V Divišově, městečku v okrese Benešov, žila do 20.století významná židovská komunita. Nejstarší zmínky o zdejší komunitě jsou z roku 1685, nejvyššího počtu bylo dosaženo koncem 19.století. Tehdy žilo v Divišově 133 obyvatel židovského původu. Ti si jako svou modlitebnu vystavěli právě synagogu, která dodnes stojí ve Šternberské ulici. První zmínky jsou o ní z roku 1855. Byla vystavěna v nezvyklém, pozdně klasicistním a částečně empírovém slohu s apsidou. Měla tradiční dispozici. Z ulice se vstoupilo do předsíně a dále do hlavního sálu, ve kterém byly dvě řady lavic pro 5-6 osob a bohoslužby se tak mohlo účastnit až 120 mužů. Pro ženy bylo místo na galerii, na kterou vedlo ode dveří schodiště. Interiér osvětluje menší mosazný a velký železný klasicistní lustr a řada nástěnných světel. Pravidelné bohoslužby se zde konaly až do počátku 30. let 20. století. V posledním desetiletí před válkou se konaly již jen o významných židovských svátcích. V roce 1935 bylo veškeré kostelní zařízení předáno židovské obci do Benešova. Po deportaci Židů z Divišova, sloužila synagoga během 2. světové války jako skladiště železa. Po válce se dostala do majetku města, byla na čas opuštěna, aby roku 1957 proběhla její přestavba na kadeřnictví a byty, ale její vnější ráz zůstal zachován. V roce 1995 byla převedena do vlastnictví Židovské obce v Praze, proběhla její rekonstrukce a dnes je sídlem muzea mapující život židovského osídlení v regionu Divišovsko.

Zříceniny hradu Helfenburk stojí na vysokém návrší u Krajníčka u Bavorova. Helfenburk je pozoruhodný tím, že patří mezi ty hrady, ke kterým se dochovalo povolení k jejich stavbě. Historie hradu To vydal roku 1355 Karel IV. čtyřem bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Rožmberkové právě získali zdejší panství, proto chtěli k jeho správě vystavět opevněné a mocenské centrum. V jejich rukou zůstal až do roku 1475, kdy ho prodali Janovi ze Švamberka. Již o tři roky později měl hrad nového majitele. Hrad, jehož hlavní část tvořilo dvoupalácové jádro, získal významný profesionální válečník Václav Vlček z Čenova. Tento vojenský odborník byl stoupencem krále Vladislava II. Jagellonského a z nově opevněného Helfenburka podnikal válečné výpravy proti Rožmberkům a jiným přívržencům Matyáše Uherského. Roku 1503 se majiteli hradu opět stávají Rožmberkové a jeho význam v následujícím století upadá. Vilém z Rožmberka postavil nedaleko zámeček Kratochvíli a úředníci panství přesídlili do Netolic. Hrad začíná pustnout a roku 1593 jej poslední Rožmberk, Petr Vok, prodává městu Prachatice. Stalo se tak i s přilehlými vesnicemi. Roku 1933 se dostala hradní zřícenina do správy KČT, který zde provedl výrazné opravy a zachovanou válcovou hradní věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Dispozice hradu na skalním ostrohu byla původně trojdílná. Dvoupatrové dvoupalácové jádro hradu obíhal parkán. Oba paláce obsahovaly v každém podlaží po dvou místnostech a byly podsklepeny. Hlavní obytné a reprezentační místnosti bývaly v prvém patře a poskytovaly veškery komfort, jak se slušelo na movitost a význam majitelů. V patře východního paláce se dokonce dochovaly zbytky táflované světnice. Spojení jednotlivých prostor zajišťovala dřevěná arkádová chodba. Ta obíhala celé nádvoří a nesly ji kamenné sloupy. Paláce je původně o patro převyšovaly. Obklopovalo je druhé nádvoří polookrouhlého obrysu, přičemž jádro leželo zhruba ve středu rovné strany. Její nároží zaujala na jedné straně druhá věžovitá brána a na straně druhé štíhlá okrouhlá věž. V letech 1477-83 došlo k přestavbě hradu, která je spojována s Václavem Vlčkem z Čenova. Hlavním cílem bylo nepochybně zlepšení obranyschopnosti, proto se práce nijak výrazně nedotkly jádra hradu. Výraznějších zásahů se dočkalo druhé nádvoří. Jeho hradbu zvýšila nadezdívka a změn se dočkala i zdejší hospodářská zástavba. Do nového nádvoří, k jehož čelní hradbě byly zřejmě přistavěny další hospodářské budovy, se vcházelo čtverhrannou vysunutou věžovitou branou. Významné je zejména pozdně gotické opevnění, které obsahuje velmi pokročilé prvky a zároveň představuje jednu z mála dobře dochovaných fortifikací počátků doby jagellonské. Kromě výše zmíněných měst a památek můžete navštívit v okolí také židovský hřbitov u obce Dub. Ubytování naleznete například ve Vodňanech, které stojí také za návštěvu.

Ve vsi Měšice, nedaleko Prahy, stojí rokokový zámek s prvky klasicismu. Původně zde stávala tvrz, poprvé zmiňována v roce 1434. Historie zámku Měšický zámek byl postaven v letech 1767 - 1775 místo renesanční tvrze pro F. A. Nostice podle A. Hoffeneckera. Zajímavostí sídla je, že zde byl v roce 1775 instalován první bleskosvod v Čechách dr. J. T. Klinkošem. V první etapě výstavby zámeckého objektu v letech 1767 - 1775 byl vystavěn hlavní trakt a průčelní obdélníková dvoupatrová budova.Další zámeckou zajímavostí je zdejší pobyt Josefa Dobrovského v letech 1775 - 1785, který zde působil u majitelů, Nosticů, jako vychovatel. V druhé stavební etapě v letech 1780 - 1790 byla na severní straně přistavena boční křídla v pravém úhlu, tak vznikl čestný dvůr. Původní budova byla obdélníková, dvoupatrová, s mansardovou střechou, členěná na vstupní zahradní fasádě trojicí rizalitů, z nichž střednímu je představen sloupový balkón. Vnitřní výtvarná výzdoba sídla pochází od J. Hagera, V. Ambrozziho a P. Prachnera (zámecká kaple sv. Alžběty Purinské). Z kaple se dodnes zachovaly jen fragmenty. V západním křídle zámku bývalo kdysi zámecké divadlo. Zámek také obklopovala francouzská zahrada přecházející v anglický park, kdysi jeden z nejkrásnějších v Čechách. Bohužel je dnes park, až na nejbližší okolí zámku, zcela zpustlý. Roku 1945 byl zámek Nosticům zkonfiskován a upraven pro potřeby zdravotnictví. V zámku byla nejdříve "Slovanská kolej", od 50. let politická škola pro odboráře a od 60. let nemocnice. Dnes je zámek v majetku obce Měšice a slouží potřebám nestátního zdravotnického zařízení. Nově slouží obyvatelům Měšic nedávno obcí rekonstruovaná tělocvična. Ubytování naleznete přímo v Líbeznici.

Schody spojující Hostivařskou ulici a Trhanovské náměstí jsou dlouhé cca 40 m. Stoupají směrem od Hostivařské ulice k výše položenému Trhanovskému náměstí.