Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí. Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes. Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení. Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.

Městské informační centrum Hranice poskytuje informace o městských památkách, kulturních, společenských a sportovních akcích,  o historii a významných osobnostech města, ubytování a stravování, přírodních zajímavostech...Otevírací doba červen - zářípo - pá   7.00 - 18.00 hod.       so   8.00 - 12.00 hod. říjen - květenpo - pá   8.00 - 17.00 hod.       so   8.00 - 11.00 hod. 

Na pravém břehu Chrudimky, východně od zámku stojí budova automatických mlýnů. Winternitzovy automatické turbínové mlýny se silem byly vystavěny v letech 1909-1911 podle návrhu Josefa Gočára (jde o první Gočárovu stavbu v Pardubicích). Stavba režné industriální architektury vychází z anglosaské tradice. Původně jej tvořil třípatrový strohý hranol levého křídla s vedle stojícím silem, postavený z tmavých a světlých cihel. Kolem roku 1919 a následně ve dvacátých letech prošla stavba několika úpravami. Levé křídlo se silem bylo propojeno prampouchovým přemostěním a některé části dostaly atiku zpodobňující hradní cimbuří, což stavbu podstatně změkčilo. V roce 1960 bylo ještě levé křídlo prodlouženo čtyřpatrovou přístavbou, avšak respektující původní vzhled. Co však pohled na mlýny kazí je nevzhledná budova vrátnice a jídelny.

Prastará stavba z 12. století je původem románská. Z této doby se dochovala loď se dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 byla přistavěna gotická loď se sakristií. Na počátku 15. století kostel velmi chátral. Až do roku 1735 si kostel udržel svůj původní sloh. V té době byla opravena střecha, probourán čelní vchod, zvětšena okna a zhotovena barokní kruchta. Později byla vybudována dřevěná věž pro velký zvon mezi zděnými věžemi. V roce 1918 do této věže uhodil blesk a kostel vyhořel. Přitom spadl velký zvon až na barokní klenbu románské tribuny v přízemí. Stopy tohoto požáru jsou patrny dodnes. Při opravě nebyla již střední věž obnovena. Oltář a kazatelna kostela pocházejí z kostela ze zatopených Dolních Kralovic. Na tribuně i stěnách lodi jsou zbytky románské nástěnné malby z legendy o neznámém světci. V sakristii se nachází jednoduchá osmiboká křtitelnice tesaná z kamene. V presbytáři pak křtitelnice cínová ze 16. století.