Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 … 184 185 186 Další Poslední
Větrný mlýn Poruba
Dnes již bývalý větrný mlýn stojící na okraji obce Poruba byl postaven v roce 1853. Cihlová stavba je 11 metrů vysoká, v průměru má 7,7 metrů a tloušťka zdi se pohybuje okolo jednoho metru. V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který zde bydlel i se svoji rodinou. Pohodlné to zrovna nebylo, přízemí kde bydleli má jen zhruba 27 m a to včetně předsíňky a schodiště do patra. V té době mlýn ještě stále fungoval a pro případ bezvětří byl k dispozici elektromotor. Jelikož Steinerovi se hlásili k německé národnosti byl jim mlýn po válce v roce 1945 zkonfiskován, stejně jako veškerý další majetek a následovalo vystěhování do německa. Koncem roku 1946 je provoz mlýna ukončen. Na počátku 50. let je provedena dokumentace a doporučena rekonstrukce stavby. K té však nedošlo, naopak zemědělské družstvo zastavělo plochu kolem mlýna zemědělskými objekty. Mlýn stále chátral, zatékalo do něj a propadly se podlahy. Dokonce měl být zbourán, což se místním podařilo zabránit. V 90. letech 20. století se objektu ujal OÚ Hustopeče nad Bečvou, na rekonstrukci však mlýn stále čeká. Byla pouze stržena blízká skladová budova a opravena střecha. Snad se časem podaří více. Mlýn stojí na soukromém pozemku, interiér je nepřístupný a přístup k němu je také zakázán. Uvnitř se nachází torzo původního mlecího mechanismu.
Celý článekVětrný mlýn Příčovy
Přesná doba vzniku větrného mlýna u Příčov není známa. Jeho vznik je kladen do 16. či 17. století. Stejně tak není znám jeho zakladatel, kterým mohl být podle některých údajů Jakub Krčín nebo Lobkovicové. Postaven byl z lomové žuly. Každopádně jde o zbytky jednoho z nejstarších, nejkrásnějších a největších větrných mlýnů holandského typu nejen u nás, ale dokonce i v celé Evropě. Nebýt iniciativy občanů z blízké obce v 90. letech 20. století zmizel by mlýn nadobro. Mohutné zdivo vysoké 10 metrů má sílu při zemi 1,2 metru. Vnější průměr dosahuje úctyhodných 13,5 metru. Nejen dob a vzniku, ale i doba kdy došlo k opuštění mlýna není známa. K poboření pravděpodobně došlo někdy kolem poloviny 18. století.
Celý článekVětrný mlýn Rymice
Dochovaný Rymický dřevěný větrný mlýn se nachází na východním okraji obce jako součást místního skanzenu. Mlýn nepochází odsud, byl sem přemístěn v roce 1977 z nedalekých Bořenovic a v 90. letech rekonstruován. Tam byl zbudován v roce 1795. Roku 1891 jej sice převrhla vichřice, ale po jeho znovu postavení fungoval až do druhé světové války. Po jejím skončení se dostal do vážného stavu a hrozil mu dokonce zánik. Zachránilo jej využití pro místní skanzen. Dřevěný mlýn se sedlovou šindelovou střechou je vysoký 11 m a má čtvercový půdorys 5,8 x 5,8 m. Přístup je pavláčku s krytým schodištěm. Uvnitř se pak nachází kompletní a funkční mlecí zařízení. Provozovatelem skanzenu je kroměřížské muzeum.
Celý článekVětrný mlýn Skalička
Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.
Celý článekVětrný mlýn Starý Poddvorov
Asi kilometr severozápadně od obce Starý Poddvorov stojí na malém návrší dřevěný větrný mlýn německého typu. Zdejší mlýn patří mezi ty drobnější tohoto typu. Zakladatelem mlýna je Ignác Laštůvka z Mutěnic kolem roku 1870. Posléze mlýn několikrát změnil majitele a také své místo. V roce 1876 se octnul v Týnci u Břeclavi a před rokem 1890 byl přestěhován pomocí 12 formanských vozů na zdejší místo. Zanedlouho 14.8.1890 jej povalila silná větrná smršť a dokonce jej kousek posunula. Během dvou let byl opraven. Mlýn mlel ještě krátce po druhé světové válce. Většinou se v něm mlely kroupy. V roce 1969 již poškozený mlýn zrekonstruoval ředitel lesnické školy ve Strážnici ing. Vodička. Posléze však opět začal chátrat a dostal se do vážného stavebního stavu. Zachránilo ho odkupení obcí v roce 1999 a následná rekonstrukce, která stála okolo 2 mil. korun. Dřevěný mlýn půdorysně zabírá plochu 4,6 x 4,3 m a na výšku má 9,2 m. Mlýn lze navštívit po telefonické domluvě.
Celý článekVětrný mlýn Štípa
Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí. Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes. Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení. Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.
Celý článekVětrný mlýn v Cholticích
Další zastávka v putování za větrnými mlýny je v Litultovicích. Přesněji řečeno v osadě Choltice. Jsme tedy 12 km směrem na jihozápad od Opavy, v nádherné krajině Štěbořické pahorkatiny, která je součástí Nízkého Jeseníku.Pokud nahlédneme zpět do minulosti, zjistíme, že větrný mlýn původně nestál v Cholticích, ale v nedaleké obci Sádek, vzdálené jen několik málo kilometrů, kde jej v roce 1833 postavil Augustin Foltýn. Ten jej ale po nějaké době rozebral a následně prodal Františku Romfeldovi z Choltic. V r. 1878 byl mlýn po částech převezen na nynější místo a zprovozněn. Od té doby se v něm mlelo a šrotovalo až do druhé světové války. Po jejím konci se už pouze šrotovalo až do roku 1953. Jakmile bylo založeno JZD, začal mlýn chátrat, protože už byl nepotřebný. Mlynář Konrád Romfeld o něj přišel a možnost odkoupení zpět, se mu naskytla až v roce 1989, čehož také využil a v témže roce už byl mlýn opět ve vlastnictví Romfeldů. Technické parametryMlýn v Cholticích je dřevěný německý (beraní) s půdorysovou základnou (5,9x6,5m). Je vysoký 12, 3m, a to včetně sedlové střechy (5m výška střechy). Velmi pozoruhodné je větrné kolo, které má průměr 17,3 m a svou velikostí se řadí na první místo jako největší u nás! Další zvláštností, kterou nelze přehlédnout, jsou lopatky o ploše 12,3 m2, podélně zalomené do úhlu 25 stupňů, kvůli lepšího využití proudění větru.Jako jeden z mála, má mlýn částečně zapéřené lopatky. (výplně na křídlech) V interiéru si můžeme prohlédnout mlecí zařízení o jednom složení, dále mlecí kameny jejichž průměr je 1,42m, a které jsou umístěny v horním patře pod palečním kolem. Mají horní náhon a jen pro zajímavost zde uvádím, že horní běhoun dosahoval za normálního provozu 107,5 otáček/min., s obvodovou rychlostí 8m/s. Mlýn byl schopný provozu až 250 dní v roce. Nemlel pouze v případě silné vichřice a nebo za bouřky. Současnost mlýnaPostupně byl vybaven interiér, kde vznikla stálá expozice dobových nástrojů, běžně používaných v domácnosti, různé sekernické nářadí, dále cepy, ošatky, máselnice apod. Můžeme si zde prohlédnout mlecí zařízení včetně palečního kola, moučnice, mlýnské kameny tzv. “bečáky”, (název dostaly podle místa, odkud se pískovec pro výrobu kamenů dovážel).V současné době je mlýn přístupný veřejnosti. Přímo u branky je v případě nepřítomnosti kontakt na průvodce, který je velmi ochotný se o celé historii mlýna s vámi podělit. text: Iva Hoňková © 2009
Celý článekVětrný mlýn v Kořenci
Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Mlýn fungoval až do druhé světové války, za které bylo mletí zakázáno. V roce 1944 byl poškozen vichřicí a obnoven se čtyřmi perutěmi. Roku 1949 se v něm naposledy šrotovalo. O čtyři roky později ještě dostal novou střechu, pak ale chátral. V roce 1967 jako zchátralý byl prodán k rekreačním účelům. Deset let trvala jeho obnova a v roce 1995 dostal novou střechu ze štípaného šindele. Mlýn je stavba holandského typu s otočnou střechou. Vnější průměr je 9,03 m, výška zdí 6,95 m a celková výška mlýna 10,2 m. Mlýn je v soukromém vlastnictví a vstup je umožněn jen výjmečně po předchozí dohodě s majiteli.
Celý článekVětrný mlýn Větrník u Donína
Bývalý větrný mlýn holandského typu, jeden z největších u nás stojí jižně od obce Donín. Mlýn byl vystavěný roku 1846 byl v roce 1879 poškozen vichřicí, která ulámala jeho lopatky. Na konci 19. století v roce 1894 a 1898 vyhořel. Po posledním požáru byl ukončen jeho provoz. Následně mezi dvěma světovými válkami sloužil jako sýpka a skladiště. V roce 1960 byl adaptován pro obytné účely. Kamenná stavba mlýna je 14,6 m vysoká a při patě má průměr 9,5 m. Uvnitř jsou dochované dřevěné stropy. K objektu pak byla přistavěna patrová stavba. Objekt je v soukromém vlastnictví, není přístupný.
Celý článekVěž kostela Panny Marie Andělské
Věž Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí nepatří mezi ty velké. Stojí v bezprostřední blízkosti Lorety, která má díky zvonkohře jednu z nejznámějších pražských věží. Při pohledu ze severu navíc „zaniká“ díky nejvyšší pražské věži, Petřínské rozhledně. I přes tyto „negativa“ dotváří malebný ráz tohoto zákoutí Hradčan.
Celý článekVěž kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích
Věž kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích.
Celý článekVěž kostela sv. Máří Magdelény v Přední Kopanině
Věž kostela sv. Máří Magdelény v Přední Kopanině.
Celý článekVěž kostela Všech svatých
Věž kostela Všech svatých v Praze Slivenci.
Celý článekVěž samostatnosti - Chlum u Hořic
U Hořického Chlumu stojí rozhledny dvě. Ta starší je zároveň památníkem. Jde o známou Masarykovu věž samostatnosti u Hořic. Byla postavena v radostných dobách po nabytí samostatnosti a základní kámen byl položen roku 1924 za přítomnosti T.G. Masaryka. Prvotní plány byly velkolepé, mělo jít o 40 metrů vysokou věž, ale brzy se ukázaly, že finanční prostředky Hořovických dovolí jen skromnější stavbu. Základna památníků byla dokončena podle původních plánů architekta Františka Blažka. Je to nádherné průčelí, se šesti reliéfy, znázorňujícími boj legionářů za československou samostatnost. Ovšem samotnou věž se podařilo dokončit jen do výšky 25 metrů a tak ji dlouhá léta chránila jen provizorní střecha, kterou později nahradila hvězdářská kupole. Veřejnosti byla stavba otevřena až roku 1938. V průběhu 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Zájem o památník upadal a za socialismu byl objekt přejmenován na Památník odboje. Své původní jméno získal zpět po roce 1989, kdy byl částečně opraven a znovu začal být více navštěvován.
Celý článekViadukt u Krnska
První velký železniční most z betonu u nás, významné dílo meziválečného československého mostního stavitelství přemosťuje třemi oblouky údolní Střelnice. Při otevření trati v roce 1865 zde byl původně most s příhradovou železnou nosnou konstrukcí Schiffkornovy soustavy, která byla v roce 1884 nahrazena přímopásovou příhradovou konstrukcí ze svářkového železa. Most měl dva zděné pilíře a tři otvory o světlosti 37,4 + 37,6 + 37,3 m. Horní plocha pražců ležela asi 30 m nad nejnižším bodem území pod mostem. Již před první světovou válkou most nevyhovoval zvýšené dopravě a jednalo se o výměně konstrukce. Jelikož byly ale pilíře po 60 letech provozu dost zvětralé bylo rozhodnuto o nové výstavbě mostu. Zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Ing. Hlava a dr. Kratochvíl, jehož autorem byl ing. Stanislav Bechyně. Mezi původní pilíře a opěry měly být vybetonovány tři elegantní klenby o rozpětí 28 m a vzepětí 12 m. Prostor mezi oblouky a mostovkou vyplňovaly železobetonové obloukové rámy – arkády, nesoucí 5 m širokou mostovku s průběžným štěrkovým ložem. Celková délka výstavby činila necelého pět a půl měsíce, práce skončily 18.9.1924 z toho na mostě byla výluka o pouhých 40 dní. Na části z vystuženého betonu se spotřebovalo 90 t železných prutů; při objemu 4.097 m3 byla spotřeba výztuže tedy jen 22,5 kg/m3, takže šlo o beton slabě vyztužený jemuž se připisuje nosnost jen o něco málo větší než betonu prostému.
Celý článekViklan u Javorné
Jeden z nejpěknějších viklanů u nás se nachází 1,5 km severně od obce Javorná ze které vede k němu značená turistická značka. Pěkně vyvinutý žulový blok viklanu zvaný Dominik je 3,5 m dlouhý, 1,5 m široký a 2 m vysoký. I když byl kdysi částečně poškozen je omezeně kývavě pohyblivý na nepatrně odkryté skále. Podle historických pramenů byl viklan dříve méně stabilní a vychyloval se již při silnějších poryvech větru. Na horní ploše viklanu je skalní mísa, vytvořená pravděpodobně lidskou rukou. To by mohlo ukazovat na kultovní využití kamene v prehistorii. Viklan tvoří středně zrnitá až hrubozrnná žula. Jeho vývoj je spojován s procesy selektivního zvětrávání a odnosu horniny. Významným faktorem při vzniku je i kvádrová nebo kulovitá odlučnost.
Celý článekVila architekta Stádníka - Kladno
Vila postavená pro architekta Stádníka nás zaujme hlavně svoji fasádou. Je kombinovaná omítanou a cihelnou částí, členěná dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celá stavba je pak usazena na opukové podezdívce.
Celý článekVila Tomáše Bati
Vila postavená pro průmyslníka Tomáše Baťu z počátku 20. století stojí na severním okraji centra Zlína při ulici Gahurova.Původním autorem stavby byl vizovický stavitel František Novák, v průběhu stavby se pak Tomáš Baťa obrátil na Jana Kotěru. Vila postavená v letech 1909-1912 má dvě nadzemní podlaží, valbovou střechu s podkrovím a střešní vyhlídku. V přízemí se nacházela centrální hala, na jedné straně kulečníkový pokoj a dámský salon, na druhé straně pak jídelna se zimní zahradou. Za jídelnou pak kuchyně s přípravnou a pokoj pro službu. V patře bylo privnátní bydlení s obytnými pokoji, sociálním zařízením a pokoj pro služku. Na vybavení interiéru se podílel Kotěra s Františkem Kyselou a jeho žáky. V roce 1913 zakoupil Baťa celý soubor nábytku od Dušana Jurkoviče. Po válce v roce 1951 se vila stala domem pionýrů a mládeže. Za této éry došlo k devastaci inteiéru a exteriéru. Za své vzala v polovině 80. let i část zahrady. Byla na ni vybudována ulice spojující centrum Zlína se sídlištěm Jižní svahy. V roce 1989 byla vila navrácena zpět do rukou rodiny Baťů. Byla zahájena rekonstrukce stavby, která navrátila vile co největší podobu Kotěrově návrhu, bohužel původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Přestavba ukončená v květnu roku 1998 přišla na zhruba milion amerických dolarů. Následně byl objekt předán Nadaci Tomáše Baťi. Dnes slouží podnikatelským, vzdělávacím a spolenčenským projektům.
Celý článekVilemína vyhlídka
Vilemína vyhlídka se nachází na Vilemíně stěně, původně nazývané Černá stěna, zhruba 2 km od Jetřichovic. Své nové pojmenování dostala stěna podle Vilemíny Kinské. Zpřístupněna byla v polovině 19. století a postaven zde dřevěný altán v podobě poustevny. Altán se zde již dnes nenachází, přesto vyhlídka přístupná odbočkou z turistické značky poskytuje dobrý výhled na Mariinu skálu, Jetřichovice a široké okolí.
Celý článekVinařická hora
Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 … 184 185 186 Další Poslední
