parku při Černokostelecké ulici (2).

České Budějovice jsou statutární město a jsou hospodářskou, správní i kulturní metropolí Jihočeského kraje. Leží v nádherné krajině na soutoku řek Vltavy a Malše a mají asi 95 tisíc obyvatel. Jméno města se odvíjí od staré osady Budivojovice, přídomek České se začal objevovat až v průběhu husitských válek. V historickém městě se nachází řada pozoruhodných památek. Centrum města s největším čtvercovým náměstím (133x133) u nás, je památkovou rezervací.České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. Nové královské město mělo představovat doposavad chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel v průběhu staletí město velmi dobře plnilo a stalo se tak oporou královské moci v regionu. Půdorys města, jehož střed tvoří pravidelná sít širokých ulic kolem rozlehlého čtvercového náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století se Budějovice staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly tak ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Karel IV. mimo jiné nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. Už v té době mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby.V období husitských válek stály katolicky orientované Budějovice na straně králově, zejména zásluhou patriciátu, který byl z velké části německého původu. Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Zvyklostí se stala obchodní válka s rodem Rožmberků, která často přerostla v ozbrojené šarvátky. V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, žila zde i židovská menšina. Věrnost králi zachovalo město i za stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546 - 1547, kdy se nepřipojilo k jiným významným českým městům. Za tento postoj byly Budějovice odměněny řadou nových výsad, které byly na počátku mimořádného rozkvětu města. Finanční bohatství plynulo zejména z rozsáhlé těžby stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření. U Rudolfova (městečko na severovýchodním okraji města) kde byly stříbrné doly, byla v letech 1569 - 1611 mincovna. Díky těmto novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Vzhledem k bojům ve středních a severních Čechách se staly Budějovice dočasně hlavním městem království, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Černým rokem se ovšem pro Budějovice stal rok 1641, kdy byly více než z poloviny zničeny požárem. Následná obnova a rekonstrukce města a jeho hospodářství byla pomalá, prosperita a stavební rozvoj se obnovily v širším měřítku až v 18. století. Nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Usadil se zde řád piaristů, který založil gymnázium a piaristickou kolej, roku 1751 se České Budějovice poprvé staly správním centrem nově zřízeného Budějovického kraje. Za josefínských reforem roku 1785 zde bylo zřízeno biskupství.Až do počátku 19. století byly České Budějovice nevelkým městem uzavřeným v hradbách s necelými 10.000 obyvatel. Významným mezníkem bylo založení koněspřežní železnice z Českých Budějovic do severorakouského Lince, první vlakové dráhy na starém kontinentě a po Anglii druhé v Evropě. První vlak odtud vyjel roku 1832. V té době začaly vznikat první průmyslové podniky, Vojtěch Lanna založil říční loděnici. V průběhu 19. století rozvoj města pokračoval, bylo zbořeno opevnění a České Budějovice se rozrůstaly až do současné podoby statisícového města. Ve 20. století vznikla Jihočeská univerzita. Město si podrželo tradici vaření piva. Působí tu Budějovický pivovar, který vyrábí značku Budvar a také měšťanský pivovar, kde se vaří pivo Samson.Většina historických a kulturních pamětihodností Českých Budějovic je soustředěna na náměstí Přemysla Otakara II. a v jeho nejbližším okolí, tedy v historickém jádru města. Charakteristickým znakem náměstí, jež je celé lemováno typickými podloubími měšťanských domů z období renesance a baroka, je Samsonova kašna. Nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Kdo jej podle legendy po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města. Na náměstí stojí také bohatě zdobená radnice se sochami 4 ctností v nadživotní velikosti. K nejstarší části Českých Budějovic patří bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, založený současně s městem v těsné blízkosti náměstí. Kostel byl součástí hradebního systému, zbořeného v 19. století, z něhož se dochovaly do současnosti jen zbytky hradeb s věží zvanou Železná panna a okrouhlou baštou Otakarkou na nábřeží Malše a s Rabenštejnskou věží. Z městských bran zůstala jen Solná branka vedoucí k řece. Nejznámější stavbou a zároveň dominantou města je volně stojící 72 m vysoká Černá věž, postavená v 16. století poblíž náměstí. Spodní část věže (5 pater) je vystavěna v gotickém slohu, vrchní část s ochozem a kopulí je renesanční. Původně sloužila jako zvonice a hláska. Dnes slouží jako vyhlídka. V jejím sousedství stojí katedrální barokní chrám svatého Mikuláše, založený rovněž současně s městem. Na Starém městě v místech původní osady Budivojic je hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který byl uváděn jako farní již ve 13. století. Do dnešní podoby byl přestavěn v 15. a 16. století. V historické části města dnes stojí i četné kulturní instituce. Je zde Jihočeské muzeum, na nábřeží Malše stojí stará empírová budova Jihočeského divadla z roku 1819, na soutoku řek je hvězdárna a planetárium. V nové části města na levém břehu Vltavy bylo vybudováno rozlehlé výstaviště, na němž se koná kromě mnoha dalších výstav každoroční mezinárodní veletrh Země Živitelka.Pro všechny tyto památky a blízkost dalších historicky cenných míst jako je např. zámek Hluboká nad Vltavou, město Český Krumlov, kláštery ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě a památka UNESCO vesnický skanzen Holašovice, jsou České Budějovice častým cílem turistů.

Barokní kaple stojící při silnici spojující Štěnovický Borek a Chválenice pochází z roku 1665. Objekt je v dobrém stavu. Nachází se současně při turisticky značené cestě.

Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který jej vytvořil roku 1710. Jde o první jeho dílo, kterým se představil v Praze a sousoší se pokládá za umělecky nejhodnotnější dílo Karlova mostu. Vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak v roce 1995. Sousoší představuje světici sv. Luitgardu, která žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš, který se odpoutal z kříže, aby ji objal a dal jí políbit svůj probodený bok. Právě tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.