Rozhledny jsou v Karlových Varech nebo jeho okolí celkem čtyři. Diana je se svým rokem narození 1914 nejmladší z nich, i když historie výhledů z tohoto místa sahá až do roku 1804. Výšina přátelství Tehdy zde dva občané Karlových Varů odstranili stromy a opatřili vyhlídku dvěmi odpočinkovými sedátky. Tato vyhlídka se nazývala Výšinou přátelství a stala se mezi lázeňskými hosty velmi oblíbenou. Zlepšit jejich výhled se rozhodla městská rada na počátku 20.století. Její plány na využití vrcholu byly velkolepé. Vedle kamenné rozhledny měla také vyrůst letní výletní restaurace a pro lepší pohodlí měla hosty vyvézt na vrchol kolejová lanová dráha. Realizace projektu sice neproběhla bez problémů ale 27.května 1914 se mohla veřejnost poprvé pokochat výhledem na město a občerstvit se v přilehlé restauraci. Diana je mohutná čtyřboká věž. Její základ je zděný a skládá se z cihlové hlavní části a na vrcholu je dřevěný vyhlídková ochoz. Samotná rozhledna je vysoká 40 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35 metrů a lze z něj přehlédnout celé Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé, hřeben Krušných hor, na jihovýchodě Doupovské hory a Slavkovský les. Diana se stala rychle velmi oblíbenou, jedním z důvodů je určitě pohodlí, které nabízí. Turisté totiž mohou 200 metrů převýšení, které dělí Dianu od kolonády zdolat pomocí 453 metrů dlouhé lanovky. Návštěvníky, které by odradilo 150 schodů vedoucích na ochoz mohou použít výtah uvnitř rozhledny. Rozhledna Diana je otevřena celoročně.   Výhled sever: Karlovy Vary a Klínovec východ: Goethova vyhlídka jih: Doubská hora západ: Popis cesty Autem se na vrchol vyjet nedá. Zato lze využít lanovku. Jedna z cest vede například od vlakového nádraží. Podél říčky Teplé projděte lázeňskou částí až ke Grandhotelu Pupp a odtud můžete lanovkou nebo po modře značené turistické trase až k rozhledně. Připravte se asi na 3 kilometry.

Bílá hora (557 m n. n.) je dominantou okolí Kopřivnice. O stavbě rozhledny na jejím vrcholu se uvažovalo již ve dvacátých letech dvacátého století. O výstavbu se snažil Štramberský odbor KČT v čele se starostou MUDr. Adolfem Hrstkou. Podle jejich plánů měla vyrůst na vrcholu Bílé hory kamenná mohyla, jež by byla památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovala co nejlepší rozhled do kraje. Z velkolepých plánů nakonec z finančních důvodů sešlo. Pro rozhlížení z Bílé hory na Beskydy a okolí tak složila řadu let 10 metrů vysoká triangulační věž. Rozhledny se tak Bílá Hora dočkala až na přelomu tisíciletí. V roce 1997 byla myšlenka oživena a začala komplikovaná jednání mezi městy Kopřivnice a Štramberk a firmami Eurotel a Radiomobil. V roce 1999 byla zahájena výstavba a slavnostní uvedení rozhledny do provozu proběhlo 28. dubna 2000. Díky investorům, kteří věž využívají pro přenos mobilního signálu tak vznikla unikátní a nádherná rozhledna, vysoká 43 metrů. Svým tvarem kopíruje strukturu DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů, po jejichž zdolání se naskytne nádherný výhled na Beskydy i Jeseníky. Pro stavbu bylo použito 520 t betonu a 39 t ocelových konstrukcí, náklady dosáhly výše 12 mil. Kč a další funkcí věže je také šíření televizního signálu.

Zbytky původního kokořínského hradu se nacházejí zhruba 250 m východním směrem od obce Kokořín. Tento hrad byl pravděpodobně původním sídlem majitelů panství předtím, než byl postaven dodnes stojící hrad Kokořín. Pro nedostatek zpráv nelze přesně určit stáří ani majitele hradu. Pravděpodně byl založen v polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl snad být rytíř Okoř z Dubé, který je známý z místních pověstí. Jsou zde vytesané místnosti ve třech patrech nad sebou a spojení mezi nimi kdysi obstarávalo dřevěné schodiště a můstky. Nejnižší patro zabírá obranná chodba, která se rozšiřuje do místností různého tvaru opatřených otvory, pravděpodobně střílnami. Střední patro tvoří také chodba s vytesanou místností. Nejvýše je pak zachovaná místnost, pravděpodobně kuchyně, s čtverhranným oknem a otvorem pro odvádění kouře z ohniště. Sousední místnost s výklenkem bývá považována za kapli. Na nejvyšším místě hradu je pahorek, kde jsou patrné stopy po hradní věži, která byla hlavním opěvněním hradu. Objekt byl opuštěn snad již ve 14. století. Básník Karel Hynek Mácha sem umístil část svého románu Cikáni, konkrétně sem pak umístil obydlí šílené cikánky Angeliny. Areál bývalého hradu je bohužel oplocen a není přístupný. Kromě hradu můžete v okolí obdivovat skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov.  Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.

Dívčí hrady jsou zříceniny gotického hradu, které se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Tyčí se na vysoké, těžko přístupné skále v Pavlovských vrších asi 7,5 km od Mikulova. Historie hradu Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze zůstával královským majetkem. Díky absenci zpráv o jeho další existenci je velmi pravděpodobné, že zanikl na konci přemyslovské epochy a na počátku 14. století byl znovu obnoven. Jan Lucemburský jej roku 1334 zastavil Liechtenštejnům a jeho strategický význam poklesl. To se změnilo ve 30. letech 16.století, kdy si turecké nebezpečí vynutilo úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté věže. Po roce 1572 získal Dívčí hrady Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. Výsledky jeho práce zničili roku 1645 Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj. Od té doby hrad, na jehož opravu nebyly peníze, chátral a pustl. Ještě v roce 1683 plnil hrad roli hlásky, která varovala okolní vesnice před blížícími se Turky. Na konci 18. století ještě pobýval na hradě hlídač, který svým zvonem upozorňoval na živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadl a vesničané použili jeho kámen jako stavební materiál. Podoba hradu Původně hrad býval obdélníkového půdorysu 65x20 m. Byl obklopen hradební zdí, ovšem chyběla typická obranná věž. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny plášťové zdi, část předhradí, torzo zdiva paláce a renesanční dělová bašta se střílnami. Před hradem stojí tři skalní útesy, které vypadají jako zkamenělé dívky, a proto název Dívčí hrad. Z hradu je nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlovice. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zříceninu Sirotčí hrádek nebo do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.