Vyhlídka z malého skalnatého výběžku vrchu Čertova stěna (1074 m.n.m.), 4 km severovýchodně od Klepáčova. Na vrchol vede turisticky značená cesta a odtud pak malá odbočka přímo na vyhlídku, která poskytuje téměř půlkruhový výhled především severním směrem do údolí, na vrcholy, kde se nachází horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně a vrch Praděd. Nejbližší cesta je sem přes Ztracené kameny a Pecný od motorestu Skřítek, u kterého lze zaparkovat a je zde i zastávka autobusu.

Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna. V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Konstantinovy Lázně jsou jedinými lázněmi Plzeňského kraje. Najdeme je 35 km severozápadně od Plzně směrem na Karlovy Vary. Jsou zasazeny do nádherné, téměř nedotčené přírody. Samotné lázeňské místo je zasazeno do krásného lesoparku a svým pacientům nabízí klidné rodinné prostředí. Konstantinovy Lázně se specializují na prevenci a léčbu kardiovaskulárního systému, rehabilitaci po infarktech a samotnou prevenci. K léčbě jsou využívány ryze přírodní zdroje, zejména minerální uhličité vody. Lázeňská sezóna začíná zpravidla čtvrtou květnovou sobotu a v jejím průběhu žijí Konstantinovy Lázně rušným kulturním životem. Lázeňští hosté zde mají široké možnosti vyžití. Mohou využít více jak 450 km značených cyklotras, zkusit adrenalinové sporty nebo se vydat pěšky po stopách historie a přírodních krás. Konstantinovy Lázně tak léčí nejen srdce, ale i duší. HistorieHistorii samotné obce se počíná v 16. století, kdy se poprvé objevuje zpráva o sirnatém prameni zvaném lidově "smraďoch" právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku. Obec se jmenuje po svém majiteli knížeti Konstantinu z Lövensteinu. S ním jsou spojeny počátky lázeňské tradice, která se počala roku 1809. Tehdy lékař z Kláštera v Teplé Johann Josef Nehr doporučil zdejší kyselky pro lázeňské účely. Roku 1812 byla obcí postavena první lázeňská budova, tzv. Stará lázeň. Obec nebyla schopna nést provozní náklady lázní, proto je roku 1835 prodala knížeti Lövensteinovi. Postupně vyrostly další lázeňské budovy, kolonáda a začaly být využívány další prameny. Roku 1870 prodal lázně plzeňské obchodní společnosti, kterou vedl dr. F. Pankratz. Lázně se dále rozšiřovaly a modernizovaly. Až roku 1900 byl původní název obce Neudorf přeměněn na Konstantinovy lázně. Po připojení na železniční trať pokračoval vzestup lázní. Roku 1928 byla hlavní lázeňská budova (dnešní Lázeňský ústav Prusík) přestavěna do dnešní podoby. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní železnatá hydrogen-uhličitanová sodno-hořečnatá kyselka, zřídelní oxid uhličitý, 7 pramenů: Karlův, Františků, Žofiin, Skalní, Giselin, Žíhaný a RudolfůvIndikace: nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, choroby pohybového aparátuLéčba: diagnostika a léčení kardiovaskulárního a pohybového systému, kontrola rizikových faktorů a komplexní výchovný programProcedury: cvičení v bazénu, dechová cvičení, diatermie, dietoterapie, fototerapie, gymnastika, inhalace, iontoforéza, koupel přírodní uhličitá, lymfatická drenáž, masáž klasická, masáž podvodní, masáž reflexní, Nordic walking, parafinoterapie, parafínový zábal rukou, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, podkožní injekce zřídelního plynu, rehabilitační cvičení, rehabilitační plavání, solná jeskyně, suchá plynová koupel, akupunktura a další.Lázeňské objekty: Vyšetřovací ústav, Lázeňský ústav Prusík, lázeňské domy Jirásek, Máj, Praha, Purkyně, Palacký, Mír a MánesKapacita: 450 osobVolný čas: cykloturistika, internetová kavárna, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, plavecký bazén, lov zvěře, minigolf, petanque, půjčovna kol, solná jeskyně, stolní tenis, tenisové kurty, park, turistické výlety po okolíZajímavost: Pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 m má nejvyšší obsah oxidu uhličitého v celé České republiceKontakt: Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s., Plzeňská čp. 58, 349 52 Konstantinovy Lázně, http://www.konstantinovy.cz

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.