Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 184 185 186 Poslední

Vlastivědné muzeum v Šumperku

MěstoŠumperk

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích

Celý článek

Vlčí rokle

MěstoKrhanice

Nedaleko Zbořeného Kostelce se nachází Vlčí rokle. Menší údolí pokryté žulovými balvany porostlý mechem, náskladané jakoby bez ladu a skladu. Pod balvany teče potok, mizící na horním konci údolí. Prochází tudy turisticky značená cesta.

Celý článek

Vlčí rokle

MěstoŠonov

Vlčí rokle je trochu zanedbané, skalnaté a místy dosti vlhké údolí (zejména v deštivém období nebo za jarního tání), které funguje jako turistická spojnice mezi Teplickými a Adršpašskými skalami. Zároveň tyto dvě oblasti i odděluje.

Celý článek

Vltava

KrajPraha
MěstoPraha

Vltava je nejdelší česká řeka. Pramení na Šumavě a vlévá se u Mělníka do Labe. Celková délka Vltavy je 430,2 km. Povodí má plochu 28 090 km2. Průměrný průtok u ústí činí 149,9 m3 za sekundu. Do Prahy Vltava vtéká z jihu přes území Zbraslavi a opouští jí na severu přes území Suchdola. Délka toku na území Prahy je 30,9 km. Neužším místem jejího toku je Modřanská úžina, kde má šířku toku 40 m a nejširším je Štítkovský jez, kde má šířku 330 m. Na území Prahy do Vltavy ústí zleva řeka Berounka a devět potoků, a zprava čtrnáct potoků. Vytváří zde dvě slepá ramena. Jedno na Zbraslavi zvané Krňov a druhé na území Bubenče, zvané Malá Říčka. Oba břehy současně jsou spojeny mosty a lávkami na 18 místech. Obtéká několik ostrovů, z nichž ostrov Kampa je vytvořen umělým náhonem zvaným Čertovka. S pomocí několika jezů a plavebních komor je Vltava využívána především pro osobní dopravu. Vltava vytváří na svém toku Prahou jedinečné přírodní scenérie a malebná nábřeží. Řeka Vltava je vyhledávána i rybáři a slouží i pro rekreační účely.

Celý článek

Vodárenská věž - České Budějovice

Vodárenská věž (U Vodárny) s měděným vodojemem vystavěný v letech 1721-1724 najdeme v blízkosti Litvínovického mostu. Svoji dnešní podobu s freskovou výzdobou získal v roce 1882.

Celý článek

Vodárenská věž - Mělník

MěstoMělník

Kdy přesně vznikl středověký vodovod s vodárenskou věží dnes není zatím známo, doložený je poprvé v 16. století. V nejvyšším patře se nacházel vodojem opatřený přítokovým, odtokovým a přepadovým potrubím, voda sem byla čerpána z potoka Pšovky. Provoz vodárenské věže byl ukončen v roce 1882 přesunutím do Pražské brány, která stojí o něco výše. Vodárenská věž je čtverhranná stavba, vysoká 20 m bez výraznějších architektonických prvků.

Celý článek

Vodárenská věž - Plzeň

MěstoPlzeň

Na počátku 16. století se město Plzeň v souvislosti s existencí velkého množství studní dostala při poklesu spodní vody do potíží se zásobováním vodou. Městská rada proto rozhodla o výstavbě nového vodovodu. V první polovině 16. století tak byla vystavěna vodárenská věž s vodním strojem, který pomocí etážových pump vyháněl vodu do olověné nádrže a odtud dřevěným potrubím do kašen na náměstí. Vodárenská věž byla také začleněna do hradebního systému. Dnes je zde k vidění zbytek čerpacího stroje z roku 1847, komory pro vodní sloupy a replika vodního kola pohánějícího vodní stroje. Věž je součástí prohlídky plzeňského historického podzemí. Vodárenská věž se nachází na rohu ulice Pražská a Sady 5.května.

Celý článek

Vodárenské věže - Mladá Boleslav

Na rozhraní ulic Starofarní a Vodkova stojí původní stará vodárenská věž. Byla postavena roku 1723 na místě již dříve stojících vodárenských věží, podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Roku 1894 byla postavena za dnešním sídlem městského úřadu nová pseudorenesanční vodárenská věž. Původně byla zásobována vodou z parní vodárny v údolí, od roku 1907 pak vodárnou v Chobotech. Ani jedna z věží dnes již neslouží svému původnímu účelu. Stará vodárna je nepřístupná, v nové jsou dnes kanceláře.

Celý článek

Vodárna a mlýnský náhon - Chrudim

MěstoChrudim

Městem neprotéká jen řeka Chrudimka, ale i vodní náhony napojené na řeku Chrudimku. Systém náhonů existoval zřejmě už v 15. století a napojeny na něj byly nejen mlýny, ale i stoupy, valchy, brusírny a vodárny. Od 15. století je doloženo 11 mlýnů, většina však zanikla ještě před druhou světovou válkou. Během 20. století byly některé části zavřeny do uzavřených profilů nebo zasypány (např. v úseku mezi ulicemi Koželužská-Čs. partyzánů a podél Lázeňské ulice). V letech 1997-2003 byla provedena rozsáhlá revitalizace jižní větve chrudimského náhonu, podél které vede naučná stezka se devíti zastaveními. Kromě náhonu místy i s původním charakterem zde můžeme nalézt ještě i několik staveb spojených s náhonem: Mlýn v Janderově (Šterbovský): existoval zřejmě již před husitskými válkami, první písemná zmínka je až z roku 1570. Za třicetileté války byl zničen takže nejpozději do roku 1633 musel být postaven znovu. V roce 1732 ho získal Antonín Ondřejn Jandera, po kterém má dodnes jméno. Svoji nynější podobu získal ve 20. letech 20. století. V roce 1934 byl jeho parní pohon změněn na elektrický. Mlýn Klobásov: se poprvé připomíná v roce 1446. Svoji funkci ztratil po požáru v roce 1928. Do války měl obytný charakter, pak zde byla krtáce výkrmna vepřů a následně sloužil jako zázemí pro blízký zimní stadion. Polívkův mlýn: byl přistavěn po husitských válkách k soukenické valše. V roce 1932 podlehla část objektu požáru, ale ještě v roce 1951 byl provozován Františkem Plecháčkem. Po zrušení mlýna zde existovalo okresní středisko přípravy zemědělských investic a posléze plemenářský podnik. V roce 2003 byl objekt přestavěn na komerční účely. V roce 2001 zde bylo nainstalováno vodní kolo jako připomínka, že objekt byl kdysi vodním mlýnem. Kromě mlýnů najdeme na trase i bývalou vodárnu (U Vodárny 111). Dnešní novogotická stavba nahradila v roce 1670 původní středověkou vodárnu stojící v ulici Soukenická. Nová vodárna vytlačovala vodu do vodárenské věže na Puši. Z ní pak byly zásobovány dvě kašny ve vnitřním městě a kapucínský klášter. Barokní objekt byl v roce 1852 přestavěn do dnešní novogotické podoby. Nachází se tu replika původního vodního kola na spodní vodu.

Celý článek

Vodní elektrárna Podspálov

MěstoSemily

Na řece Jizeře v blízkosti obce Podspálov stojí zajímavá stavby vodní elektrárny. Stavba elektrárny vznikla v letech 1921-1926, kolaudace se zúčastnil samotný prezident republiky T.G.Masaryk. Elektrárna je napájena z nádrže o objemu 43.000 m3 situované u obce Bítouchov. Z této nádrže je voda vedena 1,32 km dlouhou štolou vyraženou ve skále a posléze 550 m dlouhým uzavřeným kanálem do vyrovnávací komory. Původně byly v elektrárně umístěny dvě Francoisovy turbíny, jenž byly roku 1998 nahrazeny dvěma Kaplanovými turbínami, každá o výkonu 1,2 MW. Na galérii jsou umístěny manipulační pulty a signalizační tablo se schématem elektrárny. Elektrárna je v provozu dodnes.

Celý článek

Vodní hamr Dobřív

MěstoDobřív

Technická památka ze 16. století s dobovým zařízením. Vodní hamr se nachází u Huťského rybníka na severovýchodním okraji obce Dobřív. Vodní hamr pochází ze 16. století, trvale je v provozu od roku 1656. Dnešní podoba pochází z přestavby z let 1825-30. Původně bylo vodou poháněno pět kol, dnes jsou čtyři. Ty pohánějí stroje i elektrický generátor. Zpracovávalo se tu železo na polotovary a za třicetileté války kromě nářadí i dělové koule pro vojsko. Od roku 1724 se zde vyrábělo železo pro hřebíkovské a cvočkářské zboží. Po druhé světové válce se zde vykovávalo nářadí a radlice pro pluhy. Svoji klasickou zpracovatelskou činnost ukončil hamr okolo roku 1956. V současné době plní hamr expoziční a ukázkovou činnost, přístupný je v otevírací době od dubna do října.  Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají „hamernické dny“ s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem. Vodní hamr patří pod muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech.

Celý článek

Vodní jez se zdymadlem a elektrárnou - Nymburk

MěstoNymburk

Jihovýchodně od města se na řece Labi nachází vodní jez se zdymadlem a vodní elektrárnou. Stavba byla vystavěna v letech 1915-1922. Jez má tři pole široká 22 m, hrazená zdvižnými stavidly a plavební komorou velkou 85x12 metrů. Vodní elektrárna stojí na pravém břehu, má pět turbín a ještě v roce 1951 dokázala pokrýt spotřebu celého města.

Celý článek

Vodní mlýn ve Slupi

MěstoSlup

Stálá expozice:Renesanční stavba velkomlýna se čtyřmi vodními koly a náhonem. Ve mlýně je expozice mlynářství.

Celý článek

Vodní mlýn ve Slupi

MěstoSlup

Vodní mlýn patří k největších zachovalým objektům svého druhu. V písemných pramenech z roku 1512 se objevuje mlynář slupského mlýna Jan. Stavebníkem mlýna byla patrně církevní vrchnost. V 17. století dochází k radikální přestavbě mlýna. Tehdy měl 9 moučných složení a jedno přenosné. Toto zařízení poháněla nejméně 4, snad 5 vodních kol. Ještě počátkem 20. století bylo mlecí zařízení poháněno 4 vodními koly a bylo postupně modernizováno bez stavebních úprav interiéru mlýnice. Vodní kola byla ve 20. letech nahrazena Kaplanovou turbinou, pro niž byl upraven splav a postaven přízemní objekt na levobřeží náhonu. Tím byl stavební vývoj mlýna ukončen. Roku 1957 byl jeho provoz definitivně ukončen a objekt byl využíván ke skladovacím účelům. V roce 1983 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Mlýnská budova nese stopy složitého stavebního vývoje, jehož počátky je možno sledovat již od středověku. Dokladem je masivní zeď návodní stěny mlýna z nespárovaného lomového kamene, nestejná tloušťka obvodového zdiva obytné části a užití kamenných nárožních bloků. V období renesance došlo k zásadní přestavbě objektu v souvislosti se zvýšením produkce.Zmíněnému období patří řešení hlavního průčelí s arkádových schodištěm osazeným toskánskými sloupky, detaily střešních vikýřů, boční lichoběžníkové štíty a kamenná ostění půlkruhových okének pro hřídele vodních kol. Klasicistní období přineslo zhodnocení objektu, byla plackovými klenbami zaklenuta obytná část přízemí, přestavěno schodiště a rozděleny obytné místnosti patra. Půdorys budovy o rozměrech 47 x 12 m zabýrá ze dvou třetin mlýnice, zbytek tvoří obytná část. Původní strojní zařízení se až na výjimky nedochovalo. Po rozhodnutí využít objekt k expozici historie mlynářství  bylo nutno doplnit technologické zařízení. K tomu byly využity přenesené technologické celky z jiných mlýnů. Zařízení tak pochází ze Zábrdí u Prachatic, Drozdovic, Dalešic a dalším zařízení různých firem. Část složení je poháněno čtyřmi nově instalovanými vodními koly s dřevěnými převody. K pohonu válcového mlýna slouží elektromotor pohánějící transmisi.

Celý článek

Vodní nádrž Boskovice

MěstoBoskovice

Boskovická vodní nádrž se rozkládá 3 km severovýchodně od města. Vznikla zatopením údolí říčky Bělé na konci 80. let 20. století. Navržena byla již v letech 1970-1975, dokončena až v roce 1989 a o rok později uvedena do zkušebního provozu, o další čtyři roky později do trvalého. Vystavěna byla hlavně pro odběr pitné vody. Hráz je kamenitá, sypaná se středním jílovitým těsněním o délce 305 m a výšce 42,5 m. Zatopená plocha nádrže činí 53,3 ha a objem 7,343 mil. m3 vody. Z důvodu odběru pitné vody není k nádrži přístup povolen, pouze hráz je přístupná v období od dubna do října.

Celý článek

Vodní nádrž Bystřička

Vodní nádrž Bystřička byla vystavěna v letech 1908-1912 a to víceméně ručně bez mechanizace. Je jednou z nejstarších přehradních hrází u nás a nejstarší v povodí řeky Moravy na našem území. Hráz dlouhá 170 m je gravitační, z lomového kamene, oblouková o poloměru 135 m. Její výška dosahuje 27,4 m. Celkový objem nádrže činí 4,580 mil. m3 vody. Nádrž slouží k rekreaci a ochraně před povodněmi.

Celý článek

Vodní nádrž Dalešice

MěstoKramolín

Vodní nádrž Dalešice byla zbudována na řece Jihlavě jako zdroj pro vlastní přečerpávací elektrárnu, akumulaci vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a snížení povodňových průtoků pod hrází. Byla dokončena následující rok po dokončení výstavby vodní nádrže Mohelno, tedy v roce 1978. Nádrž je dlouhá přibližně 16 km a plocha tvoří 482 ha. Celkový objem nádrže činí 126 mil. m3. Hráz je kamenitá sypaná se středním jílovitým těsněním, dlouhá 300 m a vysoká úctyhodných 88 m. Hráz je přístupná, vede tudy turistická značka a silniční komunikace Kramolín – Slavětice. Na nádrži je provozovaná výletní lodní doprava s několika přístavy.

Celý článek

Vodní nádrž Fláje

Unikátní pilířová vodní nádrž jediná svého druhu v ČR byla vybudována na Flájském potoce zhruba 9 km severozápadním směrem od obce Osek.Výstavba VD probíhala v letech 1951-1963, při výstavbě byla zaplavena obec Fláje. Jejím hlavním účelem je akumulace vody pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, zajištění minimálního průtoku a ochrana před povodněmi na Flájském potoce. Dalším účelem je využití vody pro energetickou činnost špičkové vodní elektrárny Meziboří a malé vodní elektrárny nacházející se u VD.Hráz vodní nádrže je betonová, tížná, vylehčená, pilířová typu Noetzli. Skládá se z celkem 34 pilířů z toho 19 je dutých. Délka hráze v koruně je 459 m, šířka 6 m a maximální výška hráze nad terénem 49,46 m. Celková zatopená plocha činí 153 ha s celkovým objemem 23,100 m3. V nejhlubším místě dosahuje nádrž hloubky 57 m. K dopravě materiálu na stavbu byla využita i Moldavská horská dráha.Voda Flájské nádrže je převáděna na východní stranu Krušných hor tlakovou štolou. Štola je ražená, vodotěsná o průměru 2,19 m a délce 5.285 m. Ve štole je vedeno ocelové potrubí které slouží pro přivádění vody do Pekelského potoka ke zlepšování jeho průtoku a k přivádění vody do úpravny Šumná.Z komory klapek vodní nádrže vede tlakové potrubí do elektrány Meziboří, kde se nacházejí dvě Francisovy turbíny poskytující výkon 2 x 4 MW. Kromě toho se u VD nachází malá vodní elektrárna s turbínou META o výkonu 16 kW.

Celý článek

Vodní nádrž Fojtka

MěstoMníšek

Údolní nádrž Fojtka se nachází v blízkosti obce Fojtka jen několik kilometrů severním směrem od Liberce. Byla vybudována v letech 1904-1906 souběžně s přehradou Mlýnice. Postavena byla za účelem zmírnění velkých vod a jako částečná ochrana území ležícího pod tímto vodním dílem. Také pro zajištění minimálního průtoku a případného zlepšení průtoku při havarijním znečištění vody v potoku Jeřice. Přehradní hráz je zděná z lomového kamene, obloukového půdorysu. Délka hráze v koruně je 146,2 m a její šířka 4,5 m. Výška hráze nad základem je pak 16 m. Celkový objem nádrže poskytuje 0,323 mil. m3 a maximální zatopená plocha činní 7 ha.

Celý článek

První 1 2 3 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.
Dnešní kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn jako farní chrám sv. Michaela roku 1357. Později byl několikrát přestavován. Zdivo kostela je složeno z pravidelných kvádrů, loď má plochý strop, obdélníková okna barokně vykrojená. Kněžiště je pravoúhlé s valenou klenbou, a s výsečí nad okny. Barokní oltář s obrazem malovaným na plátně ukazuje sv. Jana Nepomuckého jako poutníka do Staré Boleslavi.
V nádherné krajině Českého středohoří můžete navštívit zříceninu hradu Oltářík, stojící na čedičovém vrchu u obce Děkovka, pár kilometrů na západ od Lovosic. Historie hradu Hrad Oltářík dal vystavět kolem roku 1430 známý husitský válečník Jakoubek z Vřesovic k ochraně svého rozlehlého panství, které získal během husitské revoluce. Jednoduchá stavba naznačuje čistě vojenský účel. Hlavní částí hradu, tyčící se na strmé sopečné homoli, byla velká obytná věž lichoběžníkového půdorysu. V roce 1531 byl hrad neobýván a do konce 16. století zpustl. Podoba hradu Vrchol čedičové homole neposkytoval pro stavbu hradu mnoho prostoru. Celý ho zaujala lichoběžná obytná věž se dvěma zaoblenými nárožími. Plochostropé přízemí obsahovalo dvě místnosti, celé patro vyplňoval velký sál, do něhož se vcházelo po schodišti přistavěném k průčelí. Obvodové opevnění celého hradu se nedochovalo. Vzhledem ke strmosti skal bývalo snad jen dřevěné a možná ani neobíhalo celý hrad, ale uzavíralo jen přístupnější úseky mezi skalami. Přístupová cesta do hradu vcházela úzkým průjezdem velmi subtilní zděné věžovité brány. Protože jím sotva mohl projet vůz, muselo být hospodářské příslušenství mimo hrad. Za branou se cesta větvila. Jedno její rameno směřovalo k donjonu a druhé se stáčelo zpět a vedlo na planinku mezi branou a hlavní věží, kde zřejmě stávaly další stavby lehčí konstrukce. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Košťálov v blízkých Třebenicích. V původně luteránském kostele tamtéž, je k videní Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Ostrý, zříceninu hradu Skalka nebo Lovosický zámek. Ubytování si snad vyberete v Lovosicích.
Museum Slavkov v současnosti patří pod zámek Slavkov-Austerlitz, který muzeum spravuje. Muzeum své počátky datuje do dvacátých let 20. století. Od svého prvopočátku se muzeum soustředilo na napoleonskou problematiku. Ve třicátých letech se konaly dvě napoleonské výstavy a v polovině 50. let byla zpřístupněna první stálá expozice věnovaná napoleonským válkám. V roce 1976 byla v přízemí severního zámeckého křídla otevřena nová stálá expozice Napoleon a slavkovská bitva. Na svou dobu prvotřídní expozice seznamovala v sedmi místnostech s příčinami vzniku a průběhem francouzské revoluce a s válkami, jež Francie vedla od devadesátých let 18. století až do roku 1815. Hlavní důraz byl kladen na tažení roku 1805 a bitvu u Slavkova. Pozoruhodnou byla světelná mapa, jež průvodci umožňovala přiblížit pohyby jednotlivých vojsk v průběhu bitvy. Muzejní sbírky   Sbírky vztahující se k dějinám Slavkova a jeho okolí - od národopisu po archiválie. Napoleonika - početná sbírka grafik, map i napoleonských karikatur. Ve fondu jsou dále zastoupeny dobové archiválie, a to rakouské a francouzské provenience, militaria, zejména nálezy ze slavkovského bojiště, dále dobové předměty osobní potřeby apod. Archeologické nálezy - pocházející zejména z výzkumu zaniklé středověké vsi Konůvky, ale i ze zámku, města Slavkova a okolních obcí. Mobiliář - předměty pocházející z původního vybavení zámku. Kromě nábytku je to zejména torzo kdysi rozsáhlé barokní kounicovské obrazové sbírky, jejíž počátky spadají do 17. století a jejíž část je návštěvníkům představena při prohlídce zámku. Unikátním celkem je též kounicovská knihovna, obsahující staré tisky z období 16. až počátku 20. století. Jádro knihovny je tvořeno sbírkou knížete Václava Antonína z Kounic z druhé poloviny 18. století, obsahující cenná díla, která si kníže nechával zasílat bez ohledu na cenzuru přímo z Francie, např. spisy francouzských osvícenců a publikace z období revoluce.