Tip na výlet

Basilejské náměstí je protnuto od severu k jihu rušnou dopravní tepnou, ulicí Jana Želivského a od východu k západu Malešickou ulicí. Jeho název je odvozen od švýcarského města Basilej ve kterém v letech 1431 – 1448 zasedal koncil katolické církve. S touto institucí vyjednávala i česká delegace vedena Prokopem Holým, jedním z významných vůdců husitského hnutí. V roce 1436 zde uzavřela dohodu zvanou Basilejská.

  Královéhradecké Divadlo Drak patří k zavedeným značkám na české i světové divadelní scéně. Více než půl století již divadlo nabízí zábavu pro malé i velké diváky, které tradičně vítá ve svém sídle, jen několik kroků od historického centra Hradce Králové. V roce 2010 se divadlo rozšířilo o Labyrint Divadla Drak, který vyrostl v sousedním komplexu Tereziánský dvůr, vzniklém po více než dvouleté rekonstrukci historicky cenného objektu Nálepkových kasáren z druhé poloviny 18. století. Areál tak nyní reprezentuje moderní komplex, který v sobě vedle prostor Divadla Drak zahrnuje bytové domy, luxusní hotel, parkovací dům a další komerční prostory. Budoucí využití budovy pro potřeby Divadla Drak, jejíž rekonstrukce představovala investici ve výši více než čtyřicet milionů korun, umožnilo Město Hradec Králové, které je ostatně i zakladatelem divadla.   AKTUÁLNÍ PROGRAM- ZDE!   Labyrint Divadla Drak jehož autorem je scénograf divadla a výtvarník Marek Zákostelecký, v sobě skrývá celkem tři zásadní prostory: studiovou scénu, netradiční muzeum loutek a divadelní laboratoř. Muzeum loutek, které zde naleznete, nepředstavuje tradiční statický model muzea, kde prostory pro návštěvníky vymezují provazy a skla vitrín – drakovské muzeum přímo vyžaduje, aby se návštěvníci do prohlídky aktivně zapojili. V tématických zákoutích zde čekají loutky ze slavných inscenací Divadla Drak za více než padesátiletou existenci této divadelní scény. Divadelní laboratoř je experimentálním prostorem, kde nahlédnete pod pokličku vzniku divadelního představení. Proč se na chvíli nestát výtvarníkem, kostymérem, režisérem nebo dokonce hercem? V laboratoři dostanete možnost vyzkoušet každou z těchto profesí. Pokud tedy toužíte proniknout do tajů divadelního řemesla a nespokojíte se pouze s pohledem z hlediště, vítejte v Labyrintu Divadla Drak a zažijte divadlo na vlastní kůži!     Otevírací doba ZÁŘÍ - ČERVEN             úterý - pátek  14.00 - 17.00 hod.,  sobota - neděle 10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den ČERVENEC - SRPEN     úterý - neděle  10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den  

    Okresní město Nový Jičín patřící do Moravskoslezského kraje je pro nepřipraveného návštěvníka plné překvapení. Čeká na něj totiž pohádkově překrásné historické město, ležící v malebné přírodě na jižním okraji Moravské brány. V městečku nad řekou Jičínkou na Vás dýchne stará atmosféra, útulnost a všudypřítomný klid, který si jistě nemůže vynachválit jeho téměř 27 tis. obyvatel. Historické jádro města, kterému dominuje pravidelné čtvercové náměstí, je městskou památkovou rezervací.     Na vzhledu města je dodnes znát, že bylo postaveno na „zelené louce“. Nový Jičín už od svého vzniku měl pravidelný čtvercový a pravoúhlý tvar. Téměř čtvercový, mělo i městské opevnění. Dobou vzniku je 14.století. Doba vlády Lucemburků. V roce 1313 vydal král Jan Lucemburský ve prospěch města listinu, ve které mu udělil právo vybírat clo a mýto. Tato listina je nejstarší písemnou zprávou o městě. Výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na rozvoj města. Do roku 1434 bylo město v majetku pánů z Kravař, po tomto datu se v držbě střídalo více majitelů. V letech 1500 až 1558 byli vlastníky města Žerotínové. Za jejich držení město vzkvétalo a bohatlo. Přebudovali gotickou tvrz pánů z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek, po zničujícím požáru, při kterém lehla popelem původní dřevěná zástavba, se zasloužili o výstavbu mnoha kamenných domů na náměstí a také městské radnice. Jejich vláda byla také ve znamení rozkvětu řemesel. Peníze do městské pokladny plynuly jednak vařením a šenkováním piva, ale zejména vyhlášenou soukenickou výrobou. Nový Jičín se stal po Jihlavě druhým nejvýznamnějším výrobcem sukna na Moravě. Díky tomu se mohlo bohaté město roku 1588 od Žerotínů vykoupit z poddanství a stalo se městem komorním. Nad ním byla už jen královská koruna.  Na konci 16. století po značném přílivu německého obyvatelstva přešla většina obyvatel na  novou luteránskou víru. Král Fridrich Falcký dokonce město povýšil  v roce 1620 na město královské, ale tehdy dostoupala šťastná hvězda Nového Jičína svého vrcholu. Po bitvě na Bílé hoře přišel prudký pád. Nový Jičín ztratil svou samostatnost a stal se opět městem poddanským. Byl darován olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstal až do zrušení jezuitského řádu r. 1773. V tomto období čekala město rekatolizace. Do podoby města také promluvili dva velké požáry v roce 1768 a 1773, při nichž shořeli barokní měšťanské domy a město dostalo nový klasicistní háv. Opětovný vzestup města je spojen se zrušením Jezuitského řádu a se správními reformami 19. století kdy se stal Nový Jičín centrem oblasti. Průmyslová revoluce přinesla do města textilní průmysl a později také výrobu klobouků, která město proslavila. Kdyby se nepodcenil význam železnice v polovině 19.století, mohla být prosperita města ještě větší.     Do Nového Jičína se jezdí především za památkami. Mezi nejlákavější patří Žerotínský zámek v raně renesančním stylu, který je dnes sídlem Muzea Novojičínska. V jeho sálech je umístěna stálá expozice klobouků, jež poskytuje přehled o vývoji kloboučnictví v Novém Jičíně. Srdcem městské památkové rezervace je čtvercové Masarykovo náměstí. Působivá jsou zejména průčelí měšťanských domů, které kde se mísí různé stavební styly. Mezi nejzajímavější budovy na náměstí patří Stará pošta, dům U Bílého anděla, Laudonův dům, a v neposlední řadě i budova mnohokrát přestavěná radnice. Střed náměstí okrašluje morový sloup se sochou Panny Marie a kašna se sousoším Tančících sedláků v kravařském kroji. Celkový vzhled náměstí pak dotváří podloubí, které se zachovalo po všech jeho čtyřech stranách, a také pozdně gotická věž farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Atraktivitu města umocňuje i jeho poloha. Vždyť stačí jen pár minut chůze a člověk se ocitne v hlubokých lesích Beskydského podhůří. Kdo dává přednost památkám, může zavítat do nedalekého Štramberku, Příboru nebo navštívit hrad Hukvaldy.

Autobusová zastávka Čakovice.