Skalní reliéfy se nachzejí na staré cestě vedoucí z Mařenic do Třídomí zhruba necelý 1,5 km jižním směrem od obce Mařenice.Skalní reliéfy vytesal kolem roku 1740 mařenický truhlář Franz Schier. Nejpůsobivějším dílem je reliéf Nejsvětější Trojice. Byl vytesán do izolovaného pískovcového bloku. Dílo má rozměr 4 x 3,3 m a zachycuje v horní části Boha, Ježíše Krista a holubice, v dolním výklenku Pannu Marii s Ježíškem. Celý reliéf pak doplňuje tesaný baldachýn, koruna, hlavy andělů a stylizované sloupy. O něco později tu pak kameníci založili lom a téměř celou skálu odlámali. Reliéf na skále ale nezničili, pouze jej ze všech stran pečlivě obtesali. Tento reliéf je od Mařenic nejdál, pokud se vydáte po již zmíněné cestě z Mařenic přetnete nejprve žlutou značenou cestu pak přijdete k osamocenému stavení (napravo) za ním vstoupíte do lesa a cesta začíná klesat. Zhruba v těchto místech z cesty odbočuje vlevo malá pěšinka k popsanému reliéfu. O něco blíže k Mařenicím (přibližně 300 m) obchází dnešní cesta skalní úvoz kudy původně cesta vedla. V tomto úvoze Schier vytesal do mělkého výklenku o rozměrech 2 x 1,5 m vytesal reliéf znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta. Je zde vyobrazen Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí. Celý výjev obklopují hlavičky andílků.

Rotunda sv. Jiří byla postavena na místě staršího dřevěného kostela v roce 1126 a byla posvěcena olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Nachází se na nejvyšším místě památné hory Říp v nadmořské výšce 459 m. Zbudována byla na památku vítězné bitvy knížete Soběslava I. nad německým králem Lotharem, ke které došlo 18. 2. 1126 u Chlumce, poblíž Ústí nad Labem. Její zasvěcení sv. Jiří, jako patronu orby, patrně souviselo s odvozováním původu Přemyslovců od legendárního Přemysla Oráče, avšak nejstarší zmínka o zasvěcení kaple tomuto světci pochází z počátku 16. století. Stavba byla budována jako rotunda poloválcovitou apsidou a připojenou válcovou věží, tvarem se již hlásící k typům podélných kostelů, z opracovaných opukových kvádříků. Pokryta je kamennou krytinou. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy sahají k roku 1826 a byly prováděny u příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. Velké úpravy byly rovněž prováděny v letech 1869 - 1881. K posledním úpravám došlo mezi lety 1966 - 1974. Rotunda je významným uměleckým dílem dokládající vysokou úroveň české architektonické tvorby v době vlády Soběslava I.

Švandovo divadlo na Smíchově patří mezi moderním evropská kulturní centra. Jeho repertoár tvoří především inscenace stálého činoherního souboru. Zajímavostí je hraní s anglickými titulky. Divadlo má bezbariérový přístup a je klimatizováno.

Pozůstatky hradu Pajrek (původně německy Bayereck, doslovně přeloženo Bavorský kout) se nacházejí 1,5 jižně od města Nýrsko, z nějž k němu vede zelená turistická značka. Historie hradu Pohraniční hrad založili v polovině 14. století páni z Janovic, jako prvního z nich prameny roku 1356 připomínají Něpra z Pajrku. V těchto končinách často docházelo ke střetům Janovských s jejich bavorskými sousedy a ani hrad Pajrek jich nebyl ušetřen. Roku 1467 pod ním byla svedena bitva mezi bavorským katolickým vojskem a vojskem Jiřího z Poděbrad, které spolu s dalšími šlechtici přivedl k vítezství majitel hradu Racek z Janovic. Bavorům se porážka tuze nezamlouvala a proto roku 1472 vytáhli k hradu Pajrek, jedné z opor české strany, dobyli jej a vypálili. Hrad byl poté několik desetiletí pustý, než jej okolo roku 1512 obnovil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic a učinil z něj loupežnické hnízdo. Podruhé byl život hradu ukončen roku 1520, kdy byl Kostomlatský jat a za své skutky odsouzen ke ztrátě hrdla. Roku 1556 se již Pajrek, od roku 1520 neudržovaný, uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hrad Pajrek náleží mezi typické představitele hradů donjonového typu. Hlavní obytnou i obrannou částí hradu bývala čtverhranná věž (donjon), jedna z největších v Čechách, která se až do dnešních dnů dochovala do výše tří pater. Do věže se vstupovalo portálkem v úrovni prvního poschodí. Dále hrad tvořila hradba, vymezující u donjonu malé nádvoří, z níž se dochovalo několik střepů, a malá čtverhranná stavba v severovýchodním nároží nádvoří. Z vnějšího opevnění se nic nedochovalo, jen náznaky příkopu. Hrad je volně přístupný. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic nebo kapli sv. Bernarda na Medvědím vrchu. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka nebo navštívit hrad Klenová. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Nýrsku nebo v Klatovech. M.K.