Velkopřevorské náměstí leží mezi lávkou na ostrov Kampu, Hroznovou ulicí a Lázeňskou ulicí. Historie této lokality sahá až před vznik Malé Strany. Do doby, kdy se zde ležela osada nazývaná Trávník. Název náměstí je odvozen od názvu Velkopřevorského paláce(čp. 485/4), sídla hlavy maltézského řádu v Čechách, vybudovaného v letech 1726 – 1731 z podnětu velkopřevora Gudunkera z Ditrichštejna. Vybudoval ho Bartolomeo Scotti. Velkopřevorské náměstí je dnes tichým zákoutím Prahy. Krom paláců a Velkopřevorského mlýna je jeho atrakcí i zeď Johna Lenníma, která přitahuje nejen jeho příznivce a zamilované, ale i řadu turistů.

Tato jeskyně již dnes neexcituje. Její poloha byla zanesena do mapy M. A. WOGTA již v roce 1729. Nacházela se pod bývalým kostelem sv. Prokopa a tvořila jí dvakrát esovitě zatočená chodba, která směřovala k jihozápadu. Její celková délka byla cca 120 m. Význam jeskyně byl v bohatých nálezech vyhynulé zvířeny. Například jeskynního medvěda, mamuta, či nosorožce srstnatého. Mezi cenné nálezy patří také lebka člověka Homo sapiens fossillis.

Středověké opevnění města bylo budováno od 20. let 13. století do druhé poloviny 14. století. Vzniklo cihlové středověké opevnění se dvěma bránami a dvěma fortnami. Pražská brána stávala v místech dnešní ulice V Kopečku, zbořena byla v letech 1873-1884. Mýtská brána stávala v místech dnešní ulice Mýtská. Rybářská fortna se nacházela v místech dnešního schodiště Bono Publica a Kozí mezi děkanstvím a pivovarem. Do dnešní doby se ze středověkého opevnění dochovala jen věž Mlýnská brány, část Rybářské fortny u schodiště Bono Publica a část cihlových hradeb. Po dobytí města Švédy vznikly kolem něj sypanné obranné šance. Ty však nebyly přilíš dostatečné a tak ve druhé polovině 18. století začala výstavba nového opevnění, které přeměnilo město na pevnost. Při jeho výstavbě byla zničena dvě předměstí, nedaleký kopec Rožmberk rozebrán na stavební materiál a řeky pozměnily své řečiště. Opevnění na půdorysu osmicípé hvězdice s 10 m vysokými hradebními zdmi a třemi bránami bylo dokončeno v roce 1789. Vnější opevnění tvořilo 8 trohúhelníkových hradeb a v polích zřízeny pozice pro dělostřelce. Pevnost nikdy nebyla řádně využita. V roce 1884 je na základě rozhodnutí císaře zrušena. Vojenské objekty a pozemky prodány městu a započato s bouráním hradeb, které probíhalo až do roku 1929. Ani jedna ze tří bran (Nová Pražská – Mostecká ul., Nová Slezská – Nezvalova ul., Moravská – I. Hermanna před Moravským mostem) se nedochovala. Do dnešní doby se z hradeb barokní pevnosti dochovala za Lékařskou fakultou (Šimkova ul.) pozůstatek ravelinu, ostře lomené hradby trojúhelníkového půdorysu. V Jiráskových sadech pak poterna (7,5 m dlouhá a 2 m vysoká výpadová branka) a střílnová kasamata. Dílčí část hradby 2 m silný a 3,5 m vysoký cihelný masiv s nárožím a římsou z kamenných kvádrů. Dvě místosti v přízemí mají 14 střílen a nad nimi otvory do dýmníků. Jinak se dochovaly stavby jako Gayerova kasárna, Jezdecká kasárna, kasárna pro pěchotu, sídlo ženijního velitelství aj. Mimo historický střed jižně od města za řekou Orlice pak ještě Pajkrova Flošna a Pivovarská Flošna, které sloužily jako předsunuté pevnosti. Pajkrova Flošna v blízkosti Vojenské lékařské akademie je objekt z režného zdiva o čtvercovém půdorysu se zkosenými nárožími, o délce stěn 25 m a výšce 6 m. Střechu tvoří silný nános země s trávníkem. Uvnitř je pět místností zaklenutých valenými klenbami. Dlouhou dobu služila jako sklad což se podepsalo na jejím stavu. Obdobný osud má i Pivovarská flošna stojící nedaleko Všesportovního stadionu.

RockOpera Praha nabízí jako jediná v Česku spojení koncertu tvrdé rockové hudby, nadčasových příběhů v divadelním zpracování, akrobacii, fireshow, nový cirkus a špičkové zpěváky - Honza Toužimský z Arakainu, Kamil Střihavka, Bára Basiková, Vlasta Horváth, Viktor Dyk, Pavla Forest a řada dalších. To vše a ještě víc v netradiční půlkruhové aréně pro 750 diváků!