Zaniklý hrad Sokolovec, jinak také zvaný Sokolov, stával na skalní vyvýšenině nad pravým břehem potoka Doubravy mezi obcemi Bílek a Libická Lhotka. Do volně přístupného hradního areálu zájemce dovede turistické značení jak z obou zmíněných obcí, tak z nedalekého města Chotěboř. Krátká historie hradu Existence hradu byla velmi krátká, trvala necelých 100 let. Zakladatele ani přesnou dobu založení neznáme. Předpokládá se, že Sokolovec byl založen ve druhé polovině 14. století. V roce 1406 se zde připomínají loupeživí rytíři Jan z Chotělic a Pavel Hubenka ze Zišova. Pro okolí hradu byli natolik nebezpeční, že byl Sokolovec roku 1407 obležen královským vojskem. Již tehdy, nebo za bouřlivých husitských válek, hrad zpustl, jako pustý se poprvé připomíná roku 1456. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na rozlehlejším předhradí, opevněném valem a příkopem, se nedochovaly stopy po zástavbě. Hradní jádro oddělené od předhradí příkopem bylo trojúhelníkovitého půdorysu. V hradním jádře se dochovaly pouze velmi drobné střepy zdí, na západní straně stával trojprostorový palác, na východní pětiboký věžovitý objekt a přístup do jádra zajišťovala brána. Tipy na výlet Podívat se můžete na raně barokní zámek Chotěboř, městské muzeum v Chotěboři nebo geomorfologický útvar Čertův stolek. Dalším cílem výletu může být kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové. V nedalekém Havlíčkově Brodě je k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, galerie výtvarného umění, stará radnice nebo nová radnice. Ubytovat se můžete v Havlíčkově Brodě. M.K.

První zmínky o Motole jsou z roku 1146, kdy byl v majetku církve. Za dobu své existence vystřídal řadu majitelů. Obyvatelstvo se živilo především zemědělstvím, pěstováním vína. Na přelomu 18. a 19. století se ze zkoušela i těžba uhlí. K Praze byl Motol připojen v roce 1922. Název pravděpodobně pochází od jména Motejl.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 – 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916. Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.  

Informační centrum města Chrudim bylo otevřeno v roce 1997. Jeho zřizovatelem je Městský úřad Chrudim. Poskytuje informace pro občany města i  turisty. Připravuje pro vás webové stránky www. navstevnik.cz.  Otevírací doba sezóna (červenec, srpen) pondělí - pátek 08:00 - 17:00sobota 09:00 - 15:00neděle 10:00 - 15:00mimo sezónu (září - červen) pondělí, středa 07:30 - 17:00úterý, čtvrtek, pátek 07:30 - 16:00sobota 08:00 - 11:00