Přehořovský židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od obce na okraji lesa. Z přehořova je potřeba se vydat po značené turistické cestě. Po chvilku cesta opustí silnici, na okraji lesa je pak nutno odbočit z cesty vlevo a držet se okraje lesa. Po asi cca 500 m se dojde ke hřbitovu. Dnes již malý a téměř v lese nenápadný hřbitov byl založen někdy před rokem 1723. Hřbitov je poměrně zaplněný, většina náhrobků je stojících, část z nich poničená. Na zhruba 863 m2 se jich nachází cca stovka. Nejstarší z poloviny 19. století. Z ohradní zdi i márnice se dochovaly jen malé zbytky.

Soukromé muzeum hraček se nachází v přízemí zámku Benátky nad Jizerou. Expozice nabízí hračky české, německé, ale i japonské, čínské, francouzské i americké. Je zde možné vidět panenky, pokojíčky, šicí strojky, dřevěná i plechová auta, ale i pravěká zvířata na klíček. Ve druhém patře zámku sídlí ještě regionální Muzeum Benátky nad Jizerou. Stálá expozice Hračky z celého světa; panenky všech druhů a velikostí z let 1860-1945, pokojíčky a krámky pro panenky; rozsáhlá sbírky dětských šicích strojků.

Židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko značené cesty vedoucí od Černošic. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov byl založen někdy po roce 1761. Areál byl po druhé světové válce silně devastován a tak na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno jen něco okolo 100 náhrobků či jejich torz. Z márnice a původní brány zbyly jen zbytky. Hřbitov je tak volně přístupný.

Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.