Přírodní památka Kamenné slunce se nacházejí necelé tři kilometry jihozápadním směrem od obce Třebívlice kousek od silnice spojující obce Libčeves a Libochovice.Pozoruhodné přírodní výtvory, které připomínají sluneční kotouče vznikly při třetihorní erupci, když se trychtýřovité hrdlo sopky znovu zaplňovalo vyvrženinami a úlomky. Ve vrstvě rozžhaveného popela tvořily vypálené slínové a jílové balvany chladnější jádra. Okolní hmota se kolem nich vlivem teplotních rozdílů rozpadala, a tak vznikaly praskliny podobající se slunečním paprskům. Tento geologický útvar se řadí mezi světové unikáty a  tak již v roce 1966 byl prohlášen za kulturní památku.

Na menším vrcholu vedle vrchu Kozinec u obce Vidochov, stojí 55 m vysoká železná příhradová konstrukce telefonního operátora. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla sice postavena již v roce 2004, ale dlouho se nemohl najít nikdo kdo by vyhlídku provozoval. Podařilo se to až se sdružením přátel rozhleden v roce 2009. Od té doby je vyhlídková plošina ve výšce 33 m přístupná návštěvníkům. Je odsud rozhled na Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Zvičinu a další. Přístup je umožněn od konce května do konce září a to každé sobotní odpoledne. Menší parkování je u závory při odbočující polní cestě z hlavní silnice. Odsud je to na rozhlednu zhruba 1,5 km.

Zámek Radovesnice stojí na malém návrší nad obcí, na pokraji parku, uprostřed rozsáhlého hospodářského dvora. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší obci pochází z roku 1266. Tehdy měl zde své sídlo vladyka Vícemil z Radovesic. Počátkem 16. století získali obec Maternové z Květnice, kteří zde nechali postavit tvrz, která je doložena roku 1608. Z této původní stavby se dodnes dochovala část obvodového zdiva a klenby v přízemí zámku. Za třicetileté války, kdy bylo panství vypleněné a zpustlé, jej koupil v roce 1651 Václav Jiří Holický ze Šternberka. Právě ten zahájil přestavbu tvrze na barokní zámek a také nechal založit zámecký park. Nový zámek však byl při bitvě u Kolína v roce 1757 poškozen. Nový majitel Filip Krakovský z Kolovrat dal zámek opravit, kdy získal objekt de facto současnou podobu. V dalším období se na zámku vystřídali mnozí majitelé. V roce 1890 koupili Radovesnice Arnold, Berta, Jiří a Vilemína Turnauovi. Po nich se zde vystřídalo také několik majitelů. V roce 1950 přešel zámek do majetku státu a byl adaptován na byty, kanceláře, a také zde sídlila knihovna. V letech 1973 - 1976 byly opraveny fasády a střecha. V roce 1993 byl zámek v restituci navrácen posledním majitelům, kteří o něj ale neprojevili zájem, a tak začal dál chátrat. V roce 2005 a 2006 došlo ke zřícení některých částí zámku. Propadla se tak střední část objektu a zde umístěná malá věžička úplně zmizela z dohledu. Zámecký park je také zcela zpustlý. V roce 2007 naštěstí odkoupila zámek soukromá společnost, která plánuje provést generální rekonstrukci památky pro komerční využití. Nedaleko odsud stojí za návštěvu samotné město Kolín. V Kolíně také jistě najdete bohatou nabídku ubytování.

Zříceniny hradu Ronov se nachází na vysokém homolovitém kopci u Stvolínek. Historie hradu V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Vysoká poloha a z ní vyplývající těžká dostupnost a problémy se zajištěním provozu hradu vedly spolu se změnou životního stylu k přenesení panského sídla na tvrz a později zámek ve Stvolínkách. Hrad byl ještě nějaký čas udržován, ale na počátku 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Původní hrad byl nejspíše velmi jednoduchým objektem, tvořeným snad pouze obytnou věží na skále ve středu dnešní zástavby. Dodnes se z něho prakticky nic nedochovalo. Za Viléma z Illburka tuto skálu obklopila dvoudílná dispozice, tvořící zhruba nepravidelný protáhlý ovál. Její přední část byla přístupná věžovitou branou, jež  téměř celá vystupovala z obrysu hradu. Cesta celou tuto část obcházela, takže příchozí byli velmi dlouhou dobu pod přímou kontrolou posádky hradu. V jižním vrcholu vstupní části hradu stojí zbytky velké podélné budovy, která též mírně vystupuje z obrysu hradu. Do zadní části hradu se vcházelo původně po levé straně skály ve středu dispozice. Tento prostor však později vyplnila obytná budova, a tak musela být nová brána proražena v hradbě na opačné straně. V severním vrcholu hradu se vypíná vysoká obytná věž, která též částečně vystupuje z obrysu hradu, a k níž byla přiložena nižší, snad dřevěná přístavba. Pověst V troskách hradu se zjevuje přízrak bývalého ronovského pána. Ten chtěl získat zlatou korunku hadí královny, která sídlila pod hradem. Přitom však přišel málem o život, korunku musel nakonec oželet. Po smrti tu začal strašit jeho duch. V lese pod Ronovem je patrná hluboká jáma, která je zbytkem po křivopřísežném šafáři. Lstivě přísahal, že půda pod ním patří vrchnosti. Nasypal si totiž do bot hlínu z panského pole. Jakmile vykřikl přísahu, pohltila ho země. Tipy na výlet Jako tip na výlet vás může zaujmout hrad Úštěk, zřícenina hradu Helfenburk, zřícenina hradu Vítkovec nebo již víše zmiňovaný barokní zámek Stvolínky. V Kravařích se nachází expozice lidového bydlení. Zajímavá je také zřícenina kostela sv. Havla u Úštěku. Ubytování najdete v Úštěku.