Zřícenina hradu Fürstenwalde Zámeckém vrchu, okres Bruntál

Loretánská kaple se nachází asi 4,5 km jihozápadně od Jičína, nedaleko obce Podhradí, vede kolem ní značená cesta z Veliše na Ostružno. Kopii tzv. Svaté chýše nechal postavit v roce 1694 hrabě František Josef Šlik podle návrhu architekta J.B.Matheyho. Nad vchodem kaple je umístěna kartuš se šlikovským erbem a nápisem o výstavbě kaple.

Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy v měřítku 1:4320.

Pozůstatky hradu Návarov se nacházejí nad soutokem Kamenice a Zlatého potoka nedaleko stejnojmenné vesnice v okrese Jablonec nad Nisou. Ze železniční zastávky Návarov je to pouhý kilometr po červené turistické značce. Historie hradu Archeologický výzkum klade počátky hradu do období přelomu 13. a 14. století, ovšem první zmínka o něm je až z roku 1365, kdy se po něm píše Adam Heřman z Heřmanic. V období vlády Václava IV. vlastnil hrad jeho milec Jan Čouch (Čúch) ze Zásady. Za husitských válek byl jeho pánem Čeněk z Návarova. Dalším majitelem hradu byl Jan Zajíc z Házmburka, stoupenec zelenohorské jednoty. V roce 1469 byl proto Janův hrad obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Následně se majitelé hradu často střídali, až se roku 1515 dostal do držení rodu Smiřických. Smiřičtí dokázali panství s hradem Návarov dovést k hospodářskému rozkvětu. Hrad sice nebyl sídlem panstva, ale přesto byl udržován v dobrém stavu jako obydlí vrchnostenského úředníka. V důsledku pobělohorských konfiskací skončila tato šťastná éra návarovského panství. Nakrátko se jeho majitelem stal Albrecht z Valdštejna a v roce 1627 se panství s hradem ujímá Gertruda de Lamotte. V roce 1643 oblehlo a dobylo hrad švédské vojsko. Poté, co Švédové odtáhli, dostal hrad poslední a smrtelnou ránu. Císař Ferdinand nakázal hrad zbořit, aby se ho napříště už nemohl zmocnit žádný z nepřátel. Stalo se tak roku 1644. Z kamenů hradu pak nechali Lamottové vystavět nedaleko stojící barokní zámek. Podoba hradu Hrad Návarov byl menším šlechtickým hradem bez věže. Původní rozsah hradu odpovídal pravděpodobně rozsahu dnešního hradního jádra. Vnější předhradí s hradbou zpevněnou baštami vybudovali majitelé hradu nejspíše po dobytí hradu roku 1469. Dnes mohou návštěvníci hradu obdivovat trosky dvou paláců v jádře a do značné výšky dochované opevnění předhradí s dvěma baštami. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea v Železném Brodě, Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou nebo zříceninu hradu Nístějka. Ubytování najdete ve Vysokém nad Jizerou. M.K.